Pirátská láska II - 14. kapitola
Informace:
Lawova posádka a posádka Luffyho vstoupí do labyrintu, kde je čeká dobrodružství. Luffyho posádka jde bez Nami, která ještě není fit. Luffyho posádka zažívá setkání s krokodýli a vlky. A Lawova posádka zase s obrem. Dostanou se všichni z labyrintu a co Fushimi?
Labyrint
Došli jsme na louku, kde byl z trávy sestaven labyrint. Všichni jsme se dívali na ten labyrint. Byla to úžasná podívaná.
,,Varuju vás, je to opravdu nebezpečné. Ještě z toho můžete vycouvat.’’ řekl nám Fushimi a bylo znát, že nás do toho nenutí.
,,My jdeme.’’ řekl Luffy rozhodně.
,,I my.’’ řekl Law za nás. I za Mikota, který hlavou přikývl na souhlas.
,,Dobrá. Teď se před vámi otevřou dveře do labyrintu. Hodně zdaru.’’ popřál nám Fushimi a před námi se otevřely travnaté dveře a my jsme se nadechli a vstoupili dál.
Luffyho posádka:
Luffy s ostatními vešli do bludiště. Hned se za nimi zavřely travnaté dveře. Všichni se kolem sebe rozhlédli. Cesta vedla rovně, napravo i nalevo.
,,Kudy půjdeme?’’ zeptal se Chopper. ,,A žádné rozdělování.’’ varoval předem.
,,Proč ne?’’ zeptal se udiveně Luffy.
,,Stačí, že jsme ztraceni my v tomto bludišti. A představ si, že bychom museli nejdřív najít všechny a pak dojít na konec bludiště.’’ řekl Sanji na vysvětlenou. Přitom se s Chopperem a Usoppem dívali na Zora.
,,Proč se díváte na mě?’’ zeptal se podrážděně a nechápavě Zoro.
,,Protože ty se dokážeš ztratit všude. Drž se nás.’’ varoval Zora Sanji.
,,Hele nepřikazuj mi!’’ ohradil se Zoro. Kdyby se do toho nevložil Chopper, tak by už byli dávno v sobě.
,,Teď není čas na hádky. Musíme spolu pracovat.’’ okřikl je Chopper.
,,Spolu pracovat s ním? NIKDY!’’ vyrhkli oba dva najednou. V tom si všimli, že Luffy zmizel.
,,Hele, kde je Luffy?’’ zeptal se Usopp, který sledoval dohadování Sanjiho se Zorem. Všichni se podívali kolem sebe a byli zděšeni.
,,Ten hajzlík.’’ procedil skrz zuby Sanji.
,,Choppere dokážeš ho vycítit?’’ zeptal se Zoro Choppera.
,,Máš pravdu, dokážu.’’ zajásal Chopper. Proměnil se v soba a začal čenichat pach Luffyho. Vydal se rovně a ostatní ho následovali.
Po delší době narazili na Luffyho, jak se houpe na liáně. Všichni se na něho naštvali, protože nejen zdrhnul a nic jim neřekl, ale ještě si hraje.
,,LUFFY!’’ zařvali všichni najednou.
,,Už jste tady, tak jdeme ne?’’ řekl v klidu Luffy a zazubil se.
,,Kdyby tu byla Nami, tak by tě praštila a seřvala!’’ okřikl Luffyho Sanji. Zora to bodlo u srdce při vyslovení jména Nami. Ale nedal nic najevo.
,,Tak razíme?’’ zeptal se znova Luffy.
,,Ale kudy?’’ zeptal se Usopp, kterému se roztřásla kolena, když zaslechli hrozivý hluk.
,,C….co to bylo?’’ vykoktal ze sebe Usopp a Chopper najednou.
,,Nevím, ale jde se to zjistit.’’ zazubil se Luffy a vyrazil za tím hlukem. Zoro a Sanji Luffyho následovali. I Usopp a Chopper, ale obou se třásla kolena.
Po chvíli došli k první překážce. Byl to vodní příkop. Nebylo by na tom nic zlého, kdyby se v něm nehemžili krokodýli. Ale ne ledajací. Byli zmutovaní. Sice byli slepí, ale měli dobrej sluch a naše příchozí slyšeli moc dobře. Ze hřbetu se jim objevila křídla.
