Alchymie - 4. kapitola
Informace:
Jane s Jollym řeší případ utonutí, ale byla to sebevražda? Nebo plánovaná vražda? Nebo z cela jistě jen pouhá a pouhá nehoda? Vypravte se s Jane s Jollym do tohoto příběhu, kde se pravdu dozvíte.
Omlouvám se, že to trvalo, ale byla jsem na dovolené a nebyl čas. :D
Utopenec
Pomalu, ale jistě nastávala zima. Seděla jsem na proti Jollymu v kanceláři a zahřívala jsem se teplým čajem. I Jolly měl čaj, ale nevím na co čekal, ale nepil z něho. Určitě mě chtěl jen uhánět, abych mu něco udělala, abych jsem nevyšla ze cviku. Pomyslela jsem si, když jsem Jollyho sledovala.
,,To jsem takový krasavec, že ze mně nemůžeš odtrhnout zrak?’’ zeptal se Jolly, když si všiml, že ho sleduju.
,,N...ne.’’ dostala jsem ze sebe a odvrátila jsem zrak. Cítila jsem, jak mi rudnou tváře
,,Tak proč se červenáš?’’ vyptával se dál Jolly.
,,Nečervenám se.’’ odsekla jsem mu a kopla do sebe vařící čaj, až jsem si spálila pusu.
,,To tě musí bolet.’’ posmíval se mi Jolly.
,,Nic mě nebolí.’’ zalhala jsem. V tom měl Jolly telefonát.
,,Jolly.’’ ozval se do telefonu Jolly. ,,Dobře hned tam budeme.’’ řekl a položil sluchátko. ,,Máme případ.’’ oznámil mi a kopl do sebe hrnek čaje a vstal a začal se oblékat. Já nelenila a napodobila jsem Jollyho a taky jsem vstala a oblékla jsem se. Šli jsem do auta Jolly se rozjel na místo činu. Jako obvykle mi nic neřekl, co se stalo. To byla další věc, kterou jsem na Jollym nesnášela.
Přijeli jsme k vodě. Zrovna potápěči policie vytahovali mrtvolu muže. Bylo mu kolem čtyřiceti let. V obličeji byl bílý. Bylo mi jasné, že se utopil. Ale jestli to byla sebevražda nebo vražda, to byla otázka. Za páskou čumilů jsem si všimla Felicity a Debita. Ale nedala jsem znát, že je znám. Věnovala jsem se případu. Tělo začal ohledávat patolog.
,,Tak co pane doktore?’’ zeptal se patologa Jolly.
,,Vypadá to na utonutí, ale víc řeknu po pitvě.’’ řekl patolog a začal si balit své věci. Pak jsem mrtvého mohli ohledat my. Žádné doklady u sebe neměl. Tak že jsme věděli, že budeme potřebovat jeho tisky prstů, abychom zjistili totožnost. Poté jsem nechali tělo odvést.
,,A teď vyslechneme ty, kteří tu mrtvolu našli.’’ oznámil mi Jolly a šel ke svědkům. Já šla za ním.
Od toho incidentu s Dannem, jsem nevyslýchala nikoho bez přítomnosti Jollyho. Nechtěl, abych jsem někoho vyslýchala sama. A to jsem už zbraň měla.
,,To vy jste našli mrtvolu?’’ zeptal se mladého páru Jolly.
,,Ano.’’ řekl mladík a dívka přikývla.
,,Je to strašné.’’ dostala ze sebe dívka.
,,Nechcete doktora?’’ zeptala jsem se převážně dívky.
,,Ne, to je dobré.’’ řekla dívka a pousmála se.
,,Jak jste ho našli?’’ zeptal se Jolly, spíš toho hocha.
,,Šli jsme se projít V tom jsme zahlédli ležet tělo na hladině vody. Hned jsem zavolal policii i záchranku a čekali jsme, dokud jste nepřijeli.’’ řekl nám hoch. ,,To je hrozné co se to stalo. Proč jen páchal sebevraždu?’’pomyslel si hoch.
,,Znáte toho muže?’’ zeptala jsem se obou, ale sledovala jsem spíš jeho.
,,Já ne.’’ odpověděla dívka.
,,Já taky ne.’’ zalhal mladík. ,,Nebudu jim říkat, že je to. Hachiro.’’ pomyslel si hoch. Něco jsem si naškrábala do notesu. ,,Je to feťák a bývalý přítel.’’ dál si pomyslel mladík.
,,Vaše jména a dresy, prosím?’’ požádal je Jolly.
,,Já jsem Hotaru.’’ představila se dívka, a poté zadal adresu. Já si to zapsala.
,,Mé jméno je, Ichiro.’’ představil se mladík a poté zadal adresu. Já vše zapsala do notesu.
,,Děkujeme, můžete jít.’’ oznámil jim Jolly Poté se otočil a začal odcházet do auta. Já ho následovala.
Nasedli jsme do auta a Jolly se na mě podíval. I já se podívala na něho a říkala jsem si, proč se nejede.
