Můj One Piece - 7. Kapitán Usopp
Informace:
Naše pětice přistává na ostrově, který vypadá neosídlen, ale k jejich překvapení, je přivítá mladík, který tvrdí, že je tu přes 80 tisíc mužů. Kromě Luffyho mu nikdo nevěří. Mladík jménem Usopp je zavede do hospody, kde se všichni nají a napijí. Usopp se po chvíli vytrácí. Z jeho kamarádů vychází najevo, že je to velký poseroutka a lhář, který vypráví vymyšlené příběhy dívce, která je nemocná a snaží se ji rozesmát.
7. Kapitán Usopp
Přibližovali jsme se k jednomu ostrovu. Potřebovali jsme zásoby jídla a pití. Luffy si hlavně přál zásobu masa a Zoro sake. Lawovi a mně to bylo jedno. Nami přemýšlela racionálněji, a chtěla pro nás větší loď i nějakou tu posádku. I když jsem ji v lásce neměla, tak v podstatě měla pravdu, to se muselo nechat.
,,A jak si posádku představuješ?’’ zeptala se náhle Nami Luffyho.
,,Takže silné lidi mám, navigátorku taky. Tak chybí dělostřelec, kuchař, doktor, loďař a muzikant.’’ vyjmenovával Luffy, které chtěl do posádky.
,,Luffy, doktora máme.’’ protestovala jsem.
,,Pravda, ale dva doktoři se vždycky hodí.’’ zazubil se Luffy. Jen jsem pokývala hlavou na srozuměnou, i když se mi to nezdálo. Po chvíli plutí jsme přistáli na ostrově, kde měla být menší vesnice. Vystoupili jsme a čekalo na nás překvapení.
Ve vesnici:
Mladík sledoval širé moře. Nadýchával čerstvý vzduch od širého moře, které proudilo k ostrovu. Nadechl se a vydechl. V tom se rozeběhl k vesnici s pokřikem.
,,PIRÁTI TU JSOU! PIRÁTI ÚTOČÍ!’’ a takhle křičel na celou vesnici. Celá vesnice byla na nohou. Vylezla ze svých skrýších i s vidlemi a lopatami. Prostě co měli po ruce.
,,Kde jsou ti piráti?’’ zeptal se jeden z mužů.
,,Hahaha, dělal jsem si legraci, hahaha.’’ smál se mladík. Celá vesnice začala zuřit vzteky.
,,Usoppe!’’ křičeli jeden přes druhého.
,,Já tě zabiju!’’ křikl další muž. Mladík se dal na úprk se smíchem na rtech. Ostatní muži z vesnice hned za ním.
Mladík mužům utekl a schoval se na jeden ze stromů a smál se.
,,Támhle je.’’ ukázal někdo na strom. Mladík se zděsil, že ho někdo z mužů z vesnice našel, ale pak se mu ulevilo. Byli to dva kluci. Jeho přátele.
,,Ninjine, Piimane.’’ zvolal mladík a slezl ze stromu. ,,Kde je Tamanegi?’’ zeptal se na třetího kamaráda.
,,Nejspíš ještě spí.’’ odpověděl jeden z kluků.
,,Cože?’’ vylekal se mladík.
,,POMÓÓÓC!’’ uslyšeli v tom křik. Všichni tři se podívali odkud ten křik jde. Běžel k nim další kluk a byl bledý strachy.
,,Tamanegi, co se děje?’’ zeptal se mladík kluka.
,,Piráti tu přistávají. Viděl jsem je.’’ vychrlil ze sebe udýchaně kluk.
,,COŽE?!’’ zděsil se mladík. ,,Je čas na svačinku.’’ dodala chtěl zdrhnout.
,,Ale kapitáne Usoppe, říkal jste, že se nemá utíkat, ale bojovat.’’ ozval se jeden z kluků. Mladík se zastavil.
,,O jakou loď se jedná?’’ zeptal se mladík nakonec.
