Let's play with my little sister-2.díl
Informace:
Pokračovaní příběhu Let's play with my little sister
P.S.:Gomene za chyby a ještě jednou gomene sekla jsem se na mrtvém bodě a tak to trvalo déle než jsem původně chtěla :P snad se bude líbit ještě jednou GOMENASAI! ><
Let’s play with my little sister-2. Díl
2.kapitola
Oba bratři se dohadovali se svými spolužáky a Rin tomu jen nečinně přehlížela. „Kawaii“ ozývaly se některé dívky, když si prohlížely Rin, jinak si jí moc nevšímaly. Pozornost padla na oba bratry, kteří se snažili bránit. Rin si všimla, že od toho davu o kus dál, stojí ředitel a vyzývavě na ní mává, aby za nimi přišla. Vedle ředitele stála nějaká paní, měla na sobě béžovou sukni a béžové sako, pod kterým měla čistě bílou košili a měla béžové boty na podpatku, měla blonďaté vlasy svázané v drdolu, na nose brýle pod kterými na Rin koukali, dvě smaragdové oči. Za ní, o pár kroků dál, stál chlapec ve školní uniformě, na krku měl ostnatý obojek, na pravé ruce měl korálkový náramek a ve vlasech měl dvě rudé sponky, vlasy měl černé a krátké, šedé oči a byl vysoký. Vypadal dost tajemně a záhadně. Rin se vytratila z davu velice nenápadně a šla za ředitelem. „Vypadá to, že jsi způsobila veliký rozruch drahá“ řekla vlídně ta paní a mile se na ní usmála „Jsem Tachibana Yuuki, jsem tvoje třídní učitelka a učitelka hudební výchovy, těšíme Rin-chan“ řekla jí a podala Rin ruku. Rin se na ní podívala s velkou dávkou chladu, ale nakonec jí za ruku chytla „Těší mne Tachibana-sensei, už se těším na hodiny s vámi, jak vidím, mé jméno už znáte“ pronesla klidně ale chladně. Učitelka se na ní jen vlídně usmála a ruku ji pustila. „Takže Rin“ začala učitelka „jelikož jsi tu nová, potřebuješ někoho, kdo by tě zde provedl“ dokončil větu ředitel a zase dal slovo učitelce „Nechceme, aby tě zde provedli tví bratři, chceme, aby tě provedl někdo jiný, někdo kdo se nezdržuje tolik ve třídě jako tví sourozenci, někdo kdo tu nemá žádné přátele, víš, jsi tady nová a nikoho, kromě tvých bratrů, neznáš. Tvoji rodiče nás upozornili na to, že jsi velice nespolečenská dívka a že jsi vlastně ani s bratry nikdy nemluvila. Tady ten chlapec“ řekla a ukázala na kluka za nimi „tě zde provede je též velmi nespolečenský, sice zde lidi zná, ale nemluví s nimi a tak nás napadlo že nejlepší by bylo kdyby tě zde provedl on, a ne někdo kdo na tebe začal chrlit nesmysli společně s tím kde co je, jste si celkem podobní a tak nás napadlo že vy dva by jste mohli spolu vycházet“ řekla jí učitelka a mávla na chlapce, aby k nim přišel „No, představ se“ pobídl ho ředitel „ Jsem Kagamine Shiro, jsme ve stejné třídě jako ty a provedu tě zde, těší mě“ řekl a natáhl k ní ruku, Rin překvapilo s jakým chladem to říkal, možná že přeci jen by spolu mohli vycházet „Těší mě, mé jméno je Toriyama Rin, děkuji ti že mě zde provedeš“ řekla a podala mu ruku. Shiro ji pevně stiskl, překvapilo ho, jak má ruku malou a studenou a s jakým chladem ona odpovídala jemu. Důkladně si ji prohlížel, až skončil u očí, Rin dělala to samé, prohlížela si ho a také skončila u jeho očí. Byli chladné a hluboké ale přitom prázdné, to samé platilo i pro její oči. Dívali se navzájem do očí, až je nakonec přerušilo lehké zakašlání ředitele a šibalské uchechtnutí jejich učitelky. Shiro jí pustil ruku, ale nepřestával si jí prohlížet.
