Jane and Law - 5. Boje
Informace:
A je tu poslední kapitola této povídky.
Jane se setkává s Luffym a ostatními. Podle Bagdáda je čeká těžký boj. Na Jane čeká více-admirál mariňáků Akainu. Jakmile v aréně mu vzplanou ruce, vybaví se jí, kdo zabil její rodiče. Je to právě Akainu. Díky Lawovi zapomene na pomstu a Akaina poráží aniž by ho zabila. Dalším jejím soupeřem je Michelle, díky, které začne znovu brečet, ale za jakou cenu.
5. Boje
Ráno jsme dostali k jídlu něco jako omeletu. Po jídle jsme šli všichni svázáni k Bagdádovi na kobereček.
Bagdád na nás už čekal. Tentokrát tam byli všichni z mé bývalé posádky. Michelle, Sibyla, Lupin, Tyger a Quirtel.
,,Už tu na vás čekám.’’ promluvil do ticha Bagdád. ,,Proč jste chtěli se mnou mluvit?’’ zeptal se přímo, co ho muselo trápit už od včerejška.
,,Zabít tě.’’ odpověděl stroze Law. Všichni kromě nás se na něho podívali.
,,Ohó, zabít mě. Dobrej vtip.’’ zasmál se Bagdád. Ostatní ho napodobili. ,,Jenže já mám jiné plány.’’ řekl po chvíli, kdy se přestal smát.
,,A jaké?’’ zeptala jsem se nevrle tentokrát já.
,,Ty se ke mně vrátíš a vše ti bude odpuštěno, i když ten útěk jsem ti dávno odpustil. A taky tu na tebe čeká překvapení.’’ řekl Bagdád a díval se na mě. Všichni se na mě podívali.
,,Ale já nepřijímám.’’ odmítla jsem rázně jeho velkorysou nabídku.
,,Pusť nás a bojujme.’’ ozval se Zoro na Bagdáda. Tentokrát jsme se všichni podívali na Zora.
,,Zoro má pravdu.’’ přikývla jsem.
,,Dobrá mám plán. Když chcete boje, máte je mít. Dneska se bude konat první kolo. Možná i druhé. Bude záležet na tom, jak rychle skončí první kolo.’’ rozhodl Bagdád. ,,Běžte je připravit na boje. Všechny.’’ rozhodl Bagdád. ,,Pokud vyhrajete, jste volní a já mrtvý. Pokud prohrajete, tak všichni jste mrtví, jen Jane bude má.’’ dodal. Nikdo nic neříkal. Vojáci nás odvedli někam, kde jsme dostali naše zbraně a sundali nám pouta.
Nechtělo se mi to líbit. Nechtěla jsem, aby bojovala Nami, Chopper a Usopp. Bála jsem se o ně. Ale bohužel se zúčastnit boje taky museli. Mezitím lid se shromáždil venku, aby mohli sledovat zápasy. Možná to Bagdád plánoval předtím, protože se shromáždilo tolik lidí. Nebyli jsme zavřeni v kleci, ale na druhé straně, stálo deset vězňů z klece. Poznala jsem je podle oblečení, a taky, že naproti mě stál Akainu.
,,Tak vašim soupeřem je ten, kdo stojí před vámi.’’ ozval se hlas Bagdáda. Šlo se postupně. Každý to měl rychle za sebou. Všichni poraženi šli zpátky do cel na popravu. Já bojovala jako poslední. I Nami, Usopp a Chopper to zvládli.
Akainu se postavil proti mě. Tasila jsem svou katanu. Byla jsem připravena bojovat. I Akainu se připravil. Jeho ruce vzplály. I já uměla používat haki sílu. Jenže jak Akainovi vzplály ruce, vzpomněla jsem si, že člověk, který zabil mé rodiče ovládal oheň. Vytřeštila jsem oči. Došlo mi, že to Akainu zabil mé rodiče.
,,Došlo ti to už? To on ti je zabil.’’ křikl na mě Tyger. Všem šrotovalo v hlavě, o čem to mluví. Jedinému Lawovi to došlo.
,,Nebojuj z nenávisti!’’ křikl na mě Law. Jeho slova mě vrátila zpátky do reality. Jen tak tak jsem včas stačila použít haki, aby mě popálil oheň jenom na rukách. Chtěla jsem pomstít smrt svých rodičů, ale Lawova slova mi stále křičela v hlavě. Nebojuj z nenávisti, nebojuj z nenávisti...Začala jsem bojovat z rozvahou a nenávist a pomsta šli stranou. Uhýbala jsem ranám Akaina a sama útočila. Byla jsem celá zpocená a zadýchaná, ale boj neměl konce. Jednou navrch měl Akainu jednu chvíli já. Po nějaké době jsem si všimla jeho slabiny. Hned jsem toho využila a povedlo se mi Akaina nakopnout s haki sílou tak, že odlétl a praštil se o stěnu do hlavy tak silně, že ztratil vědomí. Já měla jenom zraněné popálené ruce, jinak mi nic nebylo. Naštěstí. Otočila jsem se na Bagdáda.
