Black Blade - Kapitola desátá: Padlý archanděl
Informace:
Příběh Black Blade ( Černá Čepel ) se odehrává v dnešní současné době. Lidé si žijí šťastné životy, ale nevědí co se skrývá a žije v temných stínech tohoto světa. Avšak přesto jsou lidi, kteří znají pravdu, ale nejsou to jenom tak obyčejní lidi. Jsou to vyvolení, kteří mají důležitý úkol a to zničit to co žije v těchto stínech, ale všechno má nějakou daň ...
Příběh vypráví životy tří hrdinů, kteří se potkávají s temnou realitou tohoto světa a přitom se musí snažit vést normální život i když jak kdo ...
Snad se vám příběh bude líbit :)
PS: Velký souboj najstal :D
Když nastalo 23 hodin přesně na minutu. Tak zrovna došel Hikaru a Osamu k domu Aimi. Došli na sekundu přesně.
,, Jako hodinky.“ pousmál se Hikaru. Osamu mlčel. ,, Jak sis užil den ?“ zeptal se Hikaru.
,, Jako obvykle.“ řekl jenom Osamu.
,, No, že se ptám. Pokaždé děláš to samé.“ zasmál se Hikaru. Náhle se pak otevřeli dveře od domu Aimi. Osamu i Hikaru obrátili svůj pohled na otevírající se dveře. Aimi vyšla ven a zamkla za sebou dveře.
,, Připravená ?“ zeptal se Hikaru.
,, No asi jo.“ odpověděla trochu nejistě Aimi.
,, Tak jdeme.“ řekl Hikaru a vyrazili směrem do středu města. Noc byla hodně temná a vál nezvyklí a až příliš chladný vítr na začínající podzim. Náhle přistál na rameno Hikara krkavec.
,, A kam to vůbec jdeme ?“ zeptala se Aimi.
,, Na nejvyšší budovu tady ve městě.“ pousmál se Hikaru.
,, Počkat to máš na mysli Černý chrličův mrakodrap ?“ divila se Aimi.
,, Ano. Jdeme tam.“ odpověděl Hikaru. Cesta ubíhala rychle a čím více se blížili ke středu města, tak tím více bylo hluku všude okolo a tím více potkávali policejní hlídky.
,, Ti policajti nás snad nebudou rušit při práci ?“ podivil se Osamu.
,, Snad ne, ale pokud jo, tak se jich zbavíme.“ řekl jenom Hikaru. Aimi mlčela a kráčela s nimi dál. Jenom se podivila nad Hikarovou odpovědí.
,, Proč jsem byla vybrána, abych zabíjela ty podivné bytosti ? Já jsem nic takového dělat nechtěla. Ale nějaký důvod tam nahoře snad museli mít ne ? Tohle nemohla být čistě jen náhoda.“ říkala si Aimi v duchu. Cestou procházeli kolem všelijakých budov, značek, pohozených odpadků a semaforů. Potkávali i lidi, ale někteří z nich nebyla zrovna nějak při smyslech, protože byli většinou na mol z alkoholu a nebo jiných drog a omamných látek. A sem tam viděli i lidi, kteří byli zrovna zatíkáni policií. Za chvíli pak dorazili k mrakodrapu.
,, To je teda výška.“ divila se Aimi, když se dívala nahoru. Osamu pak společně s Hikarem začali kráčet do temné uličky.
,, Počkejte ? Vchod je přece támhle.“ řekla udiveně Aimi a ukázala na hlavní vchod, který byl před nimi. Osamu kráčel dál, ale Hikaru se zastavil a podíval se na Aimi. Myslíš si, že půjdeme hlavním vchodem ?“ pousmál se Hikaru a začal kráčet dál do temné uličky. Aimi se podivila nad jeho slovy, ale šla za nimi. Osamu pak zmizel za roh uličky společně s Hikarem.
,, Hej ! Počkejte na mě !“ zvolala Aimi a přidala na tempu. Jen co ona zašla za roh tak narazila do zad Hikara.
,, Uff. Promiň.“ řekla Aimi.
