Sleeping Pricne
Informace:
Jaké by to bylo, kdyby místo Šípkové Růženky spal princ? V této jednorázovce se tak stalo. Princ byl zaklet a usnul. Pronásledovaná čarodějnice jde prince zachránit do jeho snu. Jak to dopadne? Povede se prince zachránit dřív, než zmizí se svým snem doopravdy? A kdo vlastně prince zaklel?
Sleeping Prince
V jednom království, zvané Sleeping, už 4 roky spal princ Law Trafalgar. Jeho otec vydal prohlášení, že komu se podaří prince osvobodit, tak dostane cokoliv, co si bude přát. Několik dívek se o to pokoušelo, ale bez úspěchu. Až jednou přišla opovrhovaná čarodějnice Jane Mizuki.
,,Vítáme vás čarodějnice Jane, jste už 99, která se pokouší našeho prince osvobodit.’’ pronesl k Jane král království. ,,Zde leží můj spící syn. Spí už 4 roky, od svých patnácti let. Je to následník trůnu, po mé smrti. Ani dívčí polibek nepomohl.’’ pokračoval ve vyprávění. ,,Každá z dívek, převážně princezny, si přáli synovu ruku, jenže žádná neuspěla, jak jsem už říkal.’’ opakoval se král.
,,Jsou to hlupačky. Probudit někoho polibkem jsou jen povídačky.’’ promluvil havran na rameni Jane. ,,Kdo tu kletbu seslal?’’ zeptal se havran místo Jane.
,,Kdybych to věděl, tak bych jsem si už dávno věděl rady. A proč za vás mluví ten havran?’’ odbyl Jane král, a zeptal se na toho havrana. Jane králi neodpověděla. ,,Hlavně si pospěšte. Předávání království se předává už v 15-ti letech a Lawovi je už 19. Je to hanba pro naše království, že se tato tradice porušuje.’’ pokračoval, aniž by si to nechal vysvětlit od Jane. Havran se otočil na Jane.
,,Bude to obtížné, když neznáme původce kletby, Janey-sama.’’ otočil se havran na Jane.
,,Pravda, zkusme vstoupit do jeho snu.’’ navrhla Jane havranovi. ,,Z venku toho nic nenaděláme. Poté se obrátila na krále. ,,Po jeho záchraně chci Safír iluzí. Tento vzácný klenot pochází z nebes.’’ požádala krále. Král chvíli na Jane koukal jak péro z gauče.
,,Ale princova ruka…’’ nedořekl král, když mu Jane vstoupila do řeči.
,,Nechci princovu ruku, ale ten safír. A teď mě nechte pracovat. Dobrou noc.’’ řekla ostře Jane a lehla si vedle prince a zavřela oči.
,,Jane-dono!’’ zvolal král a zatřásl s Jane. ,,Ona usnula.’’ pokýval nechápavě hlavou král. Aby čarodějka pomohla princi, musela se dostat do jeho snu. ,,Pche, ta mrcha si chce říct o safír. Jestli neuspěje, nechám ji upálit na hranici!’’ zaklel, když čarodějnice začala pracovat.
Jane se svým havranem putovala do snu prince.
,,Slyšela jste Janey-sama, co říkal král?’’ řekl ne moc nadšeně havran.
,,To nic Zoro, jsem zvyklá, že mnou lidé opovrhují.’’ usmála se na havrana Jane. ,,V pohádkách čarodějnice nikdo nemá rád, i když jsou většinou neškodné.’’ dál pokračovala v rozmluvě s havranem jménem Zoro. ,,Ten safír potřebuju k přežití. Koukej jsme u brány do princovo sna.’’ ukázala prstem na bránu.
Ve snu prince Lawa:
Jane se Zorem přistáli ve snu prince Lawa. Rozhlédli se kolem sebe. Nikde nikoho neviděli, ale až uslyšeli hlas.
,,Hej, kdo jsi a co tu děláš? Víš kdo já vlastně jsem?’’ ozval se mužský hlas. Nebo spíš ještě takový dětský. Jane se rozhlédla odkud ten hlas slyší. Slyšela ho od zdola. Když se tam podívala viděla prince, ještě ve věku 15-ti let. Jane se podívala na sebe. Nejen, že měla krátké vlasy, ale vypadala taky na 16 let. ,,Aha, tak ty jsi Jane. Čarodějky jsou zajímavé.’’ došlo mu a trošku se zasnil. Taky jsem omládla. Pomyslela si Jane. ,,Víš o tom, že jsem prokletý? Otec vypsal odměnu, nebo co?’’ zeptal se dívky.
