Anime World CZ/SK - Příběhy

,,Dobré ráno slečno Yuki. Je 7:00 ráno dne 5.9. rok 2219. Dneska bude deštivý den a předpokládané teploty se budou pohybovat kolem 13-14 Celsium. K večerním hodinám bude chladný vítr. Doporučuji si vzít s sebou teplejší kousek oblečení. Co si budete přát k snídani slečno ?" řekl hlas systému přátelsky. Uběhly dva dny od výsledků testů a Yuki si nedokázala uznat, že se její budoucnost nedá změnit. Rukou si promnula své modré oči a oddělala pramínky fialových vlasů, které jí zakrývali obličej.

   ,, Dobré ráno RUT. Ne děkuji. Dneska si pudu koupit snídani. " řekla rozespalým hlasem Yuki.

   ,, Jak si přejete slečno Yuki." odpověděl hlas RUT.

Yuki se pomalu postavila na nohy a protáhla se. Bylo to už pár dnů co ji Kaito navštívil a kdy ho viděla s Kimi. Sice Kaita nenáviděla celým svým srdcem, ale v hloubi duši se o něho začala trochu bát. Naposledy co ho viděla , nevypadal zrovna nejlépe s krvavými stopami po obličeji. ,, Co blázníš.. blbče." pomyslela si Yuki a zaťala ruku v pěst.

   ,, Slečno chcete přivolat taxi ?" zeptala se RUT.

   ,, Um. Ne ne děkuji ti, ale chci se projít." řekla Yuki a šla ke skříni se zrcadlem. Zrcadlo se rozsvítilo.

   ,, Dneska nechci žádné nové styly. Chci svůj včerejší svetr přes rameno, džínovou sukni a .." říkala Yuki, když najednou si všimla nabídce růžové gumáky a hlavami pandy. ,, Dneska má vlastně pršet." pomyslela si Yuki a přidala růžové gumáky do seznamu dnešního obleku. Yuki klikla na tlačítko obléct. Zavřela oči a když je otevřela, měla na sobě vybrané oblečení.

   ,, Ty pandy jsou tak rozkošné. Huh.. málem jsem zapomněla. Chci ve stejném stylu deštník." řekla Yuki a před skříní se objevil růžový deštník s pandami. Yuki pomalu vyšla z ložnice a šla přímo směrem ke dveřím od bytu.

   ,, RUT. Odcházím." řekla s úsměvem na tváři Yuki a pomalu otevírala dveře.

   ,, Rozumím slečno." odpověděl hlas RUT.

Yuki zavřela za sebou dveře a šla prosvícenou chodbou k hlavním dveřím od baráku. Zářivé Slunce pohltily černé mraky, které pomocí kapek hrály svou smuteční píseň a zatemněli svět. Yuki pomalu položila své ruce na skleněné dveře. Kapky deště stékaly po dveřích a spojovaly se s dalšími v jednu velkou kapku. Yuki se zamračila. ,, I blbé kapky si ze mě dělají srandu." pomyslela si a roztáhla svůj růžový deštník s pandami.  Malým krůčkem položila svou drobnou nožku na mokrý chodník. Nechápala proč je tak málo lidí venku když je venku tak krásně. Měla déšť moc ráda, ale úplně nejvíc milovala sníh. Byl tak krásný a čistý. Čistý a každá vločka byla originální, přesně tak, jako lidská duše.

            Yuki se procházela mezi kapkami deště a vdechovala vůni deště. Měla už velký hlas, ale nedokázala pospíchat, když píseň dopadajících kapek jí tak uklidňovala. Najednou Yuki zazvonil mobil. ,, Kdo by mi jen tak mohl psát." pomyslela si překvapená Yuki a vytáhla mobil z malé kapsičky v sukni.

   ,, To si ze mě dělá srandu ten blbec !" zařvala Yuki nahlas aniž by jsi uvědomovala, že kolem ní chodí lidi.

   ,, O-omlouvám se !" řekla stydlivě Yuki a sklopila hlavu.

   ,, Ta je nevychovaná." ,, Strašné dítě." Naštvané hlasy lidí jí obklopovaly kolem dokola. Společnost nenáviděli lidi , kteří jsou trochu odlišní od ostatních, s pohledem plným nenávisti. Yuki se znovu podívala na svůj mobil. Došla jí SMS kde bylo napsané. ,, Potřebuji s tebou o něčem mluvit. Okamžitě ! Kaito." Yuki se ďábelsky usmála a rychlím pohybem prstů mu odepsala.

