Anime World CZ/SK - Příběhy

Návrat do starých kolejích

Ráno jsem se probudila úplně nahá a přilepená k Frauovi. Frau ještě spal. Bolela mě hlava, ale na vše jsem si pamatovala. Posadila jsem se. V tom se Frau probudil.

,,Dobré ráno Janey.’’ pozdravil mě s úsměvem Frau. Janey mi už pěkně dlouho neřekl. Říkával mi tak, když jsme byli malí, ale pak jsme vyrostli a Frau mi říkal jen Jane.  Uvědomila jsem si, že mi to chybí.

,,Dobré...udělali jsme chybu...tohle se nemělo stát.’’ dostala jsem ze sebe. Frau hned pochopil na co narážím.

,,Neudělali...nebo aspoň já ne. Nelituju toho.’’ oznámil mi Frau vážně.

,,Ale co ta dívka, kterou tak miluješ.’’ vzpomněla jsem si, co mi říkal doma, než jsme odletěli sem do Chorvatska.

,,Tou dívkou jsem myslel tebe. To tebe miluju, Janey.’’ vyznal se mi Frau a naklonil se ke mně a políbil mě. Neodolala jsem a taky jsem Fraua políbila. Ani nevím co mě k tomu vedlo.

,,A...a kdy sis to uvědomil?’’ zeptala jsem se Fraua.

,,Když si začala chodit s tím ničemou. Uvědomil jsem si, že žárlím. Poté mi to došlo, že tě miluju. Vždy jsem tě miloval a milovat nepřestanu.’’ vyznal se mi Frau. Po tvářích mi tekli slzy. ,,Proč brečíš?’’ zeptal se mě Frau.

,,Sama nevím...ale musím tě taky milovat, protože k tomu by jinak nedošlo.’’ dostala jsem ze sebe. Frau mě objal.

,,To bude dobré, uvidíš, ale už se tě nevzdám.’’ utěšoval mě Frau.

,,Já tebe taky ne.’’ zašeptala jsem.

,,Půjdeme snídat ne?’’ navrhl Frau. Souhlasila jsem. Oba jsme vylezli z postele a šli se obléci. Oblékli jsme se před sebou. Už to bylo jedno. Nazí jsme se už viděli. Vyšli jsem z pokoje a Frau mě chytil za ruku. Ruka v ruce jsme šli na snídani.

 

Těch čtrnáct dní uteklo jako voda a byl večer, kdy jsme balili věci. Jelo se domů. Věděla jsem, že se mi bude stýskat po této krásné dovolené, kterou jsem si užila. Nejen že, jsem se dostala z deprese, kterou jsem měla před odjezdem, ale taky jsem zjistila, že miluju svého vlastního bratra. Své dvojče. Ale nevadilo mi to. Když jsme se loučili s pokojem, tak jsem si hlavu položila na Frauovu hruď. Ten mě objal jednou rukou a přitiskl víc k sobě.

,,Neboj, příští rok se sem vrátíme.’’ slíbil mi Frau.

,,Vážně?’’ podívala jsem se na Fraua.

,,Vážně. Každý rok o prázdninách sem pojedeme.’’ slíbil mi Frau. To jsme netušili, že se to vše maličko s komplikuje.

 

Byli jsme už na letišti, odbaveni a čekal jsme u brány, až nás pustí do letadla. Bylo šest hodin večer. Doma jsme měli být ještě týden, než jsme se měli vrátit do práce. S Frauem jsme se dohodli, že podnikneme různé výlety. Taky jsme se dohodli, že náš vztah budeme tajit. Jinak by mohl nastat problém. A to jsme ani jeden z nás nechtěli. Jediné co jsem nechtěla, bylo mluvit s Castorem.

 

Za deset minut šest jsme mohli nastoupit do letadla. Přiletělo zase malé letadlo, protože do Japonska letělo málo lidí. Seděla jsem zase u okýnka. Než jsme vzlétli, dívala jsem se z okna a hlavu si položila na Frauovi rameno. Ten mi dal do vlasů pusu.

,,Neboj, příští rok tu zase budeme.’’ utěšoval mě Frau.

,,Vím, ale i tak je mi smutno.’’ přiznala jsem. ,,Přišla jsem o panenství se svým vlastním bratrem a zároveň životní láskou.’’ dodala jsem a podívala se na Fraua. Měla jsem to nutkání ho políbit, ale ovládla jsem se. Nechtěla jsem, nějak na nás hodit podezření, i když nikdo známí v letadle nebyl. Přesto jsem to riskovat nechtěla, a Frau to na mě poznat, tak se jen usmál a dál mi na čelo pusu aspoň. Poté co letadlo vzlétlo jsem usnula na Frauově rameni. I Frau usnul opřenou hlavou o moji hlavu. A oba jsem spali, dokud nám letuška nezačala servírovat jídlo. Po jídle jsem znovu usnula. Frau už ne, takže, než jsme přistáli, mě vzbudil.