,,Král slíbil, že komu se podaří prince probudit, dostane co si bude přát.’’ vysvětlila celou situaci Jane. ,,Ale čarodějnice jsou opovrhované a pronásledovány z mé vesnice.’’ dodala, jak na tom jsou vlastně čarodějnice. ,,Přišla jsem si pro safír iluzí. Když ho přinesu do své vesnice, tak si lid můžu udobřit. Proto jsem si přišla pro úplatek, který je slibovaný.’’ řekla pravdu princi Lawovi. Princ se začal smát. ,,Čemu se směješ? Tady není nic vtipného!’’ rozzlobila se na prince, když se rozesmál.
,,Tak přiznáváš, že je to úplatek?’’ smál se princ Law. ,,Jsi upřímná a to si cením.’’ dodal stále se smíchem.
,,To není k smíchu!’’ snažila se prince Lawa přesvědčit Jane, že to není k smíchu. ,,Dobrá, pokusím se tu kletbu zrušit.’’ dodala už smířlivě. ,,Máš tušení, kdo tě zaklel?’’ zeptala se prince Lawa.
,,Možná mám tušení, možná ne.’’ pokrčil rameny princ Law. Jane chytla prince za límeček.
,,CO?’’ vyhrkla překvapeně Jane.
,,Vím, kdo mě zaklel. Aby si mě zachránila, musíš toho dotyčného, který mě zaklel, porazit.’’ začal říkat princ Law Jane. ,,Když to dokážeš, budu osvobozen a probudím se.’’ pokračoval ve vyprávění. ,,Jenže jedno ti řeknu. V tomto snovém světě se mi začíná líbit. Ale aby si to dokázala, musíš si vzít tento věnec z květin.’’ řekl a dal na hlavu Jane věnec květin, jako korunu.
,,Huh? Co budu dělat?’’ dokázala ze sebe Jane vypravit překvapeně. Princ je cvok! Je šťastný, že je zakletý? Ale proč? Je snad masochista? Uvažovala nad otázkami Jane. ,,Tak sen se mu začíná líbit?’’ řekla princi Lawovi Ale takhle to vaše výsosti nepůjde, i když sny bývají utěšující. začala si říkat sama pro sebe Jane. Okolo byla cítit vůně květin a šuměl vítr.
,,Janey-sama!’’ ozval se další mužský hlas. Jane se ohlédla. Byla překvapena koho vidí.
,,Zoro! Kde jsi byl?’’ zeptala se Zora Jane.
,,Všude jsem vás hledal.’’ vysvětlil Zoro Jane.
,,Proč si v lidské podobě? Myslela jsem si, že to nenávidíš?’’ byla stále překvapena Jane.
,,Nesnáším spíš lidi.’’ vysvětlil to na pravou míru Zoro. Jste tak malička. Pomyslel si v duchu Zoro. ,,Probudil jsem se v paláci. Vypadá to, že i ve snu to vypadá jako ve skutečnosti.’’ dodal na vysvětlenou. ,,Je téměř nemožné hledat v něm viníka.’’ řekl pravdu, jak to tak vypadalo.
,,Mno, našla jsem někoho, kdo ví, co se stalo, ale je to podivín.’’ oznámila Zorovi Jane.
,,Kdo je tu podivín?’’ ozval se princ Law.
,,To je můj služebník Zoro. Před 10-ti lety jsem ho našla v bezvědomí a zachránila ho.’’ představila svého služebníka Zora Jane.
,,Tohle děcko, bylo na vás zlý. Zabiju ho!’’ řekl zlostně Zoro.
,,Je to dobrý služebník. Eh?’’ zarazila se Jane.
,,Nech ho tu Jane!’’ řekl nakonec Zoro.
,,V rybníčku jsem našel duhovou rybku, pojď se podívat.’’ vyzval princ Law Jane.
,,Nejdu.’’ odmítla prince Lawa Jane.
,,Proč ne?’’ byl překvapený princ Law.
,,Protože jsem si sem nepřišla hrát!’’ řekla maličko naštvaně Jane. Řekni si to své rybičce, kdo tě zaklel. Pomyslela si v duchu Jane.
