Anime World CZ/SK - Příběhy

Rozchod

Jmenuji se Jane Mizuki a mám bratra, dvojče. Jmenuje se Frau. Je nám přesně 26 let. Frau je o patnáct minut starší. Ale nevypadáme jako dvojčata. Frau je 180 cm vysoký, modrooký s blond vlasy. Kdežto já mám 155 cm, krátké tmavě černé vlasy a oči do šeda. Jsem víc po matce a Frau po otci. Oba už pracujeme. Do školy nás to nějak netáhlo. Po maturitě jsme si našli práci v jednom skladě. Já dělám něco jako kancelářské práce a Frau manuální práci. Ale ani jeden z nás si nestěžuje. Jsme dvojvaječná dvojčata, ale už od mala děláme společné věci. I ve třídě na škole jsme seděli vedle sebe. Máme společné přátelé, ale od sebe se nikdy nehneme. Frau nemá přítelkyni, ale já přítele mám. Je to náš kolega z práce a jmenuje se Castor. Ale ještě jsme spolu nespali, ale párkrát jsem u něho už přespala, když jsme byli v kině a film trval do jedenácti večer. Bydlím s Frauem v pod nájmu. Nájem platíme napůl. A o domácnost? Dělíme se spravedlivě. Nemusíme mít ani seznam, kdo co uklidí, utře atd...Každý dělá co je potřeba, když to vidí. Naši kdyby žili, tak by na nás určitě byli hrdí. Zemřeli při autonehodě, když nám bylo dvacet let.

 

Bylo léto a měli jsme volno. V práci měli tři týdny volno všichni dělníci, což bylo skvělé. S Castorem jsme si naplánovali dovolenou v horách. Naplánovali jsme si různé túry. Už jsem se těšila. Balila jsem si důležité věci, když mě vyrušil Frau.

,,Balíš si?’’ zeptal se mě Frau.

,,Jup, chci to mít brzy zabalené. Zítra odjíždíme.’’ odpověděla jsem Frauovi.

,,Jedete autem nebo autobusem?’’ vyptával se dál Frau.

,,Jedeme vlakem a pak autobusem. Proč se tak zajímáš?’’ zarazilo mě a podívala jsem se na něho.

,,Jen se zajímám kam jede moje mladší sestřička.’’ ušklíbl se Frau.

,,Nějak brzo ne?’’ provokovala jsem Fraua.

,,Na otázky není nikdy pozdě.’’ ušklíbl se Frau. ,,Jaké máš plány na večer?’’ zeptal se mě.

,,Nic, proč?’’ zeptala jsem se ho.

,,Tak si tě zamlouvám.’’ ušklíbl se Frau.

,,Na co? Co máš za lubem?’’ byla jsem hned ostražitá.

,,Nic, jen chci poslední večer trávit se svou malou sestřičkou.’’ ušklíbl se Frau a zmizel. Já se zamyšleně začala věnovat balení věcí. Když jsem po půl hodině měla zabaleno, tak se mi ozval telefon. Byl to Castor.

,,Ahoj lásko, děje se něco?’’ zeptala jsem se . Chvíli jsem poslouchala. ,,Promiň, ale dneska večer už něco mám.’’ hned jsem se mu omluvila. Chvíli jsem poslouchala. ,,Tak zítra v osm, pá.’’ rozloučila jsem se a položila jsem hovor. Vyšla jsem z pokoje a šla do kuchyně podívat se co dělá Frau.

 

Ten zrovna vařil oběd. Dělal svůj guláš, který tak miluju. Sama ho uvařit taky umím, ale nejvíc mi chutná od Fraua než ode mne.

,,Tady to voní.’’ pronesla jsem u dveří. Frau se na mě podíval.

,,Musím připravit něco dobrého na rozlučku.’’ ušklíbl se Frau.

,,Jakou rozlučku?’’ nechápala jsem.

,,Přece tvoji.’’ mrknul na mě Frau.

,,Proč, nejedu pryč na celý život, jen na týden.’’ bránila jsem se.

,,To je sice pravda, ale i tak, rozlučka musí být.’’ ušklíbl se Frau. Věděla jsem, že s ním nehnu. Už se rozhodl a tak to bude. Když si něco umanul, tak musela být po jeho, ale já byla úplně stejná.

