Strážce brány 2
Informace:
Na přání nejmenované osoby dám do informací něco jiného :D Takže příjemné čtení ;)
Ayumi sledovala hořící těla dopadající na zem. Lehce si povzdechla ,,Z toho bude problém... " Marco mezitím zmizel mezi stromy, a začal svolávat. Jedno z těl padalo na démonku, ta se automaticky podívala nad sebe, lehce vyskočila do náruči zachytila bez jediného problému tělo. Na zem dopadla se stejnou lehkostí. Bylo to tělo Mii. Ještě dýchala, lehce pootevřela oči a zadívala se do teď temně zlatých oči. ,,Krásná..." řekla tak potichu že to pro lidské ucho bylo neslyšné, ale Ayumi to slyšela zřetelně. Lehce se pousmála ,,Démoni jsou vždy nádherní " řekla v klidu. Hrudník dívky se pomalu zvedal a klesal, oči měla zavřené, Ayumi jí najednou přišlo líto. proto se rozhodla dívku odnést do bezpečí. Rozhlédla se kolem, když nikoho neviděla odnesla jí do blízké jeskyně, tam jí v nejhlubší tmě schovala a nechala jí tam. Nakonec odešla ven promluvit si s nejvyššími. Došla do velké místnosti kde sedělo pět nadpřirozených. Dvě z nich byly čarodějnice, další byl vlkodlak, jeden elf, a jedna víla. ,,Jaktože lidský stroj prošel bránou?!" rozkřikl se vlkodlak. ,,Nevím jak je to možné..." sklopila uši.
Mia se asi po dvou hodinách spánku probudila, vše jí bolelo. Při každém kroku skuhrala bolestí. ,,Musím domů..." huhlala si pod nosem ještě mírně omámená. Když vyšla z jeskyně oslepilo jí denní světlo. Když si zvykla na světlo začala se rozhlížet kolem sebe. Nikde nikoho neviděla. Pomalu se vydala do lesa. ,,Kde to jsem...?" ptala se sama sebe když nic kolem sebe nepoznávala. Vše bylo jiné, stromy měly různé barvy, tráva byla místy modrá, na obloze létaly podivní ptáci, a kolem ní se proháněly poháněly ještě podivnější zvířata. Některé vypadala jako kříženci dvou až čtyř zvířat jiné viděla poprvé v životě. Udivená tím vším na chvíli přestala dávat pozor a nevšimla si osoby přibližující se za ní. Drsná dlaň jí lehce dopadla na ústa aby nemohla křičet, a druhá ruka se jí obtočila kolem pasu. ,,Potichu slečinko jinak se odsud nedostaneš živá..." zašeptal jí mužský hlas do ucha. lehce kývla hlavou. Muž se zasmál, vzal Miu do náručí, a vydal se sní hlouběji do lesa nikam nepospíchal jelikož věděl že všichni jsou zalezlí, zbírají trosky a těla, nebou jsou u hlavních. Potichu se smál a vláčel jí pryč.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
