Slavnosti Pt. 5 - Proč?
Informace:
Yaoi příběh z první osoby
Už jsme spolu byli 2 týdny a musím říct, že to byly nejúžasnější 2 týdny mého života.
Dnes ráno jsme byli u Olivera. Většinou vstává první on, ale dnes jsem vstával první já a chtěl jsem ho překvapit. Šel jsem do kuchyně a udělal snídani. Dělal jsem nudle a nechal jsem si na nich záležet.
Když byla snídaně připravená, dal jsem ji na stůl a čekal. Oliver tu ještě nebyl, tak jsem ho šel zkontrolovat. Přiblížil jsem se k pokoji, ale slyšel jsem, jak s někým mluví, nejspíš telefonoval. Oliver nic neříkal, ale slyšel jsem člověka na druhé straně. Byla to žena. Co mě ale šokovalo víc bylo, že říkala: "Miluju tě, zlato.". V tu chvíli mi začalo srdce bít jako o závod, stoupl jsem si ke zdi a pomalu sjížděl dolů. Zakryl jsem si pusu. Po tváři mi stekla slza, kterou následovala další a mnoho dalších. Oliver vyšel z pokoje, podíval se na mě, zvážněl a zeptal se mě: "Co se děje zlato?". Nejspíš si myslel, že jsem jeho rozhovor neslyšel. Když mi sáhl rukou na rameno, odtrhl jsem se a zeptal se ho: "Proč? Proč?" Znovu jsem se svalil na zem a začaly mi stékat slzy po obličeji. potichu jsem si říkal: "Proč? Proč? Proč?". Oliver se na mě díval až šokovaně. "Tys slyšel ten rozhovor? Počkej, já to vysvětlím.". Ale ještě než skončil už jsem byl na odchodu. Otevíral jsem dveře, odemkl jsem auto a jel domů.
"Co se stalo?" Zeptal se mě bratr, když jsem dorazil domů. Na gauči jsem se schoulil do klubíčka a začal plakat ještě víc. Nechtěl jsem to říkat bratrovi, protože by nejspíš ublížil Oliverovi, což jsem nechtěl. "Něco se stalo mezi tebou a Oliverem?". Já jen zakýval. "Co se stalo?". "Myslím, že mě podvádí.". Bratr zvážněl "Tak to teda ne, nikdo tě nebude podvádět. Já si ho podám.". Přesně ta reakce, kterou jsem čekal. "Ne, nedělej to."
Celý den jsem jen plakal a plakal. Bratr si o mě dělal starosti, ale pořád jsem mu říkal, ať to nechá být. Zvonil mi mobil. Podíval jsem se a volal mi Oliver. Nechtěl jsem, ale nakonec jsem to zvedl. "Co je?" Zeptal jsem se. "Zlato, prosím...nech mě to vysvětlit.". "Nemusíš nic vysvětlovat. Je mi to jasný, podvedl jsi mě." řekl jsem a položil.
Byli jsme od sebe další týden a každý den jsem seděl doma a plakal. "Ale no tak, takhle to nemůže pokračovat. Nechceš jíst, spát ani vycházet ven. Takhle umřeš." přesvědčoval mě bratr. "V téhle situaci bych radši umřel.". "A dost, jdeš ven. Vzal mě za ruku a vytáhl z domu. Hodil mě do auta a někam mě odřídil.
[Bratrův pohled] (A mimochodem, jmenuje se Petr, ale moc lidí u tak neříká)
Už 2 dny takhle sedí v obýváku a nic nedělá. Rozhodl jsem se s tím něco dělat. Vzpomněl jsem si, že mi Oliver dával svoje číslo, takže jsem mu zavolala, tak aby to David neslyšel. "Petře?" ozvalo se z mobilu. "Jo. Měl bys začít rychle vysvětlovat než příjdu k tobě a zbiju tě.". "Počkej, počkej, vysvětlím. Aspoň mě vyslechni...Davida jsem nepodvedl. Ještě předtím než jsme spolu začali chodit, jsem chodil s jednou holkou, ale už měsíc předtím než jsem potkal Davida jsme se rozešli. Ona si to ale nedokázala přiznat a furt mi volá.". Přemýšlel jsem, jestli mu mám uvěřit a nakonec jsem se rozhodl, že si to půjdu sám ověřit. "Úplně ti nevěřím, ale mám takovej pocit, že možná mluvíš pravdu. Dneska večer dojedu k tobě, abys mi to dokázal." Dokončil jsem a zavěsil.
Kolem 10 večer jsem se proplížil z domu a David si mě nevšiml. Nastoupil jsem do auta a jel k Oliverovi. Zazvonil jsem a Oliver mi otevřel. "Tak jak mi chceš svou story dokázat?" Pozval mě dál a v obýváku vytáhl mobil. Ukázal mi svou konverzaci s jeho bývalou. Bylo vidět, že ho chce zpátky, ale on ji dost ignoruje. "No dobře. Ale jako důkaz mi to nestačí." Chvíli přemýšlel a pak ho něco napadlo. Ukázal mi záznam z kamer, které má v domě. Na nich bylo vidět, že byl skoro pořád s Davidem a když s ním nebyl, tak tu byl sám, ale nikdy nebyl nikde jinde sám. Vím to sám, protože si pamatuji, kdy za ním chodil David. Chvíli jsme si ty záznamy prohlížel a nakonec jsem dospěl k závěru, že tohle ve spojení s těma zprávama by měl být nevinnej. Navíc jeho tón zněl dost přesvědčivě. "Myslím si, že máš pravdu. Budu ti věřit.". Nakonec jsme vymysleli plán, jak je dostat zpátky dohromady.
Pokračování příště...
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
