Anime World CZ/SK - Příběhy

Den s Shiro

Ráno nás probudila Shiro svým hlasem, když vešla do mého pokoje. Já i Law jsme ještě spali k sobě přituleni.

,,Dobré ráno, vstávat a cvičit.’’ řekla Shiro. Law otevřel oči a podíval se na Shiro.

,,Kolik je?’’ zeptal se ospale. Já stále spala.

,,Sedm hodin ráno.’’ řekla z vesela Shiro.

,,Co tak brzo? Knihovnu otevírají až v deset ne?’’ divil se Law.

,,Pravda, ale chci jít s Jane do města na snídani.’’ vysvětlila Shiro. Tak ji vzbuď, prosím tě.’’ vysvětlila a požádala Shiro Lawa. Poté zmizela ze dveří. Law za zíval a podíval se na mě.

,,Jane, vstávat.’’ řekl Law a pohladil mě po tváři. Já jen něco zamručela a spala dál. ,,Shiro tě chce vzít na snídani ven, tak vstávej.’’ dál mě budil Law. Konečně jsem otevřela jedno oko. Law seděl na posteli.

,,K...kolik je hodin?’’ dostala jsem ze sebe rozespale.

,,Sedm. Jdeš s Shiro na snídani do města.’’ vysvětlil mi Law.

,,Se zbláznila. Když můžu, tak se chci vyspat.’’ za zívala jsem. A taky jsem se posadila na postel.

,,Promiň, ale Shiro to tak chce. Snad zítra se vyspíme.’’ řekl Law.

,,V to doufám, jinak budu vraždit.’’ pronesla jsem ospale. Vylezla jsem z postele a začala jsem se převlékat. Ve stanu jsme se s Lawem před sebou taky převlékali, tak mi to nevadilo. I Law vstal a šel se obléct. Poté ustlal postel. ,,Nech to být, já to udělám.’’ řekla jsem Lawovi, ale ten dál pokračoval.

,,V pohodě, já to udělám.’’ nesouhlasil Law. Poté to dodělal. Oba jsme poté sešli dolů do kuchyně.

 

V kuchyni byla jen Shiro. Seděla za stolem a čekala na mě. Když jsme s Lawem sešli dolů, podívala se na nás.

,,Konečně jsi tady, Jane.’’ usmála se Shiro. ,,Lawe, ty  si klidně ještě lehni. Mike ještě spí.’’ řekla Lawovi a usmála se.

,,V pohodě, jsem už probuzen.’’ usmál se Law. ,,Aspoň udělám snídani.’’ poté dodal.

,,Jak myslíš, ale Mike spí dost dlouho.’’ nedala se odbýt Shiro.

,,Shiro má pravdu, ten klidně prospí celé dopoledne.’’ souhlasila jsem se Shiro.

,,Já se nějak zabavím.’’ usmál se Law. ,,Tak se mějte krásně a nezlobte.’’ popřál nám Law. Poté mi dal pusu na pusu. Překvapil mě. Už jsem mu chtěla vlepit facku, co si to dovoluje, zase, ale uvědomila jsem si včas, že hrajeme pár, což je u párů normální, že se políbí nebo dají pusu. Proto jsem se jen usmála.

,,Neboj, budeme.’’ pronesla jsem s úsměvem. Poté jsme šli se Shiro se obout. Law nás doprovodil až k brance. Poté jsem se Shiro vyrazila směr město.

 

Chvíli jsme šly mlčky. Já nevěděla co mám říct. A proč mlčela  Shiro, to netuším, ale to ticho mi dělalo dobře, ale jen na chvíli.

,,Jak ses vyspala?’’ zeptala se mě Shiro.

,,Dobře, sice málo místa, ale já se moc nevrtím v noci a Law taky ne, tak je to v pohodě.’’ usmála jsem se.

,,To Mike sebou hází.’’ řekla Shiro.

