Anime World CZ/SK - Příběhy

To je můj syn

Chvíli jsme na sebe se dívali, jak z jara. Poté mě Law objal a já jeho.

,,Co tu děláš?’’ zeptal se mě Law. Poté si všiml Sebastiana a Philippa. ,,Ahoj Sebastiane, jak se vede?’’ zeptal se Sebastiana a podali si ruce.

,,A to je Philipp.’’ představila jsem Lawovi mého synka Philippa.

,,Těší mě.’’ řekl Law a podal si s Philippem ruku.

,,Dobrý den.’’ pozdravil Philipp Lawa.

,,My jsme tu na prodloužený víkend.’’ odpověděla jsem Lawovi na jeho otázku. ,,A co tu děláš ty?’’ zeptala jsem se Lawa.

,,Já tu pracuju, jako masér.’’ přiznal se Law.

,,Kdy ses vrátil?’’ zeptal se Sebastian Lawa.

,,Před třemi roky.’’ odpověděl s úsměvem Law.

,,A to bydlíš tady?’’ zeptala jsem se tentokrát já.

,,Ano, ale za rodiči jezdím často.’’ přiznal Law. Ptala jsem se sama sebe, proč se teda neozval, když už tu je tři roky, ale nahlas jsem nic neřekla. Law je totiž moje první lásky a Philipp je jeho syn. Ale to je dlouhá historie.

,,Tak to jo.’’ usmála jsem se.

,,A vy bydlíte kde?’’ zeptal se nás Law.

,,U mě ve vile.’’ odpověděl Sebastian.

,,Tak to až budu u rodičů, tak se můžeme sejít a zajít na pivo, ne?’’ navrhl Law.

,,To nezní špatně.’’ souhlasila jsem. Sebastian jen pokýval hlavou.

,,Mami, já potřebuju na záchod.’’ ozval se Philipp.

,,Já se s ním vrátím.’’ ozval se hned Sebastian a vzal Philippa do náruče a šel s ním zpátky do hotelu najít záchody.

,,Tak koukám, že máš syna. Moc pěkné dítě.’’ pochválil Philippa Law.

,,Díky, dělá jen samou radost.’’ přiznala jsem.

,,To je dobře, ale Sebastianovi není vůbec podobný.’’ řekl Law. Tím mi vyrazil dech. Věděla jsem, že Sebastianovi se vůbec nepodobá a ani mně moc ne. Snad mu to nedojde. Řekla jsem si pro sebe.

,,Ale i tak je to krásné děcko.’’ nedošlo to Lawovi a mně se ulevilo. Po chvíli se vrátil Sebastian s Philippem.

,,Tak mi se půjdeme projít po hotelu.’’ oznámila jsem Lawovi.

,,Jasně, určitě se tu ještě uvidíme.’’ usmál se Law, znovu mě objal a se Sebastianem a Philippem si podal ruce. Pak se každý rozešel svou cestou.

 

My se prošli po hotelu. Pak byl čas jít na kutě. Nebo aspoň pro Philippa nastal čas. Přišli jsme na pokoj a Sebastian šel Philippa vykoupat. Po nich jsem si do sprchy vlezla já. Přečetli Philippovi pohádku na dobrou noc a pak jsme šli se Sebastianem do baru si sednout ke skleničce červeného vína.

 

U baru jsme si sedli na volné místo. Sebastian objednal láhev červeného.

,,Na co si přiťuknem?’’ zeptala jsem se.

,,Na nás?’’ navrhl Sebastian. Přikývla jsem na souhlas. Přiťukli jsme si a napili jsme se.

,,Výborně jsi vybral.’’ pochválila jsem víno.

,,Pravda.’’ souhlasil se mnou Sebastian. ,,Co říkáš, že se tu objevil Law?’’ zeptal se mě narovinu.

,,Nevím co si o tom mám myslet, jen doufám, že mu nedojde, že Philipp je jeho syn.’’ strachovala jsem se.

,,Neboj se, když se před ním nepodřekneme, tak to bude dobré, uvidíš.’’ uklidňoval mě Sebastian.

,,Mno nevím, došlo mu, že mu nejsi podobný a pokud není slepý, tak mu dojde, že není podobný ani mně, ale jemu.’’ dál jsem se strachovala.