,,Ale mno tak, pojď.’’ řekl princ Law a čapl Jane za ruku a už ji táhl pryč k rybníčku. ,,Kdo si hraje, nezlobí. Toto říkávala moje maminka.’’ dodal k Jane a usmíval se od ucha k uchu. Maminka? Zeptala se Jane sama sebe. ,,Vychovávala mě nevlastní matka, protože má biologická zemřela při porodu. Můžeš žít v mém snu, Jane. Na tomhle místě neexistuje smutek.’’ pokračoval ve vyprávění a nabídl Jane, že v jeho snu může zůstat. Sny...Jsou zvláštní světy, kde neexistuje žádný strach, násilí, jen štěstí a smích, kde tebou nikdo neopovrhuje. Vzpomínám si, jak jsem byla malá, a žila jsem si, jak se mi zachtělo. Přemýšlela Jane, když ji v tom vyrval ze zamyšlení princ Law. ,,Pojď si hrát s míčem.’’ řekl a popadl do ruky míč.
,,Nejdu!’’ odmítla znovu prince Lawa Jane. Princ Law se jenom usmíval. Ah, princ se ve svých snech usmívá, tak nevinně. Jenže, jak plyne čas vyroste. Nemůže být pořád takhle malý. Přemýšlela Jane. ,,Ve snech nebývá noc, že?’’ zeptala se prince Lawa.
,,A není to snad dobře? Aspoň si můžu pořád hrát.’’ usmál se princ Law.
,,Ale sny bývají i nebezpečné. Jestli nepřestaneš snít, tak se jednou probereš a bude starý.’’ varovala Jane prince Lawa. Pokud to takhle bude pokračovat, nemusí se probudit vůbec. Uvažovala Jane.
,,To nevadí.’’ nevadilo to princi Lawovi. ,,Možná budu, jako ta mořská panna a proměním se v pěnu.’’ uvažoval nahlas. Jane se na prince Lawa podívala.
,,Princi?’’ nedořekla Jane.
,,Já, nechci se probudit. Prokletí v den mé korunovace, bylo dobré načasování.’’ řekl zamyšleně princ Law.
,,Proč?’’ zeptala se Jane prince Lawa a podívala se na něho.
,,Všichni byli proti mé korunovaci. Můj nevlastní bratr tvrdí, že by byl lepší vládce, než já. A rádce by nechtěl, aby mu vládl 15-ti letý kluk, i když je to tradice.’’ vysvětlil princ Law. ,,I má nevlastní matka mě chránila, i když nejsme pokrevně příbuzní.’’ pokračoval zasněně.
,,Ale král čeká, až se vzbudíš.’’ začala říkal Jane princi Lawovi.
,,Jo otec. Chce, abych byl jeho následníkem, jako prvorozený, ale….Vyhnal mou matku, jen proto, že jsme si rozuměli. Vypudil svou vlastní choť…’’ začal vysvětlovat princ Law. ,,Pro otce je důležité kralování než to ostatní. Já a matka jsme byli jen nástroje. Byl jsem z toho moc smutný. Když budu spát, tak se nic smutného už nestane. Takhle se mi to líbí.’’ dovyprávěl Jane. Jeho oči jsou tak smutné. Pomyslela si Jane, když se zadívala do očí prince Lawa. Bolí mě to...Pokračovala v úvahách, když ji vyrušil hlas Zora.
,,Janey-sama, Janey-sama. Nesu vám odpověď. Když jsem se vyptával na královnu vyhýbali se odpovědi, nebo odpovídali dvojznačně.’’ řekl Zoro Jane. Královna jeho nevlastní matka? Možná chtěla, aby králem se stal její syn a princ jí stál v cestě. Takže královna? Uvažovala Jane pro sebe.
,,Zoro, proměň se v nůž.’’ požádala svého sluhu Zora Jane.
,,Nůž? Vy chcete..? Ale já nejsem vrah!’’ zděsil se Zoro. Tenhle svět vytváří průvodce kletby. Pokud porazím průvodce, kletba se zruší a princ se probere. Uvažovala Jane. ,,Tak moc se o něj bojíte? To není…’’ nedořekl, když mu Jane skočila do řeči.
