Disruption - Kapitola č.18 - Nebezpečné napětí
Informace:
Musím přiznat, že takhle série se pomalu blíží do finále :) Přeji příjemné čtení ^^
Yuki pomalu otevírala hlavní dveře od vily. Po těle cítila ještě mrazivý úsměv Shina. Ani teplo vycházející z vily jí nezahřálo.
,,J-jsem doma." špitla potichu Yuki. V domě bylo ticho. Yuki potichu zavřela za sebou dveře. Snažila se nemyslet na to, že by se v domě něco stalo za tu dobu, co byla v práci. ,, Kaito?!" potichu zvolala. Najednou uslyšela nějaký zvuk. Vycházel z ložnice. Rychlým krokem vběhla do kuchyně pro kuchyňský nůž. ,, Jenom klid." uklidňovala se a potichu se vydala po schodech do druhého patra. Po špičkách se dostala ke dveřím od ložnice. Zhluboka se nadechla. V rukou svírala nůž. Cítila, jak se jí strachem třepají ruce.
,,Tři, dva jedna...!" Yuki rychle rozrazila dveře a nakoukla do ložnice. Ulevilo se jí když viděla spícího Kaita na posteli. Nebylo to neobvyklé, ale všimla jsi, že leží na její půlce postele a pravou ruku má přehozenou přes její polštář. Yuki se lehce pousmála a pomalu odkráčela z ložnice.
,,Y-yuki?!" špitl ospale Kaito a lehl si na záda. Pomalu otevřel své oči. Jeho pramen černých havraních vlasů měl v ústech. Pomalu si jej vyndal z koutku úst a podíval se směrem ke dveřím. Rychle se postavil a seběhl po schodech dolů.
,,Vzbudila jsem tě?" ozval se Yukin hlas z kuchyně. Kaito na ní upřel zrak. ,,Chceš taky udělat čaj?" zeptala se s úsměvem Yuki.
,,Huh." přikývl Kaito a lehce se pousmál. ,,Jsem rád že ses vrátila v pořádku." dodal potichu pro sebe.
,,Říkal jsi něco?" zeptala se Yuki a nalívala do hrníčků vřelou vodu.
,,Vlastně nic." řekl Kaito a pohrábnul si své rozcuchané vlasy.
,,Kam ti to mám donést?" zeptala se Yuki a vzala hrnek s čajem za ucho.
,,Na stolek do obýváku prosím. Musím si ještě pro něco dojít." řekl Kaito vážným hlasem a šel po schodech do druhého patra.
,,Dobře." odpověděla Yuki, ale Kaito byl už dávno pryč. Vzala svůj hrnek do druhé ruky a šla se posadit do obývajícího pokoje na černý kožený gauč. Yuki položila Kaitův hrníček na stolek a pomalu upíjela ze svého hrnku.
,,Sakra!" zaklela Yuki když se horkým čajem polila na hrudi. Rychle položila hrnek na stolek a začala tahat za triko aby se jí nepřiléhalo na kůži. Kaito seběhl ze schodů. V podpaží svíral notebook.
,,Potřebuji tvoje fle....Nečekal jsem miss mokré tričko." zasmál se Kaito a sledoval prosvítající tričko ve výstřihu Yuki.
,,Blbečku!" zaklela uraženě Yuki a otočila se ke Kaitovi zády.
,,Chi. Máš tu flešku?" zeptal se vážným hlasem Kaito a posadil se vedle Yuki.
,,A-ano. Mám ji tady k kapce." odpověděla rychle Yuki a šáhla na zadní kapsy. ,,Hned ti jí dám...ale..." Yuki šáhla na druhou zadní kapsy.
,,Co se děje?" zeptal se nechápavě Kaito. Yuki zbledla. ,,Yuki? Mluv semnou?!" naléhal Kaito a chytnul Yuki za ramena.
,,K-kaito já.....je mi to strašně líto. Nevím jak se to mohlo stát .. a ...."
,,Počkej přestaň! Co se děje?" skočil do řeči Kaito.
,,Ztratila jsem jí." odpověděla zoufale Yuki a do očí se jí tlačily slzy.
,,Žádnou paniku. Kde jsi jí naposledy viděla?" zeptal se klidným hlasem Kaito. Yuki stékala kapička slzy po líčku.
,,Ve výtahu." polkla.
,,Dobrá. Teď mi řekni Yuki. Viděl tě někdo? Potkala jsi někoho?" řekl Kaito vážným hlasem a podíval se Yuki do očí.
,,....Ne....Neviděl." špitla Yuki a uhnula pohledem.