,,Neboj  se. Vše dopadne dobře.’’ stále mě uklidňoval Sebastian a políbil mě. Já mu polibek oplatila. Ani jeden z nás jsme si nevšimli, že nás někdo od baru sleduje a netváří se moc nadšeně.

 

Asi okolo půlnoci, kdy jsme vypili celé víno jsme si šli lehnout. Nebo spíš se milovat. Po milování jsem se přitulila k Sebastianovi a usnula jsem. Ráno v sedm nás vzbudil Philipp.

,,Mami, vstávat.’’ začal se mnou třást. Otevřela jsem jedno oko a pak druhé. U mé strany postele stál Philipp a usmíval se. Úsměv jsem mu oplatila a podívala se kolik je hodin. Bylo sedm pryč

,,Kolik je?’’ zeptal se ospale Sebastian a posadil se na posteli.

,,Sedm pět.’’ odpověděla jsem. Sebastian si za zíval. I já se posadila na posteli.

,,Tak šup šup, mám hlad.’’ ozval se Philipp.

,,Já ti dám šup šup, máme ještě hodinu čas.’’ řekla jsem a usmála se a Philippa. Ten se taky usmíval. Sebastian vzal Philippa do koupelny a já se mezitím oblékla a ustlala postele. Pak jsem zavítala do koupelny já. Když bylo vše hotové, tak bylo tří čtvrtě na osm. Ještě patnáct minut nám zbývalo a od deseti nám začínali procedury.

 

V osm jsme dorazili na snídani. Byla míchaná vajíčka. Na těch jsme si všichni pochutnali. K pití byl čaj a káva. Tentokrát jsem si dala čaj místo kávy. Po snídani jsme se šli podívat co koho čeká. Každého čekala od deseti jiná procedura. Sebastian měl masáže, já čokoládovou koupel a Philipp plavání. Vše bylo na jednu hodinu a od jedenácti od dvanácti Sebastian měl plavání, já jógu a Philipp saunu.

 

Vše probíhalo hladce. Sebastiana masírovala nějaká masérka, já si užívala čokoládovou koupel a Philipp se učil plavat. I když plavat už uměl perfektně, bylo to cvičení, jak se naučit plavat. Ale až do tří hodin odpoledne, kdy jsem měla masáže já. K mé smůle to byl zrovna Law, který mě masíroval. Masáž byla příjemná, to jo, ale ten rozhovor se mi nelíbil.

,,Jsem rád, že jsme osamotě.’’ začal rozhovor Law.

,,Proč?’’ zeptala jsem se Lawa.

,,Chci s tebou mluvit o tvém synovi. Dneska jsem ho sledoval při plavání.’’ přiznal se mi Law. Chtělo se mi říct, co sleduje mého syna, ale mlčela jsem. ,,Chci slyšet pravdu. Philipp je můj syn, že jo?’’ zeptal se na rovinu Law a při tom mě masíroval. Nevěděla jsem co říct.

,,Jo...je.’’ dostala jsem ze sebe nakonec.

,,Proč si mi to neřekla?’’ zeptal se mě Law, ale vyčítavě to neznělo.

,,Protože….protože jsi děti nechtěl a taky si odjel pryč.’’ vysvětlila jsem pravdu.

,,Kdyby si mi to řekla, změnilo by se všechno, pomohl bych ti.’’ dál mi říkal Law a přestal mě  masírovat a já se podsadila zabalena do ručníku.

,,Před pěti lety jsi byl jiný, než si dnes a slyšet, jak mi radíš jít na potrat, nebo dát dítě k adopci, že je pro tebe důležitá škola a práce, nebo kvůli čemu si tam jel, jsem nechtěla slyšet. Proto jsem ti nic neřekla. Sebastian se mě ujal a pomohl mi s výchovou. Philippa vzal za vlastního a Philipp si myslí, že Sebastian je jeho táta, a budu ráda, když to tak zůstane.’’ vysvětlila jsem Lawovi, jak by to bylo před pěti lety, čemu jsem se chtěla vyvarovat.

,,To bych ti nikdy neřekl.’’ trval si na svém Law.

,,To nevíš. Byl si mladý a já mladá. V té době, sis mohl myslet a říct cokoliv, než říkáš teď.’’ trvala jsem si na svém.

