Pirátská láska II - 4. kapitola
Informace:
Jane se dovídá víc o své schopnosti i informace o svém ostrově, kde pět let žila. Přizná Mikotovi, že rodiče nežijí, ale zatají informaci, že otce zabil Law. Když si vše řeknou vydávají se na hrad, kde sídlí hypnotizér. Cestou jim připraví past, že na ně zaútočí prostý zhypnotizovaný lid.
Hypnotizér
Ve sprchách jsem s Nami nepromluvila ani slovo. Ne že bych byla na ni naštvaná, nebo ona na mě, ale měly jsme obě co přemýšlet. Nevím o čem přemýšlela Nami, ale já o tom, co řekl Mikoto, nebo spíš vyřkl: ,,Jsi má sestra’’. Jak to myslel? Já a jeho sestra? Já žádné sourozence nemám, natož bratra Uvažovala jsem nahlas. Asi po půl hodině, kdy jsme se s Nami pořádně umyly jsme vyšly ven. Zoro s Chopperem na nás už čekali u ostatních. Law mi hned vrátil zbraně a políbil mě. Všichni jsme šli ven.
Venku jsme našli volnou lavičku a sedli si na ni. Někteří museli stát. Udělali jsme takový hlouček. Chvíli panovalo ticho.
,,Co se to stalo?’’ zeptala se Nami.
,,Co si všechno pamatujete?’’ zeptal se jich Mikoto.
,,S Nami jsme se zastavili u suvenýrů a dívali jsme se na ně, pak si pamatuju, jak jsem se probral u toho bahna.’’ přiznal Chopper. Nami jen přikyvovala na souhlas.
,,Tak to musel být ten hypnotizér.’’ řekl Mikoto.
,,Kdo, že?’’ zeptal se Chopper.
,,Hypnotizér, člověk, který umí zhypnotizovat lidi.’’ vysvětlila jsem Chopperovi.
,,Jako Jango.’’ řekla Nami, která si na něco vzpomněla. Já, Law, Chopper, Sanji a Mikoto jsme nevěděli o čem je řeč. Poté nám to Nami vysvětlila, o co jde.
,,Jedná se o člověka, který taky hypnotizoval lidi, hlavně piráty, když se s námi chtěli měřit.’’ vysvětlila Nami.
,,Ani mi to nepřipomínej.’’ ozval se Usopp. Pak jsem těm dvěma řekla, jak Zoro si všiml, že chybí, a jak jsme se je vydali hledat, když jsme narazili tady na Mikota, který nám objasnil, že byli zhypnotizovaní. Pak jsme těm dvěma představili Mikota.
,,Jak si myslel, že je tvoje sestra?’’ zeptal se místo mě Luffy. Mikoto se na něho podíval a pak na mě.
,,Zrovna jsem se taky chtěla zeptat.’’ řekla jsem Mikotovi.
,,Pocházím z ostrova Plodnosti. Je to ostrov, kde je zákon, že smí být narozeno jedno dítě v rodině. Já byl druhorozený, ale rodiče mě nechtěli nechat dát zabít, tak mě tajně dali k adopci. Když jsem to zjistil vydal jsem se najít svoji sestru a své rodiče.’’ vysvětlil nám Mikoto.
,,A jak víš, že jsem to zrovna já?’’ zeptala jsem se Mikota, aniž bych řekla, že je to pravda, protože z toho ostrova taky pocházím.
,,Protože ovládáš oheň, stejně jako já.’’ řekl Mikoto a předvedl nám, jak vytvořil oheň. ,,A ty si ho taky vyvolala.’’ dodal a stále se díval na mě.
,,Jenže já ho nikdy neovládala.’’ řekla jsem na svou obhajobu.
,,Tě to naučím jestli chceš. Musíš se hlavně soustředit. Časem ti to půjde samo.’’ řekl mi Mikoto.
,,Máš štěstí, že tam máme taky namířeno, na ostrov Plodnosti.’’ při vyslovení ostrova se mi začervenaly tváře.
,,Vezmete mě tam taky? Aspoň tě poznám líp Jane.’’ zeptal se Mikoto. Já se podívala na Lawa.