,,Kdo jste?’’ otázal se jeden krokodýl.
,,Fíha...ono to mluví.’’ žasl překvapeně Luffy. Zoro byl připraven zaútočit. I Sanji byl ve střehu. Usopp se začal schovávat za Zora. Chopper oneměl a s hrůzou i překvapením sledoval krokodýli.
,,Kdo jste?’’ zeptal se znovu krokodýl.
,,Já jsem Luffy, a toto je má posádka, Zoro, Usopp, Sanji a Chopper. A kdo jste vy?’’ představil sebe a svou posádku Luffy a zeptal se krokodýla, kdo je on.
,,Jsme strážci pokladu. Jdete si pro něho?’’ zeptal se krokodýl.
,,Nope, jdeme najít východ.’’ odpověděl Sanji.
,,Ještě...ještě štěstí, že tu není Nami.’’ vykoktal ze sebe Usopp.
,,Neurážej slečnu Nami.’’ zastal se Nami Sanji. Zoro pociťoval žárlivost. Ale snažil se nic nedat najevo.
,,Běžte napravo.’’ poradil jim krokodýl a zase se svými druhy zalehli do příkopu. Všichni se na sebe podívali. Přikývli a šli na pravou stranu.
Šli rovně, až došli na rozcestí. Podívali ne na pravou i levou stranu, ale nikde nic nebylo.
,,Tak kudy máme jít?’’ zeptal s Usopp.
,,Já bych šel tudy.’’ řek Luffy a už se chystal vykročit.
,,Zadrž, a co když správná cesta je na ta napravo?’’ zarazil Luffho včas Zoro.
,,Tak pojďme hlasovat.’’ navrhl Sanji. Všichni se na něho podívali.
,,A jak to chceš udělat? Není čím.’’ promluvil zostra Zoro.
,,A co takhle dát ruku nad hlavu, co? Ty chytrolíne.’’ zastal se sám sebe Sanji. Zoro chtěl protestovat.
,,Nehádejte se!’’ okřikl ty dva Chopper. ,,A hlasujme. Kdo chce jít na pravou stranu?’’ zeptal se. Ruku zvedl Usopp a Chopper. ,,Tak rozhodnuto, jde se na levou stranou.’’ dodal a všichni se vydali na levou stranu.
Šli takhle potichu, když Zoro něco uslyšel. Hned zbystřil a připravil se k boji. Zastavil se a zaposlouchal se.
,,Co se děje?’’ zeptal se Usopp Zora, který si toho všiml.
,,Něco tu je.’’ řekl chladně Zoro.
,,C….co tím myslíš?’’ zeptal se vyděšeně Usopp. Po chvíli zaslyšeli všichni vrčení. Všichni se zastavili a zaposlouchali se. Zničeho nic na ně zaútočili vlci,kteří se náhle objevili.
,,Rychle, utíkejte.’’ zvolal Luffy a dal se na úprk. Všichni ho následovali i Zoro.
,,Proč utíkáme a nebojujeme?’’ zeptal se překvapeně Zoro.
,,Špatná cesta.’’ vysvětlil to Luffy. Z toho nebyl nikdo moudrý.
Když doběhli kde se cesta zase rozdělovala, tentokrát běželi rovně. Jinak kdyby zatočili doprava, tak by se vraceli ke krokodýlům. Po chvíli co se ohlédli je už nikdo nepronásledoval. Jak se všichni ohlédli, tak si nevšimli, že se před nimi otevřely dveře a běželi dál.
,,POZOR!’’ slyšeli, jak někdo na ně zavolal. Když se znovu podívali před sebe, tak viděli před sebou rybník. Nestačili včas zabrzdit a spadli všichni do něho. Usopp musel vytáhnout Choppera a Zoro zase Luffyho. Ostatní se kolem nich shlukli. Zoro a spol si všimli, že je to Law a spol. Law prohlédl Luffho a Choppera, ale jenom se lokli vody, jinak byli fit. Dokonce se Luffy a následně i Chopper, postavil na nohy.
,,Jak to, že jste tu dřív?’’ divil se Luffy.