,,Dobrá, dobrá, vzdávám se.’’ zasmála jsem se a šla si sednout ke stolu. ,,Nechceš s něčím pomoct?’’ zeptala jsem se ho, i když jsem věděla, že mi dá košem.

,,Jen seď já se o vše postarám.’’ usmál se na mě Frau. Já mu úsměv oplatila. Poté jsme si různě povídali o všem možné, o čem si povídat dá. Dokonce jsme spolu i luštili křížovku. Já psala a luštila a občas se Fraua na něco zeptala, když jsem to nevěděla. Občas ani Frau nevěděl co tam má být. Tak jsem to vynechali a vrhli se na jiná políčka, dokud nám nevyšla celá křížovka. Asi dvě jsme vyluštili než byl oběd hotov. Já prostřela stůl a Frau nandaval jídlo. Krásně to vonělo.

,,Voní to nádherně.’’ pronesla jsem.

,,A taky to chutná výborně.’’ pronesl Frau pyšně.

,,O tom nepochybuju.’’ ušklíbla jsem se. Frau nandal a popřáli jsem si dobrou chuť a pustili se do jídla.

,,Fakt výborné.’’ pochválila jsem mu.

,,Jsem rád, že chutná.’’ usmál se Frau. Po jídle jsem udělala nádobí za pomoci Fraua. Já myla a on utíral. Za chvilku to bylo hotové.

,,Co teď?’’ zeptala jsem se a podívala se na Fraua.

,,Co takhle jít se projít?’’ navrhl Frau.

,,To nezná špatně.’’ souhlasila jsem a usmála jsem se. ,,Dojdu se převléknout.’’ řekla jsem a šla do pokojíku se převléknout. Frau neotálel a taky se šel převléct. Když jsme byli převlečeni, šli jsme se obout. Poté jsme vyšli na chodbu a Frau zamkl dveře a mohli jsme vyrazil.

 

Vyrazili jsme přes park do města. Cestou jsme si povídali o všem možném. Ve městě jsme si dali zmrzlinu a obešli celé město a pomalu se vraceli domů. Cestou jsme narazili na Castora. Chtěla jsem něco říct, ale to co jsem viděla mě šokovalo. A nejen mě, ale i Fraua. Castor se líbal. Podváděl mě, ale ne s ledajakou. Nebyla to ona, ale byl to on. Toho chlapa jsem už jednou viděla. Jednou mi ho Castor už před stavoval.

,,Promiň.’’ omluvila jsem se a když se Castor přestal líbat šla jsem za ním.

 

S tím chlapem se držel za ruku. Když si mě všiml, jak si to k nim mířím, tak byl překvapený. A nejen on ale i jeho přítel.

,,Jane….co tu děláš?’’ dostal ze sebe překvapeně Castor. Nic jsem mu neřekla a vrazila facku.

,,Na tu dovolenou si jeďte sami!’’ křikla jsem na Castora a odkráčela zpátky k Frauovi. Castor i ten muž na nás zírali jak vrány. Nevěděli, jak se zachovat. Po chvíli se Castor vzpamatovala doběhl mě.

,,Jane, počkej, vysvětlím ti to.’’ zastavil mě Castor. Otočila jsem se na něho.

,,Nic mi vysvětlovat nemusíš! Sama jsem to viděla!’’ dál jsem na něho křičela.

,,Jen se uklidni, vysvětlím ti to.’’ trval na svém Castor.

,,Nechci se uklidnit! Stačilo mi co jsem viděla! Nevadí mi, že se taháš s chlapi, ale tím pádem sis neměl nic začínat se mnou!’’ pokračovala se v řevu. Měla jsem i na krajíčku, ale před ním jsem brečet nechtěla. Zrovna před ním ne.

,,No tak Jane. Buď rozumná.’’ snažil se mě zastavit a uklidnit Castor. Chtěla jsem na něho něco vykřičet, ale Frau byl rychlejší.

,,Bude lepší, když odejdeme.’’ řekl chladně Frau. Vzal mě kolem ramen a šli jsme zpátky do města a pak domů. Ty dva jsme tam nechali jen tak stát.

