Black Blade 2 - Kapitola osmá: Konec jízdy
Informace:
Jízda vlakem pokračuj ale nebude nekonečná. Kazumi s Kenjim se konečně střetli s Keitarem v tváří v tvář, teda i Keitara ani moc původní tváře nezbylo, ale nevadí :D :D ... Každopádně se děj opět začíná vyvíjet a samozřejmě vlak dojede do města kde jsou naši původní tři hrdinové Hikaru, Osamu a Aimi, ale jestli tam už budou tak to vám neprozradím ...
Přeji příjemné čtení :)
,, No jen povídejte … Já nekoušu … moc.“ uchechtl se Keitaro a svůj pohled obrátil na Kazumi, která zvážněla.
,, Tady jde o to kam jedeš. Jedeš si srovnat účty ?“ zeptal se Kenji.
,, Účty ? Jdu pouze dokončit svou práci a zničit zrádce a během toho budu uskutečňovat svůj plán.“ pověděl líbezně Keitaro.
,, Jakou práci ? A vůbec co máš v plánu ty zvrácená duše ?“ ptal se Kenji.
,, Zvrácená duše ? Ha ha ha ! Tohle je dobrý ! … Ale zpět k tématu. Práci, kterou jsem už chtěl udělat hodně dávno ! Zabít svoji rodinu, ale zní zbývá už jenom můj mladší bratr ! Ha ha ha !“ smál se Keitaro. Kenji a Kazumi se začali ježit chlupy strachem z toho jak se Keitaro šíleně smál.
,, Ale, ale … co to cítím. Že by to byl … strach.“ pozastavil se Keitaro.
,, Já se tě nebojím.“ odvětil Kenji a přitom mu stekla kapka potu z obličeje.
,, Vážně ?“ zeptal se s výsměchem Keitaro.
,, Ne nebojíme se tě !“ vyjela Kazumi.
,, Tak pozor. … Tímhle tónem se mnou nemluvte.“ ušklíbl se Keitaro.
,, A co máš teda za plán ?“ zeptal se Kenji.
,, Neměl bych vám ho říkat … , ale ať je z´trochu srandy tak vám ho řeknu ! Třeba změníte názor …“ pověděl Keitato klidným hlasem.
,, Názor na co ?“ podivil se Kenji.
,, Názor na své postavení ve světě he he ! Už mě nebaví se jen plížit ve stínech. Schovávat se i před lidmi, kteří neví, že existujeme, co děláme a proč to děláme …. Dalo by se říct, že to děláme pro jejich dobro, ale co z toho budeme mít ?! … Nic. Jenom pak zahyneme a zmizíme potupně ze světa, jakoby se nic nestalo.“ hněval se Keitaro.
,, A co ty s tím chceš jako dělat. Tak to andělé vymysleli. Aby se lidstvo tohle vůbec nedozvědělo. Aby si mohli žít svůj poklidný život dál.“ dodal Kenji.
,, Poklidný ? … Ha ha ha ?! Jejich životy už nebudou nikdy poklidné ! S tímhle se nesmířím že zemřu v zapomnění času ! Rozhodl jsem se, že všechno to nechám vyjet na povrch. Nastane nádherný chaos, ve kterém my Ničitelé budeme vládnout celému světu. Lidé jsou už jen odpad za to že si toho ani neváží ! Ha ha ha !!!“ zuřil Keitaro až vstal ze sedačky. Tím pádem stál hned před oknem. Kenji a Kazumi taky vstali ze sedadel.
,, Jak to tady o tom mluvíš ? Děláš jakoby snad lidé věděli co se děje ?!“ pověděl nevěřícně Kenji a Kazumi se tomu taky velmi divila.
,, Ha ha ha !!!! Ha ha haaaaaa !!!“ začal se šíleně smát Keitaro.
,, Co je tady tak směšného ?!“ divil se Kenji.
,, To jak jsi hloupý ! Ha ha ha ! ... ( Keitaro se přestál smát a zvážněl ) … Hodně lidí tuší co se děje. Myslíš si že lidem připadají ty masakry, které za sebou necháváme. Hlavně já. …. Ale když se někdo něco pokusí říct. Je jednoduše umlčen.“ pověděl Keitaro a usmál se.
,, Co ty sakra víš ?“ řekl Kenji a stekla mu kapka potu po čele.
,, Ha ! … Vím toho dost, ale když už jsme tady. Zvážili jste už svoje postavení ?“ zeptal se slibně Keitaro.
,, Jako co abych tady začal všude vraždit lidi. Nejsem ty. Já nejsem tak šílený jako ty !“ zakřičel Kenji. Hned na to se v Keitarově ruce zformovala jeho rudá katána a Keitaro samotný se ušklíbl. Kazumi na to rychle zareagovala a stíny se jí začali formovat v rukou. Keitaro švihnul svou rudou katánou vrchem přímo na Kenjiho, ale něco mu jeho rudou čepel zablokovalo. Byla to Kazumi, která zablokovala rudou katánu Keitara svými zbraněmi. Kazumi měla dvě zbraně, ale obě zbraně byli stejně. Vypadali jako menší sekáčky o velikosti dýky. Ostrou měli pouze jednu stranu a k tomu na té ostré straně byli zuby, které měli účel udělat ošklivá zranění s větším krvácení.
