Muž s velkým M - 3. část
Informace:
Další pokračování mého prvního příběhu.
5. Záchrana
Už to chtěla vzdát. Otočila se, že půjde na nádraží. Když jí v tom pár kluků zastavilo cestu.
,,Kampak?’’ zeptal se jeden z nich. Byl poznat, že se jedná leadera skupiny.
,,Domů.’’ odsekla Jane.
,,Ale, ale taková drzost.’’ zasmál se leader.
,,Šéfe, potřebuje lekci nemyslíš?’’ zasmál se jeden z kumpánů.
,Ona bude hodná, že?’’ otočil se na Jane leader. ,,jen si užijeme.’’ zasmál se. Jane ztratila trpělivost. Natáhla ruku a vrazila leaderovi facku.
,,a teď mi dejte pokoj!’’ chtěla Jane odejít. Jenže leader se rychle vzpamatoval. Natáhl ruku a vrazil Jane pěstí do obličeje. Byla to taková rána až Jane spadla na zem. Měla natržený ret. Byla v šoku. Tohle nečekala.
,,Tos neměla dělat! Teď tě to bude bolet víc!’’’ obořil se leader na Jane. Chytl ji za límec a chystal se Jane znovu praštit. Jane zavřela oči. Ale nic se nestalo. Zaslechla za sebou známý hlas.
,,Nech ji na pokoji!’’ by to Frau.
,,Nebo co?’’ otočil se leader na Fraua, ale stále Jane držel za límec.
,,Řekl jsem, ať ji pustíš!’ řekl znovu Frau zlostně. Leader a kumpáni se jim zasmáli.
,,Pojď užijem si všichni. My se s tebou oni podělíme.’’ smál se leader. Frau celý vzteky dal ruce v pěst.
,,Ještě jednou a n posledy! Pusť ji!’ zavrčel Frau. Leader s kumpány se zasmál. Chytal se Jane praštit znovu. Jane zavřela oči Nic se nestalo. Otevřela oči. Frau leaderovi jednu vrazil do obličeje až mu zlomil nos. Poté do břicha a ž se skácel na zem. ,,mluv se ji!’’ řekl zlostně Frau.
,,P...promiň.’’ dostal z sebe leader.
,,A teď padejte! Ať vás tu už nevidím!’ křičel za prchající bandu. Jane vše pozorovala. Byla stále v šoku.
,,Js iv pořádku?’’ zeptal se vlídně Frau a pomohl Jane na noh. Jane přikývla hlavou na souhlas. V tom ji Frau Objal. Jane byla ještě v větším šoku. Díky bohu. Nic jí n není. pomyslel si Frau. Po chvíli Jane pustil. Frau mlčky šel k automatu na pití. Jane zazvonil mobil. Jane to vzala.
,,P...prosím?’’ dostala ze sebe Jane. Chvilku poslouchala. Mezitím se vrátil Frau s pitím. ,,Jsem v pořádku. Už jsem na cestě domů.’’ řekla a položila hovor.
,,Tady máš.’’ podával Frau Jane pití. Ta se na Fraua podívala.
,,Díky.’’ poděkovala Jane a vzala si pití. Otevřela ho a napila se. Ret jí bolel jak čert.,,Není zač.’’ řekl vlídně Frau a napil se svého pití.
,,a vše děkuji.’’ poděkovala Jane za záchranu.
..Měli bychom jít.’’ pobídl Frau Jane. Oba mlčky šli na nádraží. Oba mlčky jeli vlakem domů.
Před domem Jane se rozloučila.
,,Děkuji za vše. Na shledanou.’’ rozloučila se Jane.
,,Ahoj a opatruj se.’’ usmál se Frau. Jane vyšla bránou. Frau čekal venku dokud Jane nezašla domů.
,,No, jde jsi….’’ nedořekla mamka. ,,Co se ti stalo?’’ zhrozila se.
,,Promiň. Spadla jsem.’’ zalhal Jane.
,,Hlavně že jsi jinak v pořádku.’’ ulevilo se mamče. ,,Ohřeju ti večeři.’’ dodala.
,,Díky, nechci. Nemám hlad.’’ řekla Jane. ,,Půjdu si udělat úkoly a pak spát.’’ řekla a šla do pokojíku. Kde čekal Kagura a Amata.
,,Tak co se stalo? A neříkej, že si spadla. Nato ti neskočím.’’ vyptával se Kagura. Jane si sedla ke stolu. Řekla jim co se stalo. Proč čekala před školou, jak ji přepadli kluci až po záchranu od Fraua. Jen to objetí zatajila. Amata objal starostlivě Jane.
