Anime World CZ/SK - Příběhy

Nedbal som na to čo hovorí, môj cieľ bolo vyzliecť ho... alebo sa. Začal som mu kmásať opaskom a keď som sa mu pri tom dotkol pokožky, došlo mi, že ma to nestudí, ani len neškodí. Čudoval som sa. Chvíľu som iba pozrel na Koriho nohavice (teraz už bez opasku), a potom som sa mu pozrel do tváre. "Čo sa... čo sa s tým stalo?"

Překvapilo mě, že to funguje. Začal jsem rukama šmatat po jeho hrudi, po té jsem se k ní přitiskl. Po letech se mi na tváři objevil úsměv, v minulosti... se Kasaiovi můj úsměv líbil, měl rád.. když jsem se usmíval. Změnilo se to?

 

Doslova po rokoch som videl Koriho usmievať sa. Pohladil som ho po vlasoch a prisal som sa na jeho pery. Nečakal som na povolenie a rozrazil som ich jazykom, skúmal každý detail jeho úst. Netrvalo to dlho, kým sa k mojej hre pridal aj Kasai. Naše jazyku sa splietalia zase rozmotávali v šialenom tempe. Ruky mi kĺzali po jeho hrudi nižšie až prišli k nohaviciam. Stále som mal zavreté oči a bozkával som Koriho, keď moje ruky začali klesať z jeho hrudi nižšie, k nohaviciam. Poslepiačky som mu ich začal pomaličky rozopínať.

 

Chtěl jsem se odtáhnout, ale zas tak moc mi to nevadilo a tohle se mi i líbilo. Naopak jsem se na něj ještě víc namáčkl. Držel jsem ho za paže a směřoval s ním k jeho posteli. Když mi rozepl kalhoty, spadly a já zakopl. Na poslední chvíli jsme oba dva spadli na postel. Pořád jsme se líbali. Kalhoty se mi podařilo sundat uplně, teď jsou na čase ty jeho. Opasek bylo snadný rozepnout, ale kalhoty budou problémem. Konec koncích se mi je podařilo rozepnout a potom jsem je chodidlama stahoval dolů. Odtáhl jsem se od jeho rtů. "Haahh.. dělal si to i s jinačím klukem?" .. Holek měl určitě tisíce, ale tohle by mohlo být zajímavý a navíc, neodpověděl mi... Kasaii Jigoku, co ke mě cítíš? .. Dozvím se to někdy?.. Neřešil jsem to a usmál se. Čekal jsem na odpověď a na následující činnost.

 

Pobozkal som ho. "Pár krát som sa s iným chlapcom bozkával, ale nikdy som s ním nebol v takejto situácií..." Neodpovedal som na otázku, čo k nemu cítim. Sám som si nebol istý. Ďalej som ho bozkával a on mi sťahoval nohavice. Už sme na sebe mali každý iba jeden kus oblečenia. Naklonil som sa ku Koriho uchu. "Už si bol s ďievčaťom?" Musel som sa ho spýtať. Myslel som tu, či sa už s nejakou kočkou vyspal. Ak bol panic... neviem, bolo by fajn, kebyže sa už s nejakou vyspal, nechcel som aby o to prišiel so mnou. Bolo by to... kruté, keby ani nevedel aké to je so ženskou... Nevedel som, čo mám robiť. Iba som sa naňho pozeral a snažil som držať svoje zvieracie pudy na uzde (aspoň zatiaľ).

 

Ooou, to mě zarazilo. "Nó. ..ehm." Ne, nikdy jsem neměl holku. Měl jsem sice spousty žádostí, ale já odmítal. Zrudl jsem. "Ne." ....

 

Takže nie... "A chceš...chceš o to prísť so mnou? Myslím o panictvo...Teda... ako sa to ráta." Nevedel som, či to bude naozaj chcieť. Pohladil som ho po vlasoch a jemne som pozdvihol kútiky. "Rozmysli si to. Ak to nechceš, nemusíme to robiť," povedal som a ešte viac som sa naklonil jeho uchu. "Je to len na tebe," dopovedal som.

