Prostě jiná... - část 10
Informace:
Takže další kapitola :DTentokrát né moc záživná, ale co :D P.S. Pardon za chyby :D
Otevřela jsem oči. Všude byla tma. Nemohla jsem se pohnout.
,,Hej !!" křikla jsem do tmy ,,Je tu někdo ?!" začala jsem sebou zmítat ,,Hej !! Pusťte mě !!" zařvala jsem z plných plic. Nic, všude bylo ticho.
Co se to sakra děje ??
,,Slyšely jste mě ?? Nechte mě jít !!" zkusila jsem to znova.
,,I když bych tě pustil," ozvalo se ze tmy ,,tak mi neutečeš." škodolibě se uchechtl. Uviděla jsem ve tmě nějaký záblesk. Břichem mi projela čepel. Vykašlala jsem krev. Měla jsem otevřenou ránu přes celý břicho.
,,Myslím že tady si skončila..."
Začalo se mi zatmívat před očima...
Probudila jsem se v Shirově posteli. Sedla jsem si a začala se zuřivě rozhlížet kolem sebe. Našla jsem tam Shirův pokoj tak jak jsem ho tam nechala.
,,Takže to byl sen ?" mnula jsem si čelo.
,,Saki, stalo děje se něco ??" Shiro rozrazil dveře ,,Slyšel jsem řev..." zavřel dveře.
,,Ne, nic nic." sedla jsem si.
,,Co se stalo..." sednul si vedle mě.
,,Né vážně se nic nestalo..." mnula jsem si čelo.
,,Tak já ti teda budu věřit..." zvednul se.
Tohle už nechci znova zažít...
Shiro se hrabal ve skříni.
,,Shiro můžu se tu osprchovat ??" zvedla jsem se z postele.
,,Jasně." ozvalo se tlumeně ze skříně. Šla jsem do koupelny, zamkla jsem se a slíkla se. Opatně jsem vlezla do sprchovýho koutu a pustila vodu. Užívala jsem si tu vodu dopadající na moje tělo. Mám pocit že jsem tam strávila půl hodiny. Když jsem se nabažila teplé vody vylezla jsem a zabalila se do ručníku. Rozhlížela jsem se po svém oblečení, ale nebylo tu.
,,Sakra já ho tam zapomněla..." plácla jsem si rukou o čelo.
Sakra...
,,S-shiro ??" zakoktala jsem.
,,Ano ??" ozvalo se za dveřma.
,,Zavři oči a slib mi že se neotočíš..." šahla jsem na kliku.
,,Cože ?! Proč bych to-"
,,Prostě to udělej !!" křikla jsem.
,,T-tak jo..."
,,Slibuješ ??"
,,Slibuju..."
,,Vážně ??"
,,Vážně..."
Opatrně jsem otevřela dveře a v osušce se prosmíkla kolem Shira. Z nějakého důvodu jsem se začala nekontrolovatelně červenat. Začala jsem se rychle převlíkat.
,,Už můžu ??" nálehal na mě.
,,N-ne..." navlíkla jsem na sebe tričko ,,Počkej ještě..." zapla jsem si zip od kalhot.
,,Už můžeš..." stáhla jsem si vlasy do drdolu.
,,Co jsi tady... aha už chápu..." začervenal se ,,Škoda že jsem to propásnul..." olíznul se.
,,Uchyle..." odsekla jsem a rázovala si to pryč z pokoje.
Uchyl jeden sakra...
Došla jsem do svýho pokoje a plácla sebou na postel.
,,S ním se fakt nedá žít..." povzdechla jsem se. Najednou mi někdo zaklepal na dveře.
,,Kdo je ??" nazaujmutě jsem křikla ke dveřím.
,,Saki ?? Tady Yukio..." ozvalo se.
,,Už běžim !" šla jsem otevřít dveře. Otevřela jsem se a tak stála uplně vymóděna Yukio.
,,Co že jsi takhle oblečená ??" opřela jsem se o futro.
,,To nemůžu bejt aspoň jednou za čas pěkně oblečená ??" zrůžověly jí tváře.
,,No dobře už jsem sticha..." zasmála jsem se ,,Tak co potřebuješ ??"
,,No jdem na snídani né ??" ukázala palcem do chodby.
