Anime World CZ/SK - Příběhy

Klaun Buggy

Luffy a Nami:

 

Oba spolu šli z hospody na střechu, kde sídlil klaun Buggy. Luffymu se moc nelíbilo, že musel být svázaný. Ruce měl za zády a Nami ho vedla. Sama věděla kudy jít. Vždyť sama od tamtud odešla i s mapou. Teď chtěla poklad.

,,Proč musím být svázaný?’’ zajímalo nešťastného Luffyho.

,,Protože by mi nevěřili, že jsem tě chytila, a že jsme nepřátelé. I když v podstatě jsme.’’ řekla a pokrčila rameny Nami. Luffymu sklesla hlava. Poté šli spolu mlčky. Nebo spíš Nami Luffyho táhla.

 

Došli ke klaunu Buggymu. Ten Nami nerad viděl. Vždyť mu ukradla mapu Grand Line.

,,Chopte se ji!’’ rozkázal klaun Buggy. Piráti se pustili do Nami.

,,POČKEJTE!’’ křikla Nami. Všichni piráti se zastavili. ,,Vedu ti pravého zloděje a mapu vracím.’’ řekla mírněji. Všichni se na ni dívali.

,,Vážně?’’ ušklíbl se nevěřícně klaun Buggy.

,,Nevěř si, ale je to pravda.’’ nedala se Nami.

,,Dobrá, vrať tu mapu a jeho zavřete!’’ zavelel klaun Buggy. Piráti si převzali od Nami mapu a Luffyho rozvázali a zavřeli do klece. Luffy byl celý nešťastný. Piráti předali klaunovi Buggymu mapu a ten ji schoval k sobě. ,,A teď ať započne oslava.’’ oznámil a všichni se začali radovat. Všem se nalévalo pivo, jídla bylo taky dost. Luffy měl hlad, tak se snažil natáhnout ruku pro jídlo. Ale nedařilo se mu to. Nami si užívala. Jedla a pila. Stejně tak jako ostatní piráti i klaun Buggy. Čekala až všichni usnou, vysvobodí Luffyho a seberou mapu i poklad. Jenže klaun Buggy ne a ne usnout. Nami začínala být už zoufalá. Ale nedala na sobě nic znát. I Luffy byl nešťastný. Nami si už po několikáté připila na zdraví s piráty. Měli velkou výdrž to se muselo nechat, ale i Nami měla výdrž. Slavili celou noc. Už se blížilo k ránu, když Buggy dostal nápad. ,,Když chceš se připojit k nám, tak mi udělej laskavost a toho ňoumu zabil. Ukážu ti jak.’’ zasmál se a rázně se poté podíval po svých lidech. ,,Přineste ten můj speciální kaňon!’’ rozhodl klaun Buggy.

,JUCHŮŮŮ!’’ začali všichni jásat. I Nami se přidala, ale nadšena nebyla. Pár pirátů šlo pro kaňon. Po chvíli ho přinesli. Byl naleštěný do zlatova. Nami i Luffymu spadla brada až na zem, jak byli překvapeni. Ostatní piráti jásali. Klaun Buggy nastavil dělo na jednu vzdálenou budovu. Čtyři piráti přinesli zlatou kouli, kterou dali do děla. Klaun Buggy přešel ke kaňonu a zapálil provaz. Provaz začal hořet a blížil se do kaňonu. Asi za minutu koule vyletěla z kaňonu a trefila se na vzdálenější střechu domu. Celý dům se zhroutil na zem. Luffy s Nami na to zírali ještě s větší otevřenou pusou.

,,Tak a teď ty Nami zastřelíš tohoto caparta!’’ rozhodl klaun Buggy a prstem ukázal na Luffyho.

,,CO?!’’ zděsila se Luffy i Nami najednou.

,,Tak dělej!’’ pobídl klaun Buggy Nami.

,,ZAB HO! ZAB HO! ZAB HO!...’’ křičeli piráti najednou. Nami se třásla ruka. Piráti kaňon obrátili směrem k Luffymu a dali do něho zlatou kouli. Zápalky dali Nami do ruky. Ta si je vzala, ale nebyla schopna žádného slova ani činu.

,,Nami?’’ dostal ze sebe Luffy.

,,No tak Nami, dělej! Dokaž svou loajalitu svému kapitánovi!’’ pobízel klaun Buggy Nami. Ostatní piráti, stále řvali, Zab ho.