,, Nic se nestalo.“ odpověděl Hikaru a sledoval Osameho. Osamovi se zjevila jeho Černá čepel v levé ruce. Pravou rukou pak pomalu vytáhl katánu z pochvy.
,, Co má v plánu ?“ zeptala se Aimi.
,, Není to snad jasné ?“ podivil se Hikaru. Osamu stál před dveřmi a začal rychle švihat katánou do dveří.
,, Černá čepel přece rozřízne skoro všechno jako máslo.“ řekl Hikaru. Ve dveřích se objevily tři velké čáry, jako čisté průřezy a o chvilku později se objevilo několik dalších. Osamu pak jenom lehce kopl do dveří a dveře se rozpadly. Hned na to se katána vypařila Osamovi z rukou.
,, Jdeme.“ řekl Hikaru a Aimi šla za ním. Nejdříve vešli do výtahu, který je vyvezl až skoro nahoru. Zbytek pater museli vyjít pomocí železných schodů, které vedli až na střechu. Osamu šel jako první a za ním šel Hikaru s Aimi. Když vystoupali na střechu, tak vítr silně vál do jejich zad. Aimi si musela držet vlasy aby vůbec něco viděla. Všude okolo byly honosné sloupy, na kterých byly sochy chrličů a nad nimi byla velká střecha ve tvaru kopule, ale jinak všude okolo bylo prázdno. Až na prostředek, kde stálo deset postav v černých hábitech s kapucemi na hlavách.
,, Snad vás nerušíme.“ zvolal na ně Hikaru. Všech deset postav se hned na ně otočilo.
,, To jsou …..“ řekla udiveně jedna postava v černém hábitu.
,, Ničitelé.“ dořekla jiná postava.
,, Tsss. Přišli jste si pro svou smrt !“ pověděla postava v černém hábitu, který jako jediný měl pozlacené okraje.
,, To. Co jste provedli včera. Tak to jste přehnali.“ řekl Osamu a v jeho levé ruce se zjevila jeho černá katána.
,, Nevím o čem to mluvíš.“ divila se postava s pozlaceným hábitem.
,, Jako vždy. Děláte že o ničem nevíte, ale já vím že za to můžete vy.“ pověděl Osamu a vysunul svou katánu z černé pochvy. Hikarovi se zhmotnila, jeho vrhací kosa se řetězem.
,, Stále si myslíte, že vám bude odpuštěno ?“ zeptal se Hikaru a přitom se pousmál.
,, Vy asi nevíte, kdo jsem co ?“ řekla naštvaně postava s pozlaceným hábitem.
,, Mě je to úplně jedno. Ať už Padlý anděl, nebo nějaká poloviční zrůda, tak umřeš pěkně pomalu mojí Černou čepelí.“ odpověděl Osamu znuděně.
,, Hah. Já nejsem ani jedno. Já jsem Azrael. Padlý archanděl.“ řekl Azrael a z jeho zad mu narostly jeho dva páry černých andělských křídel. Pohled Osameho se náhle změnil. Nebyl znuděný, ale náhle byl plný štěstí a nedočkavostí na boj. Všechny ostatní postavy se taky odhalily a všem se zjevili černá andělská křídla na zádech.
,, Všichni tady jsou Padlý andělé.“ řekl si v duchu Hikaru.
,, Na tohle nemáme náladu. Letíme pryč.“ řekl jeden z Padlých andělů a ostatní ho následovali až na Azraela. Ale jen co se přiblížili k honosným pilířům, tak je zasáhli blesky, které je donutili slétnout ihned k zemi.
,, Sakra ! Kdo to udělal ?! Kdo to začaroval ?!“ zakřičel jeden z Padlých andělů.
,, Bez tak to byl Camael !!!“ zakřičel Azrael.
,, Už dost čekání. Musí zemřít !“ zakřičel celkem dychtivě Osamu a vyběhnul na nepřátele. Hikaru vyběhnul společně s ním. Aimi stála jenom na místě. Nevěděla co má dělat. Nechtěla zabíjet a nikdy nechtěla. A ani si nemohla vzpomenout jak přivolat svou zbraň. Padlí andělé vytasili svoje čisté meče jako stříbro s černou rukojetí a připravili se na boj. Azrael vytasil svůj meč, který hořel jasně zářivým plamenem.
