Prostě jiná... - část 8
Informace:
Ták hotovo :D
Tentokrát je kapitola trošku kratší, ale píšu to v autě tak mě neukamenujte :D
P.s Pardon za chyby
Vaše Saki ^^
Jeli jsme lesem. Už jsme se dostaly ze Siegelu a blížili se k Venké mýtině. Najednou se před námi objevil tok Kappské řeky.
Sakra...
,,Drž se !!" zařval na mě Sham a bezvarovaní jí přeskočil. Tak tak jsem to ustála.
Skvěle Shame, potom ti koupím ten nejlepší kus masa co bude ve městě.
,,Ještě jsme tam nedojely tak se uklidni." odfrkl.
Jeli jsme dost rychle, měla jsem strach o Shama jestli to zvládne, káždopádně jsem mu věřila.
,,Od řeky už je to jenom kousek... Rovnou tě vysadim u nejlepší lečitelky kmene."
Dobře, děkuju.
Před námi už se rozprostírala Venská mýtina. V dáli bylo vidět pár domečků.
To je ono ??
,,Jo, budeme tam tak za dvě minuty." ještě víc zrychlil.
Zase se neužeň ano ?? snažila jsem mu domluvit.
,,Chceš aby ten kluk přežil nebo ne ??"
Chci...
,,Tam vidíš..." udržoval tempo. Projížděly jsme domečkama když Sham prudce zabrzdil, až jsem málem sletěla.
,,Tady to je..." pokýval hlavou na dům.
Děkuju... Dala jsem mu ruku na čumák. Dýchal strašně zrychleně. Obrátila jsem se ke dveřím a zaklepala.
,,Dále !!" ozvalo se z domu.
Pomalu jsem otevřela dveře. Byl to málý, ale vevnitř utulný domeček. Všude byli knihy a bylinky. Uprostřed stála postarší žena u kotlíku a něco míchala.
,,Copak si přeješ holčičko ??" usmála se na mě.
,,Dobrý den, měla bych na vás prosbu. Můj přítel umírá, je probodnutý, potřebovala bych něco co ho zachrání."
,,Hm... to nebude levná koupě..." zamyslela se.
,,Dám vám cokoliv..." náléhala jsem na ni.
,,To nepotřebuju...stačí mi vaše slza..." usmála se a podala mi malou nádobku. Vzpoměla jsem si na představu že by Shiro umřel. Rozbrečla jsem se jako malý děcko. Do nádobky káply tři slzy.
,,To stačí..." vzala mi to. Chvíli tam něco míchala kotlíku, pak tam přidala dvě slzy a ostatní dala do poličky. Za chvíli se na nich objevilo moje jméno. V tu chvíli my to bylo jedno.
,,Tady, to by mu mělo pomoct..." podala mi zapečenou skleňenou nádobku.
,,Bože, děkuju..." dychtivě jsem jí vzala ,,Co za to chcete ??" vytahovala jsem měšec.
,,Nic, stačí mi tvoje slza." pokynula mi rukou že mám už jít. Vyřítila jsem se ze dveří a rychle naskočila na Shama.
Jedem...
,,Máš to ??" rozběhl se.
Jo, teď musíme jen doufat že to zabere...
Sham se snažil bežet co nejrychleji, ale tak aby se neuhnal. Už jsem byli zase u tý řeky. Jako předtím Sham řeku ladně přeskočil a jelo se dál. Jely jsme lesem. Vítr mi šumel kolem uší a já přemýšlela co budu dělat když to nezabere. Při té představě se mi nahrnuly slzy do očí. Rychle jsem tu myšlenku zahnala a soutřeďila se na jízdu. Příjižděly jsme do Siegelu a proplejtaly jsme se uličkami vedoucími k pálaci.
Už jsou to skoro dvě hodiny, co když to nestihneme ?? Bože já jsem blbá neměla jsem tam čtvrt hodiny brečet. nadávala jsem si.
,,Saki ! Bože uklidni se, vím že jde o život, ale s takovými nervy ho nazachráníš..." přeskočil menší zídku.
Maš pravdu musím být klidná.
