Anime World CZ/SK - Příběhy

,, Promiňte za zpoždění. Musela jsem jít na policii.“ omlouvala se Aimi.

,, Jo slyšela jsem. Sedni si.“ odpověděla učitelka a pak pokračovala ve výkladu učiva. Sedla si vedle svojí kamarádky, která seděla v zadní lavici.

,, Podívej se. Máme tu nového hezouna.“ pověděla kamarádka Aimi. Osamu seděl hned ve vedlejší lavici. Aimi přišel hodně povědomí, ale nemohla si vzpomenout, kde ho viděla.

,, Tak co na něj říkáš ?“ zeptala se kamarádka.

,, No celkem pěkný.“ řekla jenom Aimi a přemýšlela nad tím, kde ho už viděla. Tato myšlenka jí vrtala hlavou celou dobu co byla ve škole. Škola uběhla rychle a nastalo odpoledne a žáci začali odcházet domů. Osamu se setkal s Hikarem u venkovní brány. To je spatřila Aimi, která se bavila s kamarádkami.  Osamu a Hikaru se vydali po cestě domů. Nebe bylo už kompletně zatažené bouřkovými mraky.

,, Ty mraky jsou zvláštní.“ řekl Hikaru.

,, Ano všiml jsem si.“ pověděl Osamu.

,, Připomíná mi to ten den. Kdy jsi byl vybrán. Možná bude dnes vybrán další.“ dodal Hikaru a lehce se pousmál.

,, Hah. Další zelenáč. Doufám, že ne. Jako bychom tady na to nestačili my dva.“ pověděl otráveně Osamu.

,, Každopádně jsem našel tu dívku. Havrani mi řekli, že si nic nepamatuje. Takže ji nemusíme zabíjet, ale raději jsem řekl dvěma havranům aby ji sledovali.“ dodal Hikaru.

,, No. Aspoň ušetřím prolití krve.“ řekl jenom Osamu.

,, A taky jsem pak našel toho, kdo zabil toho člověka a hodil jeho tělo do té popelnice.“ řekl Hikaru.

,, No. Takže přece dneska poteče krev ?“ zeptal se Osamu.

,, Ano. A vůbec. Jaký byl první den ?“ zeptal se Hikaru.

,, Nuda.“ řekl jenom Osamu.

,, Hah. A zapomněl jsem říct, že ta dívka je ve tvé třídě. Všiml sis jí ?“ zeptal se Hikaru.

,, Nedíval jsem se po lidech. Jenom vím, že nějaká dívka byla na policii.“ řekl jenom Osamu a kráčeli dál ulicí……….

 

Den uběhl rychle. Většina lidí ho strávila doma. Kvůli obavám z velké bouřky, ale žádná nenastávala. Nespadla ani kapka deště a brzy na to nastala noc, ale byla to taková hodně temná noc. Jelikož přes ty mraky neprosvítil ani měsíc. V tu dobu už kráčel Osamu a Hikaru temnou nocí po městě.

,, Víš kde je ?“ zeptal se Osamu.

,, Ano. Podle všeho už zabil dalšího člověka.“ opověděl Hikaru a přitom se díval na létající havrany, kteří létali nad nimi.

,, Už se těším až zabiju tu zrůdu.“ řekl Osamu a lehce se pousmál………

 

V tu dobu Aimi ležela v posteli a četla si nějakou knížku. Pak náhle vstala a podívala se z okna.

,, Je tam úplná tma.“ řekla si Aimi pro sebe a vydala do kuchyně, kde její matka si už připravovala věci na zítřek.

,, Aimi. Mohla by jsi prosím tě skočit pro něco do obchodu ? Jsem zapomněla něco koupit.“ zeptala se její matka.

,, Ovšem.“ řekla Aimi váhavě a šla se obléct. Matka nevěděla co se Aimi včera stalo. Nikomu to neřekla. Aimi byla za chvíli převlečená a matka jí dala lísteček, na kterém bylo napsané co má koupit.

,, A vezmi si pro jistotu deštík.“ dodala ještě matka Aimi.

