Demon - 12. kapitola
Informace:
Law se přes Druidy prodírá do hradu. Nori bojuje venku s Druidy a po nějaké době se k němu připojuje zmlácená Jane. Law než se dostane do kopule za Ryuuem, musí cestou zabít mumie, skřety a vlkodlaky. V kopuli na něho čeká Ryuu a nelítosný poslední boj může začít.
Toto je poslední kapitola+epilog :D
Poslední nejtěžší boj
Běžel jsem přes druidy. Abych jsem se přes ně dostal do zámku, tak jsem je musel zabíjet. Takže jsem se zdržel bojem, ale Nori mi hodně pomohl. Snažil se upoutat pozornost, hlavně na sebe a mně dát čas, běžet dál. A to se mi povedlo. Po pár minutách jsem se dostal do zámku.
,,Čekám tě démone Lawe v kopuli.’’ ozval se hlas. Hned jsem ho poznal. Patřil Ryuuovi. Rozhlédl jsem se po místnosti. Na pravé straně byly schody, po kterých jsem se rychle vydal nahoru. Cestou jsem měl, ale překážky. Musel jsem pozabíjet mumie, skřety a vlkodlaky. Ale byli slabí a hned poraženi. Doběhl jsem ke dveřím a otevřel je. Vstoupil jsem dovnitř.
Před zámkem:
Nori bojoval proti druidům a snažil se je odlákat od Lawa, aby měl přístup do zámku. Svou rychlostí zabíjel jednoho po druhém. Ale přesto boj neustával. Bylo jich moc a někteří byli dosti silní a vytrvalí. Z Noriho tekl potůček potu z čela. Přesto nepřestával. Svýma očima viděl, jak kdo zaútočí a jak a svou rychlostí jim v tom zabránil. Přesto jich bylo milióny, nebo to tak Norimu přišlo.
,,Kde je Law?’’ ozval se známý hlas za Norim. Otočil se a jeden druid ho srazil k zemi, jak Nori nedával pozor.
,,V zámku...’’ řekl Nori a rychle se postavil na nohy a druida zabil. Když se podíval na Jane, viděl, jak je pomlácená, ale kromě krvavého rtu, nikde krev neviděl. ,,Jak si dopadla, Jane?’’ zeptal se Nori a dál bojoval.
,,Dobře...došlo jen na pěstnný souboj.’’ řekla Jane a svýma dýkama zabíjela druidy, kteří se na ni vrhli.
,,To si ji zabila holýma rukama?’’ divil se Nori a zabil dalšího druida.
,,Ne, poté co jsem ji skolila na zem, jsem jí probodla srdce dýkou. Byly jsme dohodnuté, že která z nás první spadne na zem, ta druhá ji zabije.’’ vysvětlila Jane.
,,Aha, už jsem si myslel, že si ji zabila holýma rukama.’’ řekl Nori a ulevilo se mu. Poté bojovali v tichosti a soustředili se na druidy, kterých jen přibývalo. Po nějaké době, všechny zničili. Podívali se po sobě a rozeběhli se od království, za Lawem. Pomoci mu.
Vběhli dovnitř a rozhlédli se po hale. Poté vyrazili na schody. Odhadli cestu správně, protože po chvíli viděli mrtvá těla skřetů, vlkodlaků a mumie. Rychle běželi do posledního patra. Všude panovalo ticho. Jane i Nori nastejno rychle otevřely dveře. To co viděli, jim vyrazilo dech z šoku.
Law VS Ryuu:
Zavřel jsem za sebou dveře. U okna stála postava. Lidská postava. Byla hodně podobná otci, jen s rozdílem, že měla černé vlasy, jako uhlí, černý vous a rudé oči.
,,Vítám tě démone. Nečekal bych, že se dostanete až sem. Ale tady je vaše konečná. Nejdřív zabiju tebe, pak tvého polovičního člověka a nakonec upírku.’’ promluvil tiše a klidně Ryuu.
,,To se ještě uvidí.’’ procedil jsem skrz zuby. Pomyslel jsem na ty dva, jak si vedou. Ale hned jsem to spustil z hlavy a připravil jsem se k boji. Ryuu tasil svůj meč, který měl připravený u sebe. Ryuu došel do pro střed velké místnosti. Vypadalo to na knihovnu s astrologií. Samé regály knih, na stole otevřený atlas a u okna byl dalekohled. Stoupl jsem si naproti Ryuuovi. Naše meče se s křížily. Boj započal. Jednou měl výpad Ryuu a já jeho útok vykryl, podruhé to bylo naopak.
,,Přidej se ke mně. Ovládneme celý svět.’’ nabídl mi Ryuu při boji.
,,Ani mě nehne.’’ nesouhlasil jsem s jeho nabídkou.
,,Klidně se k nám může přidat ta slečna i ten hoch.’’ dál se mě snažil přesvědčit.
,,Zapomeň. My se nikdy k tobě nepřidáme.’’ řekl jsem rozhodně, i za Jane a Noriho. Věděl jsem, že by s tím nesouhlasili, stejně, jako teď s tím nesouhlasím já.