,, Tak pojďte Ničitelé. Okusíte můj hněv !!“ zakřičel Azrael. Osamu běžel na Azraela a když byl skoro u něj tak oba máchli svými zbraněmi, ale Osamu pak udělal otočku a jenom kolem něj proběhl a běžel dál. Azrael se podíval po směru, kterým Osamu běžel dále, ale přitom si všiml, že Osamu mu usekl pár jeho pérek z křídel.
,, Tak utíkáš zbabělče !!“ křičel Azrael, ale Osamu si ho nevšímal a běžel na ostatní Padlé anděly. Padlí andělé to nečekali, že půjde hned po nich. Osamu doběhnul k prvnímu Padlému andělovi a švihnul svojí katánou. Černá čepel usekla Padlému andělovi ruku, ve které svíral svůj meč. Padlí anděl zakřičel bolestí. Osamu hned po tomhle seku máchnul znovu do krku. Padlý anděl se pak skácel k zemi s proříznutým krkem. Další Padlý anděl byl ochromen pohledem na svého padajícího kamaráda. Zmocnil se ho strach. Osamu neváhal a hrot jeho katány mířil na jeho hruť.
,, To je … to je … démon !“ řekl si v duchu Padlý anděl s hrůzou. Katána pak projela jeho hrudí jako máslo. Padlý anděl bolestivě vydechl a přitom mu vyteklo trochu krve ústy. Osamu se tvářil jako nějaký šílenec, který lační po krvi. Hned na to začal tlačit svou katánu směrem dolů a tím začal prořezávat Padlému andělovi i břicho. Padlý anděl křičel bolestí, ale za chvíli na to se začal dusit svou vlastní krví. Osamu pak vyrval svou katánu z jeho těla a Padlý anděl padl pomalu na kolena. Krev tekla po jeho těle i z úst po jeho obličeji a přitom se to míchalo z jeho slzami a s ze střevním obsahem. Osamu se zlověstně ušklíbl a začal běžet na dalšího Padlého anděla. Padlí anděl, který byl celý od své krve se pak pomalu skácel k zemi a jeho tělo pohltil chlad. Osamu běžel na dalšího Padlého anděla, který mu byl nejblíže. Začal běžet rychleji a přitom zasunul svou katánu do pochvy. Padlý anděl byl připravený na střetnutí čepelí. Když byl Osamu blízko, tak začal pomalu vysunovat svou katánu. Už to vypadalo, že se jejich čepele střetnou, ale Osamu udělal tak rychlí výpad, že to vypadalo jakoby Padlím andělem spíše prošel. Ale nezastavil se a pokračoval dál v běhu na dalšího Padlého anděla. Padlý anděl, kterým Osamu prošel se ani nepohnul, ale ucítil křupnutí ve svém těle.
,, Hah…. Tohle je zřejmě můj konec.“ pomyslel si Padlý anděl a náhle mu praskla žebra s kůží na hrudí a krev se vyvalila na podlahu jako menší potok. Padlý anděl upustil svůj meč a spadl na zem na své záda. Nemohl dýchat a před jeho očima se začala uzavírat tma. Osamu doběhl k dalším dvěma Padlím andělům a začal rychle máchat svou katánou. Dva Padlí andělé se bránili společně. Ale postupně se ukazovali na tělech padlích andělů řezné rány a bylo jich čím dál více. Nakonec jeden Padlí anděl přišel o ruku, ve které držel meč. Osamu pohleděl na druhého Padlého anděla a máchl silně svou katánou. Katána druhému Padlému andělovi přesekla celý krk a tím Padlí anděl přišel o hlavu. Jeho tělo ihned spadlo k zemi. Po tomto činu se ihned podíval na Padlého anděla, kterému před chvílí usekl ruku. Osamu švihnul katánou vrchem a uštědřil Padlému andělovi hlubokou řeznou ránu, která byla přec celý hrudník a břicho. Padlý anděl se skácel k zemi a jeho rána se zaplňovala jeho krví, až začala přetékat a krev tekla po jeho kůži na zem, kde se začala vytvářet kaluž krve…..