 

Odtáhl jsem ho od sebe a šikovně se s ním protočil. Usmíval jsem se. "Ty jsi trdlo. Co když jsem to už dělal, ale ne zrovna s dívkou?" Ironicky jsem se na něj podíval a prohl jsem se v zádech, jako kočka.

 

Takže on-on vedel, že... no, že je gay pred tým, než som ho pobozkal? Kori ma začína čím ďalej tým viac prekvapovať. "Takže ty si vedel, že... eh, no... že si gay už predo mnou??"

 

"Ugh, nejsem... gay." Prohrábl jsem se ve vlasech. Po té jsem se plácl do čela; Mohlo mi dojít, že neví o té šikaně - tvrdší. "Možná trochu."

 

Stále som bol pod ním a to sa mi už prestávalo páčiť. Pretočil som ho pod seba a chytil som mu ruky. "A dievčatá sa ti páčia tiež?" Musel som sa ho spýtať.

 

"T-to...... Já nevím." Líce mi zrudly a odvrátil od něj pohled. Proč se furt.. ptá?.. To mě..ugh, štve.

 

Rozhodol som sa ho provokovať. Začal som mu bozkávať sánku a pokračoval som nižšie, po krku cez hruď až k pupku. Keď som prišiel k chĺpkom, ktoré viedli do jeho boxeriek, prestal som. "Chceš, aby som pokračoval?"

 

"Hodláš se pořád ptát?" Usmál jsem se a přimhouřil oči.

 

Uškrnul som sa. Cez boxerky som som sa začal hrať s jeho náradíčkom. Zastonal a prižmúril oči. Chvíľu som ho dráždila potom som zase prestal... "Tak chceš aby som odpovedal?" Snažil som sa to z neho vytiahnuť čo najrýchlejšie, pretože ja som to chcel a veľmi.

 

"Nic jiného si nepřeji." Sladce jsem se na něj podíval a po té zavřel oči. Líce jsem měl celé rudé, až jsem cítil horko a jeho hřejivost.

 

Usmial som sa a rukou som vkĺzol do jeho boxeriek. Chytil som ho a začal som pomaly hýbať rukou. Kori stonal a stonal, privieral oči od slasti a ja som pri pohľade na ňom takmer rozpúšťal. Ja som už bol celkom tvrdý a stál som už ani nepamätám ako dlho... Po chvíli ma tie Koriho boxerky prestali baviť, strhol som ich a začal som ho dráždiť nie len rukou, ale aj ústami.

 

"K-kasaii....haahhh." Bylo to úžasné, jeho dotyk..mhhh. Pocit tohodle typu jsem zažil naposled, když to bylo poprvé s ním. Ale tentokrát...to je bez bolesti.

 

Začal som pohybovať rukou aj ústami rýchlejšie a počúval som Koriho čoraz hlasnejšie vzdychy. Zrýchľoval som a zrýchľoval. Kori už bol blízko a tak som ešte viac pridal. Urobil sa mi do úst a ja so ako poslušný chlapec všetko "upratal" (Ale blbosť, odkedy som ja dobrý chlapec?). Ja som už v tej chvíli netúžil po ničom inom, než si zobrať Koriho tu a teraz. Strhol som zo seba čo najrýchlejšie moje boxerky a bez varovania som do Koriho vrazil dva prsty a začal nimi pohybovať. Už aby som bol čo najskôr v ňom... "Chcem ťa..." zamrmlal som takmer pološialený od túžby.

 

"Aaah!!.." Hlasitě jsem zasténal. Malé slzičky jsem měl na krajíčku.. "Do toho.." zašeptal jsem a sténal dále. Jeho rty jsem přitáhl ke svým a vášnivě ho políbil. Jakobych...koštoval jahody.

