Můj One Piece - 1. Dva vězni
Informace:
Povídka je na One Piece jak to bylo, jen jsou tu rozdíly, které v anime byly jinak. Jen to fanfikce, tak mě neukamenujte prosím :D
Toto je, jak se hlavní hrdinka Jane setkává po letech se svým přítelem z dětství Luffym a s jeho pomocí poznává dva vězně lovce pirátů Zora Roronorou a piráta Lawa Trafalgra. Luffy chce hlavně Zora do své posádky, ale když je tam i Law,tak nepohrdne i jím.
Dva vězni
Vykračovala jsem si to okolo mariňácké pevnosti. Byla jsem na ostrově Singlpur. Dívala jsem se do země a nedávala pozor na cestu. Když jsem ucítila bolest. Někdo do mně vrazil, nebo naopak netuším.
,,Au….Nemů….’’ nedořekla jsem, protože jsem zvedla hlavu a podívala se, kdo ten dotyčný je. Byla to pro mě známá osoba. ,,Luffy?’’ dostala jsem ze sebe. Dotyčná osoba se taky na mě podívala.
,,Janey?’’ vypravil ze sebe Luffy. Hned se zazubil a objal mě. I já jeho objala a bylo mi jedno, že sedíme na zemi.
,,Co tu děláš?’’ zeptala jsem se Luffyho, když jsem se od něho odtrhla a postavila se na nohy.
,,Pojď se podívat.’’ řekl Luffy a rozeběhl se k zídce. Já ho následovala, stejně tak i růžo-vlasý mladíček, spíš kluk.
Ten vyšplhal vedle mě na zídku. Rozhlédla jsem se a zahlédla dva muže, přivázané ke kůlu. Byli v dálce, ale po delším rozkoukání jsem je poznala.
,,Co s nimi máš v plánu?’’ zeptala jsem se překvapeně Luffyho a podívala jsem se na něho.
,,Chci jednoho z nich do posádky.’’ přiznal se Luffy.
,,Ale Zoro je nebezpečný.’’ promluvil růžo-vlasý kluk. Otočila jsem se na něho, když jsem si všimla žebříku, který se objevil vedle toho kluka. I Luffy a ten kluk se na to podívali.
,,Pšt…’’ naznačila dívka. Všichni jsme ji pozorovali, ale mlčeli jsme. Dívka slezla a šla blíž k vězňům. My vše slyšeli a viděli.
Z pohledu dívky:
Dívka přišla k vězňům blíž. Nohy se jí třásly, ale byla statečná. Nedala na sobě vůbec znát svůj strach.
,,Co tu chceš?’’ vyštěkl na ni zeleno-vlasý muž. I ten druhý s čepicí na hlavě se na dívku podíval. Poznával ji, že ji už viděl. Po chvíli si vzpomněl, ale už neměl možnost promluvit. Dívka chtěla něco říci a přitom rozbalila šátek, kde byly dvě onigiri.
,,Koukejme se, koho pak tu máme.’’ ozval se čísi hlas. Všichni se tím směrem podívali. Byl to blonďatý mariňák se skupinkou mariňáků. ,,Onigiri, to si dám.’’ dodal a čapl po onigiri, které držela dívka v ruce. Do jednoho z nich se zakousl. Hned to vyplivnul na zem. ,,Fůj, to je sladké.’’ řekl rozhořčeně. Poté oboje onigiri hodil na zem a rozdupl pal to. Muž v čepici se chtěl na mariňáka obořit. Zastat se malé, ale jeho slova ho vykolejila. ,,Zabte ji!’’ vydal rozkaz jednomu z mariňáků.
,,Ale, pane Melphepo….’’ začal ten mariňák protestovat.
,,Žádné ale! Nařízení mého otce zní, Kdo navštíví vězně má být sám zabit! Snad nechceš být proti mému otci, že ne?’’ zašklebil se blonďák jménem Melphepo.
,,Ano, pane Melphepo.’’ řekl smutně mariňák. Čapl dívku a vší silou ji vyhodil jak nejdál dovedl. Poté se otočil a běžel za ostatníma. Ti dva vězni to sledovali s vytřeštěnýma očima. Ani jeden z nich nemohl nic dělat.
