Prostě jíná... - část 3
Informace:
Tak konečně jsem dopsala třetí kapilotu.
Doufám že se vám bude líbit ^^
Pokusím se co nejrychleji dopsat s vydat i čtvrtou :D
P.s. Pardon za chyby
Vaše Saki ^^
,,A kam teď ??" zeptala jsem se.
,,No asi začneme zbrání..." zamyslel se.
,,Cože ??" zděsila jsem se.
,,No zbraní..." zdůraznil.
Jak tohle bude pokračovat...
,,Tak pojď." vzal mě za ruku a táhnul do města. Po ulichích byli rozeseté stánky a obchody se všim možným a možná i nemožným. Všichni se na nás ohlížely a šeptali si. Přišlo mi to divný. No ale nechala to plavat.
,,Poď zamnou..." zavolal na mě. Došly jsem na náměstí a sešly uličkou dolů k obchodu, co vypadal jako zbrojírna nebo něco takového. Shiro na nic nečekal a šel dovnitř. Šla jsem za ním.
,,Ahoj Gusto !" pozdravil chlapa za pultem. Zřejmě byl křížený s liškou.
,,Ale, čau mladej !!" zvolal postarši pán za pultem ,,Tak co tě sem přivádí ??" kouknul na mě.
,,No potřebuju zjistit jestli má tady tahle, vůbec nějaký magický nadání." postrčil mě k němu. Chvilku hrabal pod pultem a pak vytahnul něco jako kukátko.
,,Nó, tak se podíváme..." nasadil si ho. Shiro mě obešel a šel k němu.
,,Hele, řeknu ti, nejen že je to pěkná holka, ale má i obrovský nadání." otočil se k Shirovi ,,To se jen tak nevidí..." poznamenal.
,,Mužu se podívat ??" zeptal se ho Shiro. Podal mu kukátko a zase odešel za pult.
,,Hm... není to zas tak špatné, myslím že to půjde..." projižděl mě.
,,Diky Gusto." dal mu to na pult.
,,Měj se a zase někdy..." zavolal na něj.
,,Jojo." odešli jsme.
,,Co to sakra bylo ??" tázavě jsem koukla na Shira.
,,Muj kamarád..." odvětil a rychle se rozešel.
,,A čím ste si mě to sakra prohlížely ??" naštvaně jsem narovnala uši.
,,Zařízení na identifikaci jakékoliv magie v člověku, nebo zvířeti."
,,Aha..." rozešla jsem se za ním ,,A proč jste to chtěli vědět ??"
,,Abych věděl jestli tě můžu vůbec trénovat." kouknul na mě.
Šli jsme městem a Shiro pořád zrychloval.
,,Shiro, proč jdeš tak rychle ??" postavila jsem se před něj aby zastavil.
,,Mám k tomu svoje důvody..." obešel mě a šel dál.
,,Má to co dělat s chováním těch lidí ??" doběhla jsem ho.
,,Dalo by se říct že jsem něco... víc."
,,Kam to vlastně jdeme ??" snažila jsem se s Shirem držet krok.
,,To uvidíš..." zaksichtil se. Blížili jsme se k paláci. Prošli jsme obrovskou branou a byli u vrat.
,,Jenom, prosím žádné komentáře..." prosebně se na mě podíval.
,,Sice nevim proč, ale dobře..." svolila jsem. Váhavě šel k bráně a bouchnul do ní. Po chvíli se dveře otevřeli. Stál v nich komorník v obleku.
,,Ale, vítejte princi." uklonil se a pustim nás do vnitř.
,,Tak princ jo ??" zašeptala jsem.
,,Neslíbila jsi něco ??" uraženě se na mě kouknul.
,,No jo už mlčim..." usmála jsem se. Vešli jsem dovntřa před námi se rozbíhala dlouhá chodba. Bylo tam spoustu dveří.
,,Mám vás doprovodit princi ??" zeptal se nás.
,,Ne, cestu ke králi si ještě pamatuju..." odsekl. Sluha se uklonil a odešel. Shiro se rozešel chodbou.
,,Takže, teď jdeme ke králi ??" došla jsem ho.
