Duchové - Piráti VS Mariňáci - 4. část
Informace:
Jane je varována Patrickem, před napadením mariňáků na vesnici. Jane balí věci a chce vyplout s piráty, ale mariňáci se vyloďují. Boj panuje na pobřeží vesnice. Jane požádá Luffyho o vyplutí a ten jí vyhoví, ale Patrick při boji umírá a Jane je raněná. Ale boj neustává, spíš se stupňuje.
Vyplouváme
Chvíli jsem na Patricka zírala jak páv. Nemohla jsem najít ta správná slova.
,,A...ale toto je neutrální...’’ soukala jsem ze sebe nevěřícně.
,,To je jim jedno. Jsou tu piráti největšího kalibru.’’ řekl mi Patrick.
,,Proč nás varuješ?’’ zeptala jsem se ho, když jsem si uvědomila, že on je mariňák a piráty v lásce nemá.
,,Protože nechci, aby se ti něco stalo.’’ vysvětlil mi Patrick.
,,Dobře, jdi varovat ostatní, já hned přijdu.’’ rozhodla jsem. Vyndala jsem si tašku a začala do ní házet věci.
,,C...co to děláš?’’ byl překvapen Patrick, když viděl, co dělám.
,,Balím a padej je všechny varovat.’’ řekla jsem razantně.
,,Ne...neříkej….’’ soukal ze sebe Patrick.
,,Ano, vypluju s piráty. Stanu se taky pirátem.’’ potvrdila jsem domněnku Patrickovi. ,,A teď padej!’’ řekla jsem trochu naštvaně. Patrick vstal a odešel varovat celou vesnici. Já si naházela veškeré věci do tašky. Vzala meč a pistole a vyšla jsem ven. Běžela jsem k pobřeží.
Ve vesnici panovala panika. Patrick to rozhlásil a ženy s dětmi utíkaly do domů a muži se chystali taky na pláž.
,,Co se děje, Jane?’’ zeptal se mě Luffy, který přiběhl ke mně.
,,Musíme vyplout Luffy, nechci, aby tuto vesnici zpustošili mariňáci.’’ řekla jsem Luffymu.
,,Takže….’’ snažil se říct Luffy.
,,Ano, přidávám se k vám, ale teď rychle na pláž, na loď a vyplout.’’ řekla jsem Luffymu. Luffy nelenil a zavelel, aby se všichni rozeběhli k pláži. Všichni jsme tak učinili.
Jenže už bylo pozdě. Mariňáci se vyloďovali. Luffy vzal moji tašku a hodil ji na loď. Já tasila meč, stejně tak Zoro s Lawem. Nami s Usoppem šli na loď podpořit nás. Chopper se proměnil v člověka, aby mohl bojovat. Všichni chlapi z vesnice se k nám připojili. I Patrick. Byla jsem v mírném šoku, ale mlčela jsem. Nebyl čas na otázky, ale na to, jak bojovat a zastavit mariňáky. Mariňáci tasili své meče a boj začal. Luffy používal svoji sílu gumového muže, Sanji své výborné kopy, Robin svoji mocí, kdy vytvořila několik ruk najednou, Chopper jako člověk bojoval, Usopp střílel z praku menší výbušniny, Nami svou tyčí a já, Law a Zoro své meče. Pistole jsem měla v záloze. Nezabíjeli jsme je, jen jsme je omračovali a oni upadali do bezvědomí. Ale přijeli tři flotily, tak jich bylo nespočetně moc. Po chvíli boji, kdy ze mě tekl pot, jak jsem nebyla moc zvyklá bojovat s pěti mariňáky najednou, zazněl výstřel. Hned jsem tasila zbraň, nebo spíš jsem chtěla, ale pravou rukou šlo to stěží. Všimla jsem si, že mi z ní teče krev. Takže mě zasáhla ta kulka. Pomyslela jsem si. Vzala jsem si meč do levé ruky a bojovala levou rukou. Sice mi to nešlo tak dobře, jako s pravou, ale naučila jsem se bojovat i s levou. Občas jsem použila nějaký ten bojový chvat, jako byly pěsti nebo kopance.
,,JANEY POZOR!’’ zaznělo a já zkameněla a nevěděla jsem co se děje. Zazněl výstřel. Přede mnou ležel na zemi Patrick a krvácel z rány. Hned u mě byl Law a Zoro.
,,V pořádku?’’ zeptal se Zoro.
,,Ne, potřebuje rychle lékařské ošetření.’’ odpověděla jsem. Na sebe jsem kašlala.
,,Ne...nemá to….cenu...’’ soukal ze sebe Patrick. Kulka ho zasáhla do hrudi. Ale ne ledajaká. Byla z brokovnice. Patrick umíral.
,,Mlč...’’ jenom jsem řekla. Law a Zoro nás dva kryli. Meč ležel vedle mě a Patricka jsem držela v náručí.
,,Chci...ti...něco...říct...’’ začal mluvit Patrick. Pak se zakuckal vlastní krví.
,,Mlč, jen si přitěžuješ.’’ nesouhlasila jsem s Patrickem.
,,S...stejně….umřu…..M….miluju tě...Janey….’’ řekl Patrick a naposledy vydechl. Zemřel mi v náručí. Bylo mi to líto, ale nebrečela jsem. Chtěla jsem brečet, ale nešlo to.
