Disruption - Kapitola č.11 - V naději
Informace:
Tady je teda ten slíbený díl :) a bohužel jak jsem říkala, nečekejte zase tak brzo, ale zase né tak dlouho na nový díl xD
V tomhle díle se stane velký zvrat v příběhu :) Pěkné počtení
Kaito šel pomalým krokem směrem domů. Bylo už pozdě večer a měsíc mu svítil na jeho záda. Stín mu skrýval jeho ohnivé oči a jeho černé havraní vlasy mu lehce poletovaly po jeho tváři.
,, MILUJI HO CHÁPEŠ ! MILUJI SHINA !" hlas Yuki se mu ozýval po celou dobu.
,, Sakra !" zaklel potichu pro sebe Kaito a prohrábnul si své havraní vlasy rukou a podíval se na oblohu. Najednou mu ale zazvonil mobil.
,, No ?" řekl otráveně Kaito do mobilu. Zarazil se.
,, R-rozumím pane. Hned tam budu." odpověděl Kaito a rozběhnu se zpátky do města.
Yuki seděla na posteli a v ruce svírala fotku se svou starší sestrou a brečela. Její slzy padaly na fotku.
,, Strašně si přeji aby jsi tu mohla být semnou a pomohla mi." říkala potichu Yuki a utřela svými šaty kapky slz z fotky. Yuki pomalu položila fotku na noční stolek u postele a šla se podívat na chodbu. Ve vile bylo ticho. Nesvítilo se v dolním patře. ,, Kaito tu ještě není." pomyslela si Yuki a vešla zpátky do ložnice. Stoupla si k zrcadlu.
,, Odlíčit a obléct noční košili." řekla smutně Yuki a klikla na tlačítko na zrcadle. Pomalým krokem si šla lehnout do postele.
,, Zhasnout světla." řekla Yuki a světla se zhasly. Yuki si pohodlně lehla a přikryla se peřinou, ale musela se naposledy otočit za sebe. Kaitovo místo na posteli bylo prázdné a ustlané. Yuki se otočila zpátky a zavřela své oční víčka a pomalu usínala v naději na lepší zítřky.
,, Slečno Yuki je čas vstávat do práce." ozval se hlas systému. Yuki pomalu otevřela oči a rychle se otočila za sebe. Část kde spí Kaito byla stejná jako včera. Ustlaná a prázdná.
,, K-kde je Kaito ?" zeptala se ustaraně Yuki.
,, Pán domu se ještě nevrátil slečno." odpověděl hlas systému.
,, Aha." dodala smutně Yuki a pomalu se posadila.
,, Budete si něco přát k snídani ?" zeptal se hlas systému.
,, Misku s ovocem a bílím jogurtem prosím." odpověděla Yuki a pomalým krokem se vydala k zrcadlu. Vybrala si tlačítko s názvem ,, pracovní oděv". Když se Yuki na sebe podívala do zrcadla měla na sobě černé baleríny, černé punčocháče , černou delší sukni a bílou košili s krátkým rukávem.
,, Na to že budu kontrolovat počítačové data v hlavní budově systému je to celkem pěkné oblečení." řekla pro sebe Yuki a šla ke schodům. Najednou Yuki uslyšela někoho v dolním patře. Rychle sešla schody a běžela do obývacího pokoje. Byl to Kaito a pil sklenici s vodou.
,, K-kaito. K-kde jsi včera byl ?" zeptala se opatrně Yuki a pomalu přistoupila blíž ke Kaitovi.
,, Musel jsem do práce." řekl klidným hlasem a kamennou tváří. Ani se na Yuki nepodíval.
,, Do práce ? Tak pozdě ?" ptala se nechápavě Yuki.
,, Zase mne snad podezíráš že jsem tvému milému dal přes hubu ? Vážně ?" zvýšil hlas Kaito a konečně se podíval na Yuki.
,, Já ...." snažila ze sebe dostat Yuki.
,, Náno pitomá. Byl další útok na systém. Nic víc nic míň" řekl Kaito naštvaně.
,, Aha, ale já nemyslela že ty a Shi...."
,, Tady mi jeho jméno nevyslovuj. Dělej si co chceš !" zařval Kaito a podíval se Yuki přímo do očí. Yuki se zarazila a sklopila hlavu.