,,Šli jsme zkratkou.’’ ušklíbla jsem se. ,,A co jste vyváděli vy?’’ zeptala jsem se jejich hned na to. Luffy se Sanjim nám vyprávěli, co se jim odehrálo. Fushimi i Nami je pozorně taky poslouchali. Když se dostali k vyprávění o vlcích musela jsem se smát.
,,Nevím, co je tu k smíchu.’’ procedil skrz zuby Zoro. Za celou tu dobu se na Nami vůbec nepodíval. Chtělo se mi ho praštit, aby se probral.
,,A jak jste dopadli vy?’’ zeptal se nás Chopper. Všichni jsme se na sebe podívali. Poté jsem začala vyprávět.
Lawova posádka:
Otevřely se nám dveře z trávy. Podívali jsme se na sebe. Poté jsme vstoupili. Poté co jsme vstoupili, se dveře zavřely a my byli uvězněni v labyrintu. Cesta vedla doprava, doleva a rovně. Podívala jsem se na Lawa.
,,Kudy teď?’’ zeptal se Frau a podíval se taky na Lawa.
,,Já bych šel rovně.’’ řekl nám Mikoto.
,,Z čeho tak usuzuješ?’’ zeptal se Mikota Law.
,,Něco mě to tam táhne.’’ přiznal se Mikoto. Já se rozhlédla na všechny strany. Poté jsem si něčeho všimla.
,,Hele chcete navštívit vlky, troly nebo obry?’’ zeptala jsem se všech a podívala se po nich. Ostatní se po mně podívali.
,,Co tím myslíš?’’ zeptal se Law nechápavě.
,,Když se podíváte pořádně, tak v tom labyrintu je nakresleno, kam ta cesta vede.’’ ukázala jsem prstem. Všichni se tam podívali a všimli si toho, čeho jsem si všimla já.
,,Dobrý postřeh.’’ pochválil mě Frau. ,,Kudy se teda vydáme?’’ zeptal se a podíval se na Lawa.
,,Navrhoval bych, aby vybral ten, kdo si toho všiml.’’ navrhnul Law a při tom sledoval mě.
,,Já jsem pro.’’ souhlasil Mikoto a Frau přikývl hlavou na souhlas.
,,Proč já?’’ zeptala jsem se, i když jsem věděla jejich odpověď.
,,Protože sis toho všimla a máš možnost volby.’’ řekl Law a pousmál se. Věděla jsem, že to není přímo rozkaz kapitána, ale žádost kapitána. Oddychla jsem si a souhlasila jsem.
,,Tak, vlci jsou krvežíznivá stvoření, těm bych jsem se vyhnula. Trol, už název je zavádějící, tak bych brala obry, i když v pohádkách zrovna přátelští nejsou.’’ navrhla jsem a podívala jsem se po všech.
,,Tak se jde na obry.’’ rozhodl Law. Cesta vedla na pravou stranu. Vydali jsme se tím směrem všichni.
Law šel jako první, Mikoto za ním a jako poslední jsem šla já s Frauem.
,,Něco tě trápí?’’ zeptal se mě Frau tak, že to všichni slyšeli.
,,Neřeš to.’’ řekla jsem jenom a mávla nad tím rukou.
,,Kdyby sis chtěla promluvit, tak jsem tu pro tebe.’’ nabídl mi Frau.
,,Jo díky.’’ podívala jsem se na Fraua a usmála jsem se. Po chvíli jsem zbystřila a nejen já, ale i Law, který si toho hluku taky všimnul.
,,Co se děje?’’ zeptal se Frau šeptem.
,,K něčemu se blížíme.’’ zašeptala jsem zpátky. Frau se zaposlouchal, ale nic neslyšel ani neviděl. Chtěl už protestovat, když si toho hluku taky všiml.
,,Co to je?’’ zeptal se Mikoto šeptem. Všichni jsme se zastavili a zaposlouchali do toho hluku. V tom se začala zem otřásat.
,,Obři se přibližují.’’ zašeptal Law. Všichni jsme se připravili k boji.
,,K-d-o-j-s-t-e-?’’ ozval se krkolomný hlas obra,který se k nám přiblížil. V tom jsme si prohlédli obra v celé jeho velikosti. Naštěstí byl jen jeden.