,, Ale podívejme ? Dva sekáčky o velikosti dýky a ty zuby na sečné straně …. Ohhhh to musí být úžasný nástroj na porcování masa ! …. Mohl bych si jeden vypůjčit ?“ zeptal se slastně Keitaro a přitom se olízl.
,, Ne nemohl blázne.“ odvětila Kazumi.
,, Hmmmm to je škoda ….. ale jak cítím, tak máte ze mě strach ….. To není dobré ?“ ušklíbl se Keitaro.
,, Jak to myslíš ?“ zeptala se Kazumi.
,, Ničitelé nemají mít nikdy strach !!!“ zakřičel Keitaro a začal přetahovat Kazumi. Nakonec ji přetáhnul a chtěl ji uštědřit úder svou rudou katánou, ale jeho čepel opět něco zastavilo. Byl to kratší černý meč, který svíral Kenji ve své levé ruce.
,, Tak konečně vidím vaše zbraně. Oba je máte černé. Aspoň konečně vím jak vás nejlépe zabiju.“ uchechtl se Keitaro.
,, Není to vše.“ dodal jenom Kenji a Keitaro se podíval na Kenjiho pravou ruku. Měl tam další černý kratší meč. Kenji ihned švihnul svým kratším mečem v pravé ruce. Keitaro neměl na výběr a uskočil dozadu, ale bylo to těsné, protože kratší meč Kenjiho mu jenom lehce dotknul jeho býlích vlasů. Keitaro byl teda zpátky u okna, ale hned na to Keitaro okno rozbil.
,, Hah ( údiv ) … Kazumi !“ řekl Kenji a hodil po Keitarovi jeden ze svých kratších meců.
,, Jdu na to !“ dodala Kazumi a skočila po Keitarovi se svými sekáčky. Keitaro snadno odrazil letící kratší meč a pak švihnul vrchem. Kazumi nečekala tak rychlou reakci a překřížila svoje dva sekáčky aby mohla vykrýt Keitarovu katánu. Kazumi vydržela Keitarův útok ale moc by nechybělo aby to Neustála.
,, Je mi líto. Ale tahle jízda už končí.“ zasmál se Keitaro.
,, Ne tak rychle !“ zakřičel Kenji a hodil po Keitarovi svůj druhý kratší meč, který letěl přímo na Keitarovu hlavu, ale Keitaro jeho kratší meč chytil svou rukou. Přesně za rukojeť. Kenji nemohl uvěřit svým očím. V takové rychlosti aby chytil jeho kratší meč. Keitaro se ušklíbl a jeho kratší meč pohodil na zem.
,, Uvidíme se později. … Možná. Ha ha ha !“ zasmál se Keitaro a kopl silně Kazumi do břicha a tím ji odkopl od sebe. Kazumi vzdychla plná bolesti a chytla se za břicho. Hned na to Keitaro vyskočil z okna vlaku. Kenji hned odvolal svoje kratší meče a ihned šel ke Kazumi.
,, Kazumi ?! Jsi v pořádku ?!“ zeptal se starostlivě Kenji.
,, Jo … Je to jenom po úderu kopem. Nic vážného, ale Keitaro nám utekl.“ dodala Kazumi, když se podívala do očí Kenjiho. Zrovna v tuhle chvíli začal vlak brzdit, protože byl už blízko zastávky.
,, Jo já vím. … Selhali jsme.“ pověděl Kenji a zaťal ruce v pěst.
,, Musíme najít Hikara, dřív než Keitaro !“ naléhala Kazumi.
,, Ale problém je, že Keitaro nejde jenom po Hikarovi. Ten blázen má více cílů.“ zamyslel se Kenji.
,, Tak na co čekáme ! Musíme najít Hikara !“ vykřikla Kazumi.
,, A ty snad víš, kde bychom Hikara našli ?!“ odvětil Kenji a Kazumi se zarazila. ,, Nikdy jsme u Hikara nebyli. Víme, že žije v tomhle městě, ale nikdy jsme tady nebyli. Tehdy, když nás požádal o tu laskavost, tak přišel za námi. On nás našel. My nevíme nic. Víme taky málo o něm samotném.“ pověděl zklidněným hlasem Kenji.
,, Jo, ale pokud vím, tak Hikaru ovládá havrany. Takže snad Keitara najde dříve, než Keitaro najde jeho.“ řekla Kazumi a pousmála se.
,, No to je sice pravda, ale na to my nemůžeme spoléhat.“ dodal Kenji.
,, Tak půjdeme pátrat po Keitarovi dál a doufat, že nás přitom naleznou havrani od Hikara.“ navrhla Kazumi.
,, No vidíš to. To je dobrý nápad ! … Ale měli bychom si pospíšit, než někdo tady přijde a bude se domáhat zaplacení toho okna.“ zasmál se Kenji a vyběhl z kupé. Kazumi ho hned následovala.
… Mezitím ve městě v tomto nočním čase …
,, Ach ten skok byl sice trochu o chlup. Málem jsem to nepřežil, ale nevadí, byla to zábava ! Ha ha ha!“ Smál se Keitaro, který seděl na jedné střeše domu. ,, Ale konečně jsem tady a dnes je překrásná noc… stvořená přímo pro zabíjení, prolívaní krve a drásání duší.“ olízl se Keitaro plný slasti a začal se ohlížet kolem sebe, kde by mohl svoji touhu ukojit. Nakonec se jeho oči zahleděli na jedno sídliště plné obytných domů.
,, Našel jsem to.“ uchechtl se Keitaro…..
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