Mezitím Hikaru zrovna držel ve své ruce duši Padlého anděla. Hikaru se lišácky usmíval.
,, Ne ! Prosím !“ žadonil Padlí anděl, který klečel na klenou a vypadal jako nějaký stařec.
,, Hmmm.“ zamyslel se Hikaru, ale pak se usmál a svou kosu zabodnul do hlavy duše. Duše se rozplynula jako pára a zmizela. Padlý anděl po tomhle strnul a spadl k zemi.
,, Ty jeden hajzle !! Zabil jsi mi přítele !!!“ křičel Padlý anděl a běžel na Hikara.
,, No tak ho pojď pomstít. Máš jedinečnou příležitost !“ zasmál se Hikaru a vrhl svou kosu. Padlí anděl uskočil a kosa ho minula.
,, Dobrý úhyb.“ dodal Hikaru a přitáhnul si kosu rychle zpátky a švihl sní okolo sebe. Takže o celých 360 stupňů a přitom postupně povoloval svůj řetěz. Kosa nabírala na rychlosti a nakonec řetěz zachytil běžícího Padlého anděla a kosa se mu obmotala kolem břicha.
,, Ha ! Mám tě.“ zasmál se Hikaru a škubl se svým řetězem. Duše padlého anděla se vyrvala z jeho těla a Hikaru si ji začal přitahovat k sobě. Padlý anděl začal panikařit a jeho tělo začalo rychle stárnout. Hikaru uchopil duši za hrdlo a svou kosu uchopil do druhé ruky. Padlí anděl se natahoval rukou po své duši.
,, No máš smůlu. Prohrál si.“ pousmál se Hikaru a svou kosu opět zasekl do hlavy duše. Duše se rozpadla v páru a zmizela. Padlý anděl padl nehybně na zem. ……
Mezitím na Aimi běželi poslední dva Padlí andělé. Aimi dostala strach. Po tomhle se jí zjevila její kuš v ruce už nabitá a na jejím stehně se vytvořil toulec.
,, Ne já nechci zabíjet. Nechte mě na pokoji !“ zakřičela Aimi, ale Padlí andělé běželi dál. Aimi se klepali ruce a přitom mířila na jednoho s Padlích andělů. Aimi nakonec zmáčkla spoušť a zářiví šíp vyletěl z kuše. Šíp zasáhl jednoho běžícího Padlého anděla do ramene. Ihned ho to začalo spalovat jako hořící lává. Tento Padlí anděl se ihned zastavil a padl na kolena, ale brzy na to ho žár spálil na jemný popel. Druhý Padlí anděl byl už skoro u Aimi a napřáhl si svůj meč. Aimi si dala ruce před sebe a zavřela oči.
,, Co to dělá sakra !“ řekla postava ve stínu a rychle z toho stínu vyskočila. Postavě ihned vyrostla šedá andělská křídla a letěl Aimi na pomoc. V jeho ruce se zjevil meč s šedou rukojetí a čepel zářila jako měsíční svit. Stihnul to akorát v čas. Padlí anděl s příletem postavy nepočítal. Postava ho srazila k zemi a dupla na jeho hruď. Hned na to bodl svým mečem Padlého anděla do hrudí přímo do srdce. Padlý anděl byl mrtev. Hned ta to k nim přišel Osamu s Hikarem.
,, Hej ! … kdo to je ? Vypadá na Padlého anděla.“ řekl Osamu.
,, To je v pořádku. Je na naší straně.“ pověděl Hikaru. Aimi otevřela oči a uviděla mužskou postavu v hábitu s šedými andělskými křídly, která stála na mrtvém Padlém andělovi.
,, Děkuji.“ řekla jenom Aimi.
,, Není za co.“ odpověděla postava.
,, Camaeli !!!! Ty zrádce !!! Já věděl, že jsi takový už od začátku !!! Proč jsem tě nezabil už na začátku !!!“ křičel Azrael a kráčel k nim se svým planoucím mečem.
,, Hah na něj jsme zapomněli.“ řekl Hikaru.