Podívala jsem se do brašny jestli tam ten lektvar je, naštestí tam byl a nijak nepoškozen. Koukla jsem do dálky, viděla jsem Emy jak sedí a hlída.
Skvělý už jsme tady.
Sham prudce zabrzdil a já seskočila. Klekla jsem si k Shirovy a z brašny jsem vyndala lektvar. Rozepla jsem mu košili a nalila na ránu a do rány. Rána se zacelila, ale Shiro pořád nepřicházel k sobe. Zkoušela jsem mu nahmatal tep. Nic, ani známka toho že by žil.
,,Ne, přisli jsme pozdě..." oči mi zalily slzy ,,Ne... to nesmíš... nesmíš mi umřít..." slzy zase tekly proudem ,,Né... Shiro... já to myslím vážně... to nesmíš..." štouchla jsem do něj. Nic, ani jedinej pohyb nic. Položila jsem hlavu na jeho hruď a břečela. Moje slzy se mu vpíjely do oblečení. Nevěděla jsem co budu dělat. Nevěděla jsem jak se dostanu domů, nevěděla jsem nic.
*Buch*
Zarazila jsem se.
,,Co to bylo ??" utřela jsem si slzy.
*Buch* ,,A zase..." poslouchala jsem.
,,To se ti asi zdá..." Sham sklopil hlavu.
,,Nezdá." usilovně jsem poslouhala. *Buch*
Najednou se Shiro rozkašlal.
,,Bože on žije !!" tentokrát mi z očí tekly slzy štěstí. Otevřel oči a sednul si.
,,Co se stalo ??" mnul si hlavu.
,,Shiro !" vrhla jsem se mu kolem krku ,,Měla jsem takový strach..." rozbrečela jsem se mu na rameni.
,,To je v pohodě, už jsem tady..." utěšil mě ,,A jaktože nejsem mrtvej ??" zarazil se. Odtáhla jsem se a ukázala mu prázdnou skleněnou nádobku.
,,To jsi jela až na Venskou mýtinu ??"
,,Jop. Ale vetšinu zásluh má Sham." zvedla jsem se a šla ho pobrdat. To na Shira už se vrhla Emy.
,,Dostanu to maso ??" olízl se.
No jasně že jo... Až nějaký seženu.
,,Ale hodně rychle..."
Podrbala jsem ho za uchem.
,,Saki, ke komu jsi šla pro ten lektvar ??" otočil se na mě.
,,Já nevím jak se jmenovala ale Sham říkal že je nejlepší z vesnice." podrbala jsem se na zátylku.
,,A co po tobě chtěla ??"
,,Slzu."
,,A sakra..." zamračil se.
,,Co je ??"
,,Zatim nic, ale něco se stát může..." zamyslel se.
,,A co ??" náléhala jsem na něj.
,,To nevím..." začal hrabat v brašně ,,Každopádně, jelikož král už asi zjistil že jsem proti němu, tak se domů vrátit nemůžeme." vyndal mapu ,,Nedá se nic dělat, zařadíš se do toho taky..." zvdechnul.
,,Do čeho ??" koukla jsem mu přes rameno do mapy.
,,Stane se z tebe povstalec..." řekl s klidem.
,,C-cože ??" zakoktala jsem se.
,,Uvidíš..." odbil mě a vyhoupl se Emy do sedla ,,Muže Sham už jet, nebo si potřebuje odpočinout ??"
Shame, potřebuješ odpočivat, nebo můžeš jet ??
,,Když pojedeme klusem tak to zvládnu..."
,,Klusem to zvládne." otočila jsem se na Shira.
,,Dobře tak jedeme."
Vyhoupla jsem se do sedla a jeli jsme.
,,Shiro, kam to vlastně jedeme ??" dojela jsem ho.
,,Do základny v Zapovězeném lese." koukal do dálky.
,,Co jste vlastně zač ??" zeptala jsem se vážně.
,,Jsme postalecká skupina Sheep (vím že to zní divně ale má to hlubší význam :D)" odkryl si rameno, měl na něm takový divný obláček...
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