 

Celou cestu jsem se snažila nebrečet, ale nějaká ta slza mi přeci jen ukápla. Celou cestu mě Frau držel kolem ramen. Došli jsme domů a já se zamkla v pokojíku a zalehla jsem do postele a rozbrečela jsem se. Byla jsem v botách, ale to mi nevadilo. V tuto chvíli mi bylo všechno jedno. Celý svět jsem nenáviděla, chlapi jsem nenáviděla. Hlavně Castora jsem nenáviděla. Asi po hodině Frau zaklepal na dveře.

,,Mohu?’’ zeptal se u dveří. Už jsem byla tak trochu klidná, i když jsem stále brečela. Šla jsem mu otevřít a pustila ho dovnitř. Hned jsem si zase lehla na postel. Frau přešel ke mně a sundal mi boty hlavně a odnesl je do chodby do botníku. Poté se vrátil. Mobil mi začal vyzvánět. Byl to Castor. Hned jsem to vyhodila a vypla si mobil úplně. Nechtěla jsem s nikým mluvit. Teda ne po telefonu a rozhodně ne s Castorem. ,,Asi blbá otázka, ale jak ti je?’’ zeptal se líbezným hlasem Frau.

,,Blbě.’’ odpověděla jsem mu, aniž bych jsem se na něho podívala. Frau si sedl na mou postel a začal mě hladit po zádech. ,,Jak mi to mohl udělat? A ještě s chlapem?’’ ptala jsem se nahlas.

,,To nevím, ale nezaslouží si tě.’’ řekl Frau líbezným hlasem, přesto v tom hlasu bylo poznat, že i Frau má vztek.

,,Ještě štěstí, že jsme spolu nespali.’’ ulevilo si mi při těch slovech.

,,Vážně jste spolu neměli sex?’’ divil se Frau.

,,Jo, jsem ještě panna.’’ řekla jsem trochu naštvaně.

,,Promiň, takhle jsem to nemyslel.’’ konejšil mě Frau. On sám panicem už nebyl. Jednou jsem ho nachytala s nějakou dívkou, při pohlavním styku. Bylo mi trapně, i těm dvěma, ale stalo se. Nepohádali jsme se, jen jsme si to vyčetli. Od té doby žádnou ženskou Frau neměl. Ona se s ním rozešla poté, co zjistila, že žije v domě se sestrou. Teda myslím, že nikoho neměl. Jistá si tím nejsem, ale řešit s ním jeho sexuální život jsem nehodlala.

,,Už nikdy se nechci zamilovat.’’ pronesla jsem s pláčem.

,,Tohle už nikdy neříkej. Je tu jeden princ na bílém koni, který tě ochrání a bude milovat.’’ řekl Frau.

,,Jak to můžeš vědět.’’ zeptala jsem se ho.

,,Prostě to vím. I na mě čeká princezna.’’ usmál se Frau.

,,Stejně nikoho teď nechci.’’ řekla jsem rozhodně.

,,Chápu tě, ale to přebolí. I já měl dívku, která mě podváděla. Zjistil jsem to tak, že se mi sama přiznala. Že se zamilovala do jiného a dala mi košem.’’ začal vyprávět Frau.

,,Jak si to zval? Ani o tom nevím.’’ divila jsem se a podívala se na Fraua. Ten se nade mne shlédl a ruky mi setřel slzy, které mi tekly po tvářích.

,,Nechtěl jsem tě tím zatěžovat. A jsem chlap, ten tu nevěru vezme trochu v klidu než vy ženy. Ale jsou i případy, kdy chlapi to nesou špatně, ale já mezi ně nepatřím.’’ přiznal se mi Frau.

,,Znám ji?’’ zeptala jsem se ho a posadila se na posteli, ale nohy jsem si dala až k bradě a objala nohy ruky.

,,Tvá nejlepší kamarádka.’’ přiznal se mi Frau.

,,Nanami?’’ dostala jsem ze sebe překvapeně. ,,Nic mi neříkala, že spolu chodíte.’’ dodala jsem.

,,Ano. Oba jsme to tajili. Chtěla to tajit Haruka. Mělo mi dojít, že to nebude jen tak, když ten vztah chce tajit.’’ odpověděl mi Frau.

,,Aha. Nevěděla jsem, že je taková tajnůstkářka.’’ dostala jsem ze sebe ještě stále překvapena.

