Disruption - Kapitola č.7 - Stěhování
Informace:
Nový život Yuki a Kaita pomalu začíná, ale kdo víc co se ještě dokáže stát :)
,, Už je to lepší ?" zeptal se otráveně Kaito.
,, Trochu." odsekla Yuki a opřela se o lavičku na které spolu s Kaitem seděli.
,, Achjo. Ženské." zaklel Kaito a postavil se.
,, Říká ten co je jimi obklopen a chová se k nim jako..."
,, Jako co ?!" skočil do řeči Yuki.
,, Nech to plavat." řekla uraženě Yuki a vzpomněla jsi na to, co jí vyprávěla Kimi. ,, Hele ?" řekla nedůvěřivě.
,, Co je ? Bolí tě snad už něco jiného kromě tvé zadnice ?" řekl neštvaně Kaito a začal pochodovat sem a tam.
,, Proč ses porval s tím klukem ?" zeptala se opatrně. Kaito se zastavil. Naštvaně se na Yuki podíval.
,, Huh ? Budeš mi lést do mého soukromého života ? Myslel jsem, že mě máš plné zuby." zvyšoval hlas Kaito. Yuki se rychle postavila a zaťala ruku v pěst.
,, Lést ti do soukromého života ?! Nechtěj mě rozesmát. Nevím kdo si hrál na ,,vlez pod sukni,, !" zařvala Yuki.
,, Jak jsi mi to řekla ty náno ?!"
,, Slyšel jsi. Před ostatníma holkami se chováš jako vysněný princ , ale jsi tak odporně zkažený, že jsem si myslela, že to ani tak hodně nejde !" Yuki se zarazila a podívala se do země.
,, Ccc.... klasická ženská. Komanduje chlapa, ale sama kdyby měla možnost tak se chová stejně." řekl klidným hlasem Kaito a strčil ruky do své černé kožené bundy.
,, To asi žádná." odsekla Yuki.
,, Huh ? Jak mi teda vysvětlíš ten tvůj flirt s....jak se ten albín jmenoval...em.."
,, Žádný albín, ale Shin."
,, Shin ? Zajímavé. Jak vidím bráníš ho." pousmál se. V jeho očích se odrážely paprsky zacházejícího slunce. Jeho černé havraní vlasy poletovaly v objetí vánku. Yuki se na něj podívala. Díval se přímo na ní. Jeho pohled byl tak vážný.
,, To systém snad zakazuje mít kamarády ?!" zeptala se naštvaně Yuki. Kaito se k ní naklonil.
,, Tvé ústa říkají něco jiného než tvé srdce. Nemám pravdu ?" zeptal se vážně Kaito a narovnal se.
,, Huh ? Ale já..."
,, Varoval jsem tě co nemáš dělat. Rozebírat to nehodlám" mávnul rukou Kaito a pomalým krokem odcházel. ,, No tak. Musíme ti jít zabalit věci." zavolal na Yuki, která ještě stála u lavičky.
Yuki s Kaitem šli po rušné hlavní ulici. Yuki se rozhlížela kolem sebe. Věděla, že se bude stěhovat do stejného města, ale nevěděla kam přesně. Měla strašnou chuť tuhle cestu sjet naposledy na boardu, ale Kaito žádný neměl. Vlastně ani nevěděla jestli na něm jezdí. Nevěděla o něm vůbec nic.
,, Kaito ?" zeptala se potichu.
,, Hmm ?"
,, Jezdíš na.... teda chci se zeptat...víš kde budeme bydlet ?"
,, Zvláštní že o tom nevíš. Poznáš to jak tam budeme, ale jak jsem říkal. Musíme ti sbalit první věci." řekl otráveným hlasem. Yuki přikývla a po celou dobu ani jeden z nich nepromluvil. Když už se blížili k bytu kde bydlela Yuki tak jí najednou přišla SMS na její mobil. Kaito se na Yuki koutkem okem podíval a nezastavoval se. Yuki vytáhla svůj mobil z kapsičky ze sukně. ,, Neruším ?" Bylo to od Shina. ,, Ne. Nerušíš. Omlouvám se ti co se stalo." odepsala Yuki. ,, Byla to celkem sranda. Kaito vypadal jak načepýřený kohout :-) " odepsal Shin. Yuki se začala hlasitě smát. Kaito lehce skousl spodní ret.
,, Jsme tu." řekl naštvaným hlasem Kaito ,, Počkám tě tady." dodal suše a opřel se o zdi budovy.
Yuki vstoupila pomalu do svého bytu. Byl stejný jako když ráno odešla. Dokonce si uvědomila, že od rána pořádně nic nesnědla, ale nebyl čas myslet na jídlo. Tohle bylo naposledy co tu Yuki stojí. Pomalým krokem došla do ložnice. Její postel byla poházená oblečením jako vždycky. Z jedné strany byla ráda, že Kaito čeká venku. ,, Tohle by asi neměl vidět nikdo jiný." pomyslela jsi Yuki a zasmála se. Rozhlédla se ještě jednou po svém pokoji. Nikdy nevěřila že tenhle den nastane tak brzy.
,, Sakra kde jsi !? Trvá ti to !" zařval Kaito ze dveří. Yuki se vylekala a běžela k dveřím od svého bytu, ale najednou zhasli světla,koberec se proměnil v dřevěnou podlahu. Na místo její kuchyně byla jen bílá zeď. Vše bylo tak tmavé a prázdné. Hologram bytu zmizel.
,, Fí ha. Měla jsi tu celkem bordel fialko." zasmál se škodolibě Kaito a opřel se o otevřené dveře. ,, Mám tvůj čip. Tak můžeme jít." dodal.
,, Ne. Ještě nemůžu odejit." řekla vážně Yuki.
,, Huh ? Co zase ? Neříkej mi že se ti chce na velkou." zasmál se Kaito a chytnul se za čelo.
,, Sklapni !" odsekla naštvaně Yuki a šla zpátky do svého bývalého pokoje. Jako všechny ostatní byl pokoj úplně prázdný až na noční stolek. Yuki k němu přistoupila a vytáhla šuplík.
,, Pomůcka každé opuštěné ženy ?" začal se smát Kaito. Yuki prošla kolem Kaita a dívala se do země. Držela něco pěvně v objetí.
,, Hej ?! Ty mi to ani neoplatíš ?" zeptal se vylekaně Kaito a následoval odcházející Yuki. ,, Hej ! Stůj ! Co to máš ?"
,, Fotku mé sestry." řekla smutně Yuki. Kaito se pousmál.
,, Bože ty toho naděláš. Na naši svatbě se s ní znovu potkáš. Snad mi nepodlehne." škodolibě se pousmál a rukou si projel své vlasy.
,, Je mrtvá." řekla potichu Yuki a odešla z bytu. Kaito za zastavil.
,, Sakra." zaklel a když zavíral dveře od bytu tak s nimi vší silou bouchl.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
