Anime World CZ/SK - Příběhy

U moře

Na recepci jsme dostali čipovou kartu od pokoje a stevard vzal naše zavazadla a vedl k výtahu. Já s Frauem jsme šli za ním. Dovedl nás do osmého patra až k našemu pokoji. Frau poté otevřel dveře a nechal mě projít. Poté stevarda a nakonec on sám. Stevard nám položil kufry na zem a Frau mu dal dýško. Stevard poté odešel. Já šla vybalit věci.

,,Tak jak se ti tu líbí?’’ zeptal se mě Frau a šel na balkon se podívat na výhled. Byla jedna hodina odpolední a slunce pařilo o sto šest.

,,Moc a ještě jednou díky.’’ poděkovala jsem a zezadu jsem Fraua objala. Neviděla jsem, jak to Fraua překvapilo a trošku mu zčervenaly tváře. Poté, co jsem se od Fraua odtrhla jsem šla vybalit naše věci. ,,Co podnikneme?’’ zeptala jsem se Fraua.

,,Co takhle jít k moři?’’ navrhl Frau a podíval se na mě.

,,To zní dobře.’’ souhlasila jsem a usmála jsem se. Vzala jsem své plavky a šla se převléci do plavek do koupelny. Frau se převlékl na pokoji. Poté jsme vzali deky a vyrazili jsme k moři.

 

Na pláži byla spousta lehátek, takže si každý mohl najít to své místečko. Dvě lehátka jsme si našli a šli si tam dát ručníky. Poté jsme vyrazili k moři.

 

Vlezli jsme do něho. Bylo krásně teplé. Vlny nebyli moc veliké, což bylo dobře. Plavat sice umím, ale nepatřím mezi odborníky, co plavou závodně. Frau byl lepší plavec než já. Nikdy mě nehonil, za což jsem byla ráda.

,,Kam až poplaveme?’’ zeptal se mě Frau.

,,Tak třeba k těm bójkám a zpátky?’’ navrhla jsem.

,,OK.’’ souhlasil Frau a dal se do plavání. Já se k němu hned přidala. Plavali jsme aniž bychom si povídali. Každý se soustředil na to plavání, aby se náhodou nezačal někdo z nás topit, nebo aby se nelokl té vody. Slané vody. Ta moc dobře nechutná. Jednou, když jsme dělali pokus do školy, tak jsme měli dát do vody sůl a dát to na topení, co se stane. Mně to nedalo a ochutnala jsem to. Moc dobré to nebylo. Frau se mi smál. Sám to neochutnal, ale když viděl mě, tak se mu do toho ani nechtělo jít. V tu chvíli jsem mu říkala srabe, ale jen pro sebe. Přeci Frau byl silnější než já. Doplavali jsme k bójkám a chvilku jsme si dali odpočinek. ,,Tak co?’’ zeptal se Frau.

,,Jak, tak co?’’ nechápala jsem na co naráží.

,,Myslím, jaké to je.’’ vysvětlil mi Frau.

,,Paráda. Tohle jsem potřebovala jako sůl.’’ usmála jsem se na Fraua. Ten mi úsměv oplatil.

,,To je dobře.’’ řekl Frau. ,,Byl to, ale skvělý nápad.’’ dodal.

,,To jo, jsi ten nejlepší brácha a člověk na světě.’’ usmála jsem se na něho. Frauovi zrůžověly tváře.

,,Nepřeháněj.’’ dostal ze sebe Frau. ,,Poplaveme zpátky?’’ navrhl hned na to. ,,Nebo potřebuješ ještě odpočinek?’’ dodal.

,,Poplaveme zpátky.’’ usmála jsem se a začala jsem plavat zpátky ke břehu. Frau mě napodobil.

 

Doplavali jsme na břeh a šli si lehnout na lehátka a opalovat se. Oba jsme si lehli na záda a zavřeli při tom oči. Jinak při komunikaci s Chorvaty, komunikoval většinou Frau, který byl lepší v angličtině než já. Ale kromě recepce, nebylo třeba zatím komunikovat. Taky se dorozumím, ale není to pravé ořechové, jako u Fraua. Proto jsem si řekla,že se ho budu držet jako klíště. Jak jsme tak leželi na tom lehátku, přemýšlela jsem, jak najít tu dívku, do které je Frau zamilovaný, abych mu mohla pomoci. Jenže stále mě nic nenapadlo.

,,Nad čím přemýšlíš?’’ zeptal se mě Frau.

,,Ale nad ničím, užívám si sluníčka.’’ odpověděla jsem. Sice jsem maličko zalhala. Nemohla jsem mu říct, nad čím přemýšlím.

,,Já nad tím, jak si to tu spolu užijeme.’’ řekl Frau a kdybych jsem se na něho podívala, viděla bych, jak se usmál. Jen kdybychom tušili, jak si to spolu užijeme. Asi po dvou hodinách, co jsme se smažili na sluníčku, jsme si šli znovu zaplavat do moře. Poté, co jsme si zaplavali, jsem si lehla na břicho, abych jsem si opálila i záda. Frau si znovu lehl na záda. ,,Nezajdeme si pro něco k pití?’’ zeptal se po hodince opalování. Podívala jsem se na Fraua.

,,Docela už mám žízeň.’’ přiznala jsem. Vstali jsme a šli k baru pro pití.

 

U baru bylo pár lidí. Frau objednal pro nás mochito. Barman nám ho za pár minut udělal. Jak člověk vzal za sklenici, hned ho chladila. Bylo to příjemné.

,,Můžeme si to vzít na lehátko?’’ zeptal se Frau barmana.

,,Jistě že.’’ usmál se barman. Oba jsme si pití odnesl na lehátko.

 

,,Tak na co připijme?’’ zeptal se Frau.

,,Co takhle na svobodu a dovolenou?’’ navrhla jsem.

,,Skvělý nápad.’’ souhlasil se mnou Frau. Přiťukli jsme si a napili se. Bylo to osvěžující.

,,Nedopijeme to a pak nepůjdeme na večeři?’’ zeptala jsem se, když jsem začínala pociťovat hlad.

,,Taky už mám hlad.’’ souhlas se mnou Frau. Pomalu jsme popíjeli mochito a povídali jsme si. Mluvili jsme o všem možném, jen o vztazích nepadlo žádné slovo. Frau mi nechtěl připomínat zbabralý vztah s Castorem. A ani já se o tom bavit nechtěla. Castor se mi stále snažil dovolat nebo psal smsky, ale já to ignorovala. Nebylo o čem mluvit.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.