Anime World CZ/SK - Příběhy

Shiro

V šest jsme seděli v letadle a startovali zpátky do Japonska. Hned jak jsme vzlétli, tak jsem zavřela oči a usnula. Prospala jsem celou cestu. Law mě musel probudit. Spala jsem mu hlavou na rameni. Otevřela jsem oči a protřela jsem si je.

,,Co...se děje?’’ dostala jsem ze sebe.

,,Přistáváme. Jsme doma.’’ oznámil mi Law.

,,OK, promiň, že jsem ti spala na rameni.’’ omluvila jsem se Lawovi.

,,To je v pohodě.’’ usmál se Law.

,,Ne to v pohodě není.’’ nesouhlasila jsem.

,,Ale je, nezapomínej, že hrajeme pár.’’ připomněl mi Law.

,,Pravda, ale to mi nedává právo spát ti na rameni.’’ přesto jsem stále nesouhlasila.

,,Dobrá vzdávám se.’’ Law zvedl ruce na to, že se vzdává. Musela jsem se maličko pousmát. ,,Konečně úsměv.’’ usmál se Law.

,,Jinak Patrick zemřel při přestřelce.’’ připomněla jsem Lawovi, kdyby padla řeč o Patrickovi, aby jsme se shodli.

,,Jasně, vím. Neboj.’’ usmál se Law. Letadlo mezitím přistálo a pomalu jsme začali vystupovat z letadla.

 

Šli jsme si pro tašky. Chvíli jsme museli čekat, než tašky přijeli k nám. Vzali jsme si tašky a šli jsme si pro taxíka. Protože brácha nevěděl, že přiletím a ještě ke všemu s přítelem. Bylo to náhle, že kdybych napsala dopis, dojde, kdy bych byla už doma. A zavolat si jsem nechtěla. Protože je to drahé a mobila stejně mám doma a kdybych z pevné volala na mobil, přišlo by mi to draho. Proto jsem nevolala.

 

Vzali jsme si taxíka a já nahlásila adresu. Taxík se rozjel. Law mě chytil za ruku. Chtěla jsem se odtrhnout a zeptat se co to dělá, ale vzápětí mi hned došlo, že se chopil své roli, role mého přítele. Poté co jsem si to uvědomila, tak jsem tu hru začala hrát taky a ruku mu stiskla. Za půl hodiny jsme byli na místě. Law zaplatil taxíka, jak se na muže platí. Dohodli jsme se, že mu pak vše vrátím, nebo spíš mu dám půlku. Proto Law požádal o účtenku, i když byl Law proti ze začátku. Účtenku schoval. Vystoupili jsme a šli k baráku.

 

Došli jsme k baráku. Každý si v ruce nesl svou tašku a za volné ruce jsme se drželi. Došli jsme ke dveřím a já zazvonila. Doufala jsem, že už bude doma. Po pěti minutách, kdy jsem to chtěla zkusit ještě jednou se dveře otevřely. V nich stála krásná zrzka s vlasy pod ramena a zelenýma očima.

,,Dobrý den co si přejete?’’ zeptala se s úsměvem.

,,Eh...dobrý den, je Mike doma?’’ dostala jsem ze sebe.

,,Miláčku, kdo to je?’’ ozvalo se z kuchyně.

,,Nějaká dívka s chlapce a chtějí s tebou mluvit.’’ zakřičela do kuchyně dívka. Za chvilku se Mike objevil u dveří.

,,Jane?’’ řekl překvapeně Mike a opatrně odstrčil dívku a hned mě objal. ,,Jane, co ty tu?’’ byl celý šťastný.

,,Miku.’’ usmála jsem se. ,,Dostala jsem na dobu neurčitou volno. Včera nám to oznámili, tak jsem se už nestihla ozvat.’’ vysvětlila jsem a celou tu dobu jsem se objímali. Mike mě objímal dost silně.

,,Promiň, toto je Shiro, moje přítelkyně, jak jsem ti psal.’’ představil mi jeho přítelkyni. ,,Shiro, moje malá sestřička Jane.’’ představil mě dívce.

,,Těší mě.’’ řekla jsem a nastavila jsem ruku.

,,Taky mě těší.’’ řekla Shiro a místo podání ruky, mě objala. Tím mě překvapila. Po chvíli jsem ji taky objala. Po chvíli mě pustila.

