Pirátská láska II - 15. kapitola
Informace:
Posádka Luffyho i Lawa se blíží k ostrovu Plodnosti. Jane si při cestě promluví se Zorem a Law s Nami. Zoro dostal nápad, jak se Nami vyznat a Jane je ráda. Jane se domluví s Mikotem jestli odvede k oltáři. A ten souhlasí.
Náš rodný ostrov
Pluli jsme asi měsíc a žádný ostrov na obzoru nebyl. Ale podle Nami, která se už uzdravila, že každým dnem by se měl objevit ostrov Plodnosti. Ode dne jsem byla nervóznější a nervóznější. Všichni si toho všimli, jediný Law mě utěšoval, že to bude dobré. Mikoto se už těšil, jak uvidí svůj rodný ostrov.
Asi osmý den se začal na obzoru rýsovat ostrov. Rozbušilo se mi srdce. Jednalo se o můj a Mikotův rodný ostrov. Stála jsem na přídi a sledovala jsem se přibližující se ostrov. V tom mě někdo objal kolem ramen. Lekla jsem se.
,,Promiň, nechtěl jsem tě vylekat.’’ omluvil se Law a objal mě zezadu. Já ho chytila za jeho ruce. Oba jsme sledovali ostrov, který se přibližoval, nebo spíš my k němu. Nami trávila více času s námi. Už mi to trošičku lezlo na nervy, protože jsme neměli čas na sebe s Lawem osamotě, ale nedokázala jsem jí nic říct. Proto jsme to s Lawem trpěli, i když i já na něm poznala, že mu to vadí.
Jednou takhle večer jsme si spol povídali. Naším tématem byla Nami.
,,Promiň.’’ omluvila jsem se Lawovi.
,,Za co?’’ zeptal se Law a políbil mě do vlasů.
,,Za Nami, je že tu vařena pečená a nedokážu jí nic říct.’’ vysvětlila jsem Lawovi.
,,V pohodě, jsem rád, že tu není i Zoro to bych jsem se z toho i zbláznil.’’ zasmál se Law. Jeho smích byl nakažlivý, tak jsem se začala taky smát.
,,Ale chci ty dva dát nějak dohromady. Už se nemohu dívat, jak se přehlížejí a přesto se milují.’’ řekla jsem své rozhodnutí.
,,Pomohu ti.’’ slíbil mi Law.
,,Dobře, ale nejdřív musíme něco vymyslet.’’ řekla jsem zamyšleně. V tom někdo zaklepal na dveře. S Lawem jsme se na sebe podívali. Oba jsme se posadili a Law vstal a šel otevřít. Stál tam Frau a Fushimi.
,,Co se děje hoši?’’ zeptal se jich Law.
,,Můžeme s vámi mluvit?’’ zeptal se Frau. Law ustoupil stranou a oba vstoupili dál. Já se posadila na posteli. Law si sedl vedle mě a Frau s Fushimi na vedlejší postel.
,,Tak co se děje?’’ zeptal se jich znovu Law.
,,Víme, jak chcete trávit spolu volné dny, ale nedaří se vám to, kvůli Nami a Zorovi.’’ začal mluvit Frau. ,,Tady s Fushimim jsme se rozhodli je dát dohromady, ale potřebujeme vaší pomoc.’’ dodal a podíval se na nás.
,,Vy máte plán?’’ zeptala jsem se jich.
,,Ano, při vaší svatbě, kdy ti dva budou muset spolu tančit, je chceme postrčit, aby se nedopatřením políbili.’’ řekl tentokrát Fushimi.
,,To neprojde. Ti dva si pusu už dali.’’ řekl Law.
,Vážně?’’ žasli oba dva. Pak se ujal slov Law a vyprávěl jim to, co mu řekl Zoro a Nami mně.
,,A pak ta Safira to zazdila.’’ přidala jsem se k Lawovi.
,,Ale za to nemůže Zoro, že byl očarován.’’ zastal se Zora Frau.
,,Mno nevím jak to bylo možné, ale na mě to třeba nepůsobilo vůbec.’’ řekl Law. Frau se zamyslel.
,,To je fakt mno.’’ zamyslel se Frau.
,,Ale je tu záhada, proč to na Lawa nepůsobilo a na Zora jo.’’ zamyslel se taky Fushimi, který o tom incidentu se Safirou už věděl od Fraua.
,,Ale jestli Zoro byl na rozpacích, tak třeba kvůli tomu to na něho působilo víc než to dokázala ovládnout. A Law si byl jistý v té lásce, že by nic, žádné kouzlo nezapůsobilo.’’ řekl po chvíli Frau.
,,To je možné, to by to vysvětlovalo, ale toto Nami ani Zorovi nevysvětlíš. Nami se dá se Zorem dohromady pokud se jí on vyzná a Zoro to neudělá, protože moc ublížil Nami. A taky si vyčítá, že utekla smrti jen kvůli němu.’’ řekla jsem těm dvěma.
,,Ale ty si to taky nevyčítej.’’ řekl mi Law a objal mě kolem ramen.