,,Vím, jako malí, když jsem se něčeho bála spávali jsme spolu a vždy mě držel za ruku. Pak sebou házel. Jednou mě vykopal  postele na zem. Ale já mám zase tvrdý spánek, tak mi to nevadilo a spala jsem dál na zemi. Až k ránu jsem se probudila a třásla se zimou.’’ řekla jsem jednu příhodu z dětství.

,,Páni, tak tímhle se mi Mike nepochlubil.’’ usmívala se Shiro.

,,Asi zapomněl, nebo si na to ani nevzpomněl, že nebyla nějak příležitost.’’ zastala jsem se Mika.

,,To máš nejspíš pravdu.’’ souhlasila Shiro se mnou. ,,Můžu indiskrétní otázku?’’ zeptala se po chvíli ticha. Podívala jsem se na ni.

,,Můžeš, buď odpovím nebo ne.’’ usmála jsem se na Shiro.

,,Už jste spolu spali?’’ zeptala se přímo Shiro. Na chvilku mi vyrazila dech.

,,Ne. Večer chodíme brzo spát, protože ráno brzo vstáváme. A taky jsou tam jiní chlapi, kteří do stanu vlezou, aniž by se ozvali. A představ si tu situaci, kdy spolu provozujeme sex a někdo tam v padne.’’ dostala jsem ze sebe nakonec. A doufala jsem se, že Mike se nezeptá na stejnou otázku Lawa.

,,To mě nenapadlo. Hele tady se klidně vyspat spolu můžete. Mně to nevadí a stejně s Mikem provozuju sex každý den. I včera.’’ přiznala se mi Shiro. Znovu mi vyrazila dech.

,,Promluvím si o tom s Lawem.’’ řekla jsem nakonec.

,,Nechci vás do ničeho nutit, ale. Ale myslím si, že Law to uvítá. Musí být nadržený, jak nevím co.’’ dál pokračovala Shiro.

,,Je to možné. Nikdy se mi nesvěřil.’’ přiznala jsem pravdu.

,,To ti nikdy neřekne. Chlapi o tom nechtějí mluvit se ženou, ale mezi sebou jo. Vím to od Mika.’’ přiznala se mi Shiro. Páni o čem ty dva nemluví. Řekla jsem si pro sebe v duchu. Jen jsem se na Shiro usmála. ,,A Law je tvůj druhý parťák?’’ dál mě vyzpovídala. Naštěstí změnila trošku téma.

,,Jo, je.’’ řekla jsem pravdu.

,,Mike říkal, že toho prvního zabili.’’ řekla Shiro.

,,Přesně tak, ale promiň o tom s tebou mluvit nechci.’’ dostala jsem ze sebe. Stačilo, že jsem se kvůli tomu zhroutila při misi a způsobila smrt kapitána. Bylo mi do breku, ale zadržela jsem slzy v sobě.

,,Chápu. Mike taky nechce mluvit o smrti vaší matky.’’ řekla mi Shiro.

,,Není toho moc. Jen dostala rakovinu tlustého střeva a za pár měsíců na to zemřela.’’ řekla jsem Shiro, jak zemřela naše mamka.

,,To je mi líto. Nevěděla jsem to. Mike mi jen jednou oznámil, že nežije. To je vše. Dál se o tom nechtěl bavit.’’ přiznala se mi Shiro.

,,Jsou věci, o kterých člověk nerad mluví, ale určitě jednou se ti otevře a vše ti řekne.’’ usmála jsem se na Shiro. Pak jsme si celou dobu stále povídali, až do města.

 

Dorazili jsme do města a Shiro mě hned táhla do jedné kavárny, kde už měli od šesti hodin ráno otevřeno. Byla to pro mě novinka, ale to se dalo čekat, když člověk tráví většinu času na frontě. V kavárně jsme si objednaly sendviče a kávu. Sedly jsme si k oknu naproti sobě.