,,Klidně, když tam máme zamířeno.’’ souhlasil Law.
,,Ale nejdřív si to vyřídíme s tím hypnotizérem.’’ řekl Luffy. Všichni jsme s tím souhlasili.
,,Díky, vím, kde má sídlo.’’ řekl Mikoto.
,,Tak nás veď.’’ řekl Luffy. Všichni, kteří seděli, se zvedli a vyrazili jsme za Mikotem.
Šli jsme nejdřív rovně. Law mě držel stále za ruku. Dívala jsem se před sebe a všimla si, jak Zoro pokukuje po Nami, i Nami po Zorovi. Podívala jsem se na Lawa. Ten přikývl, že si toho taky všiml. Všichni jsme začali šlapat do kopce.
,,A jaký důvod tě vede, že chceš porazit toho hypnotizéra?’’ zeptala jsem se Mikota, který šel taky vedle mě. Sice si všiml, jak já a Law se držíme za ruce, ale nic neříkal.
,,Nemám rád zlo, tak se snažím pomáhat.’’ snažil se to nějak vysvětlit Mikoto. Já jsem jen přikývla. ,,Jací jsou naši rodiče?’’ zeptal se mě na naše společné rodiče. Zarazila jsem se. Došlo mi, že jsem mu ještě neřekla, že rodiče jsou po smrti.
,,Mno...víš...rodiče už nežijí.’’ dostala jsem nějak ze sebe.
,,C...co se stalo?’’ dostal ze sebe po chvíli mlčení Mikoto.
,,Před dvaceti lety je zabili mariňáci.’’ řekla jsem částečně pravdu, protože otce zabil Law, ale tomu jsem to prominula a vinu dávala jen mariňákům.
,,Jak, k tomu došlo?’’ zeptal se Mikoto. Nadechla jsem se a vydechla. Poté jsem mu vyprávěla celý příběh, jen jsem zamlčela o Lawovi. Law se divil, ale nic neříkal. Ostatní to slyšeli, taky prvně.
,,A co se dělo s tebou?’’ zeptal se mě Mikoto.
,,Stal se ze mě pirát.’’ řekla jsem pravdu.
,,Takže, ty jsi pirát?’’ dostal ze sebe Mikoto.
,,A co sis myslel?’’ zeptala jsem se Mikota.
,,Lidi, co cestují.’’ přiznal se Mikoto. ,,Nikdy bych jsem si nepomyslel, že jste piráti.’’ dodal celý překvapen.
,,Vadí to nějak?’’ zeptala jsem se.
,,Nesnáším piráty.’’ přiznal se Mikoto. Tím nám trošku vyrazil dech.
,,Ale kvůli tobě nepřestanu být pirátem.’’ oznámila jsem Mikotovi.
,,To je mi jasné. Ale zkusím tě přesvědčit.’’ nedal se odradit Mikoto.
,,To asi těžko. Já se tak snadno nedám a taky se budu za piráta vdávat.’’ řekla jsem Mikotovi a ukázala mu snubní prstýnek. Tím jsem vyrazila dech Mikotovi.
,,A...a jak dlouho se znáte?’’ zeptal se mě Mikoto.
,,Dvacet let.’’ odpověděl za mě Law, který se vložil do hovoru.
,,Nechápu, jak někdo může najmout malé piráty, kteří jsou ještě děti.’’ pokýval hlavou Mikoto.
,,Tak já byla ráda, když mě přijali.’’ přiznala jsem.
,,I já byl rád.’’ přiznal se Law, který o své minulosti nemluví, ale já se na nic nevyptávala. Pokud o ní bude chtít mluvit, tak promluví.
,,Nerozumím vám.’’ řekl nám Mikoto. Poté jsem šli všichni mlčky nahoru.
Usopp už funěl, jak nemohl a trošku si stěžoval, že začíná trpět nemocí. Musela jsem se usmát. Po nějaké době jsme slyšeli hluk. Všichni jsme se zastavili a zaposlouchali jsme se.
,,Lid, který jde na boj.’’ poznamenala Nami.
,,To musel udělat ten hypnotizér.’’ řekl Mikoto.
