One Piece trochu netradičně - 6. kapitola
Informace:
Jane se po měsíci vrací do akce. Klauna Buggyho stále nenašli. Jsou rozděleni zase do dvou skupin. Jane a její skupina se rozdělí, aby prozkoumali celý park. Ale kromě mileneckých párů žádného klauna Buggyho nevidí. Po chvíli se ozve Usopp, že klauna Buggyho našli a hned běží, kam je poslal Usopp.
Zranění Buggyho
Uběhlo pár dní a já se zotavila docela dobře. Po týdnu jsem s Lawem a Chopperem začala chodit do školy. Sice ta rána stále mě bolela, ale nebylo to tak hrozné. Law se o mě staral velice dobře a nedopustil, abych jsem nesla něco těžkého. A co klaun Buggy? Tak ten se za ten týden neobjevil. Všichni chodili ho hledat po skupinách, jen mi tři zůstávali doma. I mentor, jak jsem začali říkat hlavě starce, který se nám zjevoval každý večer jako hologram, tvrdil, že mám stále být doma. Od toho incidentu uběhl už měsíc a půl.
Po dlouhé době jsem šla na misi, hledání klauna Buggyho. Law i Chopper byli proti, ale i mentor s tím souhlasil a já byla ráda. Měla jsem na sobě zase přilehlé tílko, zbraně a meč. Byli jsem rozděleni do dvou skupin zase. Tentokrát jsem ve skupině byla s Luffym, Frankym, Chopperem, Brookem a Zorem. Law chtěl jít ve skupině se mnou, ale souhlasil s rozdělením bez řeči. Byl rád, že tam je Chopper, že kdyby se mi rána otevřela nebo něco stalo, že se o mě hned postará.
Měli jsme za úkol prozkoumat park a cirkusy. Druhá skupina měla za úkol zkontrolovat město a uličky, kde se vyskytovaly děti. Každý měl vysílačku,aby se mohl té druhé skupině kdokoliv ozvat. Šli jsme parkem. s Chopperem jsem šla uprostřed. Luffy s Frankym šli jako první a skupinu uzavíral Brook se Zorem. Šli jsme mlčky. I Luffy mlčel, který jinak býval ukecaný. Rozhlížela jsem se do všech stran. Nechtěla jsem, aby mi něco uniklo. Franky se řídil mapou, kterou jsme vytvořili. Kvůli umístění cirkusů. Protože Luffy ani Brook a ani Zoro si nepamatovali, kde ho přesně našli. Luffy ani Zoro neměli dobrou orientaci. O sobě ani nemluvě. Naštěstí jsme se vždy drželi po spolu a nikdo se nerozděloval.
V parku jsme našli pár mileneckých párů. Trochu jsem jim záviděla, protože bych brala jejich místa s Lawem,ale měli jsem důležitější věci na práci, než mít rande v parku večer.
,,Chtělo by se to rozdělit a prohledat park pořádně. Takhle ho neprohledáme pořádně.’’ pronesl Luffy do ticha.
,,No jo Luffy, ale je tu pár lidí, kteří se neorientují a snadno se ztratí.’’ protestovala jsem. ,,Ale jinak je to dobrý nápad.’’ souhlasila jsem s Luffym.
,,Tak teda co? Rozdělíme se nebo ne?’’ zeptal se Luffy.
,,Hlasujme.’’ navrhl Brook. Všichni jsme s tím souhlasili.
,,Tak kdo je pro rozdělení?’’ zeptal se Franky. Franky, Luffy, Brook i Zoro zvedli ruce.
,,Koukám Choppere, že jsme byli pře hlasovaní.’’ pronesla jsem rezignovaně.
,,Jdu s Jane.’’ ozval se hned Chopper.
,,S tou chci jít já.’’ ozval se Luffy se Zorem najednou. Oba se na sebe podívali.
,,To by dopadlo. Místo, aby hledali Buggyho budou hledat nás.’’ pronesla jsem ironicky.
,,Musím na Jane ještě dohlédnou, není úplně fit.’’ vysvětlil Chopper.
,,OK OK.’’ rezignoval Luffy. Nakonec Luffy šel s Brookem a Zoro s Frankym. Každý naštěstí měl u sebe vysílačku, kdyby něco, tak se měl ozvat. Rozdělili jsme se do všech směrů. Já s Chopperem šla na pravou stranu, Zoro s Frankym na levou a Luffy s Brookem rovně.
