Prostě jíná... - část 1
Informace:
Takže tohle je muj první příběh tady a čtvrtý vůbec :D
Tak budte prosím tolerantní :D
Enjoy ^^
Ring ring ring !! Probudil mě nepřijemný zvuk budíku.
Napřáhla jsem se a bouchla do budíku. Nic se nezménilo. Budík dál řval na celý pokoj. Už mě to pěkně štvalo. Po druhý jsem bouchla do budíku. Tentokrát už stichnul.
,,Bože..." vypravila jsem ze sebe. Neochotně jsem se koukla na budík.
,,Cože ?! 7:30 ?! To si děláš prdel ?! Sakra přijdu pozdě !" zděsila.jsem se a neohrabaně jsem se zvedla z postele. Rychle jsem se oblíkla do uniformy, popadla tašku a sběhla dolů do prvního patra. Dole u stolu seděla moje starší sestra a chřoupala cerealie.
,,Ahoj, Kasumi." pozdravila jsem ji. Ona jenom vydala jakýsi zvuk na srozuměnou jelikož měla pusu plnou jídla. Doběhla jsem do kuchyně, čapla svačinu a zase jsem šla do jidelny.
,,Ale, ale..." ozvalo se za mnou ,,Že by sme měli zpoždění ?" zašklebila se na mě Kasumi.
,,Hele, to že ti škola začíná pozdějc než mě, není duvod k tomu abyses my pošklebovala." odbyla jsem ji. Došla jsem do předsíně a začala si nazouvat boty.
,,Hele, a kde je vlastně máma ?" koukla jsem na ni přes roh.
,,Asi v praci..." dala si do pusy další lžíci.
,,To je skvělý..." ironicky jsem se usmála ,,Tak já jdu..." rozešla jsem se ke dveřím.
,,Měj se..."
Vyšla jsem z domu, otevřela branku a zamířila směr střední škola Saika. Vyndala jsem si z tašky mp3 a dala si do uší sluchátka. Najednou mi někdo zaklepal na rameno. Otočila jsem se. Stál za mnou vysoký, bílovlasý kluk. Byl to Shiro.
,,Ty jo, já se tě lekla Shiro." vyndala jsem si sluchátka s uší.
,,To byl záměr..." usmál se na mě. Začervenala jsem se. Shira jsem znala už od školky. Vždycky to byl celkem hodnej kluk. Došli jsme do školy a rozešli se do svých tříd. Vešla jsem do třídy. Jako vždy to tam žilo. Došla jsem ke své lavici. Plácla jsem na ni svoji tašku a začala si připravovat na první hodinu.
,,Saki-chan !" volala na mě přes pulku třídy Yukio. Přišla ke mě a objala mě.
,,Ahoj, Yukio." taky jsem ji objala. Yukio byla moje nejlepší a taky jediná kamarádka. Ano, ve třídě nejsem moc oblibená.
,,Tak ja je ??" opřela se o lavici.
,,Ale nic moc." prohrábla jsem si vlasy.
,,A co ty a Shiro ??" samolibě se usmála.
,,Cože ?" nechápavě jsem na ní koukla.
,,Vždycky to mezi vámi jiskřilo." objala mě kolem ramen.
,,Co to meleš ??"
Ding dong ding dong...
Začalo zvonit na hodinu.
,,Řeknem si to potom..." mrkla na mě. Škola uběhla celkem rychle. Po škole mě Shiro ppzval na cafe a ja kývla. Když jsme šli domů už se stmívalo. Zrovna jsme šli pod jedním mostem když se Shiro najednou zastavil.
,,Co je ?" koukla jsem na něj.
,,Nic, jenom se koukám na vodu." sednul si na schody které vedly.dolů k vodě. Chvilku jsem tam ještě stála ale pak jsem si sedla.vedle něj. Položila jsem hlavu na jeho rameno a zavřela oči. Už jsem usínala když se za námy něco ozvalo.
,,Co to bylo ??" podívala jsem se na Shira.