Bratři se mezi tím neustále dohadovali, ale pak zpozorovali, že Rin tam není „Aaaa, kam zase zmizela?!“ ozval se Ruychi a chytl se za hlavu „Ty nemehlo je támhle!“ řekla znuděně Hana a ukázala směrem k Rin. „A vypadá to, že jí velmi zaujal ten kluk co tam je s nimi“ dodal Usui s ďábelským úšklebkem. Tohru s Ruychim vystřelili z davu, směrem k Rin. Učitelce ani řediteli nevěnovali pozornost. Ruychi přišpendlil Shira ke zdi a začal se ho dost nepříjemně vyptávat, co si myslel, že dělá. „Heee? Co si myslíš, že děláš s naší malou sestřičkou?“ ptal se chladně. Zatím co Tohru se starostlivě věnoval Rin. Učitelé na to koukali jak na, kdo ví co. Rin přistoupila k Ruychimu a dala mu dost silnou facku „Co si myslíš, že děláš ty pako?!“ byla dost naštvaná, zeptala se ho chladně a v rudém oku se jí leskla znepokojenost, chvíli mlčela a pak pokračovala „nechápu, na co si to tady hrajete, hned ho pusť! Nic mi neudělal, takže nemáš právo na to, ho tu takhle napadat! Schází ti sebeovládání, drahý Ruychi! A ještě něco…. Nejsem vaše malá sestřička! Ten fakt, že jsme sourozenci, je mi úplně ukradený! “ dokončila Rin svoje kázání. Ruychi na ní koukal jak tele na nový vrata, byl překvapen tím že na něj poprvé promluvila, ale více se styděl za to, co udělal. Shiro se mu vytrhl a nevraživě se na něj podíval, pak se otočil k Rin „Arigato, radši už půjdeme ať ti to tu stihnu všechno ukázat“ odmlčel se a pak tiše dodal „a ať už jsme pryč od tohohle paka“ Rin jen souhlasně kývla. Ruychi na to nechápavě koukal a jejich spolužáci taky. Rin mezi tím stihla společně se Shirem odejít. „Jsi v pohodě Ruy-nii-san?“ zeptal se starostlivě Tohru „jak to tak vypadá, Rin na to nevypadá, ale umí dát pořádnou ránu, tvář máš celou rudou“ dodal „Jsem v pohodě, díky Tohru že si děláš starost“ usmál se na bratra přívětivě Ruychi. „Má krásný hlas že?“ ozval se Tohru a díval se směrem k východu „Hmm… to má, to bylo poprvé, co na mě promluvila“ odpověděl Ruychi „Matte matte… ona s vámi nikdy nemluvila?!“ řekl překvapeně Usui. „Ne, nikdy s námi neprohodila ani slovo, jen nás ignorovala“ řekl nevině Tohru a Ruychi jen souhlasně přikývl „Ruy-kun… ale tohle asi taky bylo poprvé, co tě tvá sestra uhodila že?“ zeptala se Hana, Ruychi jen přikývl.
„Gomene…“ ozvala se po chvíli Rin, když byli venku „za bratra, je to horká hlava“ dodala po chvíli „Nic se nestalo, když máš staršího sourozence tak musíš počítat s tím, že mají ochranitelský pudy“ řekl jí Shiro a lehce se na ní usmál, ale chlad v jeho i v jejím hlase nepominul. Shiro jí už ukázal dvůr, tělocvičnu, třídy, jídelnu, kde je sborovna a kde jsou kabinety a skladiště, teď mířil po schodech na střechu „Tak a tady je střecha“ řekl Rin „nikdo jiný kromě mě sem nechodí, je tu krásné ticho a klid“ odmlčel se a pak pokračoval „úplný ráj pro nespolečenské lidi jako já nebo ty“ dořekl. Rin jen souhlasně kývla a chystala se mu poděkovat, když zase Shiro začal mluvit „Pokud budeš chtít mít na chvíli klid můžeš sem přijít, vadit mi to nebude, ty toho namluvíš stejně málo jako já, takže tvá společnost mi vadit nebude“ „Arigato“ odpověděla Rin. „Když nejsi společenský, proč mou společnost přivítáš?“ zeptala se chladně Rin a podívala se na něj, v očích se jí leskla nevraživost a chlad. Shiro se lehce zachvěl, fascinoval ho její chladný pohled. „Ty jsi jiná, už na první pohled je poznat že ty společnost odmítáš, už jen vzhled samotný tomu napovídá“ řekl jí, přistoupil k zábradlí a větrem si nechal čechrat vlasy. „Uznej to… když se na sebe koukneš, uvidíš tohle“ řekl a otočil se k ní a zase pokračoval „dívka v klasickém gotickém stylu, černé po ramena dlouhé vlasy, páska přes oko a navíc je jedno stejně rudé jako krev… úplný zjev dívky, co nechce být ve společnosti“ dořekl a přistoupil k Rin. „Když už tak mluvíme o očích, co se ti s ním stalo?