Jane a Chopper:
Šli jsem potichu ani jeden z nás nic neříkal. Rozhlíželi jsme se do všech stran. Bylo deset hodin večer. Viděli jsem dalších pár mileneckých párů, ale žádného klauna Buggyho jsme neviděli.
,,Jak ti je?’’ zeptal se po chvíli Chopper. Podívala jsem se na něho.
,,Fajn.’’ odpověděla jsem Chopperovi.
,,Doufám, že ho brzy najdeme.’’ pronesl Chopper.
,,Jsem ráda, že jdu s tebou.’’ řekla jsem Chopperovi, aniž bych jsem se na něho podívala.
,,Proč?’’ zajímalo Choppera.
,,Tak máš dobrý čich a ostatní najdeš snadno, takže nehrozí, že bych jsem se s tebou mohla ztratit a taky jsi můj doktor.’’ vysvětlila jsem Chopperovi a podívala se na něho a usmála jsem se.
,,Nebuď blbá.’’ radoval se Chopper, který vykazoval svou radost, že lidem začal nadávat, červenat se a smát zároveň. Musela jsem se nad tím pousmát.
,,Tady Mega jedna slyšíš mě Liško pět?’’ ozvalo se ve vysílačce.
,,Komu říkáš Liško pět?’’ ozval se Frankyho hlas.
,Janey a Choppíkovi.’’ řekl Luffy fo vysílačky.
,,Hele Mego jedna nebo jak si říkáte, nejsem Liška pět, ale Jane a Chopper. Děje se něco?’’ ozvala jsem se ve vysílačce. S Chopperem jsem se zastavili.
,,Nope neděje, jen se nudím.’’ vysvětlil Luffy.
,,Tak to jsem se nemuseli rozdělovat.’’ pronesla jsem maličko podrážděně. V tom z křoví vyběhl muž v kabátu a otočil se na nás. Rozepnul svůj kabát a ukázal se ve své celé kráse. ,,Luffy chvilku počkej něco tu musím vyřídit.’’ pronesla jsem do vysílačky. Vysílačku jsem předala Chopperovi, který se schoval za mě.
,,T...ty se nebojíš?’’ řekl mužský hlas.
,,Kdo to je, co se děje?’’ ozýval se ve vysílačce Luffy.
,,Janey…’’ ozval se Zorův hlas ve vysílačce.
,,Ne, nebojím UCHYLÁKU!’’ křikla jsem na chlapa a kopla do přirození. Oba jsme zasténali bolestí. Já se chytla za ránu, kde jsem byla probodnuta a chlap za přirození. ,,To máš za to, že se tu snažíš vystrašit lidi. Hlavně milenecké páry!’’ vynadala jsem mužovi. ,,Choppere, jdeme.’’ řekla jsme a vyrazila jsem. Muž se tam schoulil na zem bolestí. Chopper mě dohnal a předal mi vysílačku.
,,Kde jste, hned tam budeme.’’ ozýval se hlas Luffyho a Zora najednou.
,,Vše je OK. Jen jsem zneškodnila jednoho úchaláka, který tu děsí lidi.’’ vysvětlila jsem do vysílačky.
,,Jaký ho uchyláka?’’ zajímalo Luffyho.
,,Přečti si noviny.’’ řekla jsem Luffymu.
,,Pravda, už si vzpomínám. Četl jsem, že se tu potuluje úchyl, který se snaží vyděsit milenecký páry.’’ přikyvoval Chopper.
,,Myslím, že strašit už nebude.’’ řekla jsem Chopperovi.
,,Taky myslím, šel z tebe strach.’’ souhlasil Chopper.
,,A já o to přišel.’’ povzdychl si Luffy.
,,Nebylo co. Šel z ní strach, až jsem se bál i já.’’ přiznal se Chopper.
,,Teď sledujeme okolí a ozve se ten, kdo něco najde, nebo objeví.’’ rozhodla jsem. Všichni se ve vysílačce ozvali, že rozumí. Ale naše skupina nic nenašla. Se zbytkem jsme se sešli na konci parku. Luffy s Brookem tam na nás už čekali. Pak jsem čekali na Zora s Frankym, kteří se objevili jako poslední. Taky bez úspěchu.