,,Měli by jste rychle vyplout s lodí. Dostat se tam.’’ poradil mi taťka.
,,Vesnice se už o Patrika postará.’’ řekla mi mamka. Viděla jsem, jak duch Patricka opouští tělo a s úsměvem mizí v nebi.
,,Musíme rychle na loď.’’ promluvila jsem a vzala meč do levé ruky. ,,Jinak se to tu zpustoší.’’ vysvětlila jsem zároveň.
,,Hej Luffy, rychle na loď.’’ křikl Zoro na Luffy.
,,Všichni na loď.’’ křikl k ostatním Luffy. Kdo byl blízko lodě, tak se tam hned dostal. Byl to Chopper s Robin. Ti z lodi pomáhali Nami a Usoppovi, aby se mariňáci nedostali na loď. Já se snažila probojovat k lodi, ale byla jsem zastoupena více mariňáky, než jsem čekala. V tom mě kolem pasu někdo chytl. Podívala jsem se, ale než jsem stačila zjisti, kdo to je, tak jsem letěla na loď. A nejen já, ale i Sanji, Zoro, Law a Bepo.
Zády jsem narazila na příď lodi. Skácela jsem se k zemi. Trochu jsem si vyrazila dech. Meč jsem odložila na zem a levou rukou jsem si protřela hlavu.
,,LUFFY, VARUJ NÁS!’’ rozkřikl se na Luffyho Zoro.
,,Jane...jsi v pořádku?’’ zeptal se mě Law. Pak se na mě otočil i Zoro.
,,V pohodě….’’ odpověděla jsem Lawovi.
,,Vždyť krvácíš.’’ řekl Law i Zoro najednou. Pak se oba na sebe podívali a z očí jim čišely jiskry.
,,To je v pohodě.’’ řekla jsem a postavila jsem se na nohy. ,,Boj ještě neskončil.’’ dodala jsem a připravila si meč do levé ruky k boji. Pár mariňáků se dostalo na naši loď, tak že jsme museli znova bojovat. Pomalu jsme začali vyplouvat z ostrova na širé moře.
Zoro s Lawem se drželi u mě, když si všimli, že to moc nezvládám, tak přispěchali na pomoc. Chtěla jsem je okřiknout, že to není nutné, ale mlčela jsem. Ztratila jsem spoustu krve a pot ze mě tekl proudem. Mariňáky jsme vyhazovali přes palubu, když se nám to podařilo. Omráčené jsme nechávali na zemi, že se jich zbavíme později. V tom začali útočit z děl. Luffy pár dělových koulí svým nafouklým tělem poslal zpátky a povedlo se mi zničit jednu mariňáckou flotilu. Ale i my jim to vrátili. O to se postaral Usopp, který začal taky střílet z děla. Boj neměl konce. Když ostrov skoro nebyl vidět, tak boj pomalu ustupoval. Většina mariňáků byla ve vodě a dvě mariňácké lodě zničené. Poslední se začala od nás vzdalovat. Luffy se postaral o mariňáky tak, že je hodil přes palubu, kteří se studenou vodou hned probrali.
,,Ukaž postarám se o tebe.’’ ozval se Chopperův hlas a proměnil se zase v malého soba.
Odvedl mě na ošetřovnu, kde vzal své náčiní a začal mi dizenfekcí čistit rameno. Naštěstí to byl jen čistý průstřel. Po vyčištění rány mi začal kulku vyndavat z ramene. Zatla jsem všechny zuby a zaťala levou ruku v pěst.
,,Promiň...Hned to bude.’’ omlouval se Chopper. Zoro a Law stáli u dveří.
,,V pohodě. Není to tak hrozné.’’ zalhala jsem. Bolelo to jako čert. Nikdy jsem nebyla postřelena ani nijak zraněna, až na sedřená kolena. Do hodiny byl Chopper hotov.
,,Teď by sis měla jít odpočinout.’’ řekl mi Chopper. Podívala jsem se na něho.
,,Dobře, pane doktore, ale nejdřív se projdu po lodi a sama.’’ rozhodla jsem se, že chci být osamotě. Chopper přikývl, že rozumí. Law i Zoro mi uvolnili cestu a já šla na záď lodi a dívala se do dáli, kde měl být můj ostrov. Můj domov.
,,Neboj, jednou se tam vrátíš.’’ promluvila na mě mamka.
,,Snad jo….Budou mi chybět.’’ řekla jsem potichu, aby mě nikdo neslyšel.
,,Jsem rád, že ses k nim přidala.’’ promluvil taťka.
,,Nelituju toho.’’ řekla jsem nakonec pravdu.
,,Já ti říkal, že Luffy získá každého koho chce.’’ zasmál se Ace. Já se jen pousmála.
,,Hej, Jane, pojď slavit.’’ křikl na mě Luffy. Otočila jsem se, usmála jsem se.
,,Ale Patricka je mi líto.’’ zašeptala jsem a šla k ostatním na příď, kde bylo přichystané jídlo a pití na oslavu.
Luffy mi podal džbán s pivem. Vzala jsem si ho do ruky a čekala, až někdo něco řekne.
,,Tak na rozšíření posádky a novou plavbu za dobrodružstvím.’’ zajásal Luffy. Všichni jsme si přiťukli, napili a sedli si a dali se do jídla. Cítila jsem se nějak šťastně.