,,Hlavní je, že ti nic není.’’ ulevilo se Amatovi.
,,A promluvila sis s učitelem?’’ zeptal se vlídně Kagura
,,Ne zapomněla jsem.’’ odpověděla Jane. Pak si napsala úkoly. Šla se mýt a zalehla do postele. Kagura a Amata usnuli hned. Jane ještě ležela na zádech. Myslela na to, ak ji Frau objal. Po chvíli taky usnula. Třeba po dnešku to bude dobré. Pomyslela si Jane než usnula. Celu tu dobu, jak si Jane povídala s Kagurou a Amatem až po psaní úkolů než zalehla do postele, ji sledoval Frau z vedlejšího baráku.
6. Vánoce
Blížily se Vánoční svátky. Ve škole si každý losoval, kdo komu dá dárek. Takhle to bylo i v loni. Každý si vybral jednoho spolužáka a pak mohl dát dárek komukoliv. Pro třídního se vždy shodli, tak že každý dal nějaké ty peníze a koupil se jeden společný dárek. O los se starala Mei. Dívka třídy, kterou Jane ze srdce nenáviděla. Nepadly si do noty.
,,každý mi dá padesátku. Třídnímu koupíme flašku s přáníčkem.’’ řekla Mei. Nikdo neprotestoval. každý dal Mei padesátku. ,,Tak a teď losy.’’ řekla a každému podala klobouk, kde byl lístek se jménem. Na řadu přišla Jane vylosovala si lístek a přečtla si koho si vylosovala. Byla to Mei. Moc z toho radost neměla.
,,Koho máš Jane?’’ zeptala se Jossie. Jane jí ukázala lístek. ,,To tě lituju.’’ řekla a objala Jane. I Jane objala Jossie.
,,Máš dneska čas?’’ zeptala se Jane Jossie.
,,Mám proč?’’ zeptal se Jossie.
,,Co takhle nákupy?’’ zeptala se Jane.
,,To zní dobře.’’ souhlasila Jossie
,,Tak po škole před školou.’’ rozhodla Jane. Jossie přikývla na souhlas a zrovna měli třídního. Od toho incidentu, kdy Frau pomohl Jane a objal ji a byl k ní vlídný to bylo ta tam. Byl na ni mrzutý, ironický a pořád ji vyvolával k tabuli Byl na ni zasednutý Jane ho nenáviděla. Ale už to neřešila.
Po škole se holky sešly. Kluci je dohnali.
,,Ahoj holky, jdeme domů?’’ zeptal se jich Amata.
,,Dneska ne. Dnes se jde nakupovat.’’ odpověděla Jossie.
,,A můžeme se přidat?’’ zajímalo Amata.
,,Dnes ne. Promiň.’’ omluvila se Jane.
,,Pojď jdeme. Příště půjdeme my bez nich.’’ pobídl Kagura Amata. Rozloučili se. Kluci šli na nádraží a holky do města.
Došly do města.
,,Kam půjdeme?’’ zeptala se Jossie.
,,Co do pánského oblečení?’’ navrhla Jane. Jossie souhlasila. Obě šly do obchoďáku pro pány.
,,Co tu koupíš?’’ zajímalo Jossie.
,,Chci tátovi a Kagurovi koupit kravatu.’’ odpověděla Jane.
,,Pomohu ti s výběrem.’’ navrhla Jossie. Jane neprotestovala.
,,Co budeš kupovat ty?’’ zeptal se Jane Jossie. Ta se zarazila.
,,Netuším.’’ řekla po chvíli.
,,Neboj, něco vymyslíme.’’ usmála se Jane. Obě vybral dvě kravaty. Přemístily se do dalších obchodů až měli vše koupené. Jane koupila dvě kravaty, jednu tátovi a Kagurovi, Amatovi autíčko na dálkové ovládání, které Amata sbíral. Pro Mikageho a Teita vybrala pěknou knížku. Pro Mei koupila kosmetiku. A pro mamču prstýnek. Pro Jossie nic nekoupila. Nechtěla, aby to Jossie viděla. Už měla promyšleno co jí koupí. Jossie zase koupila pro rodiče společenskou hru Vědomosti, pro Kaguru trencle se srdíčky. Pomohla s výběrem Jane. Pro Amata ponožky s autíčky. Pro Mikageho plyšáka žabáka a pro Teita lego. Sice se rozešla s Teitem, ale slíbili si, že si dají dárek. I pro Jane už koupila dárek. Koupila ji plyšáka opici, které Jane sbírala. Okolo šesté měl namířeno domů, nebo spíš na nádraží.