,,Ukaž já ti to zapálím, jestli je to těžké.’’ ozval se nejbližší pirát, co stál vedle Nami, a zapálil jí sirku. Nami jen s vytřeštěními očima.

,,HNED HO PUSŤTE!’’ ozval se ostrý hlas. Všichni se po něm podívali. Viděli přicházet tři osoby. Nami i Luffy se podívali. Byli to Jane, Law a Zoro.

 

Mezitím u Jane, Lawa a Zora:

 

My se v klidu najedli. Mlčeli jsme a každý přemýšlel.

 

Myšlenky Zora:

 

,,Snad to vyjde. Je to přeci můj kapitán a položím za něho i život. V podstatě mi ho zachránil. Ale zase na druhou stranu bychom si zabojoval. Má to svá pro i proti. Ale teď mi bude velet ženská. Proč vlastně s tím souhlasím? Proč mi to nevadí? Dřív by mi to vadilo. Luffymu jsem vděčný, ale u ní? To je otázka, která mě trápí dost dlouho.’’ Přemýšlel Zoro.

 

Myšlenky Lawa:

 

,,Tak teď tu být s Janey jen osamotě. Proč nemohl jít i ten lovec? Něco bych o Janey zjistil a teď tu šanci nemám. Musím ji bránit. Prožila si něco zlého a já ji chci ochránit a taky ochráním. Nedovolím, aby se jí něco stalo. Jednou mi řekne, co se jí stalo poté co odešla jako malá od Luffyho. Proč zemřeli její rodiče. Proč zabila toho mariňáka,i když se mi tomu nechce moc věřit, že ho zabila. Spíš to na ni narafičili. Mariňáci jsou schopni všeho.’’ Myslel si Law a po očku sledoval Jane.

 

Myšlenky Jane:

 

,,Tak jo, snad to Luffy zvládne. Té Nami moc nevěřím. Neznáme ji, okrádá piráty a sama piráty nemá v lásce. O co jí vlastně jde? Luffy věří hned všemu a každému. Toho každý obalamutí. Ale na mě si nikdo nepřijde. Nevěřím jí a dám si na ni pozor.’’ Toto byly moje myšlenky. Ani jsem nezaregistrovala, že Law mě sleduje. Najedli jsme se a odložili prázdné talíře.

 

Poté co jsme odložili talíře jsem se na oba hochy podívala. Uvažovala jsem, co podniknout teď.

,,Co kdybychom šli čekat ven? Nebo chcete být tady?’’ zeptala jsem se chlapů.

,,Já klidně půjdu ven.’’ promluvil Zoro.

,,Mně je to jedno, jen rozhodni sama, Jane.’’ bylo to jedno Lawovi.

,,Dobrá, půjdeme čekat ven. Kdyby byla v noci moc velká zima, přesunuli bychom se sem.’’ rozhodla jsem nakonec. Law i Zoro proti nebyli a šli jsme ven.

 

Došli jsme ven k jednomu baráčku s verandou. Sedla jsem si a Law Zoro si sedli vedle mě, každý z jedné strany. Přemýšlela jsem, co podnikneme.

,,To asi tu bude nuda, co?’’ zeptal se Zoro.

,,Bohužel musíme čekat.’’ pokrčila jsem rameny. Law si pomyslel, že se mnou se nudit nebude nikdy.

,,Vážně máš špatnou orientaci?’’ zeptal se mě Law. Podívala jsem se na něho.

,,Bohužel jo. Jsem ráda, že vím, kde mám pravou a levou ruku.’’ přiznala jsem se.

,,I já mám špatnou orientaci.’’ přiznal se Zoro a když jsem se na něho podívala, tak byl maličko červenější v obličeji.

,,To vím.’’ ušklíbl se na Zora Law.

,,Ty….’’ řekl skrz zuby Zoro a už se chystal tasit jednu ze svých katan.

,,Jen klid Zoro. Musíme spolu pracovat a ne bojovat proti sobě.’’ zarazila jsem Zora včas, než se o něco pokusil a chytla ho za tu ruku, kterou sahal po kataně. Law si toho všimnul a zatnul ruku v pěst, jak na Zora žárlil.

