Anime World CZ/SK - Příběhy

Michio

Byl jsem zavřen v kleci pod vodou. Na sobě potápěčský oblek, bombu s kyslíkem a v ruce jsem držel harpunu. Byl jsem připraven kdykoliv zaútočit. A na co? Na žraloka. Jsem totiž lovec žraloků. Jakýkoliv druh žraloka. Jezdím po celém světě. Je mi teprve dvacet, ale už jsem v lovu žraloků velice známý. Jsem trpělivá povaha. Lovil jsem v kleci i bez klece. Tentokrát jsem byl v kleci. Připravoval jsem se na soutěž Lov žraloků v kleci. Cítil jsem, jak se žralok přibližuje. Zavřel jsem oči, zhluboka jsem se nadechl a vydechl. Otevřel jsem oči. Žralok se nebezpečně přibližoval. Vzal jsem harpunu a vystřelil. Trefil jsem se mezi oči. Žralok byl hned na místě mrtvý. Dal jsem nahoru znamení svému kolegovi, aby mě vytáhl s klecí nahoru. Za chvilku se začala klec zvedat a já začal stoupat nahoru.

 

Vynořil jsem se a sundal potápěčské brejle. Můj přítel, který mi kryl záda mi pomáhal vylézt z klece. Žralok plaval mrtvý na hladině moře. Poté co jsem se dostal na loď jsme s mým přítelem vytáhli žraloka.

,,Dobrý kousek.’’ pochválil můj přítel můj úlovek.

,,Díky Nato.’’ poděkoval jsem a zazubil se na svého přítele. Poté jsem se šel převléct do košile a kraťasů. Nato otočil loď a pluli jsme na břeh.

 

Vrátili jsme se na břeh. Lid, nebo-li mí fanoušci stáli na břehu a jásali. Dokonce si mě fotili. Nato se schovával, dokud to neutichne, protože popularitu moc rád nemá, oproti mě. Mezi fanoušky, byly i krásné dámy, kterým jsem se hned i podepsal. Majitel restaurace mi přišel pomoci vyložit náklad.

,,Jako obvykle?’’ zeptal se majitel restaurace.

,,Jistě že.’’ přikývl jsem a usmál jsem se. ,,Jdu si odpočinout.’’ řekl jsem a šel do chatrče na pláži, kde jsem bydlel.

 

Vlezl jsem pod sprchu nejdřív. Pak jsem si lehl do postele a vzápětí jsem usnul. Probudil mě křik malých dětí, kteří si hráli u mého chatrče. Vstal jsem z postele a šel otevřít. Když mě děti uviděly, tak na mě civěly, jak na páva.

,,Co se tu děje?’’ zeptal jsem se dětí.

,,Promiňte, hrajeme si na piráty.’’ omluvilo se jedno z děcek.

,,V pohodě.’’ usmál jsem se na ta děcka. Jedno tam přibulo.

,,Ty budeš novej co?’’ zeptal jsem se, protože tato děcka jsem už viděl několikrát se motat kolem mé chatrče.

,,Ano.’’ špitlo to děcko.

,,Je stydlivý.’’ řeklo se smíchem jedno z děcek. Ostatní se začali smát.

,,Na tom není nic k smíchu.’’ zastal jsem se hocha. ,,Jak se jmenuješ?’’ zeptal jsem se ho.

,,Michio.’’ představil se mi ten hoch.

,,A jak dál?’’ vybídl jsem ho i na příjmení.

,,Mizuki. Správně bych jsem se s vámi bavit neměl.’’ špitl Michio. Tím mi vyrazil dech.

,,Proč?’’ nechápal jsem.

,,Jeho ségra je výhradně proti vám a zabíjení zvířat.’’ zasmálo se další děcko a tím se začali smát i ostatní.

,,Já nezabíjím zvířata. Jen žraloky, kteří jsou nebezpeční pro lidi.’’ poupravil jsem tu verzi.

,,Ale i žraloci jsou zvířata a mají právo žít.’’ špitl Michio. Bylo vidět, že je nejistý jako by byl šikanován.

,,Se tě Michio zeptám, rád jíš maso?’’ zeptal jsem se Michia.

,,Určitě.’’ přikývl potichu Michio.

,,Tak vidíš a kvůli tomu jsou zabíjena zvířata taky.’’ snažil jsem se Michia nějak přesvědčit, že když jí maso, tak vlastně taky jí zvíře, které bylo zabito.

