Black Blade - Kapitola čtvrtá: Nový vyvolený
Informace:
Příběh Black Blade ( Černá Čepel ) se odehrává v dnešní současné době. Lidé si žijí šťastné životy, ale nevědí co se skrývá a žije v temných stínech tohoto světa. Avšak přesto jsou lidi, kteří znají pravdu, ale nejsou to jenom tak obyčejní lidi. Jsou to vyvolení, kteří mají důležitý úkol a to zničit to co žije v těchto stínech, ale všechno má nějakou daň ...
Příběh vypráví životy tří hrdinů, kteří se potkávají s temnou realitou tohoto světa a přitom se musí snažít vést normální život i když jak kdo ...
Snad se vám příběh bude líbit :)
Aimi se zrovna vracela z obchodu. Držela poloprázdnou tašku své pravé ruce a v levé držela zatažený deštník. Všimla si, že v obloze probíjí blesky.
,, To je zvláštní.“ divila se Aimi, když se podívala na oblohu. Když byla asi v půli cestu tak z nebes vyšlehl blesk. Který dopadl těsně před Aimi. Při úderu do země to Aimi omráčilo a trochu odhodilo. Aimi spadla nehybně na zem. Blesk zároveň vyřadil elektrický proud v blízkém okolí. Na místě dopadu blesku se udělal menší kráter. Z kráteru se začal pohybovat stín, který připomínal tvar ruky. Tento stín se plížil k Aimi. Stín se jí dotkl jejího těla až jí celou pohltil a nakonec do ní stín jakoby vlezl………..
Ovšem tohle viděli tři bytosti, které byly na panelovém domě. Jedna z nich čuchala něco ve větru. ,, Přišlo to. Je to tak jak jsme očekávali.“ řekla bytost uprostřed.
,, Sežerte toho nového.“ pošeptal hlas za nimi. Tři bytosti se otočily za hlasem.
,, A hele spasitel.“ řekla prostřední bytost.
,, Je potřeba toho nového zabít.“ pošeptala postava za nimi.
,, Neboj se spasiteli. O to se postaráme.“ pověděla prostřední bytost.
,, To doufám. Jinak bude o problém více.“ řekla postava za nimi a na zádech ji vyrostla černá péřová křídla a pak odletěla pryč.
,, Jdeme !“ rozkázala prostřední bytost………….
Toho blesku si všiml i Hikaru. ,, Musíme jít !“ řekl Hikaru vážně a na rameni mu seděl havran.
,, Všiml jsem si. Další byl vybrán.“ pověděl Osamu a zasunul svou zkrvavenou katánu.
,, Ne vážně měli bychom si pospíšit !“ řekl Hikaru.
,, Proč jako ?“ zeptal se Osamu.
,, Protože to zasáhlo tu dívku, kterou si zachránil včera a navíc se k ní blíží tři bytosti !“ řekl Hikaru.
,, Tak to jo.“ protáhl se Osamu a začali běžet k tomu směru, kde dopadl blesk………
Aimi se začala probouzet. Viděla mlhavě, ale viděla, že před ní stojí tři nějaké postavy. Když už začala vidět normálně, tak se zděsila z toho co před ní stojí.
,, Na co tak zíráš ?!“ zeptala se postava uprostřed.
,, To je vlkodlak ? Ne oni neexistují !“ řekla Aimi zděšená hrůzou.
,, Ovšem, že ano, ale ty musíš zemřít.“ řekl vlkodlak. Taky tak doopravdy vypadal. Měl svalnatější postavu. Tělo měl pokrytou srstí. Měl mohutnější ruce s velkými drápy. Hlavu měl jako vlk s velkými zuby. Jenom Jeho nohy ještě trochu připomínaly nohy lidské a jeho oči se krásně leskly v té tmě. Dvě bytosti vedle něj vypadali více jako lidé, ale vypadali nechutně. Byli celkem svalnaté. Měli rozšířená ústa a v nich dlouhé a početné zuby. Oči byly celé rudé. Pak bytosti měli větší dlaně s prsty na kterých byly velké drápy.
,, Proč mě chcete zabít ?“ zeptala se Aimi zděšeně.
,, Protože jsi už jednou z nich. Jsi Ničitel. Jste naši nepřátelé.“ odpověděl vlkodlak a pomalu se blížil k Aimi a přitom si brousil drápy o zeď.
,, Co ? O ničem takovém nevím ? O čem to mluvíš ?“ Divila se Aimi a plazila se dál od vlkodlaka.
,, To je jen dobře, že to nevíš.“ pousmál se vlkodlak. Pak náhle na jednu z bytostí skočila postava s černou katánou . Katana mu probodla hlavu a postava se okamžitě svalila na zem, kde se ihned začala válet ve své krvi. Aimi si toho všimla, ale jen co uviděla ty oči, tak se ještě více zhrozila.
,, To je ta stejná postava, která zabila ty tři muže.“ řekla si v duchu. Druhá bytost se otočila za Osamem, ale něco zářivého ho seklo do ramene. Bylo to jednoruční vrhací kosa, která byla na železném řetězu. Kosa i z řetězem zářily lehce bělavou energií. Bytost se podívala po směru řetězu. Řetěz držel Hikaru. Hikaru se lehce pousmál a zatáhl za řetěz. Bytost nic necítila, ale kosa jakoby vyjela z těla a měla na sobě nabodnutou nějakou modrou energie. Když se bytost podívala na své rameno, tak tam řádnou ránu neměla. Ovšem ta modrá energie vycházela s celého těla bytosti až tu energii celou servalo s těla. Bytost náhle pocítila, že slábne s každým přibývajícím krokem vzdálenosti mezi ní a tou modrou energií. Když se bytost pozorně podívala, tak ta modrá energie měla tvar lidského těla. Bytost se pak začala měnit zpátky na člověka. Nohy slábly až bytost padla na kolena. Hikaru měl už tu modrou energii u sebe a chytl tu modrou energii za krk.
