Boj na život a na smrt - 10. kapitola

pic
Autor: JaneTrestry
Datum přidání: 20.07.2015
Zobrazeno: 260 krát
Oblíbené: 0 krát
4.5
Pro hodnocení se musíš přihlásit.

Informace:
Druhý den, kdy se Law probouzí po snídani vyráží i s chlapi hledat pyramidy. Rozdělí se do skupin. Jane jde s Lawem a Adrou. Najdou pyramidy. A do té pyramidy, kam jde Jane s Lawem a Adrou navštíví i zrůda. V pyramidě na všechny číhají různé pasti. Přežijí?


Akční
Drama
Fantasy
Romantika
Smutné
Souboje
Záhady
Gore (Krvák)

Pyramidy

Ráno se Law probudil a chvilku nevěděl, kde je. Poté si vzpomněl, že chtěl jít navštívit Jane do stanu, když se mu udělalo zle. Zamotala se mu hlavu. Proto si lehnul a musel usnout. Když se posadil, tak se pustil ruky Jane, která se vzápětí probudila.

 

Potřela jsem si oči a podívala se na Lawa. Byla jsem celá šťastná, že žije, že jen opravdu dostal prášky na spaní a nic víc a nic míň.

,,Jane?’’ dostal ze sebe překvapeně Law. Bolelo mě za krkem, jak jsem blbě ležela.

,,Lawe, díky bohu, jsi fit.’’ ulevilo se mi.

,,Co se stalo?’’ zeptal se Law.

,,Co si všechno pamatuješ?’’ zeptala jsem se Lawa.

,,Po vybalení věci jsem chtěl jít za tebou. V tom se mi zamotala hlava a já usnul.’’ řekl Law, co si vše pamatoval.

,,Víš jak Adra se nás ptala, jestli vypátráme toho špiona?’’ zeptala jsem se Lawa. Ten jen přikývl, že jo. ,,Tak jsem po večeři po něm pátrala. Byla jsem se dívat na hru karet, jak hrajou chlapi, ale žádný podezřelý se mi nezdál. Jen major mi neseděl. Když jsem asi po dvou hodinách se rozhodla jít za tebou tak mě zastavil major a chtěl si se mnou užít. Já u sebe zbraně neměla, ale on měl špatně zapnutou pistoli. Tak jsem mu ji vzala. Vyklubal se z něho ten špion.’’ řekla jsem mu co se večer odehrálo.

,,A kde je teď? A řekl proč to dělal?’’ vyptával se Law.

,,Tak teď ti něco řeknu. On byla jedna z těch zrůd. A co jediného řekla bylo to, že je tu jejich vůdce a hledá tu pyramidu. Byl tu o den dřív než my dva. Adra ho milovala, a když zjistila, že je to zrůda a zrádce, tak ho zastřelila. Takže víc jsem z něho nedostala.’’ řekla jsem pravdu.

,,Tak to je síla. Ale překvapila si mě, že si ho nezastřelila ty.’’ řekl Law uznale.

,,Možná bych to udělala,ale poté co bych jsem zjistila veškeré informace, které bychom potřebovali.’’ přiznala jsem se.

,,I tak jsem na tebe pyšný.’’ usmál se Law. Cítila jsem, jak mi rudnou tváře.

,,Měl by ses jít umýt. Jsi špinavý od jeho krve, která tu vystříkla.’’ řekla jsem. Law se na sebe podíval.

,,Máš pravdu. To musel být teda masakr tady.’’ dodal Law.

,,To si piš a ty jsi vše zaspal.’’ usmála jsem se. Law se taky usmál a šel do sprch. Já čekala v jeho stanu na to, až se vysprchuje a půjdeme na snídani.

 

Law byl do čtvrt hodiny hotový. A mohli jsme vyrazit na snídani. V jídelně bylo plno. Vzali jsme si tác s jídlem a šli si sednou k Adre.

,,Můžeme?’’ zeptala jsem se Adry. Ta se na nás podívala.

,,Jistěže.’’ usmála se na nás Adra. ,,Chci se omluvit.’’ začala se omlouvat.

,,Za co?’’ zeptala jsem se ji překvapeně.

,,Za včerejšek a mé chování. Měla jsem ho nechat na živu, mohli jsme mít informace.’’ omluvila se Adra.

,,To je v pohodě. Dokázala si zabít zrůdu, která měla tvář tvé milované osoby. To já nedokázala.’’ přiznala jsem.

,,Ale to bylo ze vzteku.’’ přiznala se Adra.

,,Ale i tak si to dokázala.’’ trvala jsem si na svém. ,,A neomlouvej se. Nic není tvoje chyba.’’ konejšila jsem Adru.