            Kaito seděl na posteli a pomalu si oblékal na své holé tělo tričko, když najednou mu zazvonil mobil. Pomalu natáhnu svou pravou ruku k nočnímu stolečku u postele, kde měl položený svůj nový mobil.

,, Ccc..nicka." zaklel Kaito a skousnul si spodní ret.

Kaito položil zpátky mobil na noční stolek a sundal ze sebe rychle tričko. Rychlím pohybem se položil na postel a podepřel si hlavu polštářem. Po chvíli se podíval znovu na stolek a vzal mobil do ruky. ,, TRHNI SI !" přečetl znovu Kaito  v SMS , která mu došla od Yuki.

            Yuki přecházela přechod směrem k obchodu s potravinami. Usmívala se od ucha k uchu. Nemohla se nabažit toho pocitu a ani představy, jak se Kaito musí cítit, když ho nějaká holka odmítla. Radostnými poskoky doprovázela svou cestu ale najednou dívka, kterou tak dobře znala, vyšla z obchodu s potravinami. ,, Kimi. Tak ta mi tu ještě scházela." pomyslela si Yuki a pomalu se otočila ke Kimi zády aby jí nepoznala.

   .,, Yuki ! Jsi to ty ?" zařval jemný hlásek ze dveří obchodu.

   ,, Sakra !" zaklela pro sebe Yuki a dělala, že nic neslyšela. Dříve Yuki připadaly její kroky tiché jako motýlí pohyb křídel a teď to byl dusot dvou tunového slona. Yuki zavřela oči a jediné její přání bylo aby byla neviditelná.

   ,, Yuki ?!" řekla jemným hláskem Kimi a položila pravou ruku na rameno Yuki.

   ,, Eh...A-ahoj Kimi." otočila se k ní Yuki a falešným úsměvem se na ni usmála.

   ,, Tak ráda tě zase vidím Yuki." řekla líbezně Kimi.

   ,, No Kimi...nevěřila by jsi tomu, ale já tebe taky."

   ,, Ani nevíš jak vám to s Kaitem přeji." dodala. Yuki zaťala ruku v pěst.

   ,, To jsi ze mě děláš srandu ne ? Laškuješ s ním a přeješ nám to ?!" zařvala Yuki z plného hrdla vzteku.

   ,, Y-yuki ale ty nechápeš situaci." koktala Kimi.

   ,, Nechápu ?! Ty jsi jediná kdo tu nechápe situaci." odpověděla vážně Yuki.

   ,, Takže ty jsi na holky ?" zděsila se Kimi.

   ,, JO ! Počkat co ?! Nejsem !" zařvala Yuki naštvaně.

   ,, Uf. Tak to se mi ulevilo za vás za oba. Kaito by asi nebyl rád že holku,kterou má rád je na holky i když s jeho povahou by to možná přineslo pro něho větší potěšení." chichotala se Kimi.

   ,, Cože ? On ti řekl že mě má rád ?" ptala se nevěřícně Yuki.

   ,, Ne neřekl.." řekla Kimi a chytla se za bradu. Yuki zhluboka vydechla ale nemohla se ubránit pocitu smutku.

   ,, Víš Kaito mi napsal že by se mi chtěl omluvit a že by si chtěl semnou o něčem promluvit, ale nedošlo k tomu. Jako omluvu jsem si vybrala restauraci s živou hudbou. Chtěla jsem si sním zatančit...Yuki je to neuvěřitelně dobrý tanečník !" rozplývala se Kimi.

   ,,Super a a co bylo dál ?" zeptala se nenápadně Yuki.

   ,, Um jo už vím ! Přišel tam jeho kamarád a řekl mu něco jakože kde má svou ..ehm...promiň mi to slovo ... ,,děvku,, když je tu semnou. Kaito mě okamžitě pustil. Viděla jsem jeho naštvaný obličej a řekl mu ať to okamžitě odvolá nebo mu rozbije hubu." řekla Kimi a upravila si pramínek vlajících vlasů.

   ,, A-a dál ?!" naléhala Yuki.

   ,, No a ten kluk řekl že ....... to je jedno a pak mu dal Kaito ráno a začali se tam prát no a Kaita nakonec vyhodila ochranka .. no a zbytek znáš." řekla Kimi s úsměvem na tváři.

   ,, Počkej co mu ten kluk řekl ?" zeptala se nenápadně Yuki.

   ,, Hmm to už si moc nepamatuji. Promiň Yuki už musím jít. Ahoj." odsekla Kimi a rozběhla se k autobusové zastávce. Yuki zůstala nechybně stát. ,, Co mu ten kluk řekl ?" pomyslela si a vzala svůj mobil do ruky.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.