,,T...to chcete říct, že jdou na nás?’’ zděsil se Usopp. I Chopper nebyl moc nadšený. Ani Nami ne.
,,Hlavně je nesmíme zranit.’’ upozorňovala nás Nami.
,,Použiju tupou stranu.’’ řekl Zoro klidným hlasem.
,,To asi všichni.’’ řekla jsem a připravila sem se k boji.
,,Zkus na ně použít ten oheň, aby se jim otevřely oči.’’ doporučil mi Mikoto.
,,Jestli někoho jen spálíš, tak si mě nepřej.’’ pohrozila jsem Mikotovi.
,,Neboj, nepoužiju to úplně na ně.’’ ujistil mě Mikoto. Já jsem jen přikývla. Za chvíli se objevil dav lidí. Zhypnotizovaných lidí, kteří na nás chtěli zaútočit. Měli meče, lopaty i vidle. A vydávali ze sebe bojový pokřik. Usopp, Chopper a Nami se drželi vzadu. My ostatní byli ve předu a připraveni k boji. Byli jsme připraveni použít tupé strany meče, já, Law a Zoro. Sanji byl připraven použít své nohy a Luffy své ruce. Lid se blížil čím víc blíž. Poté započal boj. Snažili jsme se je jen omračovat, a ne zranit.
,,Používej oheň, tím je od hypnotizuješ.’’ dál mi radil Mikoto.
,,To se lehce řekne,ale při boji se to těžce používá.’’ křikla jsem na Mikota.
,,Musíš se soustředit.’’ křikl na mě Mikoto. Já ho ignorovala a dál omračovala lidi. Jenže toho lidu bylo víc a víc.
,,Jak to sakra dělá?’’ divil se Zoro
,,To nevím, ale musíme si pospíšit.’’ řekl Mikoto.
,,S tím souhlasím.’’ souhlasila jsem s Mikotem. Postupem dav se vylidňoval a spousta jich ležela na zemi v bezvědomí. Jinak Mikoto mi radil, ať používám oheň, ale sám používal pěsti a kopance. Nakonec jsme je porazili všechny. Byla to pro nás úleva. Všichni jsme se zapotili. ,,Proč si nepoužívat ten oheň?’’ zeptala jsem se Mikota, když jsem se dostatečně vydýchala.
,,Sám nevím, ale asi jsem chtěl tobě radit, jak to použít.’’ pokrčil rameny Mikoto.
,,Díky moc zájem nemám. Mně stačí můj meč.’’ ušklíbla jsem se.
,,Měla by ses to naučit.’’ trval na svém Mikoto.
,,A to jako proč?’’ zeptala jsem se Mikota. Mikoto mi nestačil odpovědět.
,,Teď není čas na dohadování, musíme jít dát.’’ skočil do naší debaty Law. Musela jsem mu dát za pravdu, tak jsem sklapla. I Mikoto sklapl. Poté jsme se mlčky vydali zase na cestu. Naštěstí na nás nikdo nečekal už. Ale přesto se mi to nelíbilo.
Došli jsme k hradu. Nikde nikdo nebyl, což se mi nelíbilo. Byla jsem ostražitá a připravena, kdykoliv zaútočit.
,,Děje se něco?’’ zašeptal mi do ucha Law.
,,Nevím, ale nelíbí se mi to.’’ zašeptala jsem zpátky Lawovi do ucha. Ten jen přikývl a taky byl ostražitý, kdyby něco. Zastavili jsme se před hradem a podívali se všichni na sebe. Každý jako by se ptal ,,Co teď?’’. Chtěla jsem promluvit, kdy se v tom otevřely dveře. Všichni jsme se na sebe znovu podívali. Tentokrát s otázkou, ,,Co to má znamenat?’’.
,,Jen pojďte dál.’’ ozval se čísi hlas zevnitř hradu. Luffy se odhodlal a jako první udělal krok v před. Všichni jsme ho následovali. Za posledním se zavřely dveře a my zůstali v úplné tmě. Museli jsme si zvykat na tmu, nebo spíš šero. Hlas se znovu ozval.
,,Jestli mě najdete, vzdám se.’’ ozval se hlas. Došlo nám, že se jedná o hypnotizéra.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.