,,Jo." odbil mě.
Zněl dost... našvaně.
Šli jsme v tichu. Chodby ubíhaly a my se blížily k velkým zlatým dveřím. Stali jsme před nimi když mě najednou Shiro přitisknul ke zdi. Ruce taky. Nemohla jsem se hýbat. Zrudla jsem.
,,Tohle je vážný..." koukal mi do očí ,,Tady buď prosím potichu a poslouhej..." přiblížil se ke mě ,,Nebo ti ublíží..." zašeptal mi do ucha ,,Tak co ?? Budeš potichu ??" zase mi koukal do očí. Přikývla jsem. Pustil mě. Postavil se před dveře, vzal klepadlo a třikrát s ním bouchnul do dveří. To už jsem, pořád celá rudá, stála vedla Shira a přemýšlela.
Co to bylo ?? Teď byl Shiro jiný. Měl jiný zablesk v očích, byl... odhodlaný.
Dveře otevřel zase další sluha. Jenom se nás zachsichtil a otevřel dveře jako že máme jít dovnitř.
,,Váš syn vaše výsosti." oznámil.
,,Drž se u mě." špitl na mě a vešel dovnitř. Král tam seděl na trůnu a koukal na nás. Přišli jsme před něj a Shiro se uklonil. Rychle jsem udělala to samé.
,,Vítej synu." řekl chladně. Král byl postarší chlap, mohlo mu být tak šedesát. Měl dlouhé černé vlasy zastřižené do takového kratšího mikáda. S čím byl křížený nebylo vidět. Jeho vrásčitý obličej na nás otráveně shlédnul ze svého trůnu.
,,Takže to je ta co si říkal že ji převedeš ??" znechuceně se na mě podíval.
,,Ano, otče." odvětil mu.
,,A ty si myslíš že je hodna daru stromu ??" začal si prohlížet žezlo, které držel v ruce.
,,Ano..." řekl nervozně. Král pokýval hlavou. Najednou mě někdo chytil za obě ruce a pevně je držel. Byli to dvoje stráže. Snažila jsem se vymanit ale držely mě pevně. Jeden z chlapů mi najednou skroutil ruku tak že by mi ji mohl zlomit jediným pohybem. Bolelo to.
,,Agh !" bolestivě jsem sikla. Shira chytli taky. Ale ne moc dlouho. Jednomu podrazil nohy a kopnul ho do břiha, druhému když mě volnou ruku, vrazil pěstí. Oba byli v bezvědomí. Shiro vytahnul katanu a přiložil si ji ke krku.
,,Uděláš to a nebudeš mít dědice !!" zařval na krále.
,,Koukám, že jsi ochotný za ní dát život." ukázal na mě ,,Dobře máte mé povolení, aby tahle získala dar stromu." prohlásil.
Ocitli jsme se na chodbě. Mnula jsem si tu ruku.
,,Bolí to ??" zeptal se mě.
,,Ani ne..." koukla jsem se ruku. Byla jenom trochu červená ale nic vážného. Shiro mi vzal ruku a prohlížel si jí. Najednou mě objal a přitiskl k sobě. Zrudla jsem.
,,Promin..." zašeptal mi do ucha ,,Nedoržel jsem to co jsem řekl." sklopil uši ,,Řekl jsem že když budeš ticho tak ti neublíží... ale oni to stejně udělaly. Promin..." řekl podrážděně ,,Odpustíš mi ??"
Nikdy jsem se na tebe nezlobila.." taky jsem ho objala. Chvíli jsme tam ještě staly a objímali se. Když mě Shiro pustil.
,,Tak pujdeme ??" usmál se.
,,Kam ??"
,,Proto kvůli čemu jsme byli tady..." ukázal na dveře.
,,A to je co ??" nechápavě jsem na něj koukla.