,,Dobře.’’ řekla Adra a usmála se.

,,Půjdeš s námi hledat tu pyramidu?’’ zeptal se ji Law.

,,Půjdeme všichni.’’ odpověděla Andra.

,,A kdo bude hlídat stanoviště?’’ zeptala jsem se ji.

,,Nikdo, musíme doufat, že nikdo nepřijde a nevykrade nás.’’ pokrčila rameny Adra.

,,Tak zbraně mám vždy u sebe.’’ pronesla jsem. ,,Teda skoro vždy.’’ opravila jsem se.

,,A zbytek není potřebný co?’’ ušklíbl se Law.

,,Ale jo, doklady i peníze jsou důležité, ale v tom to případě zbraně jsou důležitější.’’ řekla jsem Lawovi.

,,OK, OK.’’ rezignoval Law. Po snídani jsme se všichni shromáždili před hlavním stanem. Proslov jsem si vzala na starost já.

,,Tak teď půjdeme prohledat každou pyramidu, kterou najdeme. Je nás třináct celkem, tak se rozdělíme do tři skupin po třech a jedna skupina po čtyřech.’’ rozhodla jsem. Já tvořila skupinu s Lawem a Adrou. ,,Každá skupina dostane lékárničku a vysílačku. V kobkách bude hrozit, že se nedomluvíme vysílačkou, ale kdyby náhodou, určí polohu skupiny a co našla. Rozumíme si?’’ zeptala jsem se jich.

,,Rozkaz.’’ řekli všichni chlapi.

,,Tak a vyrážíme.’’ rozhodla jsem, když každá skupina vyfasovala vysílačku a lékárničku.

 

Šli jsme potichu, připraveni kdykoliv zaútočit na zrůdy. Já měla připravenou pistoli, druhou do zásoby a na zádech meč. Šli jsme asi dvě hodiny. Už jsem chtěla říct, že si dáme přestávku, když se před námi objevila první pyramida.

,,První tým si dá přestávku a pak se pustí do prohlídky pyramidy.’’ rozkázala jsem. První tým poslechl, když jsme dorazili k první pyramidě. My ostatní jsme šli dál.

,,Kdy si dáme přestávku my?’’ zeptal se jeden z mužů.

,,Až najdeme další pyramidu. Jsou od sebe nedaleko.’’ odpověděla za mě Adra. Já jsem jen přikývla. Všichni jsme šli dál. Asi po patnácti minutách se na obzoru objevila další pyramida a za ní další.

,,Tým dva a tři si u pyramid dá přestávku a prozkoumá ji.’’ rozhodla jsem. My tři jsme šli dál.

,,Jsi rozený vůdce.’’ řekl mi Law.

,,To bych neřekla.’’ nesouhlasila jsem.

,,Law má pravdu Jane. I chlapi tě respektují.’’ řekla mi Adra.

,,OK, OK. Vzdávám se.’’ rezignovala jsem. Všichni tři jsme se zasmáli. Po půl hodině jsme objevili další pyramidu.

 

Došli jsme k pyramidě a dali si malou přestávku na občerstvení. Dali jsme si jídlo i pití. Když jsme se najedli, tak jsem se po těch dvou podívala.

,,Jste připraveni vyrazit?’’ zeptala jsem se těch dvou.

,,A koho pak tu máme?’’ ozval se známý hlas. Všichni jsem se zatím hlasem otočili. Byla to zrůda v podobě Patricka.

,,Ty zrůdo!’’ křikla jsem na ni.

,,Nejsem zrůda, jsem Patrick.’’ zasmála se zrůda.

,,To teda nejsi!’’ křikla jsem na zrůdu. Law mi dal ruku na rameno. Hned jsem začala dýchat zhluboka.

,,A kdo teda jsem?’’ zeptala se ta zrůda.

,,Zrůda, která převzala podobu za Patricka, kterého jsi zabila.’’ byla jsem o trošku klidnější.

,,Jak víš, že jsem ta a ne ten?’’ zeptala se mě zrůda.

,,Ta zrůda, tak jsi ta.’’ trvala jsem si na svém.

,,OK, nechám to na tobě a teď mi uhněte z cesty. Jdu do této pyramidy.’’ řekla zrůda a snažila se projít. My tří jsme jí v tom zabránili.

,,Nikam nejdeš, tam jdeme my.’’ promluvil Law.

,,Ale copak Lawe, snad by ses tu nechtěl porvat?’’ ušklíbla se zrůda.

,,Nikdo tu neříkal nic o praní, jen to, že tě tam nepustíme.’’ řekl znovu v klidu Law. Já se snažila být v klidu. Ale nejradši bych jsem tasila meč a rozpárala zrůdu na cimpr campr.

