Muž s velkým M - 6. část
Informace:
Další dvě části mé skoro první povídky :D
9. Ve škole
Poté co se vrátili z výletu byla Jane týden doma. Ne kvůli vymknutému kotníku, ale dostala chřipku. Ležela v posteli. Frau ji vždy večer pozoroval dalekohledem, když si přepisovala sešity. Moc mu ve škole chyběla. Ale nedával nic najevo. Musím ji to říct. Už to nevydržím. Pomyslel si jednou večer Frau. Po týdnu co se Jane uzdravila, byl Frau rád, že ji zase vidí. Ve škole to měli volné. Byli třídnické hodiny. Frau Jane ve škole ignoroval, nebo byl k ní ironický. Nerozumím ničemu. Pomyslela si jednou Jane ve škole.
,,Jane, po škole se za mnou zastav v kabinetě.’’ řekl Frau Jane po jedné třídnické hodině. Co my asi chce. Pomyslela si Jane. Podívala se na Jossie. Ta jen pokrčila rameny. Měli ještě tři hodiny. Ale už se neučili. Buď si povídali, hráli hry, nebo si každý dělal co chtěl.
,,Nevíš, co po tobě učitel chce?’’ zeptal se Kagura Jane o přestávku.
,,Netuším, ani si nepamatuju, že bych něco provedla.’’ pokrčila rameny Jane.
,,Neboj, my na tebe počkáme venku.’’ usmála se Jossie
,,Díky.’’ usmála se Jane.
,,To je jasné, že tě tu nenecháme.’’ usmál se Amata.
Poslední hodina utekla jak voda. Jane se rozloučila s Jossie, Kagurou a Amatem.
,,Průserážka.’’ posmívala se Mei Jane. Jane by ji něco řekla, ale mlčela. Šla ke kabinetu třídního učitele.
Zaklepala na dveře. Čekala co se bude dít dál. Po chvíli se otevřely dveře. Stál v nich Frau.
,,Pojď dál.’’ řekl Frau a ustoupil stranou. Jane vešla dovnitř. Frau zavřel dveře. ,,Posaď se.’’ postavil před Jane židli. Jane si sedla. ,,Dáš si něco k pití?’’ zeptal se Jane.
,,Ne, díky.’’ poděkovala a odmítla Jane. Ničemu nerozuměla. Frau se k ní choval vlídně a starostlivě. Frau nalil do skleničky vodu a položil na stůl. Poté se posadil na proti Jane.
,,Půjč mi prosím tvůj telefon.’’ požádal vlídně Frau. Jane byla překvapena. Nechápala k čemu mu bude. Přesto mu ho mlčky dala. Frau si ho vzal. Něco naťukal a chvilku si s tím telefonem hrál. Po chvíli ji ho vrátil. ,,Tady máš. Uložil jsem ti tam moje telefonní číslo.’’ řekl Frau a nepřestal se dívat do Janeiných očí.
,,Ale já vaše telefonní číslo mám.’’ divila se Jane.
,,Ale to je školní telefon. Dal jsem ti tam své soukromé číslo.’’ vysvětlil Frau.
,,Proč?’’ divila se Jane.
,,Chci ti něco vysvětlit. A nečekám hned tvoji odpověď. Tu dostanu později. Buď mi zavoláš, nebo napíšeš.’’ začal vysvětlovat Frau. Jane byla překvapena a taky se dívala do očí Fraua.
,,O co jde?’’ dostala ze sebe Jane.
,,Chci ti vše vysvětlit. Musím ti něco říct, co už nevydržím udržet v sobě.’’ začal vysvětlovat Frau. Říkalo se mu to stěží. ,,Začalo to, jak jsme se srazili ten první školní den. Potřeboval jsem tě mít stále na očích. Proto jsem tě přesadil. Abych na tebe dobře viděl. Byl jsem na tebe hnusný, ignoroval tě a zároveň stále vyvolával, abych něco skryl. Nechtěl jsem, aby to někdo věděl. I když jsem riskoval, že si budeš stěžovat. Ale jsem rád, že se to nestalo. Vím, že mě nenávidíš. Chápu to. kdy tě ta banda kluků přepadla, bál jsem se o tebe. Proto jsem tě objal. Ulevilo se mi, že ti nic není. Na tom výletě jsem se dvakrát neudržel a riskoval, že mě někdo uvidí, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Byla si tak krásná. Stále jsi. Ale ten večer to nešlo, než tě políbit. Jak ses zranila, tak jsem nechtěl, aby si trpěla bolestí. Proto jsem tě vzal do náruče. Nechtěl jsem tě rozbrečet. Ale nelituju toho, co jsem udělal. Teď jsem si tě zavolal, proto, že ti dlužím vysvětlení. Co jsem tě prvně uviděl, při té srážce, jsem se do tebe zamiloval. Byl jsem velice potěšen, když jsem zjistil, že jsem tvůj třídní. Zároveň mě to zabolelo, protože jsem věděl, že je to špatně a nic si s tebou, se studentkou, nemohu nic začít. Ale pak jsem zjistil, že jsi má sousedka. Musel jsem tě pořád vidět. Slyšet tvůj hlas. Nešlo na tebe zapomenout.’’ dovyprávěl Jane. Jane ho sledovala s vykulenýma očima. Ani jednou ho nepřerušila. Poté co Frau dovyprávěl pravdu, Jane znovu políbil. ,,Promiň, ale miluju tě.’’ zašeptal, když přestal Jane líbat. Ta byla v šoku.
