Anime World CZ/SK - Příběhy

Dovolená

Ráno jsem se probudila a oči jsem měla nateklé od breku. Ale bylo mi to jedno. Vstala jsem a šla si odskočit na WC a umýt se. Vlezla jsem si do vany. Potřebovala jsem to jako sůl. Frau ještě spal. V tom někdo zazvonil. Rychle jsem vylezla z vany a usušila jsem se a oblékla. Frau se mezitím probudil a šel ke dveřím. Byl to Castor. Slyšela jsem, jak ty dva spolu mluví.

,,Ahoj Fraue, je Jane doma?’’ slyšela jsem, jak mluví Castor.

,,I kdyby byla, tak s tebou mluvit nechce!’’ řekl ostře Frau.

,,Musím s ní mluvit, mobila mi nebere.’’ naléhal Castor.

,,Ale ona s tebou ne!’’ odsekl mu Frau.

,,Ale musím ji to vysvětlit. Byl to omyl.’’ snažil se Castor přesvědčit Fraua.

,,Jaký omyl? Viděli jsme to oba dva! Líbal si jiného!’’ odsekl mu Frau. ,,Ještě kdyby to byla jiná, ale jiný? To nepochopím, když si homosexuál, což mi nevadí, ale takhle si zahrát s moji sestrou, která tě milovala!’’ zastával se mě Frau. Štvalo mě, že jsem zamknutá v koupelně, ale mluvit s ním jsem nechtěla.

,,Nejsem homosexuál, to on políbil mě. Mně se vyznal a políbil. Já to nečekal.’’ snažil se to vysvětlit Frauovi. Možná věděl, že je slyším.

,,To ti nevěřím, protože to tak nevypadalo! A bude lepší, když vypadneš!’’ chtěl Frau zavřít dveře.

,,Počkej prosím, chci jí to vysvětlit, jako tobě. Nelžu.’’ trval na svém Castor. To jsem to už nevydržela a vyšla jsem z koupelny. Měla jsem ještě mokré vlasy.

,,Nechci slyšet žádné tvé výmysly! Viděla jsem to  na vlastní oči! Drželi jste se za ruce a líbali!’’ křičela jsem na Castora. ,,A teď vypadni!’’ pokračovala jsem na celý barák.

,,Ale co dovolená?’’ zeptal se Castor.

,,Jeď si sám, nebo s tím svým přítelem!’’ křikla jsem na něho. ,,Sbohem!’’ řekla jsem a utekla do pokoje, kde jsem se znova rozbrečela. Frauovi se povedlo zavřít dveře přímo pod nosem Castora. Ten ještě párkrát zazvonil, ale Frau mu neotevřel už. Šel ke mně do pokoje.

 

Zaklepal na dveře a čekal. Po té co jsem řekla dále vešel. Přišel ke mně a začal mě hladit po zádech.

,,To bude dobré. Už odešel.’’ tišil mě Frau. Posadila jsem se a objala Fraua a brečela mu na rameni.

,,Proč musíte být takoví pokrytci, lháři a bůh ví co ještě?’’ říkala jsem mezi vzlyky.

,,To nevím, je to hold naše povaha.’’ řekl Frau a svedl to i na sebe tu vinu, že je taky takovej, i když to pravda nebyla. Frau nikdy nelhal, nebyl pokrytec. Prostě fajnovej dobrej člověk. Měla jsem vztek na všechny chlapi v tu chvíli. ,,Pojď najíme se, musíš být hladová.’’ řekl mi a odtáhl se. Jen jsem přikývla. Oba jsme zavítali do kuchyně.

 

V kuchyni jsem si vzala kapesník a vysmrkala jsem se. Zahodila ho do odpadkového koše. Poté jsem si sedla na místo. Frau začal připravovat jídlo. Dělal tousty, které tak miluju. Naštěstí přísady jsme na to měli doma v lednici. Opřela jsem si hlavu o stůl a sledovala Fraua, jak dělá snídani. Čaj už byl hotový, jen se musel vylouhovat. Chtěla jsem mu pomoci, ale neměla jsem na to nervy, energii ani chuť. Čaj po chvíli Frau položil přede mne a svůj si dal naproti mě.

,,Proč nemáš přítelkyni?’’ zeptala jsem se ho náhle. Frau se na chvíli zarazil.

,,Mám jednu rád. Přímo ji miluju, ale neví o tom.’’ přiznal se mi Frau. Tím zase překvapil on mě.

