Tajemstvý vesmíru - část 2

pic
Autor: Saki
Datum přidání: 27.10.2015
Zobrazeno: 417 krát
Oblíbené: 0 krát
5.6
Pro hodnocení se musíš přihlásit.

Informace:
Takže další kapitolka :D
Omlouvam se že jsem tak dlouho nepsala, ale měla jsem ruku v sádře :D
P.S. Pardon za chyby
Vaše Saki ^^


Školní život
Romantika
Dobrodružné
Komedie

Tak jo Ryu, tohle se ti jenom zdá... Jo, třeba jsem usnul u počítače a teď se mi tohle zdá. Přece jak by se tu vzala nějaká holka a ještě k tomu ta divná věc...
,,Vím že nejsi skutečná. Teď se mi jenom zdáš..." otočil jsem se na tu holku.
,,Pane bože, posloucháš se vůbec ??" vyprskla smíchy.
,,Tak hele, tohle je můj byt a ty nemáš právo se lízt a už vůbec ne ležet na mim gauči !!" křiknul jsem na ni.
Pane bože, Ryu vzpamatuj se, povídáš si tady z někým kdo neexistuje !!
,,Tak jo, jelikož se mi to zdá tak je mi úplně jedno že tu jsi.." chystal jsem se k odchodu ,,Jdu do postele..." zdělil jsem jí. Ani nevím proč jsem to udělal když není skutečná.
,,Dobrou..." křikla na mě samolibím toném.
,,Tak jo, tohle je dost divný..." plácnul jsem sebou na postel ,,Musim se vyspat..." zavřel jsem oči. Po chvíli jsem usnul jako malý děcko.

Probudil mě nějaký hluk. Znělo to jako z kuchyně.
,,Co to sakra..." stáhnul jsem si peřinu z hlavy ,,Už zase ta toulavá kočka ??" zvednul jsem se z postele. Občas ke mě chodila toulavá kočka žebrat o jídlo. Chtěl jsem si jí vzít, ale nemám na to chuť ani prostředky, no spíš ty prostředky. ,,Asi bych měl opravit ten balkon... Áá... To až to škole..." zvednul jsem a pomalu se šoural do kuchyně.