Luffy a Brook:
Luffy s Brookem šli rovně. I oni se dívali kolem sebe jako ostříži a sledovali okolí. Luffy držel v ruce vysílačku.
,,Neozveme se Janey a Choppíkovi?’’ zeptal se Luffy Brooka.
,,Myslím, že je nebudeme otravovat. Spíš hledejme.’’ řekl Brook. Luffy sice souhlasil, ale nadšen nebyl. Dál sledoval své okolí. Nejradši by byl s Jane a povídal by si s ní, ale nebyl s ní. Musel jít s Brookem. Ale přeci to Luffy nevydržel a ozval se Jane a Choppíkovi, ale nastavil frekvenci, že to slyšel i Franky se Zorem.
,,Tady Mega jedna, slyšíš mě Liško pět?’’ ozval se Luffy do vysílačky.
,,Luffy, co jsem ti říkal.’’ napomenul Luffyho Brook. Luffy se jen zazubil.
,,Nudím se.’’ přiznal se Luffy.
,,Komu říkáš Liško pět?’’ zeptal se Franky.
,,Janey a Choppíkovi.’’ zazubil se Luffy.
,,Hele Mego jedna nebo jak si říkáte, nejsem Liška pět, ale Jane a Chopper. Děje se něco?’’ ozval se hlas Jane ve vysílačce.
,,Nope neděje, jen se nudím.’’ dál se zubil Luffy.
,,Tak to jsme se nemuseli rozdělovat.’’ ozval se Jane hlas do vysílačky. ,,Luffy, počkej chvilku, musím něco vyřídit.’’ dodala a pak nastalo ticho. Byly slyšet jen šumy dvou lidí, ale nic víc slyšet nebylo.
,,Kdo je to, co se děje?’’ ozval se vyděšeně Luffy do vysílačky. S Brookem se zastavili a čekali, až se Jane ozve.
,,Janey…’’ ozval se ve vysílačce Zoro.
,,Kde jste, hned tam budeme.’’ říkal Luffy i Zoro najednou.
,,Vše je OK. Jen jsem zneškodnila jednoho úchaláka, který tu děsí lidi.’’ ozval se hlas Jane ve vysílačce. Luffymu i Brookovi se ulevilo, že slyší její hlas.
,,Jaký ho uchyláka?’’ zajímalo Luffyho.
,,Přečti si noviny.’’ řekla Jane Luffymu.
,,A já o to přišel.’’ povzdychl si Luffy.
,,Nebylo co. Šel z ní strach, až jsem se bál i já.’’ přiznal se Chopper.
,,Teď sledujeme okolí a ozve se ten, kdo něco najde, nebo objeví.’’ řekla Jane. Všichni řekli, že rozumí. Luffy stále držel vysílačku v ruce a měl co dělat, aby se Jane neozval. S Brookem si nepovídal, protože se snažili oba dva něco objevit, ale bez úspěchů. Na určitém místě setkání byli první. Ale čekali jen deset minut, dokud se neobjevila Jane s Chopper a po chvíli i Franky se Zorem.
Zoro a Franky:
Zoro s Franky si povídali o různých věcí. Škola šla stranou. O té se ani nezmínili slovem. Viděli několik mileneckých párů, jak se líbají. Možná i někde zaslyšeli steny, ale jistí si nebyli. Prostě si užívali milostný život v parku. V tom se ve vysílačce ozval Luffyho hlas.
,,Tady Mega jedna, slyšíš mě Liško pět?’’ ozval se Luffy ve vysílačky.
,,Komu říkáš Liško pět?’’ zeptal se Franky, který si převzal vysílačku od Zora.
,,Janey a Choppíkovi.’’ ozval se Luffy.
,,Hele Mego jedna nebo jak si říkáte, nejsem Liška pět, ale Jane a Chopper. Děje se něco?’’ ozval se hlas Jane ve vysílačce.
,,Nope neděje, jen se nudím.’’ pokračoval Luffy.
,,Tak to jsme se nemuseli rozdělovat.’’ ozval se Jane hlas do vysílačky. ,,Luffy, počkej chvilku, musím něco vyřídit.’’ dodala a pak nastalo ticho. Byly slyšet jen šumy dvou lidí, ale nic víc slyšet nebylo.
,,Kdo je to, co se děje?’’ ozval se vyděšeně Luffy do vysílačky. Zoro a Franky se zastavili a čekali, až se Jane ozve.
