ERBA knights 1
Informace:
V první kapitole jen malé seznámení. Vidím tu povídku před sebou jako film, tak snad to nebude jako bych popisoval nějaký film :D
Kapitola 1
V noci je ve městech klid. Jedinou výjimkou je velké průmyslové město Trun, kde se ulicemi města řítí obrovskou rychlostí černá dodávka a 2 černé závodní motorky. Řidiči těchto vozů jsou maskovaní a mají černé kombinézy. Jejich nebezpečná jízda ohrožuje všechny lidi okolo. Jejich cílem je únik z města co nejrychleji jen to půjde, právě totiž vyloupili městský trezor, kde zabili 5 lidí včetně 4 strážníků, kteří trezor hlídali a jednoho nevinného kolemjdoucího. Co ukradli není známo, ví se jen, že se jedná o velice cennou a velice nebezpečnou zbraň. Útočníků je celkem 6, 2 jsou na motorce, takže v dodávce musí být další 4. Tuto informaci obdržely všechny městské hlídky a policejní stanice, aby zločince okamžitě zadrželi s poznámkou, že jsou ozbrojeni.
Z místních policejních stanic vyjíždí několik policejních vozů s cílem tyto zločince zneškodnit. Jeden z policejních vozů, který řídí mladý nezkušený policista a jeho starší kolega, zahlédne vozy zločinců a vydá se za nimi. Zapínají sirény a starší policista megafon: „Toto je policie, okamžitě zastavte nebo budeme nuceni vás zneškodnit za použití střelných zbraní!“. Náhle obě motorky, které jely vpředu zpomalí, aby je dodávka mohla předjet. Oba motorkáři najednou vytahují malé jednoruční zbraně a zamíří na policejní vůz.
„A do pytle!“ zařve starší policista a mladší dupe na brzdu.
„Co děláš?! Nebrzdi!“ řve na mladšího starší policista a vytahuje svojí zbraň.
Náhle se ozve střela, starší policista se skrčí, vyndá ruku se zbraní z okna a střílí slepě do prostoru, kde se nachází motorkáři. Najednou slyší zvuk motorek jak odjíždí pryč. Podívá se na svého mladšího kolegu s dotazem, jestli je v pořádku. Obličej řidiče je však k nerozeznání a díra na předním skle svědčí o tom, že už nežije. Starší policista vystupuje z vozu a volá posily, kterým oznamuje směr, kterým zločinci unikají. Zároveň všem jednotkám sděluje, ať s nimi nevyjednávají a ať zahájí okamžitou palbu.
Cesta, kterou unikají zločinci má jen jeden nejkratší východ z města. Tam se policie rozhodla cestu zabarikádovat, postavili přes ní několik dřevěných plotů, na zem dali železné špičaté řetězy a 9 policistů zde vyčkává, až se ze zatáčky v dálce objeví jejich cíl. Je ticho, najednou však slyší, jak se blíží zvuk policejních sirén. Náhle se ze zatáčky vynořuje černá dodávka, 2 motorky a za nimi 5 policejních vozů, které je sledují.
„To jsou oni, zamířit!“ vykřikuje jeden z policistů u barikády a ostatní se postaví do obranné pozice. Mezitím, co se cíl blíží se je zezadu snaží sestřelit policisté, kteří jim jsou v patách. Avšak neúspěšně, dodávka je celá z pancíře, který se nedá prostřelit. Motorkáři svými zbraněmi strefují naprosto přesně hlavy řidičů policejních vozů. Jeden po druhém dostávají smyk nebo najíždějí do sloupů. Během pár minut už je honí jen poslední policejní vůz, který se drží těsně za dodávkou. Policisté u barikády se snaží sestřelit motorkáře. Ti jsou však až moc hbití i na motorkách na to, aby je tito policisté mohli sestřelit. Najednou se však dostanou obě motorky do špičatých řetězů a pneumatiky jejich motorek prasknou. Oba motorkáři vyletěli ze svých motorek směrem k policistům. V ruce mají však stále své zbraně a při pádu zastřelují všech 9 policistů, kteří stáli u barikád. Dodávka se při všimnutí řetězů na zemi zastaví. Policejní auto, které je těsně za nimi zastaví také. Policista, který vůz řídí najednou dostane strach. Vidí, že je poslední policista v okolí a že jsou tito zločinci profesionálové v zabíjení. Bojí se vystoupit z vozu, ale odjet z místa ho taky nemůže napadnout.