 

Prstami som makal o dušu a pri tom so ho bozkával. Po chvíľke som pridal ďalší prst a počúval som Koriho stonanie. Keď vyslovil moje meno, bolo to, akoby ho vyslovil anjel. Musel som sa vrhnúť na jeho pery. Bozkával som ho, ako by som ho bozkával, keby som ho už nikdy nemal uvidieť. Stále som ho bozkával a pomaly som z neho vytiahol prsty. Na posteli som sa zosunul nižšie, halvu som mal teraz medzi Koriho nohami. Začal som mu jazykom dráždiť ritnú dierku. Stonal a mne praskla trpezlivosť. Prudkosom ho nadvihol a vnikol som do neho. Musel som si vziať, akomžite, bol ako nápoj, čo mi mal v tej chvíli zachániť život, bez neho by som umrel.

 

Velmi, velmi hlasitě jsem zasténal, že to určitě šlo slyšet až na ulici. Byl jsem naplněn slastí.. Nechci, aby na to tentokrát zapoměl, nechci. "Kasaii..hhah.." Pohladil jsem ho po tváři a usmál se, z očí mi stékali slzy. "Miluji tě."

 

Zahrialo ma pri srdci. "Aj ja teba... Ani nevieš ako." Začal som sa pomaly hýbať a prirážať. Bozkával som Koriho všade kde sa dalo... Miloval som ho viac, než všetko na svete.

 

Pořád jsem hlasitě sténal. Přirážel čimdál rychleji a já ryl nehtami do povlečení, div jsem ho neroztrhl. Z očí mi stýkalo tisícero slz a ne, ne přestat. Až do chvíle, kdy se ve mě udělal a já společně s ním. Měl jsem to po celé hrudi. Tento den se nesmí zapomenout, je o mnoho lepší než dny předchozí.

 

Zobral som z môjho nočného stolíka pár vreckoviek a utrel som ho. Potom sa sa k nemu pritúlil. Kori mi strčil hlavou pod bradu a schúlil sa do klbôčka, vyzeral... zraniteľne. Ale keď nad tým rozmýšľam, tak je to asi aj jedna z vecí, ktorá ma na ňom priťahuje.

 

Odtáhl jsem se od něj a zklamaně jsem pověděl: "Budu muset jít.." v tuto chvíli jsem zcela odmítal se mu podívat do očí.

 

Pritisol som si ho ešte bližšie a drankal som. "Zostaň.."

 

"Rád bych.." Usmál jsem se a políbil jej. Po té jsem se opět odtáhl a začal si oblékat spodky. Rodiče, moje rodiče nejsou zvyklý, že pobývám jinde než-li doma.

 

Vstal z postele a začal sa obliekať. "No tak..." stále som drankal, ale Kori sa na mňa iba usmial. Vstal som tiež a odzadu som sa k nemu pritlačil. Objal som ho a pošepkal som mu "Nechoď."

 

"Já musím." poklesl jsem hlasem. Otočil jsem se tváří k té jeho a políbil jej, pohladil po tváři a odtáhl se.

 

"Musíš iba umrieť," zachrapčal som. Naozaj je to pravda. Človek nemusí nič, iba umrieť. V tom mu nezabráni skutočne nič. Chcel som ho mať pri sebe.

 

"A právě," nasadil jsem vážnou tvář. "když se to takhle bude opakovat znovu a znovu, má krev se stane tvojí drogou, bez které by si nemohl žít." oblékal jsem se.

 

"Takže.. ta krv nie je na vždy? Pôsobí to len chvíľkovo?" Bol som sklamaný. Takže sa toto nebude môcť opakovať dosť často. život je krutý.

 

"Působí to tak 45 minut, myslím." typnul jsem si, mohl by to být i 30 minut jenom, nebo celá hodina. Není to jisté.

 

"Takže toto... sa nebude opakovať? Alebo inak, ako často sa to môže opakovať?" Chcel som odpovede.

 

"2x týdně." očividně jsem mu píchl kudlu do zad. Ano, tohle bylo trochu krutý, když už mě má/měl na dosah.