,,Dobrá…’’ řekl jenom Zoro a uklidil svou katanu zpátky do své pochvy. Já pustila jeho ruku. Bylo něco odpoledne, blížil se večer. Teplý večer, tak jsem věděla, že přenocujeme venku.

,,Myslíš, že budou v pohodě?’’ zeptal se mě Zoro po chvíli.

,,Určitě jo, i když Nami moc nevěřím.’’ řekla jsem své obavy.

,,Proč jí nevěříš?’’ zeptal se Zoro se zájmem.

,,Ani já jí nevěřím. Teda zatím.’’ přidal se ke mně Law.

,,Tebe se nikdo neptal.’’ procedil skrz zuby Zoro a podíval se na mě.

,,Říkala, že nesnáší piráty a okrádá je. A přesto chce naši pomoc, i když ví, že i my jsme piráti.’’ řekla jsem své obavy.

,,Právě. Proto jí nevěřím taky. Tuším v tom podraz.’’ přidal se ke mně Law.

,,Neznáme ji, to je fakt, ale když jí věří Luffy, já taky.’’ řekl svůj názor Zoro.

,,Luffy věří všemu a každému.’’ mávla jsem nad tím rukou.

,,Jestli tomu tak je, možná by bylo lepší, kdyby si kapitánem byla ty.’’ nadhodil Law. Podívala jsem se na něho a Law se ušklíbl.

,,Tak za prvé u Luffyho by o neprošlo a za druhé o to nestojím. Stačí, že jsem jeho zástupce a teď jsem vaším kapitánem, dokud se k nám Luffy zase nepřipojí.’’ řekla jsem Lawovi. Pochopila jsem to tak, že si dělal legraci, ale radši jsem mu to i Zorovi objasnila, jak to vidím já.

 

Blížila se noc a mně se už klížili oči. Ale chtěla jsem být vzhůru. Ale pak jsem si uvědomila jednu věc. Že se musíme prospat všichni, ale i hlídkovat, kdyby se někdo objevil nějaký pirát od klauna Buggyho.

,,Hele chlapi, teď si hlídku beru já. Pak vzbudím tebe Lawe a budeš mít hlídku od jedné do čtyř. Pak vzbudíš Zora a ten ji bude mít až do rána. Pokud se do rána Luffy s Nami neobjeví vydáme se jít najít.’’ rozhodla jsem.

,,To je rozkaz?’’ zeptal se Zoro. Podívala jsem se na něho. V té tmě byli vidět jeho zuby. Došlo mi, že se usmívá.

,,Říkej si tomu jak chceš, ale jo je to rozkaz.’’ ušklíbla jsem se, ale věděla jsem, že mě Zoro neviděl. Byla tma, takže jsme sotva viděli na sebe.

,,Rozkaz.’’ řekl Law i Zoro najednou. Oba se opřeli o konce verandy a vzápětí usnuli. Já měla hlídku do půlnoci. Kromě hluku ze střechy jedné nejvyšší budovy, kde nejspíš sídlil klaun Buggy, se nic nedělo.

 

Okolo jedné jsem vzbudila Lawa.

,,Lawe, vstávej. Máš hlídko.’’ promluvila jsem na Lawa tichým hlasem. Law, který v ruce držel svou katanu pomalu otevřel oči a podíval se na mě.

,,Dobře, hezky se vyspi.’’ popřál mi Law. Přikývla jsem a zavřela jsem oči. Vzápětí jsem usnula. Ani nevím, že mi hlava klimbla na rameno Lawa a spala jsem. Ani nevím, že Law okolo čtvrté vzbudil Zora a taky znovu usnul.

Vzbudily mě ranní paprsky slunce. Narovnala jsem se a protřela si oči.

,,Dobré ráno, kapitáne, nic se přes noc nedělo.’’ ohlásil mi Zoro. Ušklíbla jsem se na něho. Chystala jsem se probudit Lawa, když v tom jsem uslyšeli ránu a za námi se zbortil dům. Law vylítl a rozhlédl se kolem sebe, odkud kdo útočí. I já se postavila. Zoro byl na nohou už dávno.

,,Musíme rychle za Luffym.’’ rozhodla jsem. Všichni jsme se dali do běhu a běželi nahoru na nejvyšší místo ve vesnici. Na střechu domu, kde měl být Luffy s Nami.