,,Dobré znamení, ale je to, že ani jeden z nich neodřekl svědectví ve vaší svatbě.’’ řekl Fushimi.
,,Jedině si s každým zvlášť promluvit po svatbě a říct jim, že pokud si tu lásku nevyznají, tak bude pozdě a pak oba toho budou litovat.’’ řekla jsem rozhodně.
,,Za pokus se nic nedá.’’ souhlasili všichni. Pak jsme si povídali, dokud jsem neusnula na rameni Lawa.
Když jsem se ráno probudila, tak jsem byla přitulena k Lawovi a na vedlejší posteli k sobě přituleni spal Frau a Fushimi. Vzpomněla jsem si, že jsem musela usnout, stejně tak i chlapi. Musela jsem se nad tím pousmát.
,,Dobré ráno.’’ zašeptal mi do ucha Law. Otočila jsem se na Lawa.
,,Dobré ráno.’’ usmála jsem se na Lawa. Oba jsme pomalu vstali a odešli z kajuty a ty dva nechali spát.
Vyšli jsme na příď lodi a blížila se k nám Nami. Usmívala se od ucha k uchu. Že by se stal zázrak? S Lawem jsme se na sebe podívali.
,,Nami mohu s tebou mluvit?’’ zeptal se Law Nami a tím nás obě překvapil.
,,Půjdu zjistit, jak je to se snídaní.’’ řekla jsem, když mi došlo, že s Nami chce mluvit Law osamotě. Přešla jsem na druhou loď a při cestě jsem dostala nápad. Co takhle si promluvit se Zorem? A šla jsem najít Zora.
Zora jsem našla, jak podřimuje opřen o příď lodě. Chvíli jsem ho sledovala a přemýšlela jestli ho mám vzbudit, nebo ho nechat spát, ale nakonec jsem se vybrala možnost ho nechat spát.
,,Chtěla si něco?’’ ozval se Zorův hlas, když jsem se otočila k odchodu. Cukla jsem se sebou, protože toto jsem nečekala.
,,Nelekej mě tak.’’ otočila jsem se zase na Zora a vyčetla jsem mu to.
,,Promiň, to jsem nechtěl.’’ hned se omluvil Zoro. Sedla jsem si k němu na zem. ,,Děje se něco?’’ zeptal se znova.
,,Jde o Nami.’’ začala jsem toto téma.
,,Co s ní je? Nějak se jí přitížilo?’’ strachoval se hned Zoro.
,,Ne, takhle ne.’’ uklidňovala jsem Zora.
,,Tak o co jde?’’ naléhal Zoro.
,,Měl by ses ji vyznat.’’ začala jsem.
,,Law ti vše řekl co?’’ skočil mi do řeči Zoro.
,,Nic mi neříkal, je to na tobě vidět. Všimli jsme si toho s Lawem už na ostrově toho hypnotizéra.’’ zastala jsem se Lawa.
,,Promiň.’’ omluvil se Zoro.
,,V pohodě.’’ usmála jsem se na Zora. ,,Já na tvém místě bych s tím něco dělala. Vím, že jste se i už políbili, tak proč se nepolíbit znova a vyznat si tu lásku?’’ navrhla jsem Zorovi.
,,Ty si myslíš, že mě bude chtít poté co se stalo se Safirou?’’ zeptal se nejistě Zoro.
,,Za to jsi nemohl. Za to mohla Safira a její kouzla.’’ vysvětlila jsem Zorovi.
,,Ale jak mi to teda vysvětlíš, že to na Lawa nepůsobilo?’’ vyhrkl na mě Zoro.
,,Tak asi bylo to tím, že Law si svou láskou jistý je, a ty sis jistý nebyl. Byl jsi rozhozen tím polibkem. Proto to na tebe působilo. A jedno ti řeknu hodně žárlíš. Žárlíš na všechno a na všechny a to není dobré, protože by to nemuselo dopadnout dobře.’’ dál jsem radila Zorovi.
,,Myslíš, že to vydrží do vaší svatby?’’ zeptal se náhle v klidu Zoro.
,,Jak to myslíš?’’ nechápavě jsem se po Zorovi podívala.
,,Že bych ji řekl vše co mám na srdci až po vaší svatbě.’’ vysvětlil mi Zoro.
,,Myslím si, že jo, ale neotálela bych moc dlouho.’’ usmála jsem se na Zora. V tom mě Zoro objal. Překvapil mě tím, ale i já objala jeho. ,,Hodně štěstí.’’ popřála jsem Zorovi odtrhla jsem se od něho a šla se podívat, jak je to se snídaní.
Rozmluva mezi Lawem a Nami:
Law počkal, až Jane odejde. Pak se podíval na Nami a ta ho stále sledovala.
,,Chtěl bych s tebou mluvit o Zorovi.’’ začal k jádru věci Law.
,,Ale já ne’’ řekla pravdu Nami. ,,Vím, že si o tom s Jane povídáš a nevadí mi to, ale radši o tom mluvím s Jane než s tebou.’’ vysvětlila Lawovi Nami.