Z dodávky najednou vystupují 2 muži v černé kombinéze s bílými maskami přes oči. V ruce nemají zbraně, ale jeden z nich drží jakousi malou krabičku. Policistu napadne, že by to mohl být granát a připraví se couvnout. Z dálky za ním se však začínají objevovat další policejní posily. To ho uklidní a vytahuje zbraň. Maskovaný muž se však usmívá. Když se posily přiblíží, stiskne onu záhadnou krabičku v ruce. Vzadu se ozve obrovská exploze, která vyhazuje do vzduchu silnici i všechny policejní vozy, které se přiblížily. Než si policista stihne uvědomit, co se vlastně stalo, druhý maskovaný muž stojí přímo u jeho dveří a zírá na něj přes okno. Z dálky se ozve střela jednoho z motorkářů, která policistu zasahuje opět do hlavy. Zločinci odstraňují řetězy ze silnice, nastupují zpět do dodávky a ujíždí pryč z města.
Policejní ředitel města Trun se právě dovídá, jak celá situace dopadla.
„Co je to za teroristy?! Vyšlete na ně vše co máte, ERBU, armádu, všechno!“ řve přes celou stanici.
„Pane, jedna ze členek ERBA Unit už se za nimi vydala.“ oznamuje mu jeden z policistů.
„Kdo? Jedna? Nikdo za nimi nepůjde sám, pošlete jí okamžitě veškerou podporu.“ odpoví ředitel.
Černá dodávka mezitím projíždí lesem. V dálce před nimi si však řidič najednou něčeho všimne.
„Chlapi, pojďte se kouknout, co to je?“ říká řidič dodávky. Ostatní se v dodávce přesunují k přednímu sklu.
„To je člověk? Co by dělal v lese?“ řekne spolujezdec.
„To je jedno, přejeď ho“ ozve se zezadu.
„Má modrou uniformu, je to policajt? Ne, holka.. policistka?“ říká řidič.
„Modrou uniformu?!“ vykřikne jeden ze zločinců vzadu a hned se cpe dopředu.
„Do háje! To je ERBA, přidej, přejeď ji!“ vykřikne, když uvidí, kdo před nimi stojí.
Je to Asagi. Klidně stojí před dodávkou a dívá se na řidiče. Ten je však rozhodnut jí přejet. Když k ní dodávka přijíždí, Asagi uskakuje do stran a strážce se vyhne, stihne však vytáhnout zbraň a střelit. První střela strefila přední pravou pneumatiku dodávky a ta to celá nabrala do stromu. Vzhledem k tomu, že byla většina těchto zločinců nacpaných u předního skla, většina z nich ulehla do bezvědomí nebo při srážce vyletěli oknem a zemřeli.
„Yosh yosh“ říká si Asagi a oprašuje si špínu ze své sukně. Pak se pomalu přibližuje k dodávce a otevírá jí. Jeden ze zločinců je však stále při vědomí a při otevření zadních dveří dodávky začal do dveří střílet. Asagi to tušila a dveře zase rychle zavřela. Kulky přes pancířové dveře neprošly a Asagi počkala, až střelba utichne. Střelba najednou utichla. Asagi otevírá dveře znovu, tentokrát však boční a to už ozbrojený lupič uvnitř dodávky nečekal. Než na ní stihl namířit zbraň, Asagi ho vzala za ruku a vyhodila ven z vozu. Jeho zbraň si pak samozřejmě nechala.
„Děvko jedna, já vím kdo jsi, jsi vycvičený zabiják co? Ale co říkáš na tohle, necháš mě odejít a já ti tu nechám tu věc, co jsme ukradli, co?“ snaží se vyjednávat lupič. Asagi však neodpovídá, jen se na něho dívá smutným výrazem.
„Ne? Tak co takhle, kdybych ti dal tohle?“ pokračuje ve vyjednávání lupič a sahá si do kapsy mezitím, co se nenápadně k Asagi přibližuje. Pak rychle vytahuje nůž a chce s ním Asagi probodnout. Než ho však stihne vytáhnout, dostane takovou pěstí, že přestane vidět a ulehá do bezvědomí.
Na místo přijíždí policie z města Trun. Vidí zneškodněné zločince, ale nikoho kolem. Asagi mezitím zmizela.
