Rady a tipy


Jelikož jsme si všimli, že velká většina z vás dělá při psaní příběhů základní chyby, rozhodli jsme se vám dát pár malých rad, které by jste mohli při psaní rozhodně využít a netýkají se pouze formy, ale i obsahu. Pokud se jich budete držet, tak nejen že ulehčíte vašim čtenářům, ale také nám pomůžete zvýšit úroveň kvality povídek na tomto webu :).

Forma

Pravopis. Tohle je určitě některým z vás navýsost jasné a jsem přesvědčená o tom, že si dáváte na pravopis pozor, ale i vždy se může stát, že vám uteče písmenko, nebo se přepíšete, proto je lepší psát v programu, který vás na chyby upozorní. Dále nezapomínejte na vyjmenovaná slova. Já osobně se přiznám, že mě/mně se mi ještě doteď občas plete a dosazuji je spíše podle citu než podle pravidel, ale chybovat ve vyjmenovaných slovech je hodně velký zločin. Už jsem se setkala i s tím, že někdo do povídky místo byl dosadil bil a tím se úplně změnil celý smysl věty, proto se vyvarujte těmto situacím a snažte se psát podle základních pravidel :).
Samozřejmě pište spisovně. Pokud zrovna nepíšete ich-formou a nepopisujete svět očima nějakého pobudy z podsvětí, nebo člověka bez vychování, vyhýbejte se přebytečným vulgaritám a slangovým výrazům. Také pozor na minulý čas! Pokud se rozhodnete psát povídku v minulém čase, je lepší snažit se ho všude dodržet, vypadá to pak lépe a kvalitněji.

Odstavce. Někteří z vás buď odstavce děláte jak se vám to hodí, nebo je neděláte vůbec. Takže zaprvé – rozhodně by jste odstavce dělat měli. Když text není tolik nahuštěný, je pro oko pohodlnější ho číst, proto se je naučte dělat, ulehčíte tak svým čtenářům. Základní pravidlo u odstavců je - začněte nový odstavec v okamžiku kdy dokončíte myšlenku. Pokud kupříkladu vyprávíte minulost postavy a chcete se vrátit do přítomnosti, tak po dokončení popisování můžete začít na novém řádku, stejně tak jako když postava nad něčím začne uvažovat, tak v momentě, kdy by dospěla k nějakému závěru, bylo by vhodné začít nový odstavec. Za druhé - je dobré, když je první slovo v odstavci trochu odražené, aby odstavec vynikl. Já osobně ve wordu používám klávesu tab, ta však na našem webu moc nefunguje, proto musím při zveřejňování povídky použít mezerník. Stejně tak by měla být odražená i přímá řeč.

Přímá řeč. Největší problém, kterého se někteří dopouštíte je že přímou řeč nepíšete na nový řádek. Není sice nikde napsané, že by přímá řeč měla vždy být na novém řádku, ale ve velké většině případů ano. Proto vždy, když píšete přímou řeč, tak začněte na nový řádek. Teď menší rada: určitě také znáte ten pocit, když chce začít psát na nový řádek, ale po zmáčknutí Enter vám kurzor odskočí o řádky dva a nemůžete se s programem domluvit. Na to je jednoduché řešení. Jakmile budete chtít přeskočit přímo na další řádek, zmáčkněte klávesy Shift+Enter a můžete vesele pokračovat přímo na novém řádku, aniž by se vám dělala nepříjemná mezera navíc :). Samozřejmě u přímé řeči používejte uvozovky podle pravidel českého pravopisu. Tady kdyžtak jsou nějaké ukázky, pro případ, že by jste si nebyli v používání uvozovek moc jistí.

„Co jsi to udělal?“ zeptal se přiškrceným hlasem.
Zamyslel se: „Vypadalo to, jako by se rozplynul.“
„Něco po nás jde,“ řekl čaroděj, „musíme si dávat pozor.“

Kurzíva a bolt. Všimla jsem si u některých z vás, že buď píšete v boltu přímou řeč, nebo ještě lépe – píšete v něm celou povídku. To je špatně. Oboje tyto funkce totiž slouží k jediné věci – k zvýraznění slov v textu. Můžete použít kurzívu v okamžiku, kdy se snažíte podtrhnout význam určitého slova, nebo ji použít v případě, že používáte nějaká cizí, vymyšlená slova a chcete, aby vynikla. Dále se také dají přímé myšlenky postav psát v kurzívě, to také není špatně. Použít ji na celý text bohužel není dobrý nápad, protože oko se čtením dlouhého textu v kurzívě nebo boltu rychle unaví a je to pro něj příliš náročné. Proto se přehršlím boltu nebo kurzívy vyvarujte a užívejte tyto dvě funkce střídmě a hlavně rozumně! :)

Značení kapitol. Na tohle si dávejte pozor. Když první kapitolu označíte jako Kapitola první a druhou jako Druhá část, tak to nevypadá moc dobře, spíše to působí nesouměrně a nevytváří to dojem celku. Držte se tedy jedné verze a pro jistotu se vždy podívejte, jak jste označili předchozí kapitolu. A pokud se vám ono označení nelíbí a chcete ji pojmenovávat jiným způsobem, vždycky si můžete povídku v nastavení přejmenovat.

