Anime World CZ/SK - Příběhy

Pravda

Ráno jsem se probudila a Law ještě spal. Vstala jsem a převlékla jsem se. Sedla jsem si ke stolu a otevřela encyklopedii. Začala jsem v ní listovat, jestli něco nenajdu. Ale zatím bez úspěchu. Mezitím se probudil Law.

,,Dobré ráno, co to děláš?’’ pozdravil mě Law. Podívala jsem se na něho.

,,Koukám do té encyklopedie.’’ přiznala jsem.

,,Ukaž pomohu ti.’’ řekl Law a přešel ke stolu a naklonil se nade mne a oba jsme si začetli a prohlíželi knížku. Asi v půlce knihy jsme narazili na to, co jsme hledali. Začala jsem číst.

,,Tento artefakt sloužil, jako zbraň proti démonům, které na zem seslal bůh slunce Rea. Egypťané si nevěděli rady, jak s démony skoncovat, až Thor jim ukázal cestu ke zbrani, která démony zničila. Pojmenovali ji po Thorovi. Jako díky za pomoc. Tento artefakt zakopali do pyramidy v Káhíře. Nikdy se tento artefakt nenašel.’’ dočetla jsem to.

,,Opíšu to.’’ řekl Law. Já souhlasila, protože za prvé škrábu jako kocour a za druhé Law umí dobře kreslit. Chtěl totiž i nakreslit tu zbraň, jak vypadá. Pustila jsem ho ke stolu a Law zasedl. Dala jsem mu papír a tužku a Law se dal do práce. Pozorovala jsem ho při tom, jak se soustředí, aby neudělal nějakou chybu. Asi za hodinu a půl to měl hotové. ,,Je to hotové.’’ pronesl, když dokončil práci. Bylo to úžasné. Vzala jsem papír do ruky a podívala jsem se na to.

,,Úžasné, povedlo se ti to.’’ pochválila jsem mu jeho práci.

,,Díky, nic na tom není.’’ usmál se Law. Poté se šel převléci a já složila papír a schovala ho do kapsy.

,,Dojdeme dneska na ambasádu?’’ zeptala jsem se Lawa, aniž bych jsem se na něho otočila.

,,Čím dřív tím líp.’’ řekl Law a začal stlát postele. Už jsem ho nechala a neříkala, aby toho nechal, že to udělám. ,,Měli bychom si promluvit.’’ řekl Law a sedl si na postel.

,,A o čem?’’ zeptala jsem se a podívala se na Lawa.

,,O tvém otci. Všiml jsem si, jak s ním moc nevycházíš.’’ řekl mi Law. Teď mluvil, jako terapeut a ne jako přítel a parťák. Šla jsem si sednout k němu.

,,Je to složité. Co jsem byla malá, tak táta hodně často chlastal. Chodíval do hospody, nebo si alkohol kupoval domů. Mamka to ze začátku snášela, ale pak mu to začínala vyčítat.Jenže táta s tím nepřestal. Nikdy nás neuhodil to zase ne, ale když přišel domů opilý, tak mamku vždy znásilnil. Mamka nechtěla mít s ním sex, ale on byl nadrženej. A vždy to dělali kde zrovna byli. V obýváku, v kuchyni, ložnici, prostě všude. Jednou se pokusil znásilnit i mě, ale Mike mu v tom zabránil a od té doby si na mě netroufl, ale na mamku pokaždé. Když přišel opilý domů, tak Mike si lehl ke mně do postele, nebo já k němu a zacpával mi uši šeptal mi pohádky, přesto jsem mamku slyšela, jak křičí. Pak mamka onemocněla rakovinou tlustého střeva a za pár týdnů zemřela. Mike se odstěhoval a já s ním. Po smrti mamky, s tátou moc nekomunikuju, pokud možno vůbec. To si včera poznal sám.’’ vyprávěla jsem mu příběh s otcem a proč ho zrovna v lásce nemám. Při té vzpomínce mi tekly slzy po tvářích. Law mi je stíral.

,,Jsem rád, že o tom se mnou mluvíš. Je, už pár věcem rozumím. A nedivím se ti, že s otcem nevycházíš.’’ řekl mi Law.