,, Ano !“ odpověděla Aimi, která si obouvala boty a pak se vydala do temných ulic města do obchodu. Aimi měla na sobě světle modré džínové kalhoty a bílí kabátek.

,, To je zvláštní. Vždyť už by mělo dávno pršet ne.“ pomyslela si v duchu Aimi, když kráčela ulicemi, ale pak jí zarazila myšlenka, že potká opět toho chlapíka s chladným obličejem. Aimi se rozklepaly nohy při této myšlence.

,, V pohodě. Půjdu jenom po osvícených chodnících a bude to dobré.“ říkala s Aimi v duchu a pak začala pomalu kráčet dál ulicemi směrem do obchodu……….

 

Mezitím Osamu a Hikaru dorazili na místo. ,, Tady někde je náš cíl.“ řekl Hikaru a oba se podívali do temné ulice. Jenom slyšeli něčí mlaskání a křupání kostí. Oba spatřili hýbající se stín.

,, Nazdar zrůdo.“ řekl jenom Osamu a začal kráčet do stínu. Náhle uslyšeli zařvání a ze stínu vyskočila podivná bytost. Měla rozšířená ústa a v nich dlouhé a početné zuby. Oči byli celé rudé. Bytost měla větší dlaně ve kterých byly velké drápy. Bytost byla celkem svalnatá, ale zbytek těla vypadal jak od člověka. Tato podivuhodná bytost běžela rovnou na Osameho. Osamu měl náhle ve své levé ruce svou zasunutou černou katanu, kterou rychle vytasil a její černou čepelí sekl bytost do hrudi a tím ji i srazil k zemi. Bytost spadla na zem a z rány začala téct krev. Osamu dal svou katanu k zemi. Z jeho černé čepele stékala po kapkách krev.

,, Umíš mluvit … zrůdo ?“ zeptal se Osamu a začal pomalu přistupovat k bytosti.

,, GRRR ! Ničiteli ! Řekni mi proč já musím umřít. Já jsem člověk.“ řekla bytost.

,, Nejsi žádný člověk. Si zrůda, která musí zabíjet lidi aby přežila.“ řekl Osamu.

,, Tak to ti nerad kazím myšlenku, ale ty zabíjíš všechny. Nehledě na to co mají a kým jsou doopravdy. Tak kdo je tady zrůda ha ?“ zeptala se bytost a postavila se. Osamu neváhal ani vteřinu a uštědřil několik rychlých seků do všech možných částech těla bytosti.

,, No řekni mi to no !“ zařvala bytost a vrhla se na Osameho. Osamu máchl katánou spodem a s velkou rychlostí usekl bytosti ruku. Pak s otočkou bytosti probodl hrudník.

,, Mysli si co chceš, ale já tak nevypadám.“ odpověděl Osamu.

,, Na vzhledu nezáleží. Hlavní je co máme uvnitř.“ zasmála se bytost. ,, Ale ty ještě nejsi plnohodnotný Ničitel jak jsem slyšel. Jenom ten blonďák za tebou je opravdový Ničitel.“ řekla bytost. To Osameho trochu zarazilo, ale nechtěl už slyšet ani slovo a tak vyndal meč z hrudi bytosti a pak sekl bytost do krku. Osamu zasáhnul obě krční tepny. Krev doslova tekla jako z potůčku. Hodně krve dopadlo na obličej Osameho. Osamu sledoval jak bytost padá k zemi svým typickým výrazem. Když bytost spadla na zem tak se začala měnit podoba. Nakonec se bytost změnila v člověka.

,, Hah. Proč se ty zrůdy změní na to. Co byly kdysi dávno. Ovšem když tohle uvidí lidé tak si myslí, že tu jenom někdo zabijí lidi na potkání.“ řekl pomalu Osamu.

,, Z toho si nic nedělej.“ dodal Hikaru a zadíval se na oblohu. Šlo vidět, že v mracích probíjí blesky.

,, Hmm. Něco se děje.“ řekl si v duchu Hikaru……….

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.