 

Vystoupili jsme z letadla po přistání a šli si pro svá zavazadla. Chvíli nám to trvalo, než naše zavazadla přijela. Poté Frau zavolal taxíka a jeli jsme domů.

 

Doma jsem vybalila s Frauem věci a připravila pračku na praní. Jinak ve schránce jsem měla dopis od Castora. To jeho písmo poznám už. Hned jsem dopis roztrhala a zahodila do koše. Ani jsem si to nepřečetla.

,,Ten ti pokoj nedá co?’’ zeptal se Frau.

,,Bohužel ne, ale já nechci slyšet žádné vysvětlování. Stačilo mi, co jsem viděla.’’ odpověděla jsem.

,,Mě tak napadlo nechceš se přestěhovat ke mně do pokoje? Mám větší postel než ty.’’ navrhl mi Frau.

,,Jen pyžamo si tam hodím. Jinak kdyby přišla návštěva, tak ať nic nepoznají.’’ souhlasila jsem.

,,Myslím, že pyžamo nebude nutné.’’ ušklíbl se Frau a přiblížil se ke mně. Vzal mě za bradu a políbil mě. Já mu polibek oplatila. Frau mě vzal do náruče a odnesl do jeho pokoje.

 

V jeho pokoji mě položil na postel a nepřestával líbat. I já ho líbala. Rukou zajel pod tílko a začal si hrát s mým prsem. Začala jsem pomalu vzdychat. Zajela jsem pod tílko Fraua a začala ho po zádech hladit. Nakonec jsme si oba svlékli tílka a přešli jsme na kraťasy. Až jsme byli ve spodním prádle. Navzájem jsme si svlékli spodní prádlo a Frau do mě vnikl. Začal přirážet. Oba jsme vzdychali. Frau si při tom hrál s mými prsy, jednou rukou jedno prso hladil a druhé lízal a cucal. Bylo to velice nádherné a vášnivé. Po půl hodině začal přirážet víc a víc a oba jsme vzdychali. Poté jsem se udělali navzájem. Frau ze mně slezl a lehl si vedle mě. Já si opřela hlavu o jeho hruď a Frau si mě blíž k sobě přitiskl.

,,Miluju tě, Janey.’’ řekl mi Frau.

,,Taky tě miluju.’’ vyznala jsem se Frauovi.

,,Jsi ta nejlepší přítelkyně a milenka v jednom.’’ řekl Frau a políbil mě do vlasů.

,,Tak ty si můj první nemohu posoudit, ale jako přítel jsi ten nejlepší. Věřím, že by si mi neublížil.’’ řekla jsem Frauovi.

,,Neboj, tobě bych ublížit nedokázal.’’ usmál se Frau.

,,Ani já tobě ne.’’ usmála jsem se na Fraua. V tom zazněl zvonek. Já rychle popadla své věci a běžela do koupelny. Frau na sebe hodil spodní prádlo a kraťasy a šel otevřít dveře.

 

V nich stál Castor. Frau z toho radost neměl. Už zase otravuje. Pomyslel si Frau. Já s napětím čekala co se bude dít. Poslouchala jsem za dveřmi a mezitím jsem se oblékla do tílka, spodního prádla a kraťasů.

,,Co tu chceš?’’ zeptal se ostře Frau Castora.

,,Mluvit s Jane.’’ řekl Castor.

,,Kolikrát ti máme říkat, že s tebou mluvit nechce?’’ zeptal se ostře Frau.

,,Musím jí to vysvětlit. Špatně to chápete. Byla to nehoda.’’ trval na svém Castor. Vylezla jsem z koupelny.

,,Tak Castore, já s tebou mluvit nechci. Viděla jsem co jsem viděla a to nepopřeš. A jako důkaz mám svědka.’’ řekla jsem podrážděně Castorovi.

,,Jo tvůj brácha. To je jasné, že vy sourozenci držíte pospolu.’’ trošku zvýšil hlas Castor.

,,Nekřič tady. Na to není nikdo zvědavej. A i kdyby se mnou byl někdo jiný, tak by nepopřel co jsem viděla.’’ nedala jsem se.

,,Já nekřičím, a viděla si úplný hovno.’’ dál zvyšoval hlas Castor.

,,Viděla jsem, jak se držíte za ruce a líbáte se.’’ taky jsem začala zvyšovat hlas. Frau čapl Castora  a vytáhl do bytu a zavřel dveře.