,,Jane, mohu se ti s něčím svěřit?’’ řekla Jossie při cestě na nádraží.
,,Jasně říkej.’’ pobídla Jane Jossie.
,,Víš, diky za ten dárek pro Kaguru. On se mi líbí.’’ přiznala Jossie.
,,Já vím. Poznala jsem to.’’ usmála se Jane. ,,Proto jsem ti pomohla s tímto výběrem.’’ zašklebila se Jane. Obě došli na nádraží.
Čekaly na vlak. Vlak měl půl hodiny zpoždění, kvůli výluce.
,,Není to náš učitel?’’ zeptala se Jossie Jane . Jossie věděla o té záchraně z října, kdy Jane přepadli ty kluci. A jako jediná věděla, že ji objal. Jane se podívala před sebe.
,,Jo je.’’ procedila skrz zuby Jane.
,,Dobrý večer, pane učiteli.’’ pozdravila Jossie.
,,Dobrý večer.’’ popřála Jane, i když ne moc ochotně. Frau se otočil, kdo je zdravý.
,,Ahoj děvčata.’’ pozdravil je Frau. ,,Co takhle pozdě domů?’ zajímal se.
,,Nakupování.’’ odpověděla Jossie. Vlak přijel.
,,No jo Vánoce se blíží. Pořídily jste všechno?’’ zeptal se mile Frau. Všichni nastoupili do vlaku. Jossie si sedla k oknu a Jane vedle ní. Frau si stoupl před ně. Janě cítila vůni Fraua, ale ignorovala ho, i když ji ta vůně voněla.
,,Ano máme všechno, viď Jane?’’ otočila se Jossie na Jane.
,,Jo.’’ odpověděla stroze Jane.
,,To je dobře.’’ usmál se Frau. T půjdem spolu domů. Myslel si Frau. To je skvělé. Radoval se.
Konečně dojeli na místo. Vystoupili. Vyšli před nádraží.
,,Tady se rozloučím. Musím domů. Tak se měj krásně Jane a zítra ve škole. Na shledanou pane učiteli.’’ rozloučila se Jossie.
,,Ahoj Jossie.’’ rozloučila se Jane Dívky se objaly.
,,Ahoj Jossie.’’ rozloučil se Frau. Pak šli mlčky spolu k domovou Jane. Frau by si rád povídal, držel Jane za ruku, ale nemohl. Ještě ne. i Jane mlčela.
,,Na shledanou.’’ rozloučila se před barákem Jane s Frauem.
,,Ahoj Jane.’’ rozloučil se vlídně Frau. Dokonce se usmál. Jane tomu nerozuměla. Frau čekal dokud Jane nezalezla dovnitř domu. Poté se odebral taky domů.
,,Tady jsi. Konečně doma.’’ objala Jane mamka.
,,neboj sama jsem nebyla.’’ usmála se Jane.
,,Jak to? Přeci od nádraží.’’ divila se mamka.
,,Šla jsem s učitelem. Potkaly jsme ho s Jossie na nádraží.’’ vysvětlila Jane.
,Tak to jsem ráda.’’ ulevilo se mamče. ,,Máš vše co jsi chtěla koupit?’’ zeptala se Jane.
,,Kromě Jossie mám pro všechny.’’ odpověděla Jane. pak šla schovat koupené věci do skříně a šla na večeři. Po večeři si udělala úkoly a šla spát.
Nastal den D, kdy se rozdávaly dárky Nejdřív dal Mei Frauovi dárek se slovy že je to od celé třídy. Přáníčko každý podepsal.
,,Děkuji vám.’’ usmál se na všechny Frau. Pak došlo na rozdávání dárků. Jane měla dostat šest dárků, ale dostala jich sedm. Od Jossie dostala plyšáka. Od Kagury a Amaty knížky, od Mikageho tři záložky na čtení a od Teita kosmetiku. Od někoho kdo si ji vylosoval dostala ponožky s obrázky. A sedmý poslední dárek byl srdíčkový řetízek s přáním. ,, Z celého srdce tě miluju.’’ Jane zajímalo od koho to má. Ale nevěděla. Ani ostatní nevěděli od koho to m.
,,Tady máte maličkost ode mne.’’ řekl Frau. Všichni dostali lízátka a svíčku. Jossie Jane řetízek připla na krk. Po rozdání dárků, ochutnání cukroví se všichni rozutekli domů.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