,,Vím, a ségra mi to hodně vyčítá. Je vegetariánka.’’ přiznal se Michio.

,,Chápu. Co kdyby si šel se mnou. Určitě žraloka si ještě nejedl co?’’ navrhnul jsem Michiovi. Hodně mě zaujal.

,,Už musím domů.’’ řekl Michio a začal prchat pryč.

,,Můžeme jít my?’’ zeptal se nejspíš vůdce dětí.

,,Promiňte, ale dneska ne.’’ odmítl jsem je. ,,A teď si hezky zase hrajte, já musím jít.’’ usmál jsem se na ně a zavřel dveře a šel se převléci. Poté jsem vyrazil do hotelu.

 

V hotelu mě čekal můj přítel Nato a majitel hotelu, který nás usadil k nejlepšímu stolu.

,,Za chvíli to tu bude.’’ řekl majitel hotelu a odešel. Měli jsme salónek jen sami pro sebe.

,,Nato, mohu tě o něco požádat?’’ zeptal jsem se svého přítele. Ten se na mě podíval.

,,Jistěže, co se děje?’’ zeptal se Nato se zájmem.

,,Můžeš mi něco zjistit o děcku jménem Michio Mizuki?’’ zeptal jsem se svého přítele.

,,Na co to chceš vědět?’’ divil se Nato.

,,Byl dneska se skupinkou kluků u mé chatrče a hodně mě zaujal. Může mu být tak pět šest let, víc ne.’’ řekl jsem svému příteli.

,,Zítra ti dám vědět, co jsem zjistil.’’ vyhověl mi můj přítel, aniž by se dál vyptával. K mému překvapení jsem se s Michiem tentýž den ještě setkal.

 

Byli jsme po jídle a já si šel odskočit. A k mému překvapení jsem narazil na Michia.

,,Michio?’’ byl jsem překvapen, že ho vidím.

,,Dobrý den.’’ pozdravil mě Michio. Tím že mi řekl dobrý den mi vyrazil dech.

,,Tykej mi. Jsem Law.’’ nastavil jsem ruku.

,,Vím.’’ řekl Michio a mou ruku stiskl.

,,Co tu děláš?’’ zeptal jsem se ho zvědavě.

,,Bydlím tu se sestrou.’’ odpověděl pohotově Michio, ale stále špital, než mluvil normálně.

,,S tou, co je proti zabíjení zvířat, co?’’ spíš jsem konstatoval než se zeptal. Michio jen přikývl. ,,Máš čas?’’ zeptal jsem se Michia.

,,Mám, proč?’’ zajímalo Michia.

,,Nechceš se ke mně přidat a k mému příteli?’’ navrhnul jsem Michiovi.

,,Ale já musím se učit.’’ začal se vymlouvat Michio.

,,Jestli chceš, pomohu ti.’’ navrhnul jsem mu. To děcko mě hodně zaujalo a chtěl jsem o něm vědět co nejvíce.

,,Ségra mi pomůže.’’ odbyl mě Michio. ,,Už musím. Ahoj.’’ řekl Michio a rychle vypadl z místnosti. Vyšel jsem taky ven zklamán, že jsem neuspěl.

 

Vrátil jsem se na místo. Čekalo tam na mě překvapení. V našem salónku byly krásné dvě dívky. Jedna pro mého přítele a jedna pro mě.

,,Už zase?’’ dostal jsem ze sebe. Po každém lovu jsme s Natem měli nějaké to děvče. V tom začala hrát hudba. Všichni jsme šli tančit. A tančili. Dokud se bar nezavřel. Byli jsme opilí, že jsme šli do apartmá dívek, kde jsme si s nimi tu noc užili až do rána.

 

Ráno jsem se probudil a oblékl jsem se, že půjdu do svého srubu se ještě prospat z kocoviny. Procházel jsem kolem jídelny, kde jsem zahlédl Michia s dívkou. Docvaklo mi, že to bude jeho sestra. Seděla zády proti mě, tak jsem jí do obličeje neviděl. Michio si mě všiml, ale dělal, že mě nezná a ani nezamával na pozdrav, když jsem mu já zamával. Proto jsem šel dál a nechal to být.