,,Janey…’’ ozval se ve vysílačce Zoro, který si převzal vysílačku od Frankyho. ,,Janey...Janey...Janey…’’ stále volal do vysílačky.
,,Vše je OK. Jen jsem zneškodnila jednoho úchaláka, který tu děsí lidi.’’ ozval se hlas Jane ve vysílačce. Zorovi a Frankymu se ulevilo, že slyší její hlas.
,,Jaký ho uchyláka?’’ zajímalo Luffyho.
,,Přečti si noviny.’’ řekla Jane Luffymu.
,,A já o to přišel.’’ povzdychl si Luffy.
,,Nebylo co. Šel z ní strach, až jsem se bál i já.’’ přiznal se Chopper.
,,Teď sledujeme okolí a ozve se ten, kdo něco najde, nebo objeví.’’ řekla Jane. Všichni řekli, že rozumí a šlo se dál. Zoro tentokrát celou cestu držel vysílačku, Cestou na nic nenarazili. Když došli na místo určení, tak tam už všichni čekali. Poté se odebrali podle mapky ke stanům cirkusu. Když jsme byli na cestě dostali jsem zprávu od Usoppa, že se objevil v jedné uličce klaun Buggy. Hned jsme se tam vypravili.
Druhá skupina:
Law, Ace, Sanji, Nami, Robin a Usopp šli městem a dívali se kolem sebe. Město je velice veliké a rozlehlé, ale přesto to museli prozkoumat. Rozdělovat se nechtěli a ani je to nenapadlo. Law celou cestu přemýšlel o Jane, jak je jí, jestli to zvládá atd...Přesto se soustředil na cestu a díval se kolem sebe. Pár klaunů zahlédli, ale Law, Nami i Robin klauna Buggyho viděli už živě, tak by ho poznali a zbytek by ho určitě poznal podle obrázku. Prohledali celé město, ale nenašli vůbec nic. Cestou prolezli různé díry, kde se potulovaly děti. Když nějaké našli, tak je hned posílali domů, nebo se o to aspoň snažili. Některé možná poslechli, někteří se jen zdekovali jinam. Protože některé potkali na jiném místě. Už to chtěli vzdát, protože stále nic nenalézali, ale pak zašli do jedné uličky, kde viděli klauna Buggyho. Law dostal takový vztek, ale ovládl se.
,,Ozvěte se ostatním, a řekněte jim, kde jsme.’’ nařídil Law. Usopp se chopil role a vysílačkou se ozval Jane a spol.
Když jsme přiběhli na místo, panoval v uličce chaos. Usopp s Nami čekali před uličkou, aby Buggy neutekl a taky, aby jsme je snadno našli. Podívala jsem se, jak to tam vypadá. Panoval tam chaos. Každý bojoval a kryl se před útoky Buggyho a jeho nožem. Tasila jsem zbraň a zamířila jsem. Věděla jsem, že ho chceme živého. U Buggyho zrovna nikdo nebyl, tak jsem vystřelila. Všichni přestali bojovat, jak se lekli, protože toto nečekali. Buggy to schytal do ruky. Zařval jak pavián, rozdělil se na malé kousíčky a utekl nám. Ale ještě na Robin ukápla kapka krve z krvácející ruky Buggyho.
,,Omlouvám se.’’ omluvila jsem a hned jsem uklidila zbraň. ,,Myslela jsem, že ho tím zastavím a chytíme ho.’’ dál jsem se omlouvala. Všichni se na mě dívali. Já sklopila zrak. Nechtěla jsem vidět ty vyčítavé pohledy ostatních. Věděla jsem, že jsem udělala chybu. V tom jsem cítila objetí. Vzhlédla jsem. Law mě objímal. Opatrně jsem ho taky objala.
,,V pořádku, hlavně že tobě není nic.’’ řekl s úlevou v hlase Law.
,,Nic si nevyčítej, aspoň teď víme, že je raněnej.’’ řekl Sanji.
,,Jasně, netrap se tím.’’ řekla Robin. Po tvářích se mi začali kutálet slzy. Law jako by věděl, že nechci, aby mě viděli brečet, mě stále objímala přitiskl víc můj obličej na jeho hruď. Když to bylo všechno v pořádku, tak jsem se odtáhla a všichni jsme vyrazili domů, kde jsem se hned ozvala mamče a to byla jedna hodina po půlnoci.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
