YAOI, ne tak úplně...
Informace:
Nic není tak jak to vypadá a život přináší mnoho překvapení!
#no homo?
Kvůli homosexualitě jsem byl šikanován ostatními spolužáky, když se to začínalo ještě víc zhoršovat. Rozhodl jsem se přestoupit na jinou školu s myšlenkou, že svou chtivost zvládnu překonat.
To se mi bouhužel moc nedaří kvůli děsně přitažlivé osobě ve třídě. Jmenuje se Naro, je o hlavu menší než já. Má krátké černé vlasy, hubenou postavu a věčně věků černou mikinu s kapucí. Nevím co je na něm tak úžasného, ale nejde odolat.
Nevím jak to vysvětlit, jednoduše chci a toužím. Pokus o přátelstvý se mi v celku povedl když jsem ho pozval na sklenku. Byli jsme oba tak trochu mimo a poprvně se políbili. Pamatoval jsem si to jen já.
Za což jsem byl vcelku rád, ještě by to řekl ostatním a skončil bych tam kde jsem byl.
O den později mě zastavil na chodbě naší školy „J-já se ti chtěl... Přiznat... J-á- já tě... Miluju!“ vyjekl. Byl rudej jak rajče. „Asi ti to je... Divný... Ale já...“ než to stačil doříct přerušil jsem jeho slova. „Počkej, nic neříkej...“ chvilku jsem si užíval to, že se mi vyznal on a ne já jemu.
„Já tebe taky... Trochu..“ vyšlo ze mě jako z chlupatý deky. „Počkej, jak ty mně taky?!“ vykulil oči.
„Já myslel, že si na holky!“ pokračoval. Asi neni jedinej, kdo byl překvapenej.
Otočil se a utekl. Nepochopil jsem moc z toho co se stalo, proč zdrhnul, proč byl tak překvapenej...
Nic jsem neřešil a nechal to plavat.
Další den nepřišel, nebo jsem ho neviděl. O pár dalších dní později se zjevil za mími zády jako duch.
„Chci s tebou ještě mluvit!!“ vzal mě za ruku a vytáhl mě z lavice na chodbu.
„Já-já...“ odmlčel se. Nevydržel jsem to a vyjel po něm.
Začal jsem ho vášnivě líbat, až jsem jeho zády nacovali na zeď.
„P-poč-!“ nestačil doříct slovo a znovu jsem mu zacpal pusu svým jazykem.
Pokusil jsem se zajet pod jeho tričko, když už se vzdával. Najednou začal zas bojovat a odstrkávat mě. Najížděj jsem rukou na jeho hruď.
Okamžitě jsem přestal když jsem ucítil obvazy. Taky jsem se vmžiku odtrhl. Ze své ruky jsem přejel pohledem na Naro, který byl ve skutečnosti "Ta Naro".
„Ty si holka?!“ zklidnil jsem se.
„Jo, chtěla jsem ti to říct.“ koukla posmutnile na zem.
„Lidi mě jako dívku neuznávali, proto jsem se začala oblíkat jako kluk.“ řekla a posmutnile se pousmála.
Začal jsem se neskutečně smát „Já se zamiloval do holky!“
Začátky byli těžké, ale Naro se zas začala oblíkat jako děvče.
A navíc jsme spolu začali chodit. Každým dnem jsme se poznávali víc a víc. A naše láska drží do teď...
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