,,A jak mi v tom zabráníte?’’ zajímalo zrůdu. V tom jsem se shodla se zrůdou, protože toto zajímalo i mě. Podívala jsem se na Lawa. Došlo mi, že to trošku nedomyslel.

,,Tak jo, ale půjdeš před námi.’’ souhlasil na konec Law.

,,A zabijete mě, co?’’ ohrnula nos zrůda.

,,Nezabijeme. To spíš by si zabila ty nás.’’ řekla jsem tentokrát já.

,,Tebe nechci zabít.’’ řekla mi zrůda.

,,A to jako proč?’’divila jsem se.

,,Protože tě miluju.’’ dostala ze sebe zrůda.

,,To Patrick mě miloval, ty ne.’’ odsekla jsem zrůdě, když jsem se vzpamatovala.

,,Ale cítím jeho city, které měl k tobě. A když jsem tě zahlédl poprvé,tak ses mi zalíbila.’’ řekla s úšklebkem zrůda.

,,Nevěřím ti.’’ řekla jsem rázně. ,,Ale jestli chceš jít do pyramidy, musíš jít před námi.’’ dodala jsem rezignovaně.

,,Dobrá půjdu, ale jestli jeden z vás se o něco pokusí, tak si mě nepřejte.’’ pohrozila zrůda. Uvolnili jsme jí cestu a ona vstoupila do pyramidy, která měla zrovna otevřený vchod. Po ní šla Adra, po ní já a jako poslední šel Law.

 

Jak jsme vstoupili, tak se dveře zavřely. Všude panovala tma. Bála jsem se, aby toho zrůda nevyužila a nezaútočila. Někdo mě čapl za ruku a táhl pryč. Volnou rukou jsem stačila chytit Lawa za ruku. Doufala jsem, že je to Adra, která mě drží za ruku a ne ta zrůda. Došli jsme ke schodišti. V tom se rozhořel oheň. Naštěstí mě chytla Adra. Jen ta chudák byla vedena zrůdou. Zastavili jsem se u schodiště. Zrůda pomalu šla po schodech dolů. Všichni jsme šli za ní. Uvědomila jsem si, že vlastně jdeme za zrůdou, která zabila Patricka a teď jí důvěřujeme, kam to vlastně jdeme. Moc se mi to nelíbilo, ale nic jiného nám nezbývalo.

 

Sešli jsme schody dolů. Dole leželo samé zlato a stříbro a byla tu hrobka. Zrůda se do ní podívala. Hned hrobku zavřela.

,,Tady nic není, jdu zase zpátky.’’ řekla zrůda.

,,Tady něco je, jen nevím kde.’’ pronesla jsem zamyšleně a rozhlédla se po celé kopce.

,,A co, prosím tě. Kromě zlata a stříbra a mumie tu nic není.’’ ozvala se zrůda.

,,Je to tahle pyramida, kterou hledáme.’’ neposlouchala jsem zrůdu. Šla jsem od stěny ke stěně a hledala jsem nějaké spouštědlo, ale nemohla jsem nic najít.

,,Myslím, že zrůda má tentokrát pravdu, Jane.’’ ozval se Law. Už jsem to chtěla vzdát, když jsem se zarazila.

,,Počkat ta hrobka.’’ řekla jsem a začala si ji prohlížet. Otevřela jsem. Z mumie čišel smrad, ale to mi bylo šumák, i když se mi kufr zvedal. Poté zespoda jsem objevila tlačítko, kterým jsem otočila. Chvilku se nic nedělo, ale pak se otevřela tajná komnata. Všichni jsme uskočili stranou.

,,Dobrá.’’ pochválila mě zrůda. ,,Nečekal bych to.’’ dodala.

,,Jak si to věděla, Jane?’’ zeptal se mě Law.

,,Nevěděla, ale tušila.’’ přiznala jsem pravdu.

,,Tak jdeme ne?’’ zeptala se Adra. Všichni jsme přikývli. Zrůda šla jako první. K mé smůle jsem šla tentokrát za ní já.

,,Buďme opatrní, můžou tu být pasti.’’ zašeptala jsem, ale tak, aby mě všichni slyšeli.

,,Taky si to myslím, že to nebude jen tak.’’ řekl potichu Law. V tom se z ničeho nic objevily šípy.

,,Pozor.’’ křikla zrůda a všichni jsme včas se skrčeli, že nás žádný šíp netrefil.

,,Tak to bylo o fous.’’ pronesla Adra. Musela jsem říct, že měla pravdu. Ale bylo mi divné, že varoval všechny. Nás všechny. Šli jsme dál. Došli jsme na rozcestí. Byly tu tři tunely.