,,Chtěla bych vám představit svého přítele a nového parťáka Lawa Trafalgara.’’ představila jsem jim Lawa.

,,Těší mě, Law.’’ představil se Law a nastavil ruku.

,,Mike.’’ představil se Mike a potřásli si rukama.

,,Shiro.’’ řekla dívka a taky si potřásla ruku s Lawem.

,,Pojďte dál. Snad tu nebudeme stát.’’ uvolnil nám místo Mike i Shiro.

 

Vešli jsme dál. Hned jsem to zamířila do svého pokoje v prvním patře. Law mě pro následoval. V pokoji jsme si odložili tašky a šli zase dolů. Mike se věnoval jídlu v kuchyni.

,,Kdybych věděl, že přijedete, tak bychom mohli grilovat.’’ řekl Mike, když jsme si sedli ke stolu.

,,Jak říkám bylo to náhle.’’ řekla jsem pravdu.

,,V pohodě. Můžeme zítra grilovat.’’ usmál se Mike.

,,Nechceš pomoci?’’ zeptala jsem se Mika.

,,V pohodě, za deset minut to bude hotové.’’ usmál se Mike.

,,Takže spolu sdílíte i stan?’’ zeptala se mě a Lawa Shiro. Oba jsme se na sebe podívali.

,,Ano, máme.’’ přikývla jsem.

,,A ještě s někým ten stan sdílíte nebo jen vy sami?’’ dál se vyptávala Shiro.

,,Jen my dva spolu’’ odpověděl tentokrát Law.

,,Omlouvám se, že tak vyzvídám, ale zajímá mě to. O tobě  Jane hodně Mike mluví. Nevadí, že tykám?’’ řekla mi Shiro.

,,Nevadí, na frontě si tykáme všichni.’’ usmála jsem se.

,,Aha. A to je normální?’’ divila se Shiro.

,,Ano je. Tam jsou prostě přátelé všichni.’’ řekl tentokrát Law.

,,Ale velícímu důstojníkovi vykáme, on je jen výjimka.’’ dodala jsem.

,,Aha.’’ řekla Shiro uznale. ,,A to tam jsi jediná dívka, nebo jsou tam i jiné dívky?’’ zeptala se.

,,Jen zdravotní sestřičky. Na frontě do války jsem jediná, kdo narukovat.’’ přiznala jsem částečně pravdu. Jen jsem zamlčela, že tam jsou i ženy přes počítače.

,,A to s nima nemůžeš být ve stanu?’’ zeptal se tentokrát Mike.

,,Ony mají svůj stan a my vojáci taky své stany. Nemůže se to mícha. Ale mně to nevadí. Mám skvělé nocležníky. Nejdřív Patrick a teď Law.’’ řekla jsem, usmála jsem se a chytla jsem Lawa za ruku. Ten mi ji stiskl.

,,To je tak romantické.’’ pronesla Shiro. Cítila jsem, jak mi rudnou tváře. ,,Jak jste se dali dohromady?’’ zeptala se. S Lawem jsme se podívali na sebe. Tohle jsme nedomysleli.

,,Jsem tak trochu lékař, terapeut, tak jsem si ji vzal do ruky, kvůli Patrickovi, aby byla schopna akcí, aby se nezhroutila nebo tak. Jednou jsem ji pozval na večeři v našich kasárnách a Jane přijala. Povídali jsem si, až jsem se neudržel a políbil ji. Jane se nebránila a od té doby spolu chodíme. Vím, že se moc dobře ještě neznáme, ale i tak jsem do ní celý blázen.’’ vyprávěl Law.

,,Přesně tak, tak se to stalo. Nejdřív mě tím polibkem překvapil, ale pak jsem se tomu podala.’’ dodala jsem.

,,Tak romantické.’’ znovu řekla Shiro a zasnila se.

,,A jak jste se dali dohromady vy dva?’’ zeptal se jich Law. Mike podával jídlo na stůl.

,,Tady Mike chodil k nám do lékárny pro léky a vitamíny. Každý den. A jednoho dne se rozhoupal a pozval mě na večeři a já to přijala. Doprovodil mě pak domů, kde mě políbil. A od té doby spolu chodíme.’’ vyprávěla nám Shiro při jídle.

,,Tak to je taky romantické.’’ pronesla jsem. Pak jsme si různě při jídle povídali.

,,Jaké máte plány na zítřek?’’ zeptal se nás Mike.