,,Tak jí to řekni, ať víš na čem jsi.’’ poradila jsem mu.

,,Zrovna nedávno se s jedním frajerem rozešla, tak to nechci uspěchat.’’ vysvětlil mi Frau.

,,Jsi tak hodný. Přeju ti, aby sis našel tu nejlepší, nejhodnější dívku pod sluncem. Tvoji princeznu.’’ přála jsem Frauovi.

,,Ona taková je, ale jak říkám, prochází těžkým obdobím.’’ řekl Frau.

,,A znám ji?’’ zeptala jsem se.

,,Neznáš.’’ řekl a položil přede mne talíř s tousty. Hned jsem se do nich dala.

,,Je to výborné.’’ pochválila jsem mu to. Frau se na mě usmál.

,,To jsem rád.’’ řekl a sám se dal do  toustů. Jedli jsme mlčky. Nikdo nepromluvil ani slovo. Po jídle jsem se vrhla na nádobí. ,,Já to udělám.’’ řekl Frau a chtěl mě odstrčit od dřezu.

,,V pohodě, ráda ti pomohu.’’ usmála jsem se. Tak se Frau aspoň chopil utěrky a začal utírat. ,,Co máš v plánu dneska dělat?’’ zeptal se mě a podíval se na mě.

,,Nic.’’ odpověděla jsem pravdu.

,,Nechceš se jít projít?’’ navrhl mi Frau.

,,Promiň, ale nechci.’’ odmítla jsem ho. ,,Nechceš ty vypadnout a pomoci té dívce? Určitě by uvítala něčí společnost.’’ navrhla jsem mu.

,,Ona ji nepotřebuje. Má na to bratra a sestru.’’ řekl mi Frau.

,,Aha, ale třeba když uvidí tvou snahu dostane se z toho co nejdřív.’’ trvala jsem na svém.

,,Chci se postarat o tebe. Ty to teď potřebuješ víc než ona. Je to měsíc, kdy se to stalo.’’ řekl mi Frau.

,,Aha, ale já tvou útěchu nepotřebuju.’’ řekla jsem mu na rovinu.

,,Ale potřebuješ. Jsi úplně na dranc. Potřebuješ mě a to mi nezapřeš.’’ trval si na svém Frau. Měl mě dokonale přečtenou.

,,Ale se mnou žádná legrace nebude.’’ varovala jsem ho předem.

,,S tím počítám.’’ usmál se Frau. Taky jsem se na něho pousmála. ,,Hurá, usmála ses, to je dobrý pokrok.’’ zajásal. Choval se jako malý kluk a já se neudržela a začala jsem se usmívat.

,,Chováš se jako malý kluk, který dostal lízátko.’’ smála jsem se.

,,Pokud  tě to rozesmívá, budu se tak chovat.’’ usmál se Frau.

,,Radši toho nech.’’ napomenula jsem ho se smíchem.

,,Nenechám, směješ se.’’ usmíval se Frau, jako sluníčko.

,,Slibuju, že se budu smát.’’ slíbila jsem Frauovi.

,,Slibuješ?’’ zeptal se mě Frau. Přikývla jsem na souhlas. ,,Dobrá věřím ti’’ dodal s úsměvem.

,,Jaké máš plány na dnešek?’’ zeptala jsem se ho.

,,Překvapení, něco mě napadlo, ale to je překvapení. Dneska večer se ho dozvíš.’’ ušklíbl se Frau. Jak si něco vzal do hlavy, nikdo mu to nevyvrátil.

,,OK, ale doufám, že to nebude žádné fópá, jak tě znám.’’ usmála jsem se na něho.

,,Neboj, bude to legrace.’’ ušklíbl se Frau.

,,Právě toho se bojím.’’ dodala jsem. ,,Půjdu si ustlat posel.’’ řekla jsem a vstala od stolu, kam jsem si zase sedla, když jsem dodělala nádobí s Frauem.

,,Dobře, já začnu chystat překvápko tak ne že budeš za dveřmi poslouchat.’’ varoval mě Frau.

,,Neboj, znáš mě.’’ řekla jsem mu na to.

,,Právě, že tě znám.’’ ušklíbl se Frau. Poté jsem šla do pokoje ustlat si postel a převléci se, protože jsem spala v oblečení, ve kterém jsem byla včera venku. Mezitím Frau si vyřídil pár telefonátů. Do půl hodiny byl hotov. Slyšela jsem, jak něco tiskne. Vyšla jsem z pokoje.