,,Jsi přeci můj terapeut a musím tě poslechnout, pokud chci, aby si nadále mi takhle pomáhal.’’ pousmála jsem se na něho.

,,To je pravda.’’ řekl Law a usmál se.

,,Ale brácha je to samé, co jsem od Shiro včera zjistila. Taky mlčí a nechce o smrti mamky mluvit, a ani o tátovi moc ne.’’ řekla jsem Lawovi, i když nevím k čemu to bude.

,,Zajímavé. Taky by se měl objednat k psychiatrovi.’’ zamyslel se Law.

,,Ale tam nikdy nepůjde. Jeho hrdost mu to nedovolí. Stejně jako u mě.’’ řekla jsem.

,,Ale ty si to překonala a vyzpovídala ses mi.’’ řekl mi Law.

,,Trošku si mě donutil a trošku mě donutila situace.’’ řekla jsem a doufala, že to Law pochopí. Pochopit to musel, protože se na nic neptal.

,,A to je dobře, protože kdyby se to stalo při invazi těch zrůd a bylo by jich více a útočily by, tak by mohlo být po mně.’’ řekl Law.

,,A to nedopustím, aby se ti něco stalo.’’ slíbila jsem Lawovi. Poté jsme šli dolů na snídani.

 

Shiro i Mike ještě spali. S Lawem jsme společně udělali obložené chlebíčky a do konvice udělali čaj i kávu. Najedli jsme se v tichosti. Po jídle jsme napsali vzkaz nebo spíš Law, že jsme šli ven do města, a aby na nás nečekali s obědem, že na oběd si zajdeme ve městě, a že snídani mají v lednici. Poté jsme s Lawem šli ven.

 

Před barákem mě Law chytil za ruku. Byla jsem překvapena. Tohle jsem od něj nečekala. Podívala jsem se na něho.

,,Kdyby se náhodou Shiro nebo Mike podívali z okna.’’ vysvětlil mi Law. Přikývla jsem, že rozumím. Až když jsme dorazili do města, tak jsme se pustili. Hned jsme šli na ambasádu. Tu jsme našli poměrně rychle.

 

Vstoupili jsme dál a šli k recepci. Za recepcí stála mladá slečna. Když si nás všimla, mile se usmála, ale podle mě ten úsměv patřil spíš Lawovi, než mně.

,,Dobrý den, co si přejete?’’ zeptala se recepční, aniž by spustila oči z Lawa.

,,Chtěli bychom mluvit s hlavním náčelníkem.’’ řekl Law.

,,Jste objednání?’’ zeptala se recepční, která měla na jmenovce jméno Iu.

,,Nejsme, ale jedná se o jednu misi, a je to neodkladné. Zkuste ohlásit Jane Mizuki a Law Trafalgar.’’ požádal Law. Recepční se usmála.

,,Minutku.’’ řekla a zvedla telefon sluchátko. Chvilku poslouchala. ,,Ano pane.’’ řekla a položila to. ,,Desáté patro.’’ řekla nám a usmála se.

,,Děkujeme vám.’’ poděkoval Law. Šli jsme k výtahu a jeli do desátého patra.

 

Vyjeli jsme do desátého patra, kde na nás už čekal velící důstojník, nebo-li hlavní náčelník. Já i Law jsme  hned zasalutovali. Náčelník nám taky zasalutoval.

,,Pojďte dál.’’ řekl a otevřel nám dveře. Law nejdřív nechal projít mě, a pak prošel sám. Náčelník šel jako poslední. ,,Dáte si kávu?’’ zeptal se nás.

,,Já ne, děkuju.’’ odmítla jsem.

,,Já si dám.’’ souhlasil Law. Náčelník vzal telefon do ruky a volal své sekretářce.

,,Udělejte dvě kávy.’’ řekl do telefonu a položil sluchátko. ,,Tak co jste objevili?’’ hned přešel k věci.

,,V encyklopedii, jsme našli tu zbraň. Law udělal kopii. Nakreslil tu zbraň a napsal vše, co k tomu bylo napsáno.’’ řekla jsem a z kapsy jsem vyndala papír, na kterém bylo vše popsáno. Náčelník, si papír vzal a začal číst.