,, Když dovolíš musím jít spát. Jsem unavený." řekl klidným hlasem Kaito a pomalým krokem šel po schodech do ložnice. Yuki sledovala Kaita jak odchází. ,, Proč jsem v jeho hlase cítila bolest ?" pomyslela si a šla si do ledničky pro jídlo.
,, Chcete zavolat odvoz do práce slečno ?" ozval se hlas systému.
,, Nebylo by to špatné." odpověděla Yuki a dojídala poslední sousto snídaně.
,, Váš odvoz je připraven před dome." odpověděl hlas systému.
Yuki položila mísku od snídaně do dřezu a poupravila si skrčenou sukni.
,, První den jí mám na sobě a už ji skrčím." řekla pro sebe Yuki a pomalým krokem se vydala k hlavním dveřím. Naposledy se podívala na schody jestli nejde Kaito, a poté za sebou zavřela dveře. Vznášející černé auto už stálo před domem. Bylo až příliš luxusní na tuhle práci, ale Yuki to nějak nevadilo.
,, Prosím do hlavní budovy systému." řekla Yuki a posadila se dozadu.
,, Jak si budete přát slečno." řekl robot, který vypadal stejně jako člověk.
Zavezl jí přímo před hlavní budovou systému. Yuki pomalu vystoupila.
,, Děkuji." řekla s úsměvem na tváři Yuki a zavřela dveře.
,, Přeji pěkný den slečno." odpověděl robot a odjel s autem pryč.
,, Tak a je to tady." řekla potichu pro sebe a svižným krokem se vydala dovnitř. U dveří hlídali zase dva roboti. Bylo to jakoby znovu psala zařazovací test.
,, Udejte totožnost." řekl jeden z robotů. Yuki položila ruku na monitor a ten se rozsvítil zeleně.
,, Patro 5." odpověděl robot a otevřeli se hlavní dveře.
,, Dobře děkuji." řekla Yuki a vstoupila dovnitř. Bylo to pocit, jakoby tu byla včera.
,,Y-yuki ?" ozval se velice známý hlas kousek od ní.
,, S-shin..." zakoktala Yuki když uviděla blížícího se Shina. ,, C-co tady děláš ?" dodala Yuki a mírně se začervenala.
,, Pracuji tady a to samé mě zajímá o tobě." řekl vlídně Shin a usmál se.
,, Taky tady pracuji. Jsem tu teprve první den." řekla stydlivě Yuki a rozhlídla se kolem sebe.
,, Vážně ? To je super ne ? V jakém patře ?" zeptal se Shin a pousmál se.
,, V pátém patře." odpověděla Yuki.
,, Já v šestém , ale můžeme se vídat na obědě." řekl šťastně.
,, Jo to by jsme mohli." odpověděla radostně Yuki a pousmála se.
,, Super. Chceš ukázat kde budeš pracovat ?" zeptal se Shin.
,, Pokud budeš tak hodný." odpověděla Yuki a ušklíbla se. Shin přikývnul a výtahem jeli do pátého patra. Když se výtah otevřel tak se Yuki se Shinem ocitli v jedné velké místnosti kde byli pracovní stoly s počítačem oddělané polovičními zdmi.
,, Usedni někde kde je volno dobrá ? Já už musím jít pracovat." řekl vlídně Shin a zmáčkl na tlačítko 6.
,, Děkuji ti Shine." řekla mile Yuki a podívala se Shinovi do očí. Shin se na ní usmál a dveře od výtahu se zavřeli. Yuki se posadila k jednomu z prázdným počítačů. Instrukce byly položené hnedka vedle počítače. Nijak zvlášť těžká práce to nebyla. Musela kontrolovat čísla aby seděli.
,, Tohle zvládne i největší bačkora." řekla pro sebe Yuki a dala se nadšeně do práce, ale najednou jí přes obrazovko vyskočila velká červená obálka. Yuki se lekla.
,, Co to má být ?" řekla pro sebe a myší najela opatrně na červenou obálku. Najednou se objevil nápis ,, Potvrzení o vyhlazení ."
,, Potvrzení o vyhlazení..... " četla potichu vystrašená Yuki a rychle se postavila na nohy.
,, A-asuka...P-rpoč je tam fotka a jméno mé starší sestry ?! "
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.