,,Jsme piráti, kdo jsi ty?’’ představil se Law a zeptal se na jméno.
,,J-á-j-s-e-m-o-b-r-J-u-m-b-o-.’’ představil se taky obr. ,,K-a-m-m-á-t-e-n-á-m-í-ř-e-n-o-?’’ zeptal se nás.
,,Hledáme východ labyrintu.’’ odpověděl Law. Přesto jsme byli všichni připraveni k boji.
,,P-ř-e-s-z-e-m-n-ě-s-e-n-e-d-o-s-t-a-n-e-t-e-.’’ dostal ze sebe obr.
,,Takže tě musíme porazit.’’ konstatoval Law než aby se ptal. V tom se obr ohnal svoji kyjí. Museli jsme všichni uskočit stranou. Tasili jsme zbraně. Poprvé jsem viděla zbraň Fraua. Ten měl v těle zabudovanou kosu. Mikoto taky tasil meč, ale v rukou se mu objevil i plamen ohně. Všichni naráz jsme zaútočili. Boj to byl nelítostný. Museli jsme uskakovat před jeho kyjem. Snažila jsem se mu podrazit nohy, ale nešlo mi to. Musela jsem uhýbat před tím kyjem. V tom jsem dostala nápad. Něco jsem zašeptala Frauovi do ucha. Ten se na mě podíval a nakonec přikývl. Zaútočil na obra a skrčil se. Já se rychle rozeběhla, skočila na záda Fraua a odrazila se, že jsem byla výš, než byl obr. Zaútočila jsem mečem a zranila ho na pravém rameni. Poté jsem dopadla na nohy. Obr odhodil kyj a skácel se k zemi.
,,J-s-t-e-v-í-t-ě-z-o-v-é-.’’ dostal ze sebe a pustil nás vpřed. My se jenom na sebe podívali a běželi jsme dál.
Doběhli jsme k dalšímu rozcestí. Napravo byla cesta k vlkům a ta nalevo zase k východu. Ani se nikdo nemusel na nic ptát a rozeběhli jsem se nalevo. Po chvíli se otevřely dveře z trávy a my vyběhli ven.
Venku nás přivítala Nami, která k nám přicházela společně s Fushimim.
,,Jste tu první.’’ jásala Nami a když k nám přiběhla, hned mě objala. I já ji objala.
,,Jste první, kteří to ušli v tak rekordním čase.’’ pochválil nás Fushimi.
,,Nebýt tady Jane, tak tam ještě bloudíme.’’ řekl všem Law a objal mě kolem ramen. Já ho objala kolem boků.
,,Stačilo se rozhlédnout.’’ usmála jsem se.
,,Lawe, mohu s tebou o něčem mluvit?’’ zeptal se Fushimi Lawa. Ten přikývl a oba šli stranou. Po chvíli se vrátil a všichni jsme mlčky čekali až se objeví Luffyho skupina.
Současnost:
,,Cože? Oni tam byly znaky cesty?’’ žasl Luffy.
,,To mi mohlo dojít, že vy tupci si toho nevšimnete.’’ řekla jsem se smíchem.
,,Tak půjdeme ne?’’ zeptal se Law. Všichni jsme přikývli.
Fushimi nás zavedl k němu do domu, kde si sbalil věci. A pomohl se surovinami Sanjimu. Kromě Lawa, jsme se všichni divili, kam Fushimi jde s věcmi.
,,Ty jdeš s námi?’’ divil se Luffy.
,,Připojil jsem se k posádce Lawa.’’ přiznal Fushimi.
,,Tak to ti gratuluju.’’ pogratulovala jsem Fushimimu a usmála jsem se na něho.
,,Díky.’’ usmál se Fushimi.
Došli jsme k lodím a nalodili jsme se. Fushimi poté co pomohl Sanjimu s jídlem přesedlal na naši loď a Law mu ukázala kajut, kterou měl trávit sám vedle kajuty Mikota a Fraua. Sanji připravil vydatnou večeři a oslavili jsme nového člena naší posádky. A pluli jsme konečně na můj rodný ostrov.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.