,,Povídej mi něco o sobě.’’ řekla Shiro z nenadání.

,,Nevím co.’’ dostala jsem ze sebe.

,,Slyšela jsem, že nevycházíš s otcem.’’ řekla Shiro. Tím mě překvapila.

,,Promiň, o tom nechci mluvit.’’ řekla jsem a servírka nám přinesla naši objednávku. Daly jsme se se Shiro do jídla.

,,Stejná jako Mike. Taky o tom nechce mluvit. S otcem se snaží vyjít, ale hodně často se hádají a Mike nechce nikdy o tom mluvit. Ale člověk by se měl vypovídat. Uleví se mu.’’ řekla Shiro. Tím mi hned připomněla Lawa, když mi řekl podobná slova.

,,Tak jednou se ti určitě otevře.’’ usmála jsem se na ni. ,,Chce to čas. O smrti Patricka jsem taky nechtěla mluvit, ale nedávno jsem si o tom promluvila s Lawem. Trošku se mi ulevilo. Ale nejsem schopna o tom mluvit s někým jiným. Jen s Lawem.’’ přiznala jsem.

,,Chápu. A taky je to tvůj terapeut ne?’’ zeptala se mě Shiro.

,,Přesně tak. Nevím jestli mi ho přidělili schválně, kvůli smrti Patricka, nebo to byla náhoda, že je zrovna psychiatr, ale jsem za to ráda.’’ říkala jsem pravdu a byla jsem překvapena, že něco takového dokážu říct. Po jídle jsme vyrazily do jednoho obchodu. Do knihovny jsme vyrazily až pak. Bylo málo hodin ještě.

 

V obchodě si Shiro vyzkoušela asi patery šatů. Dokonce chtěla, abych si jedny zkusila i já, ale naštěstí do toho mě nedokopala. Stála jsem si za svým, že nic takového zkoušet si nebudu. Do knihovny jsme vyrazily něco po desáté hodině.

 

Knihovna nebyla daleko, takže jsme to krásně stíhaly. Bylo asi jedenáct hodin, když jsme tam dorazily. Průkazku do knihovny jsem naštěstí měla u sebe. Vešly jsme dál, pozdravily jsme a šly jsme hledat knížky.

,,Co si chceš půjčit?’’ zeptala se mě Shiro.

,,Něco o archeologie.’’ přiznala jsem.

,,Zajímáš se o ni?’’ zeptala se mě Shiro.

,,Tak trošku jo.’’ zalhala jsem. Vůbec mě to nezajímalo, ale kvůli této misi, jsem to musela skousnout a zajímat se.

,,Páni, to bych do tebe neřekla, že se budeš zajímat o něco takového.’’ podivila se Shiro. Zašly jsme do oddělení encyklopedií a šly hledat něco o archeologie. A jak jsme tak hledaly, rozhlédla jsem se po knihovně a v tom jsem zahlédla známou tvář. Patrickovu tvář. Tak i on si neví rady. Snad nezaútočí. Říkala jsem si pro sebe. I ta zrůda si mě všimla a usmála se. Já odvrátila zrak.

,,Jane, co tuto knížku. Nelíbila by se ti?’’ zeptala se mě Shiro, když nějakou knihu o archeologii našla. Podívala jsem se na tu encyklopedii.

,,Můžu ji zkusit.’’ souhlasila jsem. ,,Můžeme jít, nebo se chceš ještě podívat?’’ zeptala jsem se Shiro.

,,To si víc nepůjčíš?’’ divila se Shiro.

,,Ne, jedna stačí a stejně nevím, jak dlouho tu budu.’’ řekla jsem.

,,Aha. Tak můžeme jít.’’ souhlasila Shiro. Prošly jsme okolo té zrůdy, která měla namířeno do oddělení encyklopedií, jako my dvě před tím.