,,Je toho hodně co o ní nevíš, ale nechci tě tím zatěžovat.’’ mávl nad tím ruku Frau.

,,Jen mi to všechno o ni řekni, prosím.’’ požádala jsem Fraua.

,,Tak dobře, i když na tvé náladě se to nezlepší.’’ oddychl si Frau. ,,Je to lhářka, podvodnice, náladovka a pomlouvačka.’’ dostával ze sebe Frau. ,,Lhářka, protože lhala tobě, mně i ostatním lidem okolo. Podvodnice, protože mě podvedla s jiným a nasadila mi parohy. Náladovka, protože se jí každou chvíli změnila nálada. Jednou byla fajn, pak byla nabručená a někdy až na zabití. A pomlouvačka, protože pomlouvala své přátelé, hlavně dívky svého věku. Ale o tobě nikdy nic neřekla, teda aspoň ne přede mnou.’’ vysvětlil mi, jaká je doopravdy moje nejlepší kamarádka už od základky.

,,Neřekla bych, že by byla taková. Kdyby si byl můj kamarád, tak to nevěřím ani slovo, ale jako můj bratr, ti věřím každé slovo.’’ řekla jsem nakvašeně. Ano nakvašeně, nebo-li nasraně,

,,Jen klid, hlavně jí nic neříkej.’’ požádal mě Frau.

,,Neboj budu jako hrob.’’ pousmála jsem se na něho. I Frau se usmál na mě.

,,Díky.’’ poděkoval mi Frau. V tom měl telefonát. Hned to zvedl. ,,Ano?’’ ozval se do mobilu. ,,Hned předám.’’ řekl a dával mi mobila. ,,Haruka.’’ odpověděl mi Frau. Hned jsem si ten mobil vzala.

,,Ahoj Nanami.’’ pozdravila jsem ji. A chvíli jsem poslouchala. ,,Promiň, ale nechci jít. Chci být doma. Klidně se sejdi s Castorem, ten ti vše řekne a vysvětlí.’’ řekla jsem podrážděně. ,,Promiň, nechci o tom mluvit.’’ dodala jsem a chtělo se mi říct, rozhodně ne s tebou, ale mlčela jsem. ,,Nic si neudělala, jen prostě nemám náladu o tom mluvit natož se s někým vidět.’’ vysvětlila jsem. ,,Promiň budu končit.’’ řekla jsem a položila hovor.

,,Pěkně si ji odpálkovala.’’ usmál se Frau.

,,Nemám na ni náladu. Hlavně ne poté co si mi o ní řekl.’’ řekla jsem.

,,Chápu.’’ usmál se Frau. ,,Asi nechceš nic podnikat, co?’’ zeptal se mě Frau. Zakývala jsem hlavou, že ne. ,,Aspoň ti naliju panáka, potřebuješ ho jako sůl.’’ řekl a vstal. Šel mi nalít frťana vodky. Za chvilku byl zpátky a nesl dvě štamprle.

,,Na co si připijeme?’’ zeptala jsem se ho.

,,Na nový začátek?’’ zeptal se Frau. Přikývla jsem na souhlas a přiťukli jsme si. Hned jsem panáka do sebe kopla. I Frau ho do sebe kopl. ,,Chceš ještě?’’ zeptal se mě Frau. Zakývala jsem hlavou, že ne.

,,Spíš si vybalím zase věci.’’ řekla jsem a vstala a šla jsem k tašce.

,,Pomohu ti.’’ nabídl se mi Frau.

,,To je dobré, to zvládnu sama.’’ odmítla jsem jeho pomoc.

,,Jak myslíš, ale rád bych ti pomohl.’’ řekl mi Frau.

,,Už si mi pomohl a hodně. Jsem ti za to vděčná.’’ pousmála jsem se na něho.

,,To je samozřejmnost. Jsi moje malá sestřička.’’ usmál se Frau a dal mi pusu do vlasů. Já ho objala a znovu jsem se rozbrečela. Tentokrát v náruči Fraua. Frau mě hladil po zádech a tišil mě slovy, že to bude dobré. Poté jsem se od něho odtáhla a začala vybalovat věci. Frau odešel ohřát jídlo. Po vybalení věcí jsem si lehla na postel a zavřela jsem oči. Po chvíli se mi povedlo usnout a spala jsem až do rána.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.