Ukradeným předmětem je dělo X-26, které má sílu zničit celé město. Nakonec bylo v pořádku navráceno do městské pokladny. 2 přeživší zločinci byli posláni do věznice města Trun. O týden později se však zjistilo, že jeden z nich z věznice utekl.
Další den se Asagi vrací na svojí základnu ve městě Otome. Přijíždí do garáže ukryté v podzemí moderním vozem. Zaparkuje vedle dalších 2 stejných vozů a vystupuje.
„Ale ale, takže Zizi už je taky zpátky.“ řekne si, když se podívá na vůz parkující hned vedle jejího vozu. Nastupuje do proskleného výtahu a jede nahoru.
„Ah.. to je den. Čekala jsem tam na ně asi hodinu než konečně přijeli a ještě nebyli ani připoutaní. Šéfová mi zase vynadá, že jsem jich několik zabila, ale za to, že zemřeli si můžou sami.“ říká si Asagi při čekání ve výtahu. Když se výtah zastaví, Asagi vykračuje pomalu ven. 3 slečny v modré uniformě bez znaku ERBA se před ní postaví a ukloní: „Dobré ráno, slečno Asagi.“
„Ahoj holky“ odpoví Asagi a pokračuje ve své chůzi do své kanceláře. Když však dojde ke dveřím, ozve se zezadu „Asagi!“.
„Ajaj, mám průser“ říká si Asagi a otáčí se. Za ní stojí Zizi.
„A-Ahoj Zizi, dlouho jsem tě neviděla, jaká byla tvoje cesta?“
„Raději se ani neptej. A jaká ta tvoje? Prý si zabila 4 lidi!“
„To nebyla moje vina! Jejich auto narazilo do stromu a idioti stáli u okna a nebyli ani připoutaní!“
„Jasně jasně, vždycky nějaká výmluva! Minule na ně spadlo letadlo, pak je srazil vlak a teď nebyli připoutaní? Víš, že ty těch lidí zabiješ za chvíli víc než sami zločinci?“
„No dobře dobře, omlouvám se no. Teď mě nech se převléct.“
„To nepůjde, šéfová tě chce vidět a to hned.“
„Skvělé...“ řekne si Asagi a jde zpátky až dojde ke dveřím vedoucí základny.
*ťuk ťuk ťuk*
„Dále.“ ozve se zevnitř. Asagi pomalu otevírá dveře a vchází dovnitř.
„Dobrý den, slečno Asagi“ ozve se od dalších tří dívek v modré uniformě bez nápisu ERBA, které se následně ukloní.
„Dobrej holky“ odpoví Asagi. Vedoucí, Shika, mezitím sedí na sedačce a dívá se na Asagi.
„Holka holka, ty nás za chvíli dostaneš do průseru.“ řekne Shika, vedoucí základny.
„Já vím, omlouvám se, paní“ řekne smutně Asagi a ukloní se.
„Dělej věci tak, aby ses nemusela omlouvat. Příště už nechci žádné mrtvé ať už se bude jednat o kteroukoliv misi, jinak tě přesunu na jinou základnu.“
„Ano paní.“
„A taky jsme dostaly nové uniformy.“ dodá Shika.
„Nové? Hezčí? Už bylo na čase, jsme od našich asistentek k nerozeznání.“
„Máš jí v kanclu.“
„Dobře, děkuji.“ řekne Asagi a odchází.
„Hehe, konečně nové uniformy. Už mě začínalo štvát, že holky, které nedokončili akademii tady pracují a mají stejné uniformy jako my, jen bez znaku, kterého si stejně nikdo nevšimne.“ říká si Asagi s ďábelským smíchem a běží do své kanceláře. Tam na stole uvidí novou uniformu, tak si jí chce hned vyzkoušet. Zavírá za sebou a svléká si boty. Pokračuje s ponožkami a pak si sundavá modrou košili, kterou složí a dá jí na postel. To samé udělá se sukní, hezky jemně složit a na postel. Pak si uvědomí, že tuto uniformu už potřebovat nebude, tak jí vezme a hodí s ďábelským výrazem na zem. Pak si oblékne uniformu novou. Je mnohem hezčí, je modrá, ale má bílé proužky. K uniformě má navíc opasek a je k ní i čepice. *ťuk ťuk* ozve se u dveří.
„Asagi, něco se stalo, Erika nás všechny svolává do akademie.“ říká za dveřmi Zizi.
„Erika? Do akademie? Počkejte na mě u garáží, hned tam budu.“ odpoví Asagi.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