Obsah

Zápletka. Snad všichni, kteří zde píšeme delší povídky se musíme potýkat s hlavním problémem – zápletka. Jelikož píšeme vyprávění, tak je to ta nejdůležitější část. Zápletka nemusí být za každou cenu originální, měla by však obsahovat nějaké zvraty a hlavně by měla mít rozuzlení! Samozřejmě důležitý je konec. Inspirujte se J. K. Rownlingovou a vymýšlejte příběh od konce :).
Dále se snažte aplikovat cliffhanger. To je výraz pro šokující zvrat, který se většinou stane na konci kapitoly. Udržuje tak čtenáře v pozoru a hlavně mu to dává nutkání pokračovat ve čtení. Nemusíte sice být jako George R. R. Martin a zabít v každé kapitole jednu postavu, ale můžete šokovat i jiným způsobem :). Je to na vás.

Žánr. Buďte kreativní a pokoušejte se psát své vlastní věci. Na inspiraci není nic špatného, ale snažte se vyhýbat nejrůznějším klišé. Ku příkladu: máte rádi fantasy? V dnešní době je fantasy velký žánr, který však obsahuje stále dokola se opakující témata. Pokuste se na fantasy žánr podívat z trochu jiného úhlu, něčím ho obzvláštnit. Odtrhněte se od okoukané šablony a nechte čtenáři i sami sobě dostatečný prostor pro představivost. Fantasy nemusí vždy být o elfech a čarodějích :).

Postavy. Pokud píšete fanfikce, snažte se držet kánonu a příliš neměňte charakter postav. Pokud je však změnit chcete kvůli příběhu, musíte k tomu mít dobrý logický důvod, který by jste měli čtenáři objasnit. (Dále co se týče psaní fanfikcí, doporučuji podívat se na přednášku z Animefestu 2013, kde jsou vypíchnuty ty nejčastější chyby, kterých se pisálci fanfikcí dopouštějí. Odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=GnXsBTMoXCk ) Jestliže však tvoříte originální postavy, snažte se vytvořit je co nejšetrněji. Určitě všichni rádi tvoříte postavy, které jsou v něčem lepší než vy, jsou silnější, chytřejší, dokonalejší. Zkuste se však na svou postavu podívat trochu z jiného úhlu. Ukažte čtenáři její slabosti a chyby, pokuste se své postavě dát určitý cíl, nebo sen, kterého bude chtít dosáhnout, aby pochopil její chování a vcítil se do ní. Nebojte se více rozepisovat s pocity a emocemi a hlavně se do postavy vciťte vy sami! Dejte své postavě originalitu a lidskost a vnukněte tak čtenáři touhu jí fandit.

Dávejte si pozor na Mary Sue! Nejčastější problém u většiny lidí, kteří začínají psát své vlastní povídky. Mary Sue je označení pro postavu, která má mnoho podob a přesto odpovídá určité šabloně. V podstatě ve většině případů jde o dokonalejší verzi samotného autora/autorky. Takové postavy se většinou snaží být natolik zajímavé a originální, že působí jako úplný opak a jejich chování je často velmi iritující. Vynikají svou dokonalostí, protivným a přesto správňáckým chováním, přemrštěným exotickým jménem a většinou i nadlidskou silou. Přímou a rozšířenější definici Mary Sue najdete zde: http://www.potterpovidky.cz/web/viewstory.php?sid=15

Jak se zlepšit v psaní?

Máte pocit, že vaše psaní za moc nestojí a chcete se zlepšit? Na to jsou dvě velmi jednoduché rady.

Čtěte! Čtěte pořád a hodně. A nesnažte se číst pouze jeden žánr, protože by jste si mohli hodně zdeformovat fantasii (teď fakt beze srandy, opravdu se vám to může stát :D) a z něčeho takového se vyléčit, je docela náročné. Čtěte tedy všechno, co vám příjde pod ruku – romány, novely, noviny a články, čtěte horory, romantiku, psychologické, válečné i erotické žánry. Nesahejte však po knihách jako jsou Padesát odstínů šedi, ale vybírejte si klasickou, kvalitní literaturu od profesionálních a uznávaných autorů, která vás někam posune. Když zrovna nevíte co by jste si měli přečít, tak si najděte nějaké žebříčky na internetu, nebo se podívejte do vašeho Seznamu povinné literatury k maturitě. Nezdá se to, ale i tam se dají najít hodně zajímavé kousky!

Pište! Pište každý den, i když se vám třeba nechce, donuťte se napsat alespoň jeden odstaveček. Musíte se udržovat ve cviku a psaní je jeden z dalších způsobů, jak se zdokonalit. Pracujte na sobě a výsledky se brzy dostaví :). Pokud začínáte psát a chce psát povídky, pokoušejte se vyhýbat delším příběhům a zezačátku se soustřeďte jenom na malé, jednoduché zápletky, na kterých se nejdříve naučíte psát a až si budete trochu jistější, tak se pusťte do větších projektů.

Přejeme hodně štěstí při psaní a nechť vás políbí můza! ^^
Thorianna