,,Dobře, to jsi viděla, ale já ho nelíbal, to on mě. ‘’ trval na svém Castor.

,,Taky si ho líbal. Když člověk někoho miluje, má zavřené oči a ty si je měl při tom polibku. Kdyby si to nečekal, tak by si je měl otevřené a vykulené.’’ trvala jsem si na svém.

,,Dobře, chtěla si to, máš to mít. Ano miluju ho a tebe jsem jen využíval k zamaskování, že jsem homosexuál. Jsem rád, že jsme se spolu nevyspali, protože bych toho litoval. Ale teď se mi přiznej taky. Ty miluješ jiného, že?’’ přiznal se mi Castor. Dostala jsem takový vztek za ty jeho řeči, že jsem se neovládla a vrazila mu facku.

,,Ne, nemiluju! Tebe jediného jsem milovala!’’ křičela jsem na Castora.

,,Tak proč si se mnou nechtěla mít sex?’’ nedal se odbýt Castor.

,,Když je to poprvé, chce být člověk na to připraven a já nebyla! Vše si zkazil! A teď vypadni!’’ dál jsem na něho křičela. Frau otevřel dveře a než Castor stačil něco říct, tak ho Frau vyrazil a zavřel za ním dveře. Poté mě hned objal. Já začala brečet na jeho hruď.

,,To bude dobré...ještě týden máš od něho klid a pak ho budeš vídat jen v práci, ale neboj budu tam i já.’’ konejšil mě Frau. Pevně jsem ho objala.

,,Nepouštěj mě.’’ požádala jsem Fraua a snažila jsem se už nebrečet, ale nešlo to. Frau mě vzal do náruče a odnesl do našeho společného pokoje a položil na postel. Lehl si vedle mě a objímal mě. Já mu brečela na hrudi a byla jsem ráda, že ho mám u sebe. Ještě víc jsem se k němu přitulila. Po chvíli se mi povedlo usnout.

 

Ráno jsem se probudila ve stejné poloze, jako jsem usnula večer. V náručí Fraua. Frau ještě spal. Ještě jsem si zavřela oči, ale už jsem nespala. Frau se po chvíli probudil. Otevřela jsem oči.

,,Promiň, že jsem tě vzbudil.’’ omluvil se mi Frau.

,,V pohodě, stejně jsem už nespala a byla jsem vzhůru dřív než ty.’’ usmála jsem se. Frau mě pustil a rukou mě pohladil po tváři. Usmála jsem se na něho a on na mě.

,,Jak ti je?’’ zeptal se mě Frau.

,,Líp.’’ odpověděla jsem pravdu. ,,Nemáš hlad?’’ zeptala jsem se Fraua.

,,Mám a dost velkej, byl jsem bez večeře.’’ ušklíbl se Frau.

,,Tak tu čekej, já něco udělám.’’ usmála jsem se, políbila Fraua na nos a šla dělat snídani.

 

Po snídani jsme šli na nákup, protože doma skoro žádné jídlo nebylo. Nasedli jsme do auta jeli do velkýho obchoďáku na velký nákup. Frau řídil. Sice řidičák mám, ale auto nikdy neřídím, i když Frau mě dost často lákal, ale já nechtěla. Možná se bojím nevím.

 

Asi po hodině nákupu jsme jeli domů. Doma jsme uklidili nákup a začali jsme plánovat, co v příštích dnech spolu podnikneme. Naplánovali jsme si v horkých dnech plavečák a pokud by nebylo takové vedro, tak nějaký ten výlet po zámcích a hradech. I zříceninách. Prostě kam jen to půjde, tak bychom jeli. Dneska bylo krásně teplé počasí, tak jsme se vydali do pavečáku.

 

Přišli jsme tam a bylo dost lidí, ale naštěstí venku a vevnitř skoro nikdo. Takže jsme měli možnost jít na různé atrakce a nečekat fronty. Šli jsme na tobogán, vodní vír i do bublinek. I zaplavat jsme si byli. Ven jsme taky šli, ale ne opalovat se, protože opáleni jsme už byli. Od moře. A takhle bylo krásně celý týden, tak jsme ho trávili u vody. A po týdnu zase do práce.

V práci se nic nezměnilo. Castor se mnou nekomunikoval, za což jsem byla ráda. Ostatní pracovníci se dozvěděli o našem rozchodu, ale nikdo nic neříkal. Jen má kolegyně v kanceláři trošku vyzvídala, ale nic jsem jí neřekla. Nechci všude rozhlašovat, že je Castor homosexuál. Nejsem zas až tak zlá. A tak se život vrátil do starých kolejích.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.