,,Jak to můžeš vědět?’’ zeptal se mě Law.

,,A jak ty můžeš vědět, že by si tak nezareagoval?’’ odpověděla jsem mu otázkou.

,,Dobrá, bylo by to nejisté.’’ souhlasil nakonec Law.

,,Tak vidíš.’’ řekla jsem a podívala se na hodiny. ,,Už je čas vypadnout.’’ dodala jsem a chtěla jsem jít do kabinky se obléci do ručníku.

,,Počkej, chci si s tebou promluvit.’’ chytil mě za ruku Law. Podívala jsem se na něho. Četla jsem v jeho očích, že si chce vážně promluvit. Věděla jsem, že tomu se nevyhnu.

,,Dobrá dneska v devět u baru.’’ souhlasila jsem nakonec.

,,Dobře, budu tam.’’ souhlasil Law a usmál se.

,,OK.’’ řekla jsem a šla se rychle převléci do županu. Chtěla jsem najít co nejdřív Sebastiana, ale ještě mě čekala jedna procedura.

 

Se Sebastianem jsem se sešla až u večeře. Tam jsem to s ním rozebírat nechtěla, hlavně ne před Philippem. Sebastian, jako by věděl, že se něco děje, ale mlčel. Pochopil, že před Philippem to řešit nechci. Ani jsem nevnímala co Philipp říká a jen jsem se usmívala a přikyvovala. V neděli nás čekal už odjezd ráno domů.

,,Co se děje? Celý večer nevnímáš.’’ zeptal se mě před naším pokojem Sebastian, když jsme uložili Philippa do postele.

,,Law vše ví. Došlo mu, že Philipp je jeho syn. Chce se mnou mluvit. Mám s ním sraz v devět u baru.’’ řekla jsem Sebastianovi pravdu.

,,Jak to zjistil?’’ zeptal se mě Sebastian.

,,Nevím, zaskočil mě, že to ví, že jsem se ho nezeptala, ale zeptám se ho.’’ odpověděla jsem Sebastianovi.

,,Mám jít s tebou?’’ zeptal se mě Sebastian.

,,Ne, bude lepší, když půjdu sama.’’ nesouhlasila jsem.

,,Dobře, ale kdyby něco, mé číslo máš.’’ usmál se Sebastian a políbil mě. I já jeho políbila. Pak jsme si chvíli povídali na chodbě, když odbyla devátá hodina a my se rozloučili. Sebastian si šel lehnout a já šla do baru.

 

U baru Law už seděl. Popíjel whisky. Hned jak mě uviděl, vstal a šel mi i s whisky naproti. Usmíval se. Myslela jsem si, že je opilý, ale nebyl.

,,Jsem rád, že si přišla.’’ přivítal mě Law. ,,Dáš si něco k pití?’’ hned se mě zeptal na pití.

,,Dám si sklenku červeného.’’ řekla jsem si. Law to objednal a sedli jsme si k volnému stolku.

,,Radši přejděme k věci ne?’’ zeptal se Law. Jen jsem přikývla na souhlas. ,,Chci se o svého syna postarat. Neboj se nechci ti ho vzít, ale chci na něho přispívat penězi a taky si ho brát na víkendy a prázdniny.’’ řekl Law co by si rád přál.

,,Já bych s tím problém neměla, ale Philipp si myslí, že Sebastian je jeho otec a jak mu mám říct, když je mu pět let, že tomu tak není? A taky si o tom chci promluvit se Sebastianem.’’ řekla jsem, jak to vidím já.

,,Chápu. Tady je mé telefonní číslo. Až se rozhodnete, zavolej, ale určitě zavolej.’’ dal mi vizitku Law. Já si ji vzala a dala do kapsy.

,,Tak já půjdu.’’ řekla jsem a kopla do sebe sklenku červeného vína.

,,Nemusíš, pokud nepospícháš.’’ zastavil mě Law tím, že mě chytil za ruku.

,,Dobře’’ souhlasila jsem a zase si sedla. Pak jsme si spolu do půlnoci povídali. Dokud mě nezmohla únava.

Vrátila jsem se na pokoj a oba dva už spali. Jak Philipp tak i Sebasian. Já zalehla a hned jsem taky usnula. Ráno jsem sbalila všechny věci a po snídani jsme vyrazili zase zpátky domů.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.