,,Zajímá mě ten safír. Přestaň s těmi žerty a proměň se v nůž!’’ nařídila Jane svému sluhovi Zorovi. Zoro se proměnil v nůž. Je to divné? Nezají mě princ, ale….Uvažovala Jane. Už z toho blázním. Princ Law se snaží svým úsměvem skrýt svou osamělost.
,,Hm? Čím chceš být, až vyrosteš, Jane?’’ zeptal se princ Law Jane.
,,Mno, já jsem vlastně už čarodějka.’’ odpověděla nejistě Jane princi Lawovi. Kruci, já v 16-ti letech vlastně čarovat neuměla. Uvědomila si Jane.
,,Ale to není ono. Já myslím něco, co není splnitelné. Když se to dá splnit, jsou to sny dospělých.’’ nesouhlasil s Jane princ Law.
,,Dřív jsem měla spoustu snů, třeba takový, že jsem se chtěla stát princeznou.’’ zasnila se Jane. V tom se začal princ Law smát. ,,He? To není vtipný! To není od tebe pěkné!’’ rozzlobila se maličko Jane.
,,To je pěkné, Jane.’’ řekl se smíchem princ Law. ,,Ale to se klidně může splnit.’’ dodal stále se smíchem.
,,Eh?’’ zarazila se Jane. V tom princ Law dal Jane pusu na tvář.
,,Staň se mou ženou.’’ požádal princ Law o ruku Jane. ,,Když si mě vezmeš, budeš princezna.’’ dodal s úsměvem na tváři.
,,Princi….Tohle neříkejte.’’ zavrtěla hlavou Jane. Je to tak divné. Pomyslela si Jane. ,,Moje postavení není dobré. Všichni mě nenávidí.’’ pokračovala v nesouhlasu s princem Lawem.
,,To není pravda! A navíc tvé postavení nemá nic společného s tím, jak jsi krásná.’’ řekl vážně princ Law Jane. Jane se vybavila slova krále a vesničanů, jak ji vyhánějí. Princovy modré oči postrádají zášť. Třpytí se jako drahokamy. Proč, musí být zrovna on prokletý? Uvažovala Jane.
,,Já...já tvou kletbu rozhodně zruším.’’ dostala po chvíli Jane ze sebe a celá zrudla.
,,Co tak najednou?’’ zeptal se princ Law Jane s úsměvem na tváři.
,,Teď jsem ještě víc rozhodnutá.’’ řekla rozhodně Jane. Poté si všimla Jane princovy knihy. Cože? Ten vzor na knize prince Lawa...Zamyslela se Jane. Ten vzor musí být...Snový svět...se v něm odráží a je popraskaný. Takže je tu limit….Princův svět puká ve švech. ,,Princi Lawe, kde je královna?’’ zeptala se po chvíli. Jestli tu kletbu nezruším co nejdřív, tak princ bude spát navěky. Došlo Jane.
,,Proč tak najednou? Proč chceš vidět matčinu komnatu?’’ vyptával se princ Law Jane. ,,Matka je zamčená tam nahoře.’’ dodal a podíval se na Jane. Uviděl v její ruce nůž. ,,Jane, proč máš v ruce nůž?’’ zděsil se při tom pohledu. Omlouvám se princi Lawe. Jestli to byla královna, která zaklela prince Lawa. Přemýšlela Jane a začala prchat do zámku. ,,Jane!’’ zvolal na Jane křikem. Nemůžu to tak nechat. Jestli proklela prince pak...Princ Law je možná navždy...Uvažovala Jane. Vešla do komnat královny, kde panovalo ticho. Snad tady? Ale tady nikdo není. Říkala si Jane pro sebe v duchu. ,,Královna už... nežije.’’ ozval se za zády Jane.
,,Cože…?’’ otočila se Jane na prince Lawa.
,,Poté, co ji otec vyhnal, onemocněla a do tří dnů zemřela. Všichni byli moc smutní.’’ odpověděl princ Law Jane. ,,To si ji chtěla probodnout tím nože? Ona by nikdy nikoho neproklela.’’ dodal k Jane. Princ Law usnul před korunovací. Takže královna je už dávno mrtvá…? Ptala se sama sebe Jane. Všichni drželi smutek z její ztráty. Dál přemýšlela Jane. ,,Jestli chceš bodat, tak sem.’’ řekl a ukázal na své srdce. Ach ten symbol...Ten vzor na knize je...Dál uvažovala Jane. Pak nakonec řekla nahlas.