,,Jsi silný válečník. I tví přátelé. Porazili jste mé slabé nohsledy.’’ pokračoval Ryuu. ,,Odpustil bych ti, že si zabil mé poddané v lidském světě, jen se ke mně přidej. Bude ušetřen tvůj i tvých přátel život.’’ pokračoval dál. Ty jeho kecy mi lezly už na nervy.
,,Drž klapačku a bojuj!’’ neudržel jsem a křikl jsem na Ryuua. Nedal jsem si pozor a Ryuu mě šmikl do paže. Hned jsem začal krváce, ale nebylo to nic hrozného. Nepřestával jsem dál bojovat. Sledoval jsem oči Ryuua a zachoval si chladnou hlavu.
,,Tvoje chyba. Teď za vše zaplatíte a já ovládnu nejen tento svět, ale i ten lidský svět!’’ křikl na mě Ryuu. Zaútočil jsem a Ryuua a povedlo se mi ho zranit mečem na boku. Ryuu ani nepípl. ,,To nebylo špatné, démone, ale na mě nemáš.’’ ušklíbl se a dál útočil. Jeho útok byl hodně agresivní, ale já vykryl vždy jeho útoky. Byl jsem už propocen jako kostelní myš, ale přesto jsem dál bojoval jako velký bojovník. Jen mi nedával příležitost k útoku a já se zmohl jen na bránění. Couval jsem stále dozadu a dozadu, až jsem narazil na zeď. Ryuu toho využil a povedlo se mu, jeho mečem mi probodnout břicho. Skácel jsem se k zemi. ,,Říkal jsem ti, že na mě nemáš. Ale dávám ti poslední šanci. Přidej se ke mně.’’ navrhl mi tu nabídku znovu.
,,To radši zhebnu, než abych jsem se k tobě přidal.’’ řekl jsem ironicky a vytáhl z mého břicha meč. Z rány mi čišela krev.
,,Tvoje chyba.’’ ušklíbl se Ryuu a chystal se mi useknout hlavu. Ze všech sil jsem udělal kotrmelec a jen tak tak uhnul ušmiknutí mé hlavy. Meč jsem stále držel v ruce. ,,Jen tak mi neutečeš.’’ sykl na mě Ryuu. Poté se proměnil do své démonické podoby. Byla to stvůra všech stvůr, neboli zrůd. Hlava byla vlčí, tlapy leoparda, tělo zebry spojené s žralokem a ocas hyeny.
,,T...tys...všechny...zabil….’’ soukal jsem ze sebe a stěží se proměnil do své pravé démonické podoby. Vypadal jsem jako puma. Z rány mi tekla krev. Oba jsme se postavili na všechny čtyři tlapy. Kroužili jsme kolem sebe. Ryuu po chvíli zaútočil. Já se jen tak tak vyhnul jeho útoku a podlomily se mi tlapy. Byl jsem vyčerpaný z té rány na břiše. Nevěděl jsem, jak dlouho vydržím být v démonické podobě. Rychle jsem se postavil a znovu uhnul útoku Ryuua. Byl velice rychlý a mrštný. Z boku mu taky tekla krev, ale jako by to necítil. Nebylo to tak hluboké, jako ta moje rána na břiše. Nic mi nezbývalo než utíkat a uhýbat jeho útokům. Bylo mi na nic. Nevěděl jsem si rady. Po nějaké době mě něco napadlo, ale byla to jistá sebevražda. Přesto jsem to chtěl risknout. A taky se do toho plánu pustil. Ryuu na mě skočil a já na něho. Srazili jsme se ve vzduchu. Kousl jsem Ryuua do jedné z tlap. Ryuu zařval bolestí, ale poté, co jsem dopadl na zem se zakousl on do mých zad. Kus masa mi vytrhl. Zavyl jsem bolestí a dopadl jsem na zem. Hned jsem se proměnil do lidské podoby. Ze zad mi čišela krev. Ryuu se chystal na poslední smrtící útok. I tak jsem cítil, že umírám. Ale ještě jedna naděje tu byla. Které jsem se hned chopil. Ryuuův meč byl na dosah mé ruky. Rychle jsem ho čapl a otočil se s bolestí na záda. Ryuu tasil drápy a své tesáky, ale při skoku na mě, se nabodl na meč. Trefil se přímo do srdce.
,,J...ja...jak...je...to….možné?’’ soukal ze sebe Ryuu.
,,U...vidíme...se…v...pekle….’’ procedil jsem skrz bolesti na Ryuua. Ryuu byl stále v démonické podobě, ale měnil se pomalu v prach. V tom se otevřely dveře. Nepodíval jsem se, kdo to je. Věděl jsem, že je to Jane a Nori. Cítil jsem jejich pach, tak jsem to poznal. Ryuu byl zabit a já pomalu umíral. Ale chtěl jsem ještě nejdřív mluvit s Jane a Norim, než bych jsem umřel.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