,,Už můžu?’’ zeptala jsem se, když jsem stála na chodbě.

,,Jasně už můžeš.’’ zavolal z obýváku Frau. Šla jsem do obýváku, kde seděl na pohovce Frau.

,,Co si tisknul?’’ zeptala jsem se ho. V tom mi podával obálku. ,,Co to je?’’ zeptala jsem se ho.

,,Jen to otevři a podívej se.’’ řekl mi Frau. Taky jsem tak učinila. V obálce byly dvě letenky do Chorvatska.

,,C...co to má znamenat?’’ dostala jsem ze sebe.

,,Vidíš, letenky.’’ usmíval se Frau.

,,Vidím, ale co to má znamenat?’’ stále jsem to nechápala.

,,Dneska ve tři letíme do Chorvatska, vše jsem zařídil, a hotel tam na nás čeká, pláž tam na nás čeká prostě všechno.’’ zajásal Frau, jako malé děcko.

,,My?’’ divila jsem se.

,,Když ti padla tvá dovolená a já neměl nic domluvené, tak jsem se rozhodl, aby si na dva týdny zapomněla na toho gaunera, tak jsem zamluvil hotel v Chorvatsku pro nás dva.’’ vysvětlil mi Frau.

,,Díky moc. Ale to si nemusel.’’ objala jsem Fraua a dala mu pusu na tvář. Nevšimla jsem si, jak mu zrůžověly tváře.

,,A..ale musel.’’ dostal ze sebe Frau.

,,Tak to, abych jsem znovu zabalila si věci.’’ pronesla jsem a pustila Fraua. Poté jsem odcupitala do pokoje si zabalit věci. I Frau nelenil a šel si zabalit věci.

Za půl hodiny jsme měli oba zabaleno a tašky nám stály na chodbě. Oba jsme si plácli. Měla jsem o hodně lepší náladu. Zapla jsem si mobila, kde jsem měla několik zpráv od Castora a nepřijatých hovorů od něho. Vše jsem smazala, aniž bych jsem si to přečetla. Nechtěla jsem se už nijak nervovat. V práci naštěstí nepracujeme spolu, protože je v dílně jako Frau. Takže s ním mluvit o samotě nebylo možné. Naštěstí. V kancelářích stále někdo byl a do šaten nechodil. Byly výhradně pro dámy a Frau vždy na mě čekal před naší šatnou, nebo já na něho. A Frau není typ člověka, co se hned s někým porve, ale kdyby došlo na nejhorší, tak by se porval. Když chce někdo ublížit mně, tak se nezná a hned by se rval. Ale to je minulost. Už takový není, protože jsme dospělí a lidé kolem nás taky. A teď se dokázal udržet zkrátka, když mi takhle Castor ublížil. Byla jsem za to moc ráda. Nejradši bych jsem sama Castora uhodila, ale taky jsem se ovládla. Nejsme přeci nějací hrubiáni. Ale za jedno jsem byla ráda. Že jsme spolu neměli žádný sex. Za to jsem byla fakt ráda. Protože by to bolelo o to víc. Litovala bych toho. Možná jsem nějaký ten sex s ním chtěla mít, vždyť je mi 26 let a ještě jsem s nikým nespala. Čekám na toho pravého. Myslela jsem si, že je to Castor, ale zmýlila jsem se a byla jsem za to ráda, že k tomu nedošlo.  Frau už nějakou tu slečnu měl, ale nikdy mu to nevyšlo. Našel si hold tu špatnou, ale vím, že na něho někde čeká ta pravá. Jeho vysloužená princezna na bílém koni, jak se říká,i když to má platit spíš obráceně, spíš princ na bílém koni, ale i ta princezna na bílém koni nezní špatně. Jen mi ho bylo líto, že je nešťastně zamilovaný do dívky, která sice nikoho nemá, ale Fraua vidí spíš jen jako kamaráda. Chtěla jsem se mu za vše odvděčit, tak jsem se rozhodla, že po dovolené zjistím o ni víc, abych jsem si s ní mohla promluvit. A zjistit, jak to myslí s Frauem, jestli ho nevodí jen za nos atd...To bych nerada. Sice nevím, jak ji vypátrat, aniž by se to dozvěděl Frau, ale měla jsem na to celých čtrnáct dní, abych jsem na něco přišla.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.