,,Jedna malá loď a druhá s vlajkou. S vlajkou piráta Buggyho.’’ řekl ten kluk, který se jmenoval Tamanegi. Mladík se chtěl dát znovu na útok. Ale dopadlo to tak, že s kluky se schovali na pláži a svými triky tuto pětici pirátů chtěli vyděsit, aby odpluli zase zpátky na širé moře.
Na pláži:
Stáli jsme na pláži a rozhlíželi se kolem sebe.
,,Opravdu tu má být vesnice?’’ zeptal se ne moc přesvědčeně Luffy.
,,Ano má být a mapy se nikdy nepletou.’’ odpověděla Nami Luffymu. V tom se ozvalo.
,,Stůjte ani krok piráti. Je tu přes 800 mužů.’’ ozval se čísi hlas a ze skal se objevili postavy. Ale ne ledajaké. Byli z prostěradel a vlály, jak je někdo ovládal.
,,Vážně?’’ žasl Luffy a v očích měl hvězdičky.
,,On...on to myslí vážně?’’ zeptal se mě Law překvapeně. Myslel tím Luffyho, že na takovou lež věří.
,,Jo, myslí.’’ řekla jsem a dala si ruku na hlavu a zakroutila s ní.
,,Vy lžete, že?’’ ozvala se nahlas Nami.
,,Ááá…’’ někdo začal s jekotem utíkat.
,,Jak to víš?’’ zeptal se nejistě mužský hlas. Poté vylezl. Jednalo se o mladého mladíka skoro stejně starého, jako je Luffy. Možná o něco starší.
,,Kdo jsi?’’ zeptala jsem se mladíka.
,,Jsem kapitán Usopp a vy?’’ představil se nám mladík.
,,Monkey D. Luffy. A to jsou mí přátelé. Janey, Zoro, Law a Nami.’’ představil sám sebe a nás Luffy. ,,Já mám hlad.’’ postěžoval si, že má hlad.
,,Ty ho máš pořad.’’ řekla jsem se smíchem. Poté nás Usopp dovedl do jedné hospody, kde jsme si dali nejen jídlo, ale i pití.
Všichni jsme se vrhli do jídla i pití. Měli jsme všichni hlad, nejvíc teda Luffy. Usopp seděl uprostřed mezi námi.
,,Tak vy potřebujete loď a posádku?’’ zamyslel se Usopp.
,,Jup.’’ přikývl s plnou pusou Luffy.
,,Loď by se eventuálně najít dala. Žije tu jedna slečna, Kaya, se jmenuje. A ta by vám mohla poskytnout loď. Je velice bohatá. A já bych se k vám připojil, jen jestli bych byl kapitánem.’’ řekl nám Usopp.
,,Ne.’’ zarazil Usoppa Luffy s tím, že se k nám nepřidá jako kapitán. Kapitánem bude Luffy. Usopp toto nečekal a spadla mu čelist. ,,Ještě maso!’’ křikl na obsluhu Luffy. Usoppovi znovu spadla čelist. Poté se vytratil pryč, se slovy, že si potřebuje něco zařídit. My jsme osamostatněli. Všichni jsme si dávali do nosu jídla a pití, až se vše snědlo a vypilo. V tom přiběhli tři malí kluci.
,,Kde je náš kapitán?’’ zeptal se jeden z nich. Všichni jsme se na ně podívali.
,,Oni ho snědli.’’ dodal zděšeně druhý z kluků.
,,To jsem si pochutnat.’’ začal si hladit břicho Luffy.
,,Víte, kde je váš kapitán?’’ zeptal se kluků Zoro. Došlo mi, co má v plánu a měla jsem co dělat, abych jsem se nezačala smát. Kluci zakýval hlavami, že ne. ,,Snědli jsme ho.’’ řekl vážně a zvrhle. I Nami měla co dělat nezačít se smát.
,,Ááá onibaba.’’ vyděšeně zakřičeli kluci a při tom sledovali Nami.
,,Proč se díváte zrovna na mě?’’ vyjela po dětech Nami. My ostatní jsme se museli už začít smát, protože to pravda nebyla.
,,Říkal, že si musí něco zařídit.’’ řekla jsem mezi záchvaty smíchu.