Z pohledu Jane:
Vše jsme viděli i slyšeli. Nemohla jsem věřit svým očím i uším, co ten mariňák blonďatý říkal. Když chytil jiný mariňák dívku, chtěla jsem zakročit, ale Luffy, jako by věděl co mám v plánu, aniž by něco řekl, zarazil mě v čas. Dívka byla odhozena. Štěstí, že mariňák nesledoval co se dělo dál. Dívka letěla přes nás. Luffy se natáhl a dívku zachytil, takže se jí nic nestalo. Ulevilo se mi a i s růžo-vlasým klukem jsme sešli dolů podívat se na ty dva.
Dívka byla otřesena, ale v pořádku.
,,Jsi v pořádku?’’ zeptala jsem se dívky. Ta když mě zahlédla, k mému překvapení mě objala. I já ji objala.
,,Jak se jmenuješ?’’ zeptal se dívky Luffy.
,,M..Marika.’’ dostala ze sebe dívka, když se ode mne odtrhla.
,,Já jsem Luffy.’’ představil se Luffy. ,,To je Coby a Janey.’’ představil i nás dva.
,,Měla by si jít domů.’’ poradila jsem Marice.
,,Coby půjde s tebou.’’ rozhodl Luffy. Marika se chytla Cobyho za ruku a vedla ho k sobě domů.
,,A co…’’ nedořekla jsem otázku, protože, když jsem se podívala na Luffyho, tak nikde nebyl. ,,Ten parchant.’’ procedila jsem skrz zuby. Vyšplhala jsem na zíďku. Luffy se přibližoval k vězňům. Hned jsem ho následovala.
Dohnala jsem Luffyho a oba jsme přišli k vězňům nastejno. Oba se na nás podívali. Já oba vězně znala. Lovec pirátů Zoro Roronoa, zeleno-vlasý a druhý s čepicí pirát Law Trafalgar. Zoro byl známý u všech pirátů a na Lawa byla vypsána odměna 50,000 beli. A já se zajímala o všechny hledané piráty, kteří byli hledaní. I já byla hledaná. Za 450,000 beli. Patřila jsem do Supernov hledaných pirátů. Ale to je jiná historie.
,,Co tu chcete?’’ zeptal se nás zeleno-vlasý chlap, alias Zoro.
,,Chceme vás do posádky.’’ řekl Luffy a podíval se po Zorovi, ale i Lawovi. Já se usmívala. Ale jak zmínil my, přestala jsem se usmívat. Podívala jsem se na Luffyho.
,,My?’’ řekla jsem spíš pro sebe, ale Law mě slyšel a podíval se na mě. Luffy buď mě neslyšel, nebo ignoroval.
,,Luffy ty ses vůbec nezměnil.’’ zasmála jsem se. Law mě stále pozoroval překvapeně.
,,Víš, kdo já vůbec jsem?’’ řekl pohrdavě Zoro. ,,Lovec pirátů, já se pirátem nikdy nestanu.’’ zasmál se.
,,Já se klidně přidám.’’ ozval se hlubokým hlasem Law. Luffy, já i Zoro jsme se po Lawovi podívali.
,,Hele, udělej mi tu radost a podej mi jedno z těch onigiri.’’ řekl místo odpovědi Zoro.
,,Opravdu to chce jíst?’’ podivil se Luffy.
,,Jo, chci.’’ odvětil stručně Zoro. Luffy jedno rozšlápnuté onigiri vzal a dal to Zorovi do pusy.
,,I mně prosím dej.’’ požádal mě Law. Nabrala jsem zbytek posledního onigiri a dala jsem to Lawovi do pusy. Zoro i Law žvýkali onigiri, které bylo přeslazené, ale i s pískem. Bylo slyšet, jak jim to chroupá mezi zuby. Luffy nechápal, proč to tak chtěli, ale já jo.
,,Tak my půjdeme, ale ještě se za vámi stavíme.’’ oznámil náhle Luffy. Byla jsem překvapena, že už chce jít, ale v tom jsem to uslyšela. A nejen já. Blížili se mariňáci.
,,Díky.’’ poděkoval Law i Zoro najednou. Poté jsem s Luffym vzala do zaječích a běželi do vesničky, najít Cobyho s Marikou.
U zajatců:
Poté co Jane s Luffym zmizeli, se objevil Melphepo u vězňů. Oba se po něm nenávistně podívali.
,,Co tak koukáte? Ještě měsíc a jsi Zoro volný a ty Lawe popraven.’’ zasmál se Melphepo. Law jen něco zavrčel a Zoro mlčel. Poté se oba podívali na sebe a pak před sebe. Zoro doufal, že ty dva už neuvidí a Law zase, že je uvidí, hlavně tu dívku.