 

Doběhli jsme nahoru plnou rychlostí, jak jen to nejrychleji šlo. Nahoru jsme doběhli v rekordním čase a právě v čas. Na Luffyho, který byl uvězněn v kleci mířil kaňon. Nami držela v ruce zapálenou zápalku.

,,HNED HO PUSŤTE!’’ křikl Zoro na všechny piráty. Já očima našla klauna Buggyho. Kapitána pirátů. Nami se na nás otočila jako všichni, jenže upustila zápalku a tím zapálila provaz kaňonu, který mířil na Luffyho. Luffy zbledl. Věděla jsem, že se mu nemůže nic stát, ale i tak to bylo nebezpečné. Rychle jsem se rozeběhla a kaňon nakopla, že namířil na sídlo a i přímo na klauna Buggyho.

,,RYCHLE DEJTE TO PRYČ!’’ křičel klaun Buggy. Všichni se zděsili. Já se rozeběhla ke kleci k Luffymu a snažila se ji otevřít. Tasila jsem katanu, ale nešlo to. Chtěla jsem tasil zbraň a prostřelit zámek, když jsem v tom uslyšela.

,,ZA TEBOU!’’ otočila jsem se a jeden z pirátů na mě zaútočil zezadu. Hlas patřil Lawovi. Tasila jsem právě včas katanu a odrazila útok piráta. Za chvilku jsem zneškodnila toho piráta. Omráčila jsem ho tupou stranou.

,,Pokud možno bojujte tupou stranou.’’ poradila jsem Zorovi a Lawovi. ,,Luffy musíš počkat.’’ otočila jsem se v rychlosti na Luffyho a pak se vrhla na pár pirátů, kteří se na mě vrhli. I Law bojoval proti obyčejným pirátům a bránil Nami, před těmi, kteří se ji chtěli jakkoliv dotknout. Přeci, i když jí stále nevěřil, nechtěl, aby se jí něco stalo.

 

Zorův boj:

 

Zoro se vrhnul na klauna Buggyho. Na kapitána pirátů. Jenže to nebyl moc férový boj. Klaun Buggy ovládal sílu ďáblova ovoce a tak ho klaun Buggy obalamutil rozpůlil se vejpůl a rukou probodl Zora do levého boku. Zoro se skácel k zemi a chytil se za bok. Ale snažil se hned postavit na nohy. Já, ani Law jsem to neviděli, ale když se ozval Luffy, který to viděl, ohlédli jsme se oba dva.

,,TY PARCHANTE!’’ křikl Luffy. Když jsem se podívala, co se děje, viděla jsem rozpolcovaného klauna Buggyho a raněného Zora.

,,Ďáblovo ovoce.’’ zašeptala jsem, stejně tak i zašeptal Law, ale toho jsem neslyšela. Sledovala jsem situaci mezi klaunem Buggym a Zorem. Věděla jsem, že já bych dopadla stejně a jediná záchrana, byla v Lawovi, ale ten měl co dělat s piráty, kteří se na něho vrhli. I já na tom byla stejně. V tom jsem dostala nápad.

,,Musíme nějak odlákat pozornost klauna Buggyho. O to se postarám já. Zoro zvládneš zvednout klec a utéci s ní za pomoci Lawa?’’ zeptala jsem se Zora a dál bojovala, aniž bych jsem se na něho podívala.

,,U...určitě.’’ dostal ze sebe Zoro. Law chtěl protestovat, bál se o mě, ale to  jsem nevěděla, ale nic neřekl nahlas. Oba se probojovali ke kleci Luffyho. Nami se vzpamatovala a někam zmizela. Já se vrhla na klauna Buggyho, ale neútočila jsem s katanou ani se zbraněmi, ale jenom uhýbala, před jeho útoky. Když chlapi byli s Luffym dostatečně daleko, dala jsem se na úprk taky. Klaun Buggy byl chvilku překvapen. Ale co podnikl, to netuším. Já dohnala ty dva a když jsem uklidila katanu do pochvy, tak jsem nadzvedla klec zezadu a pomohla chlapům podepírat klec s Luffym. Nami se k nám přidala a v rukou nesla dva pytle zlata.

,,Jane, není ti nic?’’ zeptal se Law, když si mě všiml.

,,V pohodě, nic mi není.’’ odpověděla jsem a dál jsme běželi dolů, do vesnice.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.