,,Teď kudy?’’ ozvala se zrůda a podívala se na nás. ,,Já bych se rozdělil. Vy dva sami a já s Janey.’’ dodala s úšklebkem.

,,Na to zapomeň. Jdeme hezky všichni pohromadě.’’ odsekla jsem zrůdě.

,,Tak teda která?’’ zeptala se znovu zrůda.

,,Já bych šel tím levým tunelem.’’ ozval se Law.

,,Tak jdeme levým tunelem.’’ rozhodla jsem. Zrůda jen pokrčila rameny a vyšla dál. My ostatní šli za ní a doufali, že nás nezradí, i když já jí nevěřila ani slovo. I přesto, že nás všechny zachránila před letícími šípy. To byla první past. Druhá na nás teprve čekala.

 

Šli jsme levým tunelem. Všichni hezky za sebou. Já šla za zrůdou. Nebyla jsem z toho moc nadšena, ale dohadovat se, kdo půjde za zrůdou to jsem nechtěla. Jak jsme tak šli, v tom jsme zaslechli hluk. Zrůda se zastavila. Jak bylo šero tak jsem do ni vrazila. Chtěla jsem říct, co se děje, když mi zrůda zacpala ústa.

,,Pšt...něco se sem řítí.’’ zašeptala zrůda. Poté dala pryč ruku z mých úst. Všichni jsme se za poslouchali. Chytla jsem Adru za ruku. Ta chytla za ruku Lawa. Ještě že jsme se chytli, protože bez varování mě strhl stranou. Tím že jsme se drželi za ruce všichni, tak jsme se dostali stranou všichni. Kolem nás projeli tři obrovské koule, které by nás rozcupovali na maděru.

,,Ty si je chtěla nechat zabít!’’ rozkřikla jsem se na zrůdu.

,,Stejně si je zachránila, tak co má být.’’ pokrčila rameny zrůda. Povedlo se mi jí vrazit facku.

,,Zkus to ještě jednou a zabiju tě!’’ křikla jsem na něho.

,,Klid Jane, půjdu za ním.’’ dal mi ruku na mé rameno Law.

,,Dobře’’souhlasila jsem.

,,Nevěříte mi?’’ zasmála se zrůda.

,,Ne.’’ řekla jsem rázně.

,,Bude lepší, když vyrazíme.’’ rozhodl Law. Zrůda zase vyrazila jako první. Za ní Law, Adra a nakonec já.

 

Došli jsme k místu, kde kolem tebe svištěli různé ostré nástroje, jako obrovská žiletka, kladivo, pilka atd...Nedalo se tím projít, ale byla to nejspíš poslední past.

,,A co teď?’’ dostala ze sebe Adra.

,,Poslouchejte.’’ řekla zrůda. Všichni jsme se za poslouchali.

,,Ale tohle je...’’ dostala jsem ze sebe.

,,Valčík.’’ dořekl za mě Law.

,,Musíme se protančit.’’ řekla jsem.

,,Jdu s Janey.’’ řekla zrůda

,,Ne, já jdu s Adrou.’’ řekla jsem rozhodně. ,,Pojď Adro jdeme na to.’’ řekla jsem a chytla ji, abychom mohli spolu začít tančit. Povedlo se nám. Protancovat se skrz ty hrůzo strašné přístroje. I chlapi to zvládli, i když tam jednou Law měl namále, ale zrůda ho nenechala zemřít, protože by jinak sama zemřela a ona chtěla žít.

 

Všichni jsme se odebrali k podstavci, kde byla zbraň. První jsem u ní byla já. Tušila jsem, že za tím ještě něco bude, ale Adra byla nedočkavá a čapla po té zbrani.

,,Adro neee...’’ stačila jsem říct, ale bylo už pozdě. Zasáhl ji elektrický proud a Adra padla na zem mrtvá. Zrůda čapla po zbrani, ale já taky zareagovala a oba jsme ji drželi v ruce.

,,Pusť ji Janey, já ji zničím a můžeme žít spolu šťastně.’’ promluvila zrůda.

,,Zapomeň, ty ji pusť.’’ křikla jsem na zrůdu. Takhle jsme se přetahovali o tu zbraň, že zazněl výstřel. Law se podíval na nás oba dva. Nevěděl, kdo to schytal.

,,C...co jsi...to...udělala?’’ dostala ze sebe zrůda a proměnila se do své podoby. ,,Miluju tě...Janey….’’ dodala a poté zemřela. Ale žádnou úlevu jsem necítila. Ale slzy mi tekly. Law přišel ke mně a dal mi ruku na rameno. Otočila jsem se a objala jsem ho. Brečela jsem mu na hruď. I Law mě objal.


Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.