Anime World CZ/SK - Příběhy

Můj přítel

Na muže jsme s doktorem koukali jak z jara. Ani jeden z nás nevěděl, kdo to je. Doktor to nemohl vědět vůbec a já si nevzpomínala, že bych jsem ho znala.

,,Kdo jste?’’ zeptal se doktor. Já byla v mírném šoku. Kdo to je, a jak zná mé jméno? Ptala jsem se sama sebe.

,,Oh...promiňte.’’ omluvil se muž. ,,Jmenuji se Hyuuga a jsem tady přítel Jane.’’ představil se muž a oznámil nám, kdo je.

,,Takže, to jste vy, kterého jsem tajila před rodiči.’’ dostala jsem konečně ze sebe. ,,Proč tajíme vztah?’’ zeptala jsem se Hyuugi.

,,Hlavně ty si ho chtěla tajit. A proč, to netuším. Já tě miluju tak moc, že jsem s tím souhlasil.’’ řekl Hyuuga.

,,Nechám vás osamotě, ale nebuďte tu moc dlouho. Jane potřebuje odpočívat.’’ řekl doktor a odešel. Já osamostatněla jsem s Hyuugou sama.

,,Jak ti je, Jane?’’ zeptal se mě Hyuuga.

,,Jo, dobře.’’ řekla jsem částečně pravdu. Bylo mi mizerně. Žebra bolela i hlava, ale nedala jsem nic najevo. Hyuuga si sedl na mou postel k mým nohám. Nevím proč, ale cítila jsem se nějak divně v jeho blízkosti. Jako by tu něco nehrálo. Ale snažila jsem se být v klidu a nedat nic najevo.

,,To je dobře. A víš, kdy tě pustí?’’ zeptal se mě Hyuuga.

,,Na to je ještě brzy. Jsem tu teprve asi čtyři dny.’’ odpověděla jsem Hyuugovi.

,,Doufám, že to bude co nejdřív.’’ usmál se Hyuuga. ,,Abych jsem se mohl o tebe postarat.’’ usmíval se Hyuuga.

,,O to se bude chtít postarat nejspíš má rodina.’’ řekla jsem mu.

,,Už tu byla?’’ zeptal se mě Hyuuga.

,,Odešli chvilku před tebou.’’ odpověděla jsem mu.

,,Škoda, že jsem na ně nenarazil. Rád bych je poznal.’’ řekl Hyuuga.

,,Myslíš, že já bych byla ráda, aby si je poznal?’’ zeptala jsem se Hyuugi.

,,Určitě, když si mě tento víkend jim chtěla představit.’’ odpověděl mi Hyuuga. Tak to musí být opravdu můj přítel. Řekla jsem si pro sebe. Usmála jsem se na Hyuugu.

,,Tak zítra přijď dřív a já tě jim představím.’’ navrhla jsem Hyuugovi.

,,Uvidíme, musím taky pracovat, ale jakmile to půjde, tak se tu zastavím.’’ usmál se na mě Hyuuga.

,,A kde pracuješ?’’ zeptala jsem se ho.

,,U policie, jako ty.’’ odpověděl mi s úsměvem Hyuuga.

,,U...policie?’’ divila jsem se, že i já tam pracuju.

,,Ano i ty. Tady jsme se i poznali.’’ usmíval se Hyuuga.

,,A to jsem alkoholik nebo ne?’’ zeptala jsem se Hyuugi.

,,Nejsi, ale je to složité. To ti vysvětlí náš šéf.’’ odpověděl mi Hyuuga.

,,Dobře...vyprávěj mi, jak jsme se pořádně poznali?’’ požádala jsem ho.

 

Hyuuga vypráví:

 

,,Stalo se to tak, že si k nám přišla na oddělení, jako nováček, hned ze školy. Hned jak jsem tě uviděl, jsem se do tebe zamiloval. Bohužel jsem parťáka už měl, tak si nemohla být přidělena ke mně, ale sdíleli jsme jednu velkou společnou kancelář, takže jsem tě měl stále na očích, pokud si nešla zrovna do terénu se svým parťákem. Jestli se chceš zeptat kdo to je, šéf ti to řekne a vysvětlí sám. Asi třikrát jsem tě pozval na rande, ale vždy si mě odkopla. Když si mě i po třetí odmítla, vzdal jsem to. Ale pak tu byl jeden případ, kdy masový vrah zabíjel malé děti a tebe to dostalo. Jsi tvrdá a nepřístupná, ale po tomto případě tě to dostalo. Pozvala si mě na panáka. Já to přijal a šli jsme. Tam ses složila a rozbrečela si se. Já tě utěšoval, až jsme se i oba opili. Asi nemusím říkat, jak to dopadlo. Od té doby spolu chodíme, ale jsme v tajném vztahu, protože nevím proč, ale ty si nechtěla, aby to kdokoliv vědět, co se mezi námi děje. Ale stále bydlíme každý zvlášť, ale většinou spíš u mě doma.’’ dovyprávěl mi Hyuuga náš společní zážitek, jak jsme se dali dohromady. Poslouchala jsem ho bez přerušení.

,,Díky moc Hyuugo.’’ poděkovala jsem mu, za příběh. ,,A proč mi to vše musí říct náš šéf?’’ zeptala jsem se Hyuugi.

,,Protože to sám chtěl a dal nám to příkazem.’’ odpověděl mi Hyuuga. V tom se otevřely dveře a v nich se objevila sestřička.

,,Vy jste ještě tady? Mizuki by měla odpočívat.’’ řekla sestřička.

,,Tak já půjdu, ale zítra po práci se tu zase zastavím.’’ usmál se Hyuuga a chtěl mě políbit, ale trhla jsem hlavou.

,,Promiň, ale na to se necítím.’’ omluvila jsem se Hyuugovi.

,,V pohodě, chápu to.’’ usmál se Hyuuga, poslal mi vzdušnou pusu a odešel. Já si lehla a přemýšlela jsem.

,,Není vám nic?’’ zeptala se sestřička a pomohla mi se posadit, abych jsem se mohla najíst.

,,Ne nic, jen si v hlavě srovnávám myšlenky.’’ odpověděla jsem sestřičce.

,,Dneska jste měla hodně návštěv to je pravda.’’ usmála se sestřička. Poté odešla zase roznášet večeře jiným pacientům. Při jídle jsem myslela na své rodiče a svého bratra Teita a taky na svého přítele Hyuugu a na to, proč jsem ten vztah tajila. Proč jsem ho zrovna já chtěla tajit. Pochopím, proč v práci, ale nepochopím, proč před rodiči a bratrem. Vždyť jsou fajn. Říkala jsem si a na jídlo jsem se vůbec nesoustředila. Ale vše jsem snědla. Po hodině přišla jiná sestřička, která odnesla prázdný talíř a pomohla mi, zase si lehnout. Zavřela jsem oči a usnula jsem tvrdým spánek a spala jsem až do rána.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.