,,To ty ses sám proklel princi Lawe?’’ zeptala se Jane, i když odpověď už znala.
,,Ta kletba, byla docela jednoduchá.’’ odpověděl princ Law Jane. Sen se rozpadá. Řekla si Jane pro sebe.
,,Princi…!’’ křikla Jane na prince Lawa. V tom se před Jane objevil obraz.
Obraz prince Lawa:
,,Neměli bychom urychlit korunovaci, princi?’’ zeptal se král svého syna.
,,Proč otče?’’ zeptal se princ Law svého otce. ,,Matka právě zemřela, tak proč?’’ dodal další otázku.
,,Dlouho tu panovala válka. Lid hladový po dobrých zprávách.’’ uvažoval nahlas král.
,,Ty nejsi smutný…? Ty nejsi ani trochu smutný, že matka zemřela?’’ skočil princ Law králi do řeči.
,,jsem král. Nemohu se nechat unášet svými pocity.’’ řekl král svému synovi, princi Lawovi. ,,Až budeš dospělý, pochopíš to.’’ dodal. A to je poslední vzpomínka prince Lawa, než usnul.
Ve snu:
,,Princi…?’’ zvolala Jane na prince Lawa.
,,Zní to uboze, ale zaklel jsem se, abych jsem utekl realitě.’’ dovypravoval princ Law Jane. ,,Nesnášíš mě za to, Jane?’’ zeptal se Jane a otočil se na ni. ,,Já se za to nesnášel.’’ nečekal až Jane odpoví. Pak pokračoval. ,,Budeš králem! Nepleť se do smrti své matky! Staň se mužem!’’ říkal, co mu radil jeho otec, král. ,,Proč musím být král?’’ zeptal se nahlas a začal brečet. ,,Já...Já byl s matkou tak šťastný. Jen jsme se smáli a hráli jsem si v zahradě. Proč to tak nemohlo zůstat?’’ pokračoval v otázkách. Sen spícího prince...který se bojí reality. Sen ustrašeného chlapce, který se bojí změny. Přemýšlela Jane. V tom Jane čapla prince Lawa.
,,Ne!’’ křikla Jane. ,,Seslal si na sebe tu kletbu, tak ji dokážeš zrušit.’’ pokračovala.
,,Já nechci.’’ protestoval princ Law.
,,Jdeme domů.’’ stála si na svém Jane.
,,Nech mě být! Na světě na mě nečeká nic dobrého! Nechci se probrat. Chci zmizet se svým snem!’’ trval na svém princ Law.
,,Ale já to nechci.’’ křikla na prince Lawa Jane. Kousla se do prstu. ,,Chci být s tebou’’ dodala. Je vyděšení, ale divné je, že má smutné oči...A lepší srdce, než kdokoliv jiný. Uvažovala Jane pro sebe. Chci být s ním. Uvědomila si Jane a objala prince Lawa. ,,Budu tam. Až se probereš budu tam s tebou. Už ti nebude smutno.’’ snažila se prince Lawa přesvědčit. ,,Pojďme domů společně.’’ dodala k princi Lawovi.
,,Janey-sama!’’ zvolal Zoro ve své podobě havrana.
V realitě:
,,Jane-dono, probudila jste se.’’ zvolal král k Jane.
,,Ah, ten sen.’’ chytila se rukou za hlavu Jane.
,,Jane! Dobré ráno.’’ ozvalo se z postele. Jane se otočila. Princ Law se probral. Už navždy chci být s ním. Pomyslela si Jane a oba se objali.
Ukázalo se, že král miloval svou rodinu natolik, jak panovník mohl. Královnu vyhnal z království, aby ji ušetřil před boji o trůn.
,,Kdybych jsem se neprobral, nikdy bych nezjistil pravdu.’’ řekl princ Law jednou Jane.
,,A je vážně tak špatné, být dospělý?’’ zeptala se Jane prince Lawa.
,,Je takhle lepší si plnit své sny.’’ odpověděl princ Law. ,,Mimochodem, dostala si ten safír?’’ zeptal se Jane, při svatbě.
,,Ne, ale dostala jsem něco lepšího.’’ odpověděla Jane a oba se políbili.
A tak se princ probudil ze svého spícího snu. Stal se čarodějem a čarodějka zase princeznou a žili spolu šťastně až do smrti.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