 

Venku jsem si v kantýně blízko hotelu koupil noviny a šel do chatrče. Udělal jsem si snídani a začetl se do novin. Psali o blížících se závodech o lovu žraloků v kleci, na kterých jsem byl už přihlášen. Ale taky tam byla zmíňka o protestantech tohoto závodu, jako pokaždé. Jen tam byla změna, že vůdcem smečky protestantů se stala dívka s jménem Jane. Ale její fotka tam nebyla. Původní vůdce byl zadržen policií, za pašování drog. Po přečtení novin jsem si šel lehnout. Spal jsem tak dlouho, dokud mě nevzbudilo klepání na dveře. Šel jsem rozespale otevřít dveře. Byl to můj drahý přítel.

,,Nato, co ty tu?’’ byl jsem překvapen, že mě poctil návštěvou.

,,Jde se surfovat.’’ řekl Nato a zazubil se.

,,Cože?’’ dostal jsem ze sebe.

,,Rychle se obleč do plavek, vem surf a jde se.’’ pobízel mě Nato. ,,Jinak jsem něco zjistil o tom Michiovi. Jeho otec je majitel hotelu Paradise. O matce není známo nic, ale má osmnácti letou ségru Jane Mizuki, která studuje gymnázium. Je mu šest let a chodí do první třídy.’’ řekl mi informace, které zjistil, když jsem se převlékal do plavek.

,,Díky.’’ poděkoval jsem mu za informace. ,,Jdeme?’’ zeptal jsem se ho a Nato přikývl. Oba jsme vyrazili na pláž.

 

Při páté jízdě na vlně se mi do cesty připletla dívka, která taky surfovala. Oba jsme spadli do vody.

,,To byla moje vlna, příště se dívej!’’ obořila se na mě dívka.

,,Promiň, ale ta vlna byla moje.’’ nedal jsem se.

,,Pche, jsi slepý, nebo co?’’ odfrkla si dívka. Byla takový průměr. Chtěl jsem se ohradit, ale někdo se rozbrečel na břehu. Oba jsme se tím směrem podívali. Dívka se za chlapce hned rozeběhla. I já, protože jsem poznal Michia.

,,Michio, co se ti stalo?’’ strachovala se dívka.

,,Šlápl jsem na medúzu.’’ brečel Michio.

,,To chce hned pokropit.’’ řekl jsem. Trochu jsem se ve zdravotnictví orientoval.

,,A čím?’’ zeptala se dívka. Na nic jsem nečekal, vzal Michia do náruče Dívka šla za námi. Došlo mi, že je to Michiova sestra Jane. Odnesl jsem Michia stranou, kde nebyl žádný lid. Posadil jsem Michia do trávy.

,,Hej, co to dě….’’ nedořekla dívka, protože jsem ho vytáhl a začal kropit nohu Michiovi. ,,Ty úchyle!’’ křikla na mě dívka. Já ji ignoroval.

,,Tak teď to chce ledovat a bude to v cajku.’’ usmál jsem se na Michia. Poté jsem ho vzal zase do náruče a odnesl na hotel.

 

Dívka šla za námi. Cestou jsme potkali otce Michia a dívky.

,,Michio, co seti stalo?’’ strachoval se jeho otec a majitel hotelu.

,,Už bude v pořádku jen o ožahla medúza.’’ usmál jsem se na majitele hotelu. ,,Už to stačí jenom ledovat.’’ dodal jsem.

,,Díky za pomoc Lawe.’’ poděkoval Michio. Podíval jsem se na něho.

,,Není zač kamaráde. Příště buď opatrný.’’ usmál jsem se na Michia. Otec Michia odnášel Michia pryč. Nejspíš do jeho pokoje. Dívka stále stála vedle mě.

,,Díky za záchranu bratra, ale měl si říct, co hodláš dělat.’’ řekla podrážděně dívka.

,,To nestojí za řeč.’’ řekl jsem a usmál se na dívku. Ta mi úsměv neoplatila.

,,A drž se od bratra co nejdál.’’ varovala mě.

,,Jinak co?’’ zeptal jsem se ji proto.

,,Jinak uvidíš, lovče.’’ procedila skrz zuby.

,,Koukám, že mě znáš, Jane.’’ rozložil jsem karty na stůl. Tím jsem dívce vyrazil dech, zamával jsem ji. ,,Ještě se uvidíme.’’ pronesl jsem a odešel jsem na pláž za Natem a znovu si zasurfovat.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.