,,Tak co tvoje hlavinka zjistila?’’ ušklíbl se Jolly a stále mě sledoval.
,,Mrtvý se jmenuje Hachiro a je to feťák. On ho zná, je to jeho bývalý kamarád, se kterým nechce mít nic společného.’’ odpověděla jsem Jollymu.
,,Chytrá to hlavička.’’ ušklíbl se Jolly.
,,Neříkej mi tak a nastartuj a jedeme.’’ odsekla jsem Jollymu.
,,A kam pak by si chtěla jet chytrá hlavičko?’’ neodpustil si Jolly. Poté nastartoval a vyjel na silnici.
,,Ty víš kam.’’ odsekla jsem mu.
,,Dobrá jen se hned nečerti.’’ ušklíbl se Jolly a jel na policejní stanici.
Přijeli jsme na policejní stanici. Jolly zaparkoval a já si chtěla vystoupit, ale Jolly mi v tom zabránil.
,,Ještě nechoď.’’ řekl mi Jolly.
,,Je mi zima.’’ odsekla jsem mu. Jolly zamkl auto zevnitř. Co chce proboha dělat? Honilo se mi hlavou. Začal se přibližovat. Pevně jsem zavřela oči.
,,Dobrá práce chytrá hlavičko.’’ zašeptal mi Jolly do ucha a dál pusu na tvář. Cítila jsem, jak rudnu. Otevřela jsem oči. Jolly odemkl auto. Otevřela jsem dveře, ale neuvědomila jsem si, že jsem o ně opřená a žuchla jsem na zem. Pár kolemjdoucích se mohlo potrhat smíchy. ,,Jsi v pořádku chytrá hlavičko?’’ zeptal se smíchem Jolly.
,,Jo, jsem.’’ zabručela jsem a otřela jsem si loket. Naštěstí jsem na hlavu nedopadla. Vyndala jsem nohy z auta a poté jsem se postavila. Jolly mezitím zavřel auto. Vyrazili jsme na komisařství.
Přišli jsme do kanceláře a já si svlékla budu. Mikinu jsem měla od krve. Došlo mi, že jsem si ten loket sedřela. Šla jsem do kuchyňky, kde je lékárnička. Chtěla jsem si to ošetřit. Přišel Jolly sebral mi z ruky lékárničku a začal vyndavat dizenfekci. Došlo mi, co má v plánu.Sundala jsem si mikinu a vyhrnula jsem si rukáv. Jolly mi loket mlčky ošetřil. Přemýšlela jsem co to s ním je. Někdy se chová jako úchylák, ale někdy zase jako milý, laskavý člověk, jako teď. Ale když jsem se pokusila číst jeho myšlenky, nešlo to. Jediný, který dokázal blokovat myšlenky tak, abych jsem si v nich nedokázala číst.
Vrátili jsme se ke stolům. Byla jsem zamyšlena, když v tom Jollymu zazvonil telefon. Vzpamatovala jsem se a poslouchala, co Jolly říká.
,,Jolly.’’ představil se Jolly a poté poslouchal. ,,Ano,hned tam budeme.’’řekl a položil sluchátko. Poté se podíval na mě. ,,Ty si ještě nebyla na pitevně, že ne?’’ zeptal se mě.
,,Ne, proč?’’ zakývala jsem hlavou.
,,Tak teď se tam jede.’’ ušklíbl se Jolly a vstal a vzal na sebe kabát. Já ho následovala. Šli jsme mlčky do auta a Jolly jel na pitevnu.
Jolly už přesně věděl kudy se má jít. Já se rozhlížela kolem sebe, ale přitom jsem sledovala Jollyho, abych sem se neztratila. Jolly, aniž by zaklepal vešel do jednich dveří. Já ho následovala.
V pitevně to páchlo po mrtvolách. Začal se mi zvedat žaludek, ale řekla jsem si, že to vydržím. Jollymu to evidentně nevadilo. Musel být už trénovaný.
,,Tak co pro nás máš, doktore?’’ zeptal se Jolly a poklepal patologovi na rameno. Ten se lekl.
,,Fuj, to jsem se lekl. Nestraš mě takhle.’’ vyčetl Jollymu patolog. Kdyby mi nebylo tak blbě, určitě bych jsem se maličko zasmála.
,,Tak co pro nás máš?’’ zeptal se znova Jolly,aniž by se omluvil.
,,Ještě pitva není hotová, ale nezemřel na utonutí.’’ oznámil nám patolog. Což byla novinka.
,,Takže vražda?’’ zeptal se Jolly.
,,Je to možné. Kromě vpichů po injekci jsem našel na hlavě hematom, jak dostal po hlavě.’’ řekl patolog.
,,Takže ho někdo omráčil a hodil do vody.’’ promluvila jsem a měla jsem co dělat, abych jsem nezačala zvracet.
,,I to je možné.’’ řekl patolog. ,,Víc až po pitvě.’ oznámil patolog a k mé radosti jsem už odcházeli.