,,A ještě k tomu ten sen včera..." došel jsem do kuchyně. Byl stašnej nepořádek, všude jídlo. A na lince seděla ta holka ze včerejška a v pohodě si jedla pocky.
,,To si ze mě děláš srandu ?!" vytřeštil jsem na ní oči ,,Já ještě pořád spím ?!" chytnul jsem se za hlavu.
Tak jo, tohle není normální...
,,Už zase ty ??" koukla na mě ,,Koukej vypadnout, tohle je moje..." schovala si pocky za záda.
,,Co prosím ?!" narovnal jsem se ,,Tohle je můj dům a ty odsud koukej vypadnout !!" rozkřikl jsem se na ni. Málem jsem jí vrazil, ale udržel jsem se.
,,Co prosím ??" vytřešťila na mě oči ,,Včera večer jsem si to tu zabrala, takže je to podle Gobínských zákonů moje..." začala se zase ládovat.
,,Mě nezajímají nějaké Gloraský cosi-"
,,Gobínský..." přerušila mě.
,,To je úplně jedno z jáký pošaháný země, nebo co to je, pocházíš..." nadechl jsem se ,,Ale nic z toho ti nedáva právo jíst moje pocky !!" naštvaně jsem hrábl po obalu co měla v ruce. Naneštěstí si ho schovala za záda, já stratil rovnováhu a letěl k zemi.
,,Ale, takže pán velký mimino chce pocky jo ??" naklonila se nade mnou ,,To víš že jo, to co jsem jednou ukořistila už je moje..." řekla a povíšeně odkráčela. To já jsem se tam válel mezi hromadou jídla.
,,Kam jdeš ??" zařval jsem když jsem si uvědomil že právě teď mi možná šmejdí ve věcech ,,Okamžitě se vrať !!" zkusil jsem to. Žádna odezva, jen rachot z obýváku. Nemotorně jsem se vyškrábal na nohy a šel se jí pokusit zastavit.
,,Hele je mi fakt jedno z jakýho zapadákova jsi, ale-"
,,Gobín !! Naše planeta se jmenuje Gobín !!" zařvala na mě od někud.
,,To je úplně jedno-"
,,To teda není !!" vykoukla ze dveří do mýho pokoje ,,Koukej to říct správně !!" nasupeně ke mě přikráčela.
,,To víš že jo, budu tady říkat název nějaký blbý planetky co ani neexistuje-" nedořekl jsem to. Zastavila mě pistole u mé brady. Polkl jsem. Přejel mi mráz po zádech.
,,Ještě jednou řekneš nějaký špatný slovo o mojí planetě a tahle kulka ti provrtá mozek..." zašmátrala v kapse a vytáhla tmavě fialovou kulku. Vypadala pravě.
,,Je to jasný !!" zatlačila výhružně na pistoli aby se mi ještě víc zaryla do brady. Její oči svítili jako dva majáky. Byl jsem z nich docela nervozní.
,,D-dobře..." vykoktal jsem ze sebe. Neochotně složila zbraň a pokračovala s prohlídkou mého bytu.
Stejně je to divný... Něco mi tady značně nesedí...
,,Hele, když jsi teda z tý jiný planety jak jsi se sem dostala ??" spustil jsem.
,,Pamatuješ na ten váleček co jsi si s  ním včera pohazoval ??" rozhlížela se kolem.
,,No a ??"
,,Tak to byla moje loď..." otevřela mojí skříň a začala se v ní hrabat ,,Spadla jsem zrovna k takovýmu pitomci..." odmlčela se.
,,Ale nepovídej..." v tu chvíli mi to došlo. To jákým způsobem manipulovala s mými věcmi. Jako by je znala. Ona rozhodně neby z jiného světa. Byla stoprocentně ze Země. Kdyby nebyla vůbec by se se mnou nedokázala bavit a rozhodně nevypadala tak jak vypadá. Asi by ani nevypadala jako člověk.
,,Co na mě tak zíráš ??" okřikla mě.
,,Tak jo šlo ti to celkem dobře, ale mě neošáliš holčičko..." šibalsky jsem se usmál.
,,C-cože ??" otočila se zády ,,Nevím o čem to mluvíš..." rozešla se ode mě. Bylo na ní poznat jak jsem jí zaskočil.
,,Ale prosímtě..." lehce jsem ji předešel ,,Když už mi to došlo, tak mi řekni kdo si a jak si se mi sakra dostala do bytu..." kouknul jsem jí do očí.
,,Jsem Kari Yoshiro..." zrudla ,,Dostala jsem se sem pomocí tý věci co jsem ti prohodila oknem..." koukala do země.
,,A jak přesně jsi se sem dostala ??" založil jsem si ruce na hrudník.
,,Ta věc byla jen kotva, spustilo se z ní lano a já vyšplhala zatím co ty jsi ze sprchoval..." špitla ,,Jestli tě zajíma ten hlas, tak v tý kapsli je bezdratovej reprák. Pak už stačí mít mikrofon, zapnout ho a je to..."
,,A ta pistole ??" poodstoupil jsem.
,,Airsoftka..." vytáhla jí z kapsy a začala mi s ní mávat před obličejem ,,Kulka je od mýho tajnýho dodavatele. Stačilo jí jenom namalovat na tmavo-fialovo..."
,,Aha a to všechno jsi jako udělala proč ??" trochu jsem zvíšil hlas.
,,Pro zábavu a trochu pocků." usmála se. Zatnul jsem pěst.
,,Tohle není sakra k smíchu !!" zařval jsem ná ní ,,Mám kvůli tobě rozbitý okno !!" chytnul jsem jí za límec a přitáhl k sobě ,,A ty mi to pěkně zaplatíš..." probodl jsem jí pohledem.
,,S tím nemám problém..." řekla klidně. Už mě vážně vytáčela. Nejdřív mi rozbije  okno a teď se tomu ještě směje. Pustil jsem jí a pokusil se trochu uklidnit.
,,Takže teď zavolám tvojím rodičům." usmál jsem se ,,Dej mi na ně číslo..." podaval jsem jí mobil.
,,Kolik si mýslíš že mi je ??" pohodila uraženě hlavou ,,Nejsem malá holka, domů se dopravím sama..." nepřítomě kolem mě prošla.
,,Tak jo..." řekl jsem si pro sebe. Následoval jsem jí do předsíně, kde jsem jí otevřel dveře na ven.
,,Peníze ti pošlu poštou." schrábla ze stolu v předsíni svojí kapsli ,,Měj se..." zabouchl jsem za ní dveře.
,,Tak tohle bylo hodně divný..." prohrábl jsem si vlasy ,,Taková divná holka..." plácl jsem sebou na postel. KOukal jsem se po pokoji když se moje oči zastavily na hodinách.
,,Sakra !!" bleskově jsem se zvedl ,,Ona je dneska vlastně škola !!!"


Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.
user profile img
-
03.03.2016
Hm.. hmm, ja som si už robila nádeje, že aké sci-fi a on ju prekukol. :D Zaujímavé dievča, som zvedavá na pokračovanie. :D
user profile img
-
12.11.2015
Vynasnažím se :D
user profile img
-
09.11.2015
Zajímavá kapitola :) Těším se na další díl a doufám, že bude brzo ^^
user profile img
-
29.10.2015
Někdy o prazdinách, doufám :D Ale nevim to jistě, buď budu psát tohle nebo ješte jeden příběh :D
user profile img
-
28.10.2015
zajímavé, zajímavé :] kdy se mám těšit na další část?