,,Jojo, jen chvíli počkej..." odběhla jsem do koupelny. Popadla jsem kartáč a trochu se přičísla. Vyrazila jsem zpět ke dveřím.
,,Jdem ??" vyšla jsem ze dveří.
,,Jop." vyšli jsme chodbou. Hodila jsem do sebe snídani a s Yukio jsem šla na pokoj.
,,Všichni generálové se okamžitě dostaví do Velkého sálu..." ozvalo se odněkud.
,,Co zase..." hlesla Yukio.
,,A ty Yukio neodmlouvej..." ozvalo se chodbou.
,,Hai !!" zařvala do prázdna.
,,Tak jdem ne ??" otočila se na mě.
,,Asi jo..." rozešla jsem se chodbou. Přišli jsem do sálu. Ostatní už tam seděly.
,,Yukio, jako vždy pozdě..." poznamenala velitelka.
,,No jo no..." rozhodila rukama. Sedly jsme si a čekaly co z velitelky vypadne.
,,Takže, potřebuju někoho aby si vzal na starost Sakiin výcvik..." semknula ruce ,,Nejlíp Shiro nebo Yukio.
,,Já já !!" vypískla Yukio.
Jako malý dítě...
,,Dobře Yukio můžete jít hned trénovat..." koukla na mě.
,,Teď Shiro, Hiro pojdte za mnou potřebuju s váma něco probrat." mávla na ně rukou.
,,Tak poď..." táhla mě za ruku Yukio. Došli jsme před naše pokoje.
,,Vem si rukavice a sejdeme se tady..." otočila se a odkráčela.
Tak ok...
Vešla jsem do pokoje, nasadila si rukavice. Jen co jsem je dala na ruce změnilo se mi oblečení na šaty. Vyšla jsem na chodbu, tam už stála Yukio se stříbrným krásně zdobeným lukem.
,,Wau, ten je pěknej..." poznamenala jsem.
,,Díky, ty mimochodem taky." usmála se. Zrůžověly mi tváře.
,,Tak jdeme ??" rozešla se.
,,J-jo." poslušně jsem cupitala za ní. Sešly jsme ze schodů a daly se rovně přes halu. Byli tam vrata. Yukio je otevřela a vešla do nich.
,,Počkej tady..." vykoukla na mě.
,,Jo..." přešlápla jsem. Chvilku jsem tak strávila. Pak vyšla Yukio ven.
,,Tak, chci ti něco ukázat." mrkla na mě a zátáhla mě do vnitř. Byli tam ty stejný stáje jako včera, akorát z druhý strany.
,,Co tady ??" koukla jsem na ni.
,,Uvidíš..." usmála se. Popošla k jedním dveřím.
,,Nelekni se..." otevřela je. Kůň. Stál tam kůň který měl na srsti jako kosti, prostě jako kdyby neměl srst, ale on jí měl. Kolem něj se schromažďovala černá mlha.
,,Tak, tohle je Bac." přišla k němu a pohladila ho ,,Je to děs.."
,,Co že to je ??" trochu jsem couvla.
,,Děs, tvor nejblíže podsvětí v tomhle světě..." pronesla ,,Je celkem vzácnost ho získat a já měla zrovna štěstí..." usmála se.
,,Aha, a ty na něm jezdíš ??" udiveně jsem na ni koukala.
,,Jop." vzala sedlo a dala ho na Baca. ,,Tak co tady ještě dělaš ?? Rychle pro Shama." pobídla mě a dál se věnovala sedlání. Rozešla jsem se k druhému konci stají.
Shame, jsem tady jdeme ven.
Otevřela jsem dveře stáje. Sham tam ležel a nehýbal se.
,,Shame !!" zaklekla jsem k němu. Položila jsem ucho na jeho hruď. Dýchal.
Shame !!
Štouchla jsem do něj.
,,Co je zase ??" otevřel oči.
Zvedej se jdeme trenovat. Vzala jsem sedlo.
,,Už zase ??" neochotně se zvednul. Nandala jsem na něj sedlo, zapla jsem co bylo potřeba a šli jsme. Tam už stála Yukio s Bacem.
,,Jdeme ??" usmála se.
,,Jojo." rozešly jsme se chodbou. Prošly jsme stájema a vyšli ven na travnatou louku.
,,Tak tady budeme trénovat..." usmála se.
,,Wow..." vyhrkla jsem úžasem.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.