,,Tvoje zbraň." chytil mě za zdravou ruku a táhnul mě chodbou. Došly jsme na konec chodby a tam byli dlouhé točité schody. Rychle jsme je sešly. Dole byli dveře které vedli pravděpodobně do zahrady. Shiro je otevřel a pustil mě do vnitř. Rozpínala se předemnou krásná zahrada. Všude byli růže a v rozích pečlivě zastřižené živé ploty. Ve prostřed byli něco jako skleník. Akorát to nebylo skleněný a ani tvar jako skleník to nemělo.
,,Co to je ??" ukázala jsem na to.
,,Ochraná bariéra Warského stromu." rozešel se k tomu.
,,A co to jako je ??"
,,No, dalo by se říct že strom co vyrábí magický zbraně."
,,Cože to ??" vykulila jsem oči.
,,Posoudí tvoje fyzické schonosti a udělá zbraň přesně pro tebe." vysvětlil mi.
,,No po dnešku věřím už všemu..." odvětila jsem. Došly jsme k té bariéře.
,,Do vnitř musíš sama." ukázal na ní. Přišla jsem k ní. Otevřel se na ní průchod. Chvilku jsem váhala a pak vlezla do vnitř. Průchod se za mnou okamžitě zavřel. Bylo tam jezírko a uprostřed něho ostrov a na něm velký strom. Měl modré listy a fialové dřevo, sem tam z něj vylítla nějaká žlutá jiskřička. Na ostrov vedl most. Vypadal dost chatrně, ale přesto jsem se přes něj rozešla. Došla jsem ke stromu. Nic se nedělo.
,,A co jako teď ??" zeptala jsem se sama sebe. Šáhla jsem na strom, když se v něm otevřel další průchod. Měl asi takovej tvar jako rakev. Pochybovačne jsem do něj vstoupila. Zase se za mnou zavřel. Vevnitř bylo málo místa. Snažila jsem se tam nějak pohodlně naskládat.
,,Skenování zahájeno." ozvalo se odněkud. Projel přes mě nějaký paprsek, takhle asi ještě třikrát.
,,Skenování dokončeno." ozvalo se zase. Najednou mě oslepilo světlo.
,,Proces zahájen."
Najednou jsem na sobě měla uplně jiný oblečení. Červený šaty bez ramínek, dole byli jako minisukně a vzadu měly velkou mašli. Taky jsem měla nadkolenky a vlasy do takovýho drdolu. Bylo to celkem odvážné oblečení. Zase se otevřel průchod a já vyšla ven.
,,Vaše zbraň se připravuje." ozvalo se. Najednou se mi na rukou objevili rukavice. Červené se zlatými znaky.
,,Vaše zbraň madam." ozvalo se zase.
Ono mi to právě řeklo madam ??
Chvíli jsem si je prohlížela, ale pak jsem se rozešla směr východ.
Šla jsem přes most a vyšla ven.
Tam stál Shiro.
,,Věděl jsem že tě to dobře ohákne." usmál se. Zrůžověli mi tváře.
,,Tak Temurovy rukavice jo ??" vzal mě za ruku a začal si prohlížet rukavice.
,,Asi jo..."
,,Nenech se oklamat tím že nevypadají jako zbraň, jsou velmi mocné a navíc ti zvyšují všechny fyzické schopnosti." začal vysvětlovat ,,S tréningem začneme zítra." ukázal na zapadající slunce.
,,Tak jo." koukla jsem na západ slunce. Dostali jsme se ze zámku a šli městem. Přemýšlela jsem o tom co Shiro udělal. Zabil by se kvůli mě kdyby musel.
,,Nepujdeme někam na večeři ??" vyrušil mě Shiro.
,,Tak jo." usmála jsem se. Šli jsme do takový skromný hospůdky. Když jsme tam vešli bylo tam celkem živo. Povečeřeli jsme a šli ven do ulic se procházet. Když jsme měly dost procházení sedly jsme si a pozorovali měsíc.
,,Jsi unavená ??" zeptal se mě najednou.
,,Trochu." zamžourala jsem očima.
,,Tak poď, jdeme ke mě domů." vzal mě do náruče.
,,Ty máš dům i tady ??" zeptala jsem se.
,,Jo, sice malej ale mám."
Šli jsme uličkami když se mi začaly zavírat oči a usnula jsem Shirovy v náručí.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