,,Asi do knihovny. Chci se podívat na nějaké knížky.’’ přiznala jsem.

,,A já půjdu s Jane. Nechci ji nechat osamotě.’’ přiznal Law.

,,Tak já mám nápad. Já půjdu zítra s Jane do knihovny a uděláme si dámskou jízdu a vy pánskou. Aspoň se navzájem poznáme.’’ navrhla Shiro. Já a Law jsme se na sebe podívali.

,,To zní dobře.’’ promluvil nakonec Law. A je to v háji. Nemohu se podívat po tom artefaktu. Řekla jsem si pro sebe, ale nedala jsem nic znát a jsem se usmála.

,,Jsem pro.’’ souhlasila jsem taky.

,,Tak a je to vyřešeno. Vy kluci si vymyslete program, my ho už máme.’’ usmála se Shiro. I já s Lawem jsme se usmáli.

,,Něco vymyslíme zítra ne?’’ zeptal se Mike Lawa. Law jen přikývl. Mike po večeři každému nalil frťana saké.

,,Na co si přiťukneme?’’ zeptala se Shiro.

,,Na lásku?’’ navrhl Mike. Nikdo nic proti tomu neměl. Přiťukli jsme si a vypili frťana. Poté Mike ještě nalil každému frťana. Kopla jsem ho hned do sebe. ,,Nepřeháněj to ségra.’’ napomenul mě Mike.

,,Neboj, už nechci.’’ řekla jsem s úsměvem. Byla jsem v náladě a to mi stačilo. Mike mi ještě nalil limonádu.

,,Tu tvoji oblíbenou nemáme.’’ omluvil se mi Mike.

,,Nevadí, nemusím ji mít.’’ usmála jsem se.

,,Zítra ji koupím.’’ usmál se Mike.

,,To nemusíš.’’ nesouhlasila jsem.

,,Ale musím, pro mou mladší sestřičku cokoliv. Je vzácné, že se tu vidíme.’’ vysvětlil mi Mike.

,,OK, vzdávám se.’’ zvedla jsem ruce na to, že se vzdávám. Všichni jsme se zasmáli. Poté jsme si povídali asi do dvou hodin do rána. Poté jsme šli spát.

 

S Lawem jsem se musela dělit o jednu postel. Museli jsme se k sobě i tulit. Ne že by mi to bylo nepříjemné, ale i tak jsem se necítila zrovna nejlíp.

,,Jak to zítra chceš udělat?’’ zeptal se mě Law. Přitom dýchal na mě. Cítila jsem jeho teplý dech na svém krku.

,,Nevím. Snad na něco přijdu.’’ řekla jsem a kdyby to šlo, pokrčila jsem rameny.

,,Nebude ti vadit, když tě obejmu? Jinak se asi nevyspíme.’’ zeptal se mě Law.

,,Dobře.’’ souhlasila jsem. Law mě jednou rukou objal. Cítila jsem se, jak v pasti, kde se nedá vůbec hnout. Ale nedala jsem nic najevo.

,,Máš příjemnou rodinku.’’ řekl mi Law.

,,Tak Mike příjemný je, ale Shiro neznám, ale přijde mi milá, ale trošku trhlá.’’ přiznala jsem.

,,Pravda a hodně zvědavá.’’ souhlasil se mnou Law.

,,Ale jak si vymyslel, jak jsem se dali dohromady se ti povedlo.’’ musela jsem uznat.

,,Díky, ale nic lepšího mě nenapadlo.’’ přiznal se mi Law.

,,V pohodě, mě nic nenapadlo. Tebe aspoň něco jo.’’ kdyby nebyla tma, tak by Law viděl, jak jsem se pousmála.

,,Ale je dobré, že já něco neřekl a ty neřekla něco jiného.’’ řekl Law.

,,To jo, ale mělo nás to napadnout, že se nás na to zeptají a měli jsem si něco vymyslet, i když tvá verze je skvělá.’’ řekla jsem.

,,Díky. Nic lepšího mě nenapadlo, jak jsem říkal. Ale máš pravdu mělo nás to napadnout dřív.’’ souhlasil se mnou Law.

,,Jak jsem řekla, je to skvělý nápad.’’ řekla jsem. ,,A teď dobrou noc.’’ popřála jsem a zavřela jsem oči.

,,Dobrou noc a krásné sny.’’ popřál mi Law. Law oddychoval po chvíli. Mně trvalo než jsem usnula.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.