Anime World CZ/SK - Příběhy

Let do Chorvatska

Dneska jsme vyrazili na oběd do restaurace. Nic jsme nechtěli vařit, kvůli tomu, že jsme letěli na dva týdny do Chorvatska a jídlo, které by zbylo by se zkazilo. Jinak jsem si šla v  pět hodin lehnout, protože v jednu jsme museli už být na letišti. Nevím, jak Frau, ale já se chtěla prospat. I když jsem věděla, že budu spát i v letadle. Na mobilu jsem si vypla zvuk, aby mě nikdo nerušil. Samosebou se Castor snažil dovolat a to několikrát, ale já ho ignorovala. To co mi udělal, jsem mu nehodlala jen tak odpustit a hlavně s ním mluvit. Lhal mi v tom, jak mě miluje, a že by si mě jednou chtěl vzít. Všechno byly jen kecy. Hodně mě to ranilo, ale díky Frauovi, mi bylo líp a dokonce jsem se už těšila na dovolenou.

 

Frau mě vzbudil v deset hodin. Oblékla jsem se a byla připravena vyrazit. I Frau. Frau zavolal taxíka a čekali jsme před barákem.

,,Jak se těšíš?’’ zeptal se mě Frau.

,,Jane, konečně mohu s tebou mluvit.’’ ozval se Castorův hlas. To mi ještě chybělo.

,,Co tu chceš?’’ zeptal se Frau a stoupl si přede mne. Hned mě chránil.

,,Chci si s Jane promluvit a to osamotě.’’ odpověděl Castor.

,,Ale já s tebou mluvit nechci.’’ řekla jsem Castorovi.

,,Slyšel si, nechce s tebou mluvit.’’ zopakoval mu Frau.

,,Chci ti vše vysvětlit. Byl to omyl. Nehoda.’’ trval na svém Castor.

,,Viděla jsem co jsem viděla. A jako nehoda nebo omyl mi to nepřišlo. Lháři.’’ řekla jsem Castorovi. Zrovna přijel taxík.

,,Teď nás omluv, máme tu taxíka.’’ řekl Frau.

,,Kam jedeš?’’ zeptal se mě Castor. ,,Myslel jsem, že pojedeme do toho kempu.’’ dodal hned na to.

,,Nikam nejedeme. Já jedu s bráchou na dovolenou. A nezkoušej mi volat a psát. Nenapíšu ti a ani nezavolám. Nechci s tebou mluvit.’’ trvala jsem si na svém a už jsem nastupovala do taxíku. Frau s řidičem dali tašky do kufru auta a taky si nasedli. Castor zůstal jen stát u taxíku a nezmohl se na slovo.

 

Taxík nás odvezl na letiště. Frau zaplatil a vzal tašky a šli jsme se odbavit. Ale museli jsme ještě deset minut čekat, než se otevřela odbavovačka. Pak jsme šli čekat na letadlo.

 

Bylo nás tam jen pár. Mělo i přiletěl malé letadlo, protože málo lidí letělo do Chorvatska. Seděli jsme vedle sebe a já skoro usínala. Byla jsem unavená jak kotě.

,,Klidně se opři a odpočiň si, já tě pak vzbudím.’’ řekl mi Frau.

,,Až v letadle.’’ usmála jsem se na Fraua.

,,Jak myslíš, ale vzbudil bych tě. Nebo odnesl do letadla.’’ usmál se Frau.

,,Tu radost ti neudělám.’’ ušklíbla jsem se.

,,Jsem rád, že máš lepší náladu.’’ usmál se Frau.

,,Ale díky tobě, díky.’’ poděkovala jsem Frauovi.

,,Za málo...pro tebe cokoliv.’’ usmál se Frau. Za patnáct minut tři jsme šli do letadla.

 

Frau mě nechal sednout k oknu. Poté si sedl vedle mě. Vedle Fraua seděl asi patnáctiletý kluk. Ten si hned pustil nějakou hudbu, sice nebylo rozumět co, ale měl to docela hlasité, že bylo slyšet  dunění z té hudby. Já se dívala z okna, než jsem si zavřela oči a usnula jsem.

Při letu jsem se asi dvakrát probudila. Jednou se mi povedlo, kdy se roznášelo jídlo. Na to jídlo jsem Frau vzbudila, protože taky spal. Pak ještě jednou, ale to se jídlo nepodávalo už. A ani hlad jsem neměla. Poté jsem znovu usnula. Mě a Fraua nakonec vzbudila letuška, když jsme přistávali na letišti.

 

Vystoupili jsme z letadla a šli si pro zavazadla. Na autobusové zastávce jsme narazili na víc lidí, kteří jeli do hotelu. Jeli jsme do pěti hvězdičkového hotelu. Cesta autobusem trvala asi půl hodiny. To jsem už nespala, ani Frau ne. V autobuse jsem si zapla mobila, stejně tak udělal i Frau. Měla jsem tam zprávy od Castora. Aniž bych jsem si je přečetla, jsem vše vymazala.

,,Zase ti píše?’’ zeptal se mě Frau.

,,Jo, ale neboj, dovolenou si zkazit nenechám.’’ usmála jsem se na Fraua. Dojeli jsme k hotelu a šli se ubytovat. Na recepci kmitali, jak o život, aby vše stíhali, ubytovat nové příchozí.

,,Jo, jsem zapomněl říct, že máme jeden pokoj dohromady.’’ přiznal se mi po chvíli Frau, když jsme čekali ve frontě u recepce.

,,Nevadí. Připomene si staré časy, kdy jsme jako malí spávali spolu.’’ usmála jsem se na Fraua. Bylo to poprvé, kdy jsem byla u moře. I Frau byl poprvé. Nikdy nám to nevyšlo, abychom mohli jet k moři.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.