V hospodě:
Já a Luffy jsme běželi do vesnice. Marika nás viděla z okna, tak vyběhla ven. Já i Luffy jsme zastavili. Marika k nám přiběhla a mě objala. I já ji, ale byla jsem překvapena. Poté nás zavedla do hospody, kde byl Coby i a maminka Mariky.
,,Tak jak jste dopadli?’’ vyptávala se hned Marika.
,,Nech je na pokoji Mariko.’’ vytkla Marice její maminka.
,,To je v pořádku.’’ zazubil se Luffy. Poté se posadil na židli a já ho následovala. Pak se Luffy jal vypravování, jaké to bylo. Já ho občas doplnila.
,,Jo a máme vyřídit díky.’’ řekla jsem, když Luffy dovyprávěl.
,,Vážně to řekli?’’ byla Marika překvapena.
,,Ano, řekli.’’ zazubil se Luffy. Poté do hospody vešli mariňáci. Povídali si.
,,Za tři dny je popravíme oba dva.’’ zasmál se blonďák jménem Melphepo. Ostatní mariňáci mlčeli. ,,Nenecháme je vůbec na živu a budeme pochváleni, koho jsme to chytli a nechali popravit.’’ zasmál se. Já dostala takový vztek a podívala jsem se na Luffyho. Luffy se podíval na mě. Oba jsme přikývli a vrhli se na Melphepa. Vytáhli jsme ho ven a tam jsme ho oba udeřili do obličeje, že nějaký ten metr odletěl.
,,To se řekne tatínkovi.’’ začal si stěžovat Melphepo. Poté se rozutekl a byl v čudu a s ním i jeho mariňácká posádka.
,,Musíme ty dva varovat.’’ řekla jsem Luffymu.
,,Že je zachráníte, že jo?’’ žadonila Marika. ,,Oba mi totiž zachránili život.’’ dodala s pláčem.
,,A co se vlastně stalo, že byli chyceni?’’ zeptal se Luffy Mariky.
Marika vypráví:
Dívka, sledovala, jak před hospodou bojovali dva muži. Meče se o sebe třískali, až odpadávali jiskry. Brali to smrtelně vážně. Když se v tom přiřítil vlk a řítil se na dívku.
,,Áááá…’’ zakřičela dívka. Muži se buď lekli, nebo se podívali, kdo ruší jejich boj.
,,Room.’’ řekl muž s čepicí na hlavě. Okolo vlka a dívky a toho muže se objevila koule. Poté seknul katanou a vlk se rozsekal na kousky, ale stále žil. Začal vít, protože ať se hýbal sebe víc, nešlo mu to, jak by chtěl. V tom se do koule vsunul druhý muž a vlka nakopl do tlamy. ,,Co to děláš?!’’ křikl na toho muže. Hlava vlka odlétla z kruhu a vlk se přestal hýbat. Zemřel, protože vlk bez hlavy nemůže žít.
,,Co...co to děláte?’’ zděsil se blonďák. Muž zrušil kruh a vlk ležel na zemi na malé kousíčky. Dívka byla bledá strachy. Otočila se na ty dva muže a chtěla něco říct, ale mariňáci byli rychlejší. ,,Chopte se jich.’’ křikl na sv poddané. ,,Otec určitě bude mít radost.’’ zasmál se a vlka nechal vlkem.
,,Zadrž. Co udělat dohodu?’’ ozval se muž se zelenými vlasy. Muž s blond vlasy se na něho podíval.
,,Roronoa Zoro, jaká pak to čest. Co by sis přál?’’ ušklíbl se blonďák.
,,Když vydržím měsíc svázaný, bez vody a pití, tak mě propustíš. S ním si dělej co chceš, ale musí se mnou podstoupit tuto výzvu.’’ navrhnul Zoro blonďákovi. Ten se zamyslel.
,,Dobrá, souhlasím. Chopte se jich!’’ souhlasil blonďák a mariňáci chytli oba muže a vlekli je do mariňácké základny.
Současnost:
Marika dovyprávěla příběh, který se odehrál, jak byla Zorem a Lawem zachráněna, a jak ti dva dopadli.
,,Musíte je zachránit.’’ žadonila Marika se slzy na tváři.
,,Neboj se, zachráníme je.’’ setřela jsem Marice slzy a pousmála jsem se na ni.
,,Jeden se k nám chce přidat a druhý se taky přidá.’’ zazubil se Luffy. Poté se podíval na mě. ,,Jdeme Janey?’’ zeptal se a zubil se. Já jen přikývla hlavou, že je to jasná věc.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