,,Mám k tobě prosbu.’’ křikla jsem na Bagdáda. Ten se na mě podíval.
,,Jakou pak?’’ zeptal se Bagdád a díval se na mě.
,,Neubližuj mu.’’ požádala jsem, aby Akainovi neubližovat.
,,Dobrá, přáni ti budiž splněno.’’ slíbil mi Bagdád. Poté jsem se vrátila k ostatním.
Jak jsem k nim přišla, lehla jsem si na zem a oddychovala jsem. Rukou jsem si zakryla výhled. Chtělo se mi brečet, ale stále to nešlo.
,,Jsi v pohodě?’’ zeptala se mě Nami.
,,Jo.’’ odpověděla jsem Nami. ,,Díky.’’ poděkovala jsem a přitom sledovala Lawa. Došlo mi, že to díky patří jemu. Jen se pousmál.
,,Další boje započnou. A první boj, Jane proti Michelle.’’ rozhodl Bagdád. Vstala jsem.
,,Hej, to není fér.’’ zakřičel Luffy. Všichni byli v šoku a překvapeni.
,,V pohodě Luffy.’’ usmála jsem se na Luffyho a jako bych říkala, že vše bude OK.
Došla jsem do středu arény a stála naproti Michelle. Oddychovala jsem, ale byla jsem připravena na útok.
,,Proč si utekla?’’ zeptala se Michelle a chodily jsme kolem dokola.
,,Nesnesla jsem to všechno. Udělal ze mně vraha.’’ řekla jsem Michelle. Všude bylo ticho, tak každý slyšel náš rozhovor.
,,Ale byla jsi šťastná s ním. Dal ti blahobyt.’’ trvala na svém Michelle. Došlo mi co tím myslí. Na tuto vzpomínku jsem zcela naštěstí zapomněla, ale ona mi ji musela připomenout. Lawovi to začínalo v hlavě šrotovat a po chvíli mu to došlo. Dal ruce v pěst a nenávistně se podíval na Bagdáda.
,,Jestli si myslíš, že jsem byla šťastná, tak jsi na omylu. Na velkým omylu.’’ nedala jsem se. Cítila jsem po tvářích vlhko. Rukou jsem si setřela slzy. Já brečela. Tak toto byl pud, který mě přinutil znovu brečet. Byla jsem ráda, ale ne zas až tak moc.
,,Mno, díky tobě si s ním užívám já, ale tobě to s ním přeju víc. Chce tě živou, aby v tom mohl pokračovat.’’ dál říkala Michelle. Law byl vzteky bez sebe, ale ovládl se.
,,To jsi na omylu. Vůbec se mi to nelíbilo a nelíbí. A pokud prohraju chci radši zemřít, než to zažít znovu a znovu.’’ křikla jsem na Michelle a brečela jsem.
,,A co je na milostném životě tak špatného?’’ nechápala Michelle. Tím to došlo i ostatním. Nami s Robin něco tušili, ale ostatní byli mimo.
,,TYS MĚLA SEX?!’’ vyhrkl Luffy na celou arénu.
,,Co je na tom špatného? Když jeto znásilnění, to je to špatné.’’ neudržela jsem se a křikla na Michelle. Rozbrečela jsem se na plno. Michelle jsem tím vykolejila. Toto nečekala, že zakřičím. Využila jsem toho a podrazila jsem ji nohy a svou katanou ji ohrožovala hrdlo.
,,Ty….ty to myslíš vážně.’’ dostala ze sebe Michelle. Odklidila jsem katanu. Věděla jsem, že nezaútočí. V tom se přede mnou objevil Bagdád. K ostatním jsem stála zády. Law mi chtěl běžet na pomoc, ale bylo mu to znemožněno, jako ostatním.
,,Teď jsem tvůj protivník já.’’ zasmál se Bagdád. Věděla jsem, že jsem v koncích. Že sama to nezvládnu. Setřela jsem si slzy. Připravila jsem se k boji. Smiřovala jsem se se svou smrtí. Bagdád mě několikrát praštil pěstí do břicha. Cítila jsem rupnutí. Musel mi zlomit žebra. Bylo mi to jedno. Přesto jsem se připravila k boji. V tom se to stalo. Objevili se revolucionáři. Bagdád se podíval co se to děje. To byla moje šance, kterou jsem využila. Probodla jsem Bagdáda. Toto Bagdád nečekal a skácel se k zemi. ,,P...proč?’’ dostal ze sebe a zemřel s vytřeštěnýma očima. Já padla na záda a rozbrečela jsem se. Law a Luffy byli hned u mě. Nevnímala jsem je. Jenom jsem brečela.
,,Musím ji hned ošetřit.’’ řekl Law. V tom přiběhl Chopper.
,,Zavedu vás do Bagdádovi komnaty.’’ řekla Michelle a odváděla nás tam.
Law mě vzal do náruče. V Bagdádově komnatě jsem osaměla s Chopperem, který se nakonec o mě postaral. Nevnímala jsem žádnou bolest. Ani stahování žeber a ošetřování popálenin. Brečela jsem a brečela. Vše šlo ven. Ani nevím, kdy se kolem mě shlukli všichni. Ležela jsem na zádech a brečela. Po chvíli jsem usnula.