,,Něco ti řeknu. Do Jane jsem se hned zamiloval, jak jsem ji uviděl. Že je to láska mi došlo o deset let později. Ale nikdy jsem se jí nevyznal. Udělal jsem to, když jsem o ni málem přišel. Neudělej stejnou chybu jako já.’’ řekl Law svůj příběh.
,,Asi ji udělám, protože se Zorovi nevyznám.’’ trvala na svém Nami.
,,A co by si udělala, kdyby se ti Zoro vyznal?’’ zeptal se Law jinak.
,,Nevím.’’ přiznala Nami.
,,Bude se to těžce poslouchat, ale měla by si přijmout jeho city a opětovat mu tu lásku.’’ domlouval Law Nami.
,,Jak si můžeš být jistý, že se mi vyzná?’’ zeptala se Nami trošku podrážděně.
,,Nevím to.’’ připustil Law. ,,Ale co kdyby se to tak stalo.’’ nedal se odbýt Law.
,,Tak nevím.’’ připustila Nami.
,,Řeknu ti to takhle, na tvém místě bych mu vše odpustila, co kdy udělal, ať to byla jeho chyba, nebo ne a dala mu šanci.’’ řekl Law Nami.Ta se na Lawa dívala. ,,Nebo může být pozdě, když ho odmítneš. Najde si později jinou a budeš mít smůlu. A čas vrátit nejde zpátky.’’ dál Nami domlouval. Té se začali řinout slzy po tvářích. Tato situace už jednou nastala. Tentokrát Law Nami bez ostychů objal. A Nami Lawa.
SNÍDANĚ!’’ ozval se hlas Luffyho zvedlejší lodě. Nami se odtrhla od Lawa a usušila si slzy.
,,Jdi na před jdu probrat ostatní.’’ řekl Law, ale budit je nemusel. Mikoto už byl na cestě na druhou loď a Frau s Fushimim vylézali z kajuty Lawa a Jane. Proto si to rovnou zamířil na vedlejší loď jako Nami a Mikoto.
O pět dní později:
Uběhlo pět dní a ostrov se víc přibližoval. Nami s námi trávila stále volné chvíle, ale nevadilo nám to. Law mi řekl, co vše Nami řekl a já zase řekla Lawovi co jsem řekla Zorovi. Law se musel smát, když mu došlo, že jsme měli stejný nápad. Ale byl to ten večer, kdy jsme byli spolu sami v kajutě a povídali jsme si. Teď uběhlo už pět dní od toho dne.
,,Nervózní?’’ zeptal se mě Mikoto jednoho dne, když jsem stála na přídi lodi a sledovala ostrov, ke kterému jsme měli připlout za tři dny.
,,Docela jo.’’ přiznala jsem se, když jsem se podívala na Mikota.
,,Já taky.’’ přiznal se se mi Mikoto. ,,To zvládneme.’’ dodal a usmál se a připojil se ke mně. Law nás v zpovzdálí sledoval a trochu žárlil.
,,Jo to jo.’’ přikývla jsem. ,,Jak se jinak těšíš?’’ zeptala jsem se Mikota.
,,Jo docela už jo. Chci se tu dozvědět o sobě co nejvíce.’’ řekl Mikoto.
,,Neboj dozvíš.’’ usmála jsme se na Mikota.
,,A ty snad ne?’’ divil se Mikoto.
,,Tak já se dovím jenom to, jak se tu žije beze mne co se tu změnilo atd...Žádná novinka jinak pro mě to nebude.’’ usmála jsem se na Mikota. ,,Já tam jedu kvůli svatbě a pak hurá zase na moře.’’ přiznala jsem se Mikotovi.
,,Myslíš, že je to stále přístupné místo pirátům?’’ zeptal se Mikoto.
,,Myslím, že jo.’’ Přikývla jsem. ,,Mohu tě o něco požádat, Mikoto?’’ zeptala jsem se Mikota. Mikoto se na mě podíval.
,,Povídej.’’ vyzval mě.
,,Odvedeš mě k oltáři?’’ zeptala jsem se Mikota a sledovala jeho oči.
,,Odvést tě?’’ dostal ze sebe Mikoto. ,,To myslíš vážně?’’ dál se vyptával.
,,Jup myslím.’’ přikývla jsem.
,,Dobře, rád, i když se svatbou sále nesouhlasím.’’ usmál se Mikoto.
,,Díky moc.’’ usmála jsme se na Mikota a objala ho. I Mikoto objal mě. Pak jsme si různě povídali.
Na ostrově:
Přistávali jsme na ostrově Plodnosti. Malé děti běhaly kolem pláže a vítaly nás. Bylo to roztomilé.
,,PIRÁTI.’’ křičely děti jeden přes druhého. Po chvíli jsme zakotvili lodě a vystoupili na břeh. Děti se kolem nás shlukly. Kdyby měly sílu, tak by nás všechny vyzdvihli nahoru a projevovaly sláva, sláva, sláva. V tom jsem zbystřila.
,,TY VRAHU!’’ křikl někdo a vyběhl mečem na Lawa. Já hned tasila a stoupla si před Lawa a zablokovala dál útočit útočníkovi.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.