,, Ne …. Já jsem si ho chtěl vychutnat na závěr.“ dodal natěšeně Osamu.
,, Camaeli !!! Zničím tě i s tvými kamarády !!!“ křičel Azrael a napřáhl svou ruku na nebesa s otevřenou dlaní a s roztaženými křídly na zádech. Náhle se v jeho dlani začal shromaždovat černý kouř, který vycházel ze všech stran. Kouř se formoval do tvaru koule, která neustále rostla.
,, Co to je ?“ podivil se Hikaru.
,, Ustupte !“ řekl vážně Camael a postavil se před ně. Jeho dlaně začali zářit modrou energií.
,, Haaaaa !!! Camaeli !!!!“ zakřičel Azrael a vrhnul tu obrovskou temnou kouli po nich, která byla spojena s jeho dlaní černým řetězem. Camael dal své zářící dlaně před sebe a vypadal jakoby tlačil něco před sebou. Temná koule se začala před ním zastavovat až se nakonec zastavila pár kroků před ním.
,, Honem ! Dlouho to nevydržím !“ zakřičel Camael.
,, Hah !! Co to ?! Nemožné !!! Camaeli !!!“ křičel Azrael. Osamu kývnul hlavou na Hikara a Hikaru udělal to samé. Oba dva vyběhli na Azraela současně, ale každý po jiném boku. Osamu při běhu začal pomalu vysunovat svou katánu. Hikaru uchopil svou kosu a vyskočil lehce do vzduchu.
,, Sakra nemohu zrušit kouzlo !! Nesnáším tě Camaeli !!!“ řekl si Azrael v duchu. Osamu pak udělal rychlí výpad a vypadalo to jakoby Azraelem prošel. Hned na to Hikaru zaseknul svou kosu do čela Azraela a vyrval mu duši z těla.
,, Aaaaaa !!“ vzdych Azrael bolestí. Nemohl popadnout dech. Temná koule se rozpadla i s černým řetězem. Ohnivý meč se vypařil z jeho rukou. Podíval na své ruce, které rychle stárnuly. Ucítil skřupnutí ve svém těle a krev mu doslova vystříkla na všechny strany z jeho těla. Azrael cítil zlomená žebra a jak se mu plíce plní krví. Podíval před sebe, kde stál Camael s Aimi.
,, Proklínám tě Camaeli !!!“ křičel Azrael v duchu. Hikaru pak vzal jeho duši a svojí kosou jí přímo rozřezal a duše se rozpadla v mlhu a zmizela. Tělo Azraela se skácelo k zemi a na zemi se dělala velká kaluž krve. Osamu se podíval okolo. Všem mrtvolám Padlích andělů shořela jejich černá křídla. Takže to vypadalo, že tam leží těla lidí.
,, Aspoň teď bude větší klid.“ pověděl Hikaru.
,, No, ale na jak dlouho ?“ zeptal se Osamu.
,, To nevím, ale doufám, že na hodně dlouho.“ odpověděl Hikaru a usmál se.
,, Tak o tom pochybuji. Dokud budu mít ty stvoření ještě zbylé dva Padlé archanděly, tak klid úplný nebude.“ dodal Camael.
,, To je pravda, ale pokud budou mít čerstvý s strach z tolika mrtvých Padlích andělů. Tak se budou bát chodit v noci ven.“ pousmál se Hikaru.
,, A co budeme dělat ?“ zeptala se Aimi.
,, Budeme dál pokračovat v naší práci. Jsme Ničitelé. A dokud tu budou ty stvůra, tak práce pro nás nekončí.“ odpověděl Hikaru.
,, Já letím. Snad se někdy zase střetneme.“ pousmál se Camael a roztáhl svá šedá křídla.
,, V to doufám taky.“ pousmál se Hikaru a Camael odletěl pryč. Osamu, Hikaru a Aimi pak začali kráčet ke vchodu na schodiště.
,, Snad si se něco naučila za dnešek ?“ zeptal se Osamu.
,, Ani nevím co, ale snad asi to, že nemám stát na místě.“ řekla jenom Aimi.
,, Hah … To je dobře řečeno.“ dodal Hikaru a zmizeli ze střechy budovy……
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