,,Už...musím jít.’’ odpověděla po chvíli Jane. Vstala a došla ke dveřím.
,,Odepiš mi, nebo mi zavolej, jak ses rozhodla.’’ řekl Frau než Jane zmizela.
Venku na Jane čekala Jossie, Kagura a Amata.
,,Co ti chtěl učitel?’’ zajímalo hned Kaguru.
,,Jen mě pochválil. Budu mít samé jedničky.’’ zalhala Jane. Kagura poznal, že lže, ale mlčel. Nic neříkal. Poté všichni šli na vlak. Jane celou cestu přemýšlela, co jí řekl Frau. I nad druhým polibkem přemýšlela. Stále cítila jeho rty na svých rtech. Když dorazili domů, tak Jane napsala Jossie smsku, kde ji řekla, co jí řekl Frau. Jossie reagovala s otázkou, co chce dělat. Jane odpověděla, že neví. Ležela na síťce venku na zahradě.
,,za chvíli bude oběd.’’ řekl Kagura Jane. Jane se na něho podívala. ,,Co ti chtěl třídní?’’ zeptal se znovu Jane.
,,Promiň, ale o tom nechci mluvit.’’ přiznala Jane.
,,Až budeš chtít, víš kde mě najdeš.’’ řekl Kagura a odešel do domů. Jane celou dobu sledovala mobila a přemýšlela. Nevěděla co má dělat.
10. Sebevražda
Byl předposlední den školy. Jane se stále nevyjádřila k tomu, co ji řekl Frau. Šla s bratry na vlak.
,,Dneska předposlední den.’’ ulevilo se Kagurovi.
,,A je braný den.’’ pronesla Jane
,,To není špatné.’’ nesouhlasil Amata.
,,Co není špatní?’’ ozvala se Jossie
,,Ahoj.’’ pozdravila Jane. ,,Braný den.’’ odpověděla Jossie. ,,Není, ale slyšet stejné věci dvakrát není nic příjemného.’’ obrátila se na Amatu.
,,Ahoj Jossie.’’ pozdravil Kagura a políbil Jossie. Ta mu polibek oplatila. Jane si vzpomněla na polibek od Fraua. Vlak už přijel. Všichni nastoupili.
Všichni stojí a povídají si, když před jednou vesnicí prudce zastaví vlak. Všichni mají co dělat, aby se udrželi na nohou.
,,Co to mělo být?’’ zavrčí Kagura.
,,Taky by mě zajímalo.’’ řekla Jane a třela si ruku, jak prudce zabrzdil vlak, tak Jane ruplo v zápěstí. Frau, který seděl opodál si toho všiml. Nejradši by za Jane šel, ale zůstal sedět.
,,Proč nejedeme?’’ zeptala se Jossie, která byla v náručí Kagury, jak ji chytil, aby nespadla.
,,Něco se muselo stát.’’ pronesl Amata.
,,Nemaluj čerta na zeď.’’ napomenula Jane Amatu.
,,Všichni zůstaňte v klidu. Někdo skočil pod vlak.’’ oznámil průvodčí. Všichni se zděsili, ale našlo se pár lidí, co se rozbrečelo. I Jossie.
,,Jossie, sedni si.’’ řekl Kagura. A s pomocí Jane posadí Jossie na zem. Oba ji drží za ruku.
,,Neboj, to bude dobré.’’ konejšila Jossie Jane.
,,Ale to je Alex.’’ ozve se někdo. Jane vstala a podívala se z okna. Moc hezký pohled to nebyl. Viděla Alexovu hlavu. Hned odvrátí zrak. Je bílá jak stěna. Sedla si na zem vedle Jossie.
,,Je...je to Alex.’’ zeptá se Jossie Jane. Ta jen pokývla hlavou, že jo.
,,Myslíte, že to udělal kvůli té holce?’’ zeptal se Amata.
,,Je to možné.’’ souhlasil Kagura s Amatem.