,, Sleduješ svůj konec.“ řekl Hikaru a lišácky se usmál. Bytost, která se už proměnila kompletně v člověka nemohla popadnout dech. Hikaru do druhé ruky uchopil tu jednoroční kosu a vyndal jí z ramene modré energie a pak jí zabodl přímo do čela. Pak se zabodnutou kosou sjel až k hrudi. Zrány modré energie se začala vznášet modrá mlha, kterou Hikaru vdechoval jako obyčejný vzduch. Bytost v tu dobu vypadala jako nějaký devadesátiletý stařec. Pak se náhle bytost svalila nehybně na zem. To už Hikaru vdechnul veškerou modrou energii.
,, Hmm zajímavá duše.“ pousmál se Hikaru.
,, Zabiju vás všechny !!“ zakřičel vlkodlak.
,, Tak radši nech bezbrannou dívku a pojď si to vyříkat se mnou.“ řekl znuděně Osamu a pomalu kráčel k vlkodlakovi. Aimi si uvědomila, že teď má možnost utéct. Strach jí opět velel aby běžela pryč co nejdál. Musela ovšem proběhnout kolek Hikara. Ten jí, ale chytnul.
,, Počkej. Neboj se. To bude v pořádku.“ řekl s klidem Hikaru.
,, Ne !! Pusťme !“ křičela Aimi.
,, Klid.“ pověděl potichu Hikaru a chytil jí za obličej aby se mu podívala do očí. Aimi se trochu probrala s toho strachu, který jí ovládal a podívala se Hikarovi do očí.
,, Ty jsi. Hikaru. Ty chodíš do vedlejší třídy.“ řekla překvapeně Aimi, ale i tak s pohledu Hikarovích očí nebyla zrovna klidnější. Jeho pohled nebyl zrovna dvakrát příjemný.
,, Všechno bude v pořádku. S námi budeš v bezpečí.“ řekl Hikaru a pousmál se. Aimi se podívala na druhou postavu jak bojuje s vlkodlakem. Osamu sekl katánou a uštědřil vlkodlakovi hlubokou ránu do hrudi. Pak třikrát rychle seknul katánou a pak vlkodlakem jakoby prošel. Osamu, který měl skoro celý obličej od krve, zasunul velmi pomalu svou katánu do černé pochvy, která byla taky celá od krve, stejně tak i dlaně Osameho. Vlkodlak zavil a z něj vystříkla krev z mnoha míst na těle a nakonec mu upadla hlava, kterou Osamu usekl.
,, Hotovo.“ řekl pouze Osamu a začal se blížit k Hikarovi a Aimi. Mezitím se tělo vlkodlaka proměnilo v tělo člověka. Aimi se opět zalekla toho pohledu, který Osamu měl. Když k ní přišel, tak se Aimi velmi udivila.
,, Ty jsi ten nový ve škole. Ty sedíš ve vedlejší lavici.“ divila se Aimi.
,, Možné to je. Já si lidí nevšímám.“ pověděl jenom Osamu.
,, Musíš jít s námi Aimi.“ řekl Hikaru.
,, Proč ? Já musím jít domů.“ Divila se Aimi.
,, Musíš jít s námi, protože jsi teď v nebezpečí a navíc ti musíme všechno vysvětlit, jelikož si jedna z nás.“ řekl pomalu Osamu.
,, Jak jedna z vás ?“ zeptala se opět Aimi.
,, Jsi teď Ničitel.“ odpověděl Osamu.
,, Ne nejsem. Jak jsem jím mohla stát. A co to vůbec je ten Ničitel ?“zeptala se Aimi.
,, Tím, že před tebe dopadnul blesk a stín ti pak vlezl do těla. Musela si mít celkem ošklivé myšlenky. Když si byla v bezvědomí.“ řekl Hikaru.
,, No to jsem celkem měla a co to má s tím společného ?“ zeptala se znovu Aimi.
,, Tím si byla zvolena a získala si schopnosti Ničitele.“ řekl Hikaru.
,, Řeknu ti to rázně. Nebudu tě nutit, jelikož si ještě dívka, která stejně na to nemá žaludek. Takže. Buď teď půjdeš s námi a všechno ti vysvětlíme a řekneme a ty pak zvážíš situaci a nebo půjdeš domů a nebudeš vědět nic, ale tvůj život už bude vždy v ohrožení. Jdeme Hikaru.“ řekl Osamu a začal kráčet pryč. Hikaru se vydal za ním.
,, Nebylo to trochu tvrdé ?“ zeptal se potichu Hikaru.
,, Ne to si nemyslím. Aspoň budeme znát rychle odpověď.“ Dodal Osamu. Aimi tam stála na ulici a nevěděla jak se má rozhodnout. V tuhle dobu začalo silně pršet a Aimi stála nehybně v tom dešti. Déšť ji rychle promočil vlasy a po jejím obličeji stékaly jednotlivé kapky vody. Sice jí rozum říkal, aby se do toho radši nepletla a žila svůj život dál, ale zvědavost a strach o svůj život jí říkal aby šla za nimi. Aimi nakonec popadla tašku a roztáhla svůj deštník a utíkala za Osamem a Hikarem.
,, Už běží.“ oznámil Hikaru. Za chvíli je Aimi dohnala.
,, Vybrala sis dobře.“ pověděl Osamu.
,, Zajímá mě to. Co se tady děje.“ řekla akorát Aimi a společně pak zmizeli ve stínu noci s doprovodem hustého deště……….
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