,,Příště dostanu tvého parťáka.’’ zašeptala mi do ucha, když jsme se mihli. Podívala jsem se na ni, ale už jsem viděla jen její záda. Ale Shiro to taky slyšela.

,,Vy se znáte?’’ zeptala se mě Shiro.

,,N...ne.’’ dostala jsem ze sebe lež.

,,Tak co to kecal?’’ zeptala se Shiro.

,,Nevím, asi je to schizofrenik.’’ pokrčila jsem rameny.

,,Nejspíš máš pravdu.’’ souhlasila se mnou Shiro. Poté co jsme vyšly z knihovny jsme šly na oběd do jedné restaurace, kam mě zavedla Shiro. Vařili tam dobře. Takže jsem si dobře pochutnala. Pak jsme obíhaly různá nákupní střediska. Z toho jsem moc nadšena nebyla. Okolo šesté jsme se vrátily domů. Chlapi vše připravovali na grilování. Jinak Shiro si nakoupila pár pěkných věcí na sebe.

 

Dorazily jsme domů. Maso bylo naložené, buřty koupené i marinády byly na stole. Mike chystal podpálit gril.

,,Konečně jste dorazily. Jak jste se měly?’’ pozdravil nás Mike. Law byl hned u mě a dal mi pusu.

,,Půjčila sis něco?’’ zeptal se mě Law.

,,Měly jsme se parádně.’’ pronesla Shiro a políbila se s Mikem.

,,Jednu knížku mám půjčenou.’’ odpověděla jsem Lawovi. ,,Dala jsem ji do našeho pokoje.’’ dodala jsem.

,,Co sis půjčila?’’ zeptal se mě Mike.

,,Něco o archeologii.’’ odpověděla za mě Shiro.

,,Tě to zajímá?’’ divil se Mike.

,,Trošku jo. Až válka skončí, tak se třeba začnu tím zabívat.’’ řekla jsem a ušklíbla jsem se. Doufala jsem, že se k tomu vracet už nebudeme. V tom se otevřela vrátka a ozval se hluboký hlas.

,,Ahoj Miku, chci s tebou mlu….’’ nedořekl to, když mě uviděl. ,,Janey?’’ dostal ze sebe. Byl to můj a Mikův táta.

,,Ahoj tati.’’ pozdravila jsem ho nevrle.

,,Jak se máš? A kdy si přijela?’’ vyptával se hned táta.

,,Včera.’’ odpověděla jsem stroze.

,,O čem jsi chtěl mluvit?’’ zeptal se Mike táty.

,,Mám tu dopis pro Janey, tak jsem si říkal, jestli by si ho neposlal, ale vidím, že je to zbytečné, když tu Janey je.’’ vysvětlil táta. Radost jsem z toho neměla. ,,A kdo je to?’’ ukázal na Lawa.

,,Můj přítel, Law.’’ odpověděla jsem tátovi stroze.

,,Těší mě, Janeyin otec.’’ podal Lawovi ruku táta.

,,Law Trafalgar.’’ představil se Law a potřásl si rukou s mým tátou.

,,Mohu tu zůstat?’’ zeptal se táta. Mike se podíval na mě. S nechutí jsem přikývla, že jo

,,Můžeš, ale žádný chlast a žádné kecy.’’ souhlasil Mike s podmínkami.

,,Slibuju.’’ slíbil táta. Pak jsme si různě povídali, co kdo za dnešní den zažil. Mike vstával až na oběd a pak odpoledne vyrazil s Lawem na fotbal. Oba si to užili, stejně, jako já se Shiro. Otec se mě různě vyptával na frontu Odpovídala jsem mu na jeho otázky, ale stroze. O Patrickově smrti jsem se nezmínila. Ani to nevěděl, že Law je můj druhý parťák. Po večeři jsme si povídali do jedné hodiny ranní. Poté jsem s Lawem šla spát. Za ten den jsem byla tak utahaná, že jsem hned usnula.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.