,,To určitě šel za Kayou.’’ řekl jeden z kluků.
,,Kam že šel?’’ zeptal se Law kluků znovu.
,,Za Kayou. Dívka, která bydlí v sídle, jen se svým sluhou Clahadorem. Je nemocná a musí být jenom ve svém sídle. Nevychází ven. A náš kapitán jí tam chodí vyprávět příběhy, které prožil. Vlastně lže, ale dělá to pro dobrou věc.’’ vysvětlil nám jeden z kluků. Všichni jsme je poslouchali.
,,Takže váš kapitán je lhář.’’ řekla jsem.
,,Ano, ale dělá to pro dobrou věc.’’ přikývl jeden z kluků.
,,Jdeme je požádat o loď.’’ rozhodl Luffy a vstal. Všichni jsme se postavili na nohy a vyšli ven. Kluci nám řekli kudy se dostaneme k sídlu ke Kaye, kde by měl být i Usopp.
V sídle:
Bledá dívka sedí na posteli a vyhlíží ven. Je vidět, že někoho čeká.
,,Zase ho vyhlížíte?’’ zeptal se mužský hlas dívky. Dívka se na muže podívá.
,,Clahadore, co je na tom tak špatného?’’ zeptala se dívka.
,,Slečno Kayo, máte odpočívat a ne se zatěžovat. Ten kluk říká samé lži. Před smrtí vašich rodičů jsem slíbil, že na vás dám pozor. Venku před branou jsou stráže, kteří hlídají sídlo.’’ řekl Clahador a hřbetem ruky si narovnal brýle.
,,Ano vím.’’ přikývla Kaya smutně.
,,Jsem rád, že si rozumíme. Tady vám nechám medicínu, kterou si pak vezmete.’’ dal na kredenc čaj s léky pro Kayu. Poté odešel. Kaya se smutně zadívala z okna. Po chvíli slyšela bouchání do okna. Podívala se z okna ven. Na stromě seděl mladík.
,,Usoppe.’’ zaradovala se Kaya.
,,Kayo, jak se dneska máš?’’ zeptal se Kayi Usopp.
,,Už dobře, co mi budeš dneska vyprávět?’’ zeptala se Kaya dychtivě Usoppa. Jeho příběhy milovala.
,,Budu ti vyprávět, jak jsem jako malý bojoval s obrovskou zlatou rybkou.’’ řekl Usopp a rukou ukázal, jak velká ryba to byla. Byla dost veliká. Kaya se zasmála a Usopp dál pokračoval. ,,Když jsem plul, myslel jsem si, že je to nějaký ostrov, jak byla obrovská a široká.’’ pokračoval ve vypravování.
,,A co si s ní udělal?’’ zeptal se Kaya zvědavě Usoppa.
,,Rozsekal jsem ji na malé kousíčky, aby vesnice měla co jíst. Od té doby mi nikdo neřekne, než kapitáne.’’ pochlubil se Usopp V tom zaslechli oba hluk.
U brány sídla:
Došli jsme za doprovodí dětí k sídlu slečny Kayi. Byla to obrovská vila. Všichni jsme nad tou velikostí žasli.
,,Neměli bychom zazvonit?’’ zeptala jsem se.
,,Dobrý den a děkujeme.’’ pozdravil a poděkoval Luffy. Všichni jsme se na něho podívali. Došlo mi, co má v plánu.
,,Luffy neříkej mi, že…’’ nedořekla jsem a Luffy to přeskočil. Nám nezbývalo nic jiného, než Luffyho napodobit.
Dostali jsme se všichni na pozemek sídla. Luffy na nás naštěstí čekal. I kluci to přelezli.
,,Příště nás varuj.’’ napomenul Zoro Luffyho.
,,Ten tě varovat nebude.’’ odpověděla jsem za Luffyho. Zoro se na mě podíval. Poté nás kluci zavedli k Usoppovi, který byl na větvi stromu a mluvil s dívkou, která se vykláněla z okna. Cestou Luffy moc hlasitě projevoval úžas tohoto sídla.