Vyrazil jsem do města sehnat nějaké jídlo a informace o lovcích. Nemám rád tohle město. Když se chováte a vypadáte trochu jinak než ostatní, všichni se na vás koukají skrze prsty a pomlouvají vás. Já celkově nemám rád, když je v mém okolí hodně lidí. Velké davy mě děsí, všichni se na vás mačkají a přijde mi, jako by mě osahávali. Úplně vidím jak mají v rukou vidle a pochodně a snaží se mě zabít, protože jsem jiný. Procházel jsem postraními uličkami, abych nepotkal moc lidí. Když jsem míjel nějakého muže, který se opíral o zeď a v ruce měl vlašku, vzpomněl jsem si na otce. Muž na mě vrlh nevraživý pohled a já raději přidal do kroku. Musel jsem se po chvíli chytit se za břicho, zastavit se a zhluboka se nadechnout, protože se mi před očima začali dělat mžitky. To není dobré... pomyslel jsem si a vylezl ven z té tmavé uličky.

I když nerad, jsem zamířil na náměstí kde se konal trh. Naštěstí byla malá účast obchodníků, kteří neměli moc co nabídnout a tudíž tu bylo málo lidí.

Vybral jsem ve stáncích pár věcí, za které jsem zaplatil a vydal jsem se k hloučku lidí, který se utvořil před vstupem do města. Potřeboval jsem informace o tom kdy lovci opět vyrazí na lov. A zrovna, jako na zavolanou se lovci vraceli z lesa. Postavil jsem se nenápadně na kraj hloučku a vyčkával až lovci přijedou a prozradí informaci, pro mně velice důležitou.

Daren vůdce lovců, který jel v čele, ladně seskočil ze svého černého koně a vydal se k hloučku lidí. Rukou si prohrábl své delší blonďaté vlasy a rozhlédl se po skupince svým mrazivým pohledem. ,,Mám znepokojující zprávy, které se týkají bezpečnosti města a jeho okolí."řekl vážným hlasem Daren. Zvedl jsem pohled ze země a zpozorněl jsem. ,,V lese jsme opět objevili mrtvé rotrhané zvíře, které leželo nedaleko cesty. Vypadalo to, jako by ho někdo zakousl a poté roztrhal. Už se to stalo po několikáté a my z toho máme špatný pocit."pronesl Daren mrazivým hlasem a já myslel, že asi za chvíli odpadnu. Jsem takový blbec. Aki měl pravdu, měl jsem si dávat větší pozor. Zase jsem po sobě zapomněl "uklidit". Zatnul jsem ruce v pěst až mi zbělely klouby. ,,Na další průzkum vyrazíme pozítří. Do té doby se mějte napozoru a vycházejte co nejmíň ven mimo město."Daren se ještě naposledy rozhlédl kolem sebe a potom se kývnutím hlavy rozloučil.

Má nálada klesla na bod mrazu. Co si teď o mě pomyslí bráška? Jsem tak neschopný. Pomalu jsem se šouravým krokem blížil k našemu domu, ve kterém se už svítilo, což nevěstilo nic dobrého. Otec už je doma. Za co bože...To mi samozřejmě náladu zhoršilo. Na schodech venku stála postava, která v ruce svírala flašku a houpavou pomalou chůzí se vydala ke mě. ,,Kde si se sakra coural?! Chceš abych umřel hlady?!"řekl otec opilým hlasem. To by mi akorát pomohlo, kdyby si skapal. ,,Byl jsem ve městě, kde bych asi byl?! Nemám v zadku vrtuli!"řekl jsem naštvaně. ,,Kolikrát jsem ti říkal, že se mnou nemáš takhle mluvit?!"vykřikl rozzuřený otec a přitáhl si mě k sobě za košili, až mi plášť spadl na zem. Začal jsem sebou škubat, ale nedařilo se mi vykroutit z jeho sevření. Shodil mě na zem a zase do mě začal kopat. ,,To ti to nstačilo ráno?!"vykřikl jsem zoufalým hlasem. Čekal jsem další tvrdý kopanec, který by mě nejspíš poslal do temnoty bezvědomí, ale najednou se přede mnou objevila postava (mě velice známá a blízka). Shodila otce na zem a zvedla mě do náruče. ,,Aki." řekl jsem tichým hlasem a koukal do očí svého bratra.

Komentáře

yachiru

-

06.02.2016

Omlouvám se za ten styl písma. Už jsem se to pokoušela upravit, ale nejde mi to a já nevím proč XD

SoAkarui

-

06.02.2016

Trocha mi prekážalo to striedanie veľkého a malého písma, ale odhliadnuc od toho to bola naozaj zaujímavá kapitola s celkom dobrým koncom, som zvedavá na pokračovanie. :)

yachiru

-

30.12.2015

Děkuji :D budu se snažit přidat další díl co nejdřív ^_^

Shizuma

-

29.12.2015

už se těším na pokračování hrozně mě to fascinuje :3 doufám že bude co nejdřív :D