,,Velice zajímavé.’’ dodal, když si to přečetl. ,,udělám si kopii a ten papír vám vrátím. Bude se hodit. Poté zavolám na hlavní velitelství a já se vám pak ozvu co a jak.’’ oznámil nám náčelník. Šel ke kopírce a udělal si kopii. Poté mi ten papír vrátil. ,,Jak se jinak máte?’’ zeptal se nás a usmál se. Sekretářka přinesla dvě kávy. Jednu pro Lawa a jednu pro náčelníka. Já nechtěla nic. Podívala jsem se na Lawa a on na mě. Poté jsem si vzpomněla, co se stalo v té knihovně. Jak jsme tam se Shiro potkaly tu zrůdu.

,,Ještě jedna věc. Včera jsem na to úplně zapomněla.’’ začala jsem. Oba se na mě podívali. ,,V knihovně jsem se Shiro narazila na tu zrůdu, velícího důstojníka. Byl v podobě Patricka. Nejspíš netuší, kde ta zbraň je. Jestli ještě v nějaké encyklopedii je nějaký náznak netuším, ale vybrala jsem tu správnou knihu.’’ vše jsem řekla. ,,A když jsme se potkali tváří v tvář, tak řekl, že příště je na řadě, další můj partner.’’ řekla jsem, co řekla ta zrůda, když kolem mě procházela.

,,To je zajímavá informace. Kdyby jste na něco narazili, tak mi dejte hned vědět telefonem. Tady je má vizitka.’’ podával Lawovi vizitku. Ten si ji převzal a uložil do peněženky.

,,Ano pane.’’ řekl Law a dopil kávu. ,,Tak my vyrazíme.’’ řekl Law a vstal. Já ho následovala.

,,Dobrá práce. Opravdu jste ti nejlepší. Kdyby něco ozvěte se mi, nebo se ozvu já.’’ řekl náčelník, který se s námi rozloučil. Oba jsme zasalutovali a vyšli ven.

 

Co jsme vyšli ven jsme šli na oběd do jedné hospůdky. Tentokrát jsem platila já. Law protestoval, ale já ho ukecala. Nebo spíš pohrozila. Takže nakonec souhlasil. Po jídle jsme vyrazili pomalu zpátky domů.

 

Doma byl Mike i Shiro a Shiro byla celá rozrušená. Vešli jsme dovnitř a oba seděli na gauči a Shiro se i celá chvěla.

,,Ahoj, co se děje?’’ zeptala jsem se těch dvou.

,,To se chci zeptat já tebe, Jane.’’ řekl Mike ne ostře, ale trochu naštvaně.

,,Co se stalo?’’ zeptala jsem se znova.

,,Radši si sedněte.’’ řekl Mike. Já i Law jsme si sedli na koberec ke stolečku. ,,Někdo se sem vloupal.’’ začal vyprávět. Já i Law jsme se na sebe podívali. Hned nám oběma došlo, co tu hledal a podle nás i našel a vzal si ji ,,Policii jsme nevolali, protože nic nezmizelo. Pak si musíte prohlídnout vaše věci. Ale záhada je ta, že jsem viděl toho pachatele. Vypadal jako Patrick. Co se tu děje?’’ zeptal se nás a oba se na nás dívali z jednoho na druhého. Podívala jsem se na Lawa. Věděl na co se chci zeptat. Přikývl, že jo.

,,Dobrá řekneme vám to, ale musíte slíbit, že to nikdy nikomu neřeknete.’’ souhlasila jsem na konec.

,,Slibuju.’’ slíbila Shiro.

,,I já slibuju.’’ slíbil Mike.