“ „Nehoda, když jsem byla malá, máma neustále říkala bratrům ať si se mnou hrají a kdykoliv se nedívali utekla jsem, pokaždé když jsem jim utekla, našli mě na stromě a myslím, že když mě našli na stromě a byla jsem od krve, že to si domyslíš, o oko jsem přišla nakonec, ale i tak…“ pověděla Rin Shirovi, poslední větu říkala s nepříjemným úšklebkem a položila si ruku na pásku. „Co ‚tak‘?“„Hee? Není to příliš rychle se ptát? O tom bych ti měla říct, až budu mít jistotu, že nic neřekneš“ prohlásila chladně Rin. Shiro od ní o kousek odstoupil a prohlížel si ji „No… nic méně, pokud nechceme mít problémy, měli bychom jít za Tachibanou-sensei, ale i tak už vím, co nám řekne ‚Shiro ty se zatím vrať do třídy a Rin s tebou potřebuji mluvit‘ to nám řekne, s tím svým přehnaně vlídným úsměvem“ řekl Shiro a koukal na Rin chladným, nevraživým pohledem „Nedívej se na mě tak chladně!“ odsekla Rin „to je moje práce“ dodala a šla ke vchodu.
Mezi tím, co Shiro a Rin šli po schodech dolů, zazvonilo na hodinu, všichni studenti se rozběhli do svých tříd. Tohru odešel mezi prvními a Ruychi mezi posledními, byl dost otrávený. Vůbec nechápal kázání své sestry. Smutně si povzdechl a odešel. Zbytek dne už proběhl normálně, Shiro měl úplnou pravdu v tom, co jim řekne učitelka, Tachibana-sensei uvedla Rin do třídy a apod. humbuk co se k tomu vztahuje. Shiro neustále usínal v hodinách a Rin ho jen pokaždé ze židle shodila, aby se probral. Tohru byl pilný jako vždy a Ruychi nepozorný. Po škole Tohru a Ruychi čekali před školou na sestru, ale ta stále nepřicházela. „Tak kde?“ ptal se nevrle Ruychi „Ruy-nii-san… nerozčiluj se tak, určitě ji jen zdržela učitelka“ říkal Tohru a snažil se bratra uklidnit. „Haaa… Kluci na co tu čekáte?“ zeptal se Usui když je zahlédl „Oh Usui-kun… čekáme na Rin“ odpověděl vesele Tohru „čekáte na Rin?“ za Usuim se oběvila Hana „myslím že jsem ji viděla jít na střechu…“ řekla a pokračovala v cestě „Matte Nee-san!“ křikl na ni Usui „Tak zítra snad jí najdete!“ dodal a utíkal za svou sestrou. „Na střechu?“ zeptali se jedno hlasně oba bratři.
Mezi tím Rin už byla na střeše. Seděla na zemi a opírala se o Shira, který se opíral o ní „Měla jsi vážně za potřebí mě z té židle shodit kdykoliv jsem usnul?“ „Ano, měla… kdybych to neudělala, spal bys dál a zaspal bys ty nejdůležitější pasáže“ odpověděla Shirovi chladně. Shiro si jen povzdychl a zahleděl se do knihy, kterou sebou měl. Rin si vytáhla z brašny notový sešit a začala do něj něco psát. „Oi Rin…“ „Hmm“ zabručela Rin jako odpověď „Co máš vlastně s tím okem?“ zeptal se jí. „Chceš to vážně vědět… ie spíše vidět?“ řekla a otočila se k němu a on k ní. „Ano chci“ řekl a podíval se na ní „Až ti to ukážu… nikdy to nikomu neřekneš, jasné?“ Shiro jen přikývl. Rin si pravou rukou vjela pod pásku a pomalu ji začala sundávat. Pasku odhodila na zem vedle nich, když jí sundala, odhalila, že má na oku jizvu a začalo pomale otevírat. Shiro zatajil dech, když uviděl, co bylo skrýváno pod páskou. Rin měla levé oko temně fialové, nebylo rudé jako to pravé „Hee? To tě to tak překvapilo?“ zeptala se chladně Rin. Shiro ji pohladil po tváři a s úžasem řekl „Nádhera“ Rin sebou trhla ale Shiro ji zase chytil „Na-nani?“ ozvala se Rin.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