,,Na shledanou.’’ rozloučila jsem se. Jolly odešel bez rozloučení a patolog jen zamával na pozdrav.
Vyšli jsme ven a já z hluboka nadechla. Bylo to tak příjemné dýchat čerství vzduch. Že mi byla zima, jsem v tu chvíli neřešila.
,,Jedeš, nebo mám jet bez tebe?’’ křikl na mě Jolly. Ještě jednou jsem se nadechla a šla si sednout do auta k Jollymu. ,,Co ti to tak trvalo?’’ zeptal se, když na startoval auto a rozjel sel.
,,Ty si nepotřeboval nikdy čerstvý vzduch?’’ zeptala jsem se otázkou.
,,Možná.’’ neodpověděl mi Jolly a jen se ušklíbl.
,,Co teď?’’ zeptala jsem se Jollyho.
,,K vodě.’’odpověděl Jolly.
,,Co tam?’’ divila jsem se.
,,Hledat loď.’’ odpověděl přímočaře Jolly. Nechápala jsem ho
,,Víš, že ti skoro vůbec nerozumím?’’ řekla jsem na rovinu.
,,Co je na mně k nerozumění?’’ zeptal se mě Jolly.
,,Tvé způsoby chování.’’ řekla jsem na rovinu.
,,Jednou pochopíš.’’ usmál se Jolly a dál se věnoval jízdě. ,,Nezeptáš se, proč k vodě?’’ zeptal se mě.
,,Myslím, že vím, jak je tvůj záměr.’’ ušklíbla jsem se.
,,Jo? A jaký?’’ byl překvapen Jolly.
,,Že to byla nehoda a ne vražda ani sebevražda’’ odpověděla jsem Jollymu.
,,Nečetla si náhodou mé myšlenky, že ne, chytrá hlavičko.’’ zeptal se mě Jolly.
,,Nope, u tebe jediného to nedokážu.’’ řekla jsem Jollymu už po několikáté.
,,OK, OK.’’ rezignoval Jolly a přijeli jsem na místo činu.
Vystoupili jsme z auta a šli k břehu. Místo činu bylo stále opáskované našemi pásky od techniků, i když toho moc nenašli.
,,Kudy se kdo vydá?’’ zeptala jsem se Jollyho. Ten se začal soustředit, až kolem nás se objevily loutky, které Jolly vytvořil za pomoci alchymie. Vypadaly, jako živé děti. Ani mě to už nepřekvapovalo. Bylo to normální. Jolly se dost často zabýval alchymii.
,,Tohle šéfíkovi neříkej.’’ svým způsobem mě požádal Jolly. Jen jsem přikývla.
,,Tak kudy kdo vyrazí?’’ zeptala jsem se znova.
,,My půjdeme tudy.’’ ukázal kolem břehu. Nelíbilo se mi, jak řekl to my. Ale neprotestovala jsem. Věděla jsem, že to nemá cenu.
Vyrazila jsem na před. Jolly mě po chvíli dohonil a chytil za ruku.
,,Sama nikam, jen se mnou.’’ řekl Jolly rázným hlasem.
,,OK, ale mohl by si mě pustit.’’ snažila jsem se mu vytrhnou. Ale Jolly držel pevně.
,,Je to nebezpečné.’’ jediné co řekl a šli jsem ruka v ruce podél břehu a hledali jsme loď, nebo člun.
Šli jsme asi hodinu, když jsem něco zahlédla v rákosí. Zadívala jsem se tam.
,,Hele, koukej, támhle něco je.’’ řekla jsem Jollymu a ukázala do rákosí. Jolly se zamyslel a v tom se objevily jeho loutky a vytáhly z rákosí člun. Jolly nechal loutky zrušit a vzal mobila do ruky a zavolal techniky. Já začla chodit sem tam, abych jsem se zahřála.
,,Zima?’’ zeptal se mě Jolly.
,,Neříkej mi, že tobě zima není.’’ divila jsem se.
,,Nope není.’’ odpověděl Jolly a svlékl si kabát a dal mi ho kolen ramen. Chtěla jsem ho sundat a vrátit mu ho. ,,Nech si ho mně fakt není zima.’’ řekl Jolly a zase mi kabát dal kolen ramen. Přitulila jsem si kabát víc k sobě, aby mi nebyla zima. Krásně hřál. Přišlo mi, že je teplejší než ten můj. Jolly poté navigoval techniky, kteří přijeli. Pak jsme oba stáli a sledovali dění. Asi po dvou hodinách jsme jeli na komisařství.
Brzo se případ uzavřel. Byla to pouhá nehoda. Hachiro byl pod vlivem drog a někam chtěl vyplout v noci. Člun se mu porouchal a jaj tahal za šňůru, aby mohl nastartovat motor, se mu musela zamotat hlava. Ztratil rovnováhu, praštil se o okraj lodi a ponořil se do vody. Než dopadl do vody, byl mrtvý. Komisař nás pochválil za vyšetření případu tak rychle.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