,,Počkej tady." zvednul se a šel pomalu za zvukem. Začal se mi svírat žaludek.
,,Buď opatrný prosím." špitla jsem na něj. V křoví z kterého se zvuk ozýval, jako by tam bylo nějaké divoké zvíře. Srdce mi bušilo jako splašenné. Najednou z křoví vyběhla nějaká bestie. Měla dvě hlavy, šest nohou a červené oči plné smrti a nenávisti. Běžela proti Shirovy.
Ne, počkat vždyt to Shira zabije...
,,Shiro !!" zařvala jsem a do očí se mi začaly hrnout slzy. Najednou Shiro vytahnul katanu a rozseknul na pul. Nevím kde tu katanu vzal ani jaktože jí umí používat ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Shiro byl celý od krve. Byla jsem celá vyděšená a roztřesená. Z očí mi pořád tekl vodopád slz.
,,Sakra..." otočil se na mě ,,Tohle si neměla vidět..." schoval katanu. Najednou se mu na hlavě začali objevovat jakési dvě boule. Po chvíli se mu na hlavě objevily kočičí uši.
,,C-co jsi zač ??" vydala jsem ze sebe ,,A co bylo tamto ??"
,,No to je složitý..." přišel ke mě.
,,N-nepřibližuj se ke mě !" odstoupila jsem od něj.
,,Neboj se..." zase se ke mě přiblížil.
,,Ř-řekla ať se nepřibližuješ !!" zase jsem poodešla.
,,Myslím že už jsem se rozhodl..." očistil si krev z tváře.
Cože ?! Strhnul mě na zem pod sebe. Uplně jsem zčervenala.
,,S-shiro, co to dělaš ??" vykoktala jsem ze sebe. Rozepnul mi sako a sundal mi ho. Co to dělá ?! Malem mi urval dva vrchní knoflíčky od košile a odkryl mi levé rameno. Najednou se mu začali měnit zuby. Vypadaly jako zvířecí asi kočičí, vzhledem k jeho uším. Potom jsem ucítila ostrou bolest na rameni. Kousnul mě.
,,C-co to děláš ??" začaly se mi hrnout slzy do očí. Pustil mě. Po bradě mu stékala moje krev. Olíznul ji. Najednou jsem začala strácet vědomí. Poslední co jsem viděla byl usmívající se Shiro.
Probudila jsem se v pokoji s jedním oknem postelí, skříní a zrcadlem.
,,Pane bože..." sedla jsem si ,,Co se to sakra stalo ??" zvedla jsem se z postele. Najednou jsem v levém rameni ucítila ostrou bolest. Rozepla jsem si košili a začala si rameno prohlížet. Bylo obvázané obvazem. Došla jsem k zrcadlu a zděsila se.
,,Co to mám sakra na hlavě ?!" šahla jsem si na hlavu. Z mých vlasů teď koukaly kočičí uši. Najednou se něco dotkno mého lítka. Koukla jsem se a nevěřila jsem svým očím. Ocas, byl to ocas. Pak jsem si v zrcadle všimla svých očí. Byli jiné než normálě. Nebyli hnědé jako normálně, byli zelené.
,,Co se to ze mě stalo ??" šahala jsem si po ouškách.
,,Mongrel." ozvalo se od dveří. Ohlídla jsem se a ve dveřích stál Shiro a samolibě se na mě díval.
,,Cože ?" nechápavě jsem na něj koukala.
,,Mongrell." zopakoval ,,Ptala si se co se s tebou stalo, tak jsem ti odpověděl." usmál se.
,,A to je jako co ??" sedla jsem si na postel.
,,Kříženec člověka a zvířete." sednul si vedle mě ,,Třeba ty a já jsme kočičí mongrelové."
,,Takže kříženec kočky a člověka ??"
,,Ano, přesně tak..." usmál se.
,,A kdo ho ze mě udělal ??"
,,No přece já." zašklebil se na mě.
,,Cože ?!"
,,Vítej ve světě mongrellů !" zastřihal svýma ušima.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