,,Jde o to, že vedeme válku proti zrůdám. Ve své pravé podobě vypadají jako vlk, gepard a hyena. Ale dokáží se proměnit v člověka. Ale nejdřív toho člověka musí zabít. Získají nejen jeho, nebo její podobu, ale vzpomínky, pocity. Ale když zaútočí, tak se promění do své pravé podoby. Jsou rychlí a mrštní. Zabijí tak, že ti rozpářou zuby hrdlo. Poté mohou vzít na sebe podobu toho člověka. A hlavní šéf této bandy zrůd je zrůda, která zabila Patricka. Proto bere na sebe jeho podobu. Ale existuje jedna zbraň, která je dokáže všechny vyhubit, ale musíme ji najít. Proto jsem si půjčila knihu o archeologii, aby jsme mohli tu zbraň najít co nejdřív. Půjčila jsem si tu správnou. Dneska ráno jsme ji s Lawem našli Hned jsme šli na ambasádu podat hlášení. Mají se nám ozvat co máme dál podniknout.’’ vše jsem jim vyklopila. Teď bylo na nich, jak to vezmou. Chvíli panovalo ticho. Nikdo nic neříkal, že by bylo slyšet, jak by špendlík dopadl na zem.

,,Takže ty zrůdy jsou tady kolem nás, všude?’’ promluvil nakonec Mike.

,,Jsou většinou v Egyptě, ale hlavní šéf je tady a jestli si někoho vzal sebou nevíme.’’ řekla jsem. Zase panovalo ticho. Bylo vidět, jak Mike urputně přemýšlí a zvažuje co má a co nemá říct.

,,Proč to tajíte?’’ zeptal se Mike.

,,Je to záhada, jak se tu mohly ty zrůdy ocitnout a napadat nevinné lidi. A nevíme, jak by to lidé vzali, kdyby zjistili, že tu jsou zrůdy, které zabíjejí prokousnutím hrdla. Stačí, že v Egyptě panuje chaos. Lidé se bojí i vlastních příbuzných, jestli to není náhodou zrůda.’’ vysvětlil tentokrát Law.

,,Takže nejsme v ohrožení života?’’ zeptala se tentokrát Shiro.

,,Zatím ne. A kdyby se tu objevili, tak bychom to už věděli.’’ řekla jsem tentokrát já.

,,Proč tolik riskuješ, Jane?’’ zeptal se mě Mike. ,,Zabili ti parťáka.’’ dodal.

,,Ráda riskuju. A ano hlavní šéf zrůd zabil Patricka před mýma očima.  Ještě jsem se z toho moc nevzpamatovala, ale díky Lawovi je to lepší.’’ podívala jsem se na Lawa. Ten se na mě usmál

,,Takže vy dva spolu nechodíte?’’ zeptala se Shiro.

,,Ne. Omlouvám se, že jsme vás oklamali, ale potřebovali jsme být spolu. A nic lepšího mě nenapadlo než jít bydlet sem.’’ snažila jsem se to vysvětlit.

,,A jak je rozeznáte, když mají lidskou podobu?’’ zeptal se Mike.

,,Mají po různých místech těla tetování něco jako značku.’’ odpověděl Law.

,,Opravdu o tom pomlčte.’’ požádala jsem je znovu.

,,I kdybych to někomu řekla, tak mi neuvěří.’’ pronesla Shiro.

,,Neboj budeme jako hrob. Slíbili jsme to. Ale slib mi, že budeš na sebe opatrná a o každé misi mi napíšeš aspoň dopis. Abych jsem byl v obraze.’’ požádal mě Mike.

,,Slibuju.’’ slíbila jsem Mikovi.

,,OK. Teď zkontrolujte jestli vám něco nechybí.’’ řekl Mike a pousmál se.

,,Podíváme, ale už tušíme, že ukradl encyklopedii. Byla v ní zbraň, která je zničí. Naštěstí Law to překreslil a přepsal na papír. Byli jsme na ambasádě a teď čekáme až se nám ozvou.’’ vysvětlila jsem situaci. Law došel nahoru zkontrolovat věci. Za chvíli byl zpátky.

,,Jak jsme před pokládali. Ukradl tu knihu.’’ oznámil Law. Poté jsme si povídali o mých misích. Law je neznal, tak je taky poslouchal. Když jsem se na Lawa podívala, měl zase postoj terapeuta. Vše jsem dovyprávěla a šlo se večeřet. Po večeři měl Law telefonát. ,,Zítra se máme dostat na ambasádu i s věcmi.’’ řekl, když hovor ukončil. Brzy jsme si šli lehnout.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.