Když jsem se znova probudila byl u mě Luffy a Nami.
,,Jane.’’ dostala ze sebe Nami, která si jako první všimla, že jsem vzhůru.
,,Janey, jak ti je?’’ zeptal se hned Luffy.
,,Bylo i líp.’’ odpověděla jsem chraplavě.
,,Hned zavolám doktora.’’ řekl Luffy a odešel. S Nami jsem zůstala sama.
,,To nebyl sen že ne.’’ dostala jsem ze sebe. Nami pokývala hlavou, že ne. Dovnitř vešel Luffy s Lawem.
,,Chopper spí, ale je tu Law.’’ řekl Luffy.
,,Nechte nás osamotě.’’ promluvil Law. Nami pustila moji ruku a spolu s Luffym odešli. Podívala jsem se na Lawa. Vzpomněla jsem si na svou vidinu. Došlo mi, že k tomu teď dojde. ,,Co tě bolí?’’ zeptal se mě Law vlídně a sedl si ke mně.
,,Vš...všechno.’’ dostala jsem ze sebe a po tvářích mi tekly slzy.
,,Asi bych měl jít.’’ řekl Law a zvedal se. Chytla jsem ho za ruku.
,,Nechoď. Prosím.’’ požádala jsem ho. Law si sedl. Pustila jsem jeho ruku.
,,Měl bych jít. Jsem chlap.’’ řekl a tentokrát jsem jeho narážku pochopila. Možná díky té vidině.
,,A já holka.’’ odpověděla jsem. Law se zarazil.
,,Žena.’’ opravil mě po chvíli a zrůžověly mu tváře. Poté z kapsy vytáhl plakát. Podal mi ho. Podívala jsem se na něho. Byla jsem na něm já. Pousmála jsem se a plakát Lawovi vrátila. Vše mi došlo. Poté jsem vyndala jeho plakát a podala jemu. ,,Neříkej…’’ nedořekl to. Já jsem jenom přikývla. ,,Miluju tě od prvního okamžiku co jsem tento plakát uviděl.’’ vyznal se mi Law a chytl mě za ruku.
,,Nápodobně. Jak jsem ten plakát viděla já, taky jsem se do tebe hned zamilovala.’’ odpověděla jsem Lawovi. Law se ke mně naklonil. Zachytil mou bradu zavřel oči a něžně mě políbil. Zavřela jsem oči a polibek Lawovi oplatila. Srdce mi bušilo o život. Uvolnila jsem místo pro Lawa. Law si sedl na postel, aniž by mě přestal líbat. Po chvíli se odtrhnul.
,,Sice ty nejsi už panna, ale já jsem panic, bude to pro mě novinka.’’ zašeptal mi Law do ucha. ,,Buď prosím něžná.’’ požádal mě maličko provokativně.
,,Vážně?’’ zeptala jsem se překvapeně. ,,Takový krasavec.’’ dodala jsem.
,,Vážně.’’ přísahal mi Law. Věřila jsem mu. Law mě začal znovu líbal a rukou zajel pod tílko. Já pod jeho rozeplou mikinu. Law si začal hrát s mými prsy. Já ho hladila po zádech. Law mi svlékl tílko a já jeho mikinu. Přesunul se tam dolů. Rozepl mi knoflík a zip u kraťasů. Já u jeho riflí. Oba jsme si spodky sundali i slipy a kalhotky. Byli jsme zcela nazí. Law nás přikryl dekou. Díval se mi do očí. Já do jeho. Vnikl do mě. Zasténala jsem. Law začal přirážet. Rukou si hrál s mými prsy. Pak je začal lízat a cucat. Sténala jsem víc a víc. I Law začal sténat. Sklonil se ke mně a mezi steny mi do ucha šeptal, jak mě miluje. Nohala jsem ho obejmula zadek. Přirážel víc a víc. Oba jsme víc a víc sténali, až jsme se udělali. Pomalu ho ze mně vytáhl a lehl si vedle mě. Přitulila jsem se k němu. Oba jsme vydýchávali. Přikryla jsem nás pořádně dekou.
,,Miluju tě.’’ zašeptali jsme oba dva nastejno. Oba jsme se usmáli.
,,Natož že to bylo poprvé, bylo to úžasné.’’ zašeptal mi Law do ucha.
,,Sice u mě to poprvé nebylo, ale cítím se tak.’’ přiznala jsem se.
,,Opravdu?’’ podivil se Law. Přikývla jsem, že jo. ,,Ale jedno mi prosím slib.’’ požádal mě Law.
,,A co?’’ zeptala jsem se Lawa.
,,Že až příště tě něco bude trápit, že mi to hned řekneš.’’ řekl svou prosbu Law.
,,Přísahám a ty mi to taky prosím přísahej.’’ slíbila jsem a chtěla stejný slib po Lawovi.
,,I ty jedna opičko.’’ zasmál se Law. Měl tak krásný smích. ,,Slibuju.’’ slíbil mi šeptem do ucha. Poté jsem oba dva usnuli. Nazí, přikrytí, usměvaví a zamilovaní.