,,Dobrá. Musím pro to jít. A to co nejrychleji." řekl Kaito a rychle běžel pro svou černou koženou bundu.
,,J-jdu s tebou Kaito." špitla Yuki a utřela si stékající slzy.
,,V klidu tu seď. Dojdu pro to. Systéme! Přistav mi auto k domu." přikázal Kaito a obouval si boty.
,,NE!" zařvala Yuki a postavila se. ,, Já to pokazila Kaito! To já to celé zvorala!" Yuki zanořila obličej do dlaní a rozplakala se. Kaito se zarazil a pomalým krokem k ní přistoupil.
,,Ne není. Je to má chyba." řekl smutným hlasem Kaito když se podíval na plačící Yuki. Lehce jí chytl za ramena a přitisknul jí pěvně ke svému tělu. ,, Vše bude v pořádku." zašeptal jí do vlasů a naklonil se k její tváři. ,,Slíbila jsi, že už přede mnou nebudeš nikdy brečet. Tak toho nech fialko." ušklíbl se Kaito a pustil jí z náruči. Yuki se udiveně podívala na Kaita a její pláč utichnul. ,,Jdeme?" pobídl Yuki.
,,Hmm." přikývla Yuki a rozběhla se za Kaitem.
,,Identifikujte se." ozval se robot u hlavního vchodu. Yuki položila svou ruku na počítač u vchodu. Světlo se rozsvítilo zeleně. ,,Můžete vstoupit." odpověděl robot.
,,Ty sis nevzal ten čip?" špitla potichu Yuki. Kaito se jen ušklíbl.
,,Jdeme na to?" zeptal se Kaito s lehkým úsměvem na tváři. Yuki se podívala do země a zaťala ruku v pěst. Najednou ucítila Kaitovu ruku na její zaťaté ruce. ,,Neboj se." usmál se Kaito a podíval se Yuki do modrých očí. Yuki ho chytla za ruku a společně vkročili do budovy.
,,Myslím si, že mi vypadla v 6 patře před výtahem." špitla Yuki smutně.
,,Bez problému fialko. Jdem napravit tvou chybu." zazubil se Kaito a zmáčkl tlačítko na přivolání výtahu.
,,Hej! Nech toho." zabručela Yuki a pustila jeho ruku. Kaito jí rychle znovu vzal za ruku.
,,Nepouštěj jí." dodal Kaito a vstoupil s Yuki do výtahu.
,,Proč ne?!" zeptala se nechápavě Yuki.
,,Protože mě chceš držet." ušklíbl se Kaito. Dveře od výtahu se zavřely a výtah vyvezl Yuki a Kaita do 6 patra.
,,Sakra!" zaklela Yuki když se dveře otevřely. ,,Fleška tu není." dodala a rozhlížela se po zemi.
,,Musíme se po ní podívat pořádně." dodal Kaito a kleknul si na zem.
,,Hledáte tuhle flešku?" ozval se mužský hlas za dvojicí. Kaito se pomalu otočil. Jeho oči byly plné nenávisti a zlosti. ,,Koho pak tu máme. Yuki a jejího zvrhlíka. Chi." zasmál se Shin a jeho zrak se upíral na klečícího Kaita. ,,Copak? Yuki hlídej si svého vořecha. Vypadá že..." Najednou Kaito vyběhl na Shina s natáhlou pěstí, ale Shin lehce jeho nerozvážnému a zuřivému útoku uhnul. ,,Hoho! To je vše?" zasmál se Shin.
,,Kaito přestaň!" zařvala Yuki, ale Kaito bezmyšlenkovitě se znovu napřáhl proti Shinovi.
,,Příliš pomalý!" zařval Shin a zasáhl Kaita přímo do dolní čelisti.
,,Kaito!" zakřičela zděšená Yuki a klekla si k ležícímu Kaitovi.
,,Hah. Co sis myslel? Že mě tvé chabé útoky zasáhnou. Byla sranda tě vidět minule, když sis myslel, že si mě porazil. Chi. Já se ani nesnažil se bránit, protože tenhle tvůj výraz v obličeji by mi to nepřineslo. Překvapený co?" ušklíbl se Shin a hodil po Yuki flešku. ,,Stačilo říct a dal bych vám ji." dodal výsměšně Shin a pomalým krokem odcházel.
,,Ty z kurvy synu!" zařval Kaito a utíral si krev na bradě. Napřímil se s připravoval se k dalšímu útoku.
,,To stačí Kaito! Prosím tě." zoufale zakřičela Yuki a chytla Kaita kolem pasu. Kaitovo svaly se uvolnily.
,,Pěkný den, Yuki....Kaito." zamával na dvojici Shin a škodolibě se pousmál.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
