Tajemství vesmíru
Informace:
Tenhle příběh nemám jaksi domyšlenej ale to ještě dodělám :D Prostě jsem přišla domů sedla k počítači a tady to máte !! :D
P.S. Pardon za chyby
Konečně se rozezněl zvonek a já byl volný z téhle noční můry. Rychle jsem si zbalil věci a vyrazil ze třídy. Cestou jsem slyšel pár otravných nadávek, ale už jsem si zvykl to ignorovat. Přezul jsem se a zamířil k východu ze školy.
,,Ale, ale, kampak to jdeš chcípáčku ??" zastavil mě ve dveřích Tacchi.
,,Jdi mi z cesty..." pokusil jsem se přes něj protáhnout. Chitil mě za límec a pritiskl na řadu skřínek.
,,Říkal jsi něco chcípáčku ??" nápřáhl se že mi jednu vrazí.
,,Řekl jsem ať mi jdeš z cesty !!" zvýšil jsem hlas. Než jsem se to stačil zaregisrovat dal mi Tacchi pěstí. Odlétl jsem na zem. Když v tom jsem zchytal kopanec do břicha a hned na to další. Sice jsem jsem dělal dřív box, ale nechtěl jsem mít problémy tak se držím v ústraní.
,,Debile..." vykašlal jsem krev. Tacchi na nic nečekal a kopnul mě ještě jednou. Tentokrát to byl hodně silnej kop. Bezhládně jsem ležel na zemi a čekal na další kop, ale ten nějak nepřicházel.
,,To pro dnešek stačí chcípáčku, dokončímew to třeba zejtra..." otočil se a z úšklebkem na tváři odešel východem. Chvíli jsem tam ještě ležel, ale pak jsem se začal sbírat.
,,Dalši skvělej den ve škole..." poznamenal jsem a utřel si krev ze rtu. Vyšel jsem ven a rozhlídl se jestli tu někde není Tacchi. Naštěstí ten tupec odešel. Tohle se mi stává skoro každý den. Někdo si na mě někde počká a pak mě zmlátí. Jelikož mě lidi moc nemusej nemám žádné kamarády. Trávím dny sám doma na počítači nebo nad knížkama. Zrovna dneska je slavím šesnácté narozeniny a jak jinak je slavím sám. Jak už jsem říkal nemám nikoho s kým bych je mohl slavit. Rodiče umřeli při nehodě a celej můj dosavadní život fincuje můj bohatý strejda z Ameriky. Už se skoro smívalo, proto jsem se vydal domů.
,,Sakra, další monokl..." mnul jsem si oko. Než jsem se nadál dorazil jsem domů, hodil jsem tašku do předsíně a šel jsem do koupelny.
,,No ty vole..." kouknul jsem se na sebe do zrcadla. Oko už mi pomalu modralo. Převlíknul jsem se a zapnul počítač. Nasadil jsem si sluchátka a zapnul nějakou hudbu. Když jí poslouchám citím se trochu líp. Jako kdyby mě hudba odnášela z tohohle prohnílého světa a dávala mi nějaký lepší. Nechal jsem se unášet hudbou. Venku už byla tma a já pořád seděl u počítače. Najednou mě vyrušil nějaký zvuk z obýváku. Znělo to jako tříštící se sklo. Zvedl jsem se od počítače a šel se podívat co to bylo. Vešel jsem do obýváku a uviděl proražený dveře od bálkona.
,,Co to sakra..." opatrně jsem obešel střepy a vyšel na balkon. Kouknul jsem se pod sebe jestli tam není náhodou nějakej idiot ze školy. Nikdo tam nebyl, ani noha.
,,To je divný..." zašel jsem zase dovnitř. Uklidil jsem střepy a provizorně jsem přelepil dveře od balkona kusem igelitu a izolepy aby mi netáhlo dovnitř.
,,Zbytek vyřeším zejtra..." chystal jsem se jít si zase sednout. Ale něco upoutalo mojí pozornost. Něco se třpitilo pod skřínkou. Klekl jsem si a výtahl to. Byl to takovej stříbrnej oválek. Věšel se mi přímo do ruky a uprostřed měl něco jako smaragd.
,,Co to sakra je ?? A proč mi to prorazilo okno ??" začal jsem to zkoumat. Něšlo mi to do hlavy. Proč by mi někdo sakra házel něco takovýho do okna v deset večer ?? Chvíli jsem si to ještě prohlížel a pak mě napadlo jít si o tom něco vyhledat.
,,Sakra..." opřel jsem se do opěradla židle. Ani po hodině intenzivního hledání jsem nenašel vůbec nic. Ani zmínku o tom že by se někomu stalo něco podobnýho.
,,Co ja s tím teď budu sakra dělat ??" začal jsem si s tím pohazovat.
,,Co to jako děláš ?!" ozvalo se přes celý pokoj. Něchtěně jsem váleček pustil na zem.
,,Co to sakra bylo ??" začal jsem se rozhlížet kolem.
,,No skvělý a teď mě ještě pustíš na zem..." ozvalo se zase. Znělo to jako kdyby to vycházelo z toho válečku. Zvedl jsem ho a položil na stůl.
,,Hej dutá hlavo !! Koukej se mi omluvit !!" znělo to dost naštvaně.
,,Já a omlouvat se nějakýmu kusu kovu ?? To ty by ses měl omluvit mě !!" odsekl jsem.
,,Cože ?? Říkal jsi něco ??" váleček se začal třást.
,,Pane bože co to se mnou je ?? Vždyť tady mluvim s kusem kovu..." plácnul jsem se do hlavy a zvednul se ze židle.
,,Hej kam si jako myslíš že jdeš ??" zařvalo to na mě ještě. Ignoroval jsem to a šel se vysprchovat. ,Zapnul jsem vidu a začal přemýšlet.
,,A proč to sakra mluví ??" zeptal jsem se sám sebe ,,Klídek Ryu to se ti jenom něco zdálo..." uklidnil jsem se a vylezl ze sprchy. Otevřel jsem dveře dveře a šel do obýváku. Na gauči tam ležela nějaká holka, měla na sobě lehký šaty a vlasy sčesaný do culíku. Nezaujmutě jsem prošel kolem.
,,To je skvěl mám rozbitej balkon a v obýváku mám nějakou holku..." zavtipkoval jsem ,,Počkat, já mám v obýváku holku !!" uvědomil jsem si. Přeběhl jsem do obýváku.
,,Kdo sakra jsi a co tady sakra děláš ?!" rozkřikl jsem se na ní.
,,Ale takže sis konečně všímnul..." zašklebila se.
,,Co se to sakra se mnou děje ?!"
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