,,Po tom rozchodu byl dost mimo.’’ pronesla Jane, která se mezitím vzpamatovala z šoku.
,,To je pravda.’’ pronesla Jossie. Už nebrečela. V tom se otevřely dveře.
,,Náhradní doprava přijede za chvíli, připravte se. Ještě pro vás přijdu.’’ řekl uniformovaný policista.
,,Tihle ti, toho kluka znali.’’ pronesl někdo a ukázal na Jane, Jossie, Kaguru a Amata. Policista se na ně podívá.
,,Můžete jít se mnou?’’ zeptal se jich policista. Všichni vstali.
,,Jdu s nimi, jsem jejich třídní učitel.’’ ozval se Frau. Všichni se na Fraua podívali.
,,Dobře, pojďte taky.’’ souhlasil policista. Všichni následovali policistu.
Policista je zavedl do budovy skladiště. Ani jeden se nepodíval co se dělo na kolejích
,,Pane kapitáne, tady vedu studenty, kteří toho chlapce znají.’’ ozval se policista před komisařem.
,,Dobře, děkuji.’’ poděkoval komisař a podíval se po pěti lidech, kteří dorazili s policistou. ,,Vy jste taky student?’’ podiví se při pohledu na Fraua.
,,Ne, jsem jejich třídní učitel.’’ odpověděl Frau.
,,Tak to jo. A vy jste ho znali?’’ zeptal se komisař a podíval se po studentech.
,,Tak trochu jsme ho znali.’’ promluvila Jane.
,,Vaše jména prosím?’’ požádal je jeden uniformovaný policista. Každý postupně řekl své jméno i adresu.
,,Jak trochu znali?’’ zeptal se jich komisař.
,,Jmenuje se Alex. Kamarádili jsme se, ale jen zběžně. Když jsme se potkali, tak jsme se pozdravili, řekli jak se vede, co nového atd...To bylo všechno.’’ začala vysvětlovat Jane. ,,Dokonce byl šťastný, když si našel přítelkyni. Yuri se jmenuje.’’ pokračovala dál.
,,Nebyla to Sulli?’’ zeptal se Jane Kagura.
,,Yuri nebo Sulli se jmenuje, ale před pár dny se rozešli. Důvod neznáme.’’ dovyprávěla Jane. Policista si vše zapisoval.
,,Dobře, děkuji vám. Teď můžete jít.’’ propustil je komisař.
,,Kapitáne, je tu matka hocha i s dopisem. Dopis je určen nějaké Jane.’’ řekl informovaný policista. Jane se zarazí.
,,Ty jsi Jane, že?’’ zeptal se komisař Jane. Jane jen přikývla na souhlas. Policista přinesl dopis i matku Alexe komisaři. ,,Ten dopis ti nemohu dát.’’ řekl Jane.
,,Můžete ho přečíst nahlas?’’ poprosí Jane.
,,Pokud chceš.’’ řekl komisař. Jane přikývne hlavou na souhlas. Všichni zůstávají. Komisař v rukavicích otevírá dopis a dává se do čtení.
,,Milá Jane,
pokud čteš tento dopis, nejsem mezi živými. Musel jsem to udělat. Zamiloval jsem se do tebe. Nesnesl jsem, jak se okolo tebe motají jiní chlapi. Hlavně Mikage, který tě taky miluje. Začal jsem chodit se Sulli, abych na tebe zapomněl, ale nešlo to. Proto jsem se s ní rozešel. Nic si Jane nevyčítej.
Sbohem
Alex’’
Chvilku panovalo ticho. Jane byla v pořádném šoku. V tom ji objala matka Alexe.
,,Ty za nic nemůžeš.’’ zašeptala Jane do ucha matka Alexe. Po chvíli se odtrhla. Jane je stále v šoku.
,,Měla by si zůstat doma Jane.’’ řekne mile Frau, který by ji nejradši objal.
,,T….to je dobrý. To zvládnu.’’ vysoukala ze sebe Jane.
,,I já doporučuju jet domů.’’ řekl komisař.
,,Já půjdu s ní.’’ řekl Kagura.
,,Dobře.’’ nakonec souhlasila Jane.
,,A co omluvenky?’’ zeptal se Kagura.
,,Tu vám dáme.’’ řekl komisař.
,,To je v pořádku. Já jim to omluvím.’’ ozval se Frau. Všichni přikývnou.
,,Opatrujte se.’’ řekla Jossie a objala Kaguru a poté Jane. I Amata objal Jane. Frau by ji taky objal, ale ovládl se. Frau, Jossie a Amata jdou do náhradního autobusu, který je odveze do školy. Jane a Kagura nasednou do policejního auta a policejní vůz je doveze domů.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
