Slib - 6. kapitola
Informace:
Crowa čeká nemilosrdný boj proti Totovi. Jak tento zápas dopadne? Toto je nemilosrdný, který rád své soupeře mrzačí nedej bože zabijí. A co Jane? Ta se zotavuje po prodělané operaci.
Zápas na život a na smrt
Nastal večer. Crow mi s Gantou přinesli večeři na pokoj jako pokaždé. Tentokrát jsem měla, ale zlý pocit, že se něco stane. Bála jsem se o Crowa. Čekal ho těžký zápas s Totem a já mu přála vítězství, ale Toto byl nemilosrdný a každého soupeře zatím zmrzačil nebo zabil. Ale nic jsem neřekla. Trochu jsem se navečeřela. Nesnědla jsem to všechno jen kousíček. Měla jsem sevřený žaludek. Tento zápas jsem chtěla nějak zrušit, nebo aspoň aby se zrušil. Ale nevěděla jsem jak. Po večeři, kterou za mě dojedl Ganta šel Crow do arény, ale před tím mě objal. Za tu dobu co jsme byli spolu, pokud se to tak dá nazvat, jsem se nepolíbili Byla jsem za to ráda. Nedokázala bych to, po tom všem co se mi stalo. Doufala jsem že tomu bude i konec, ale pěkně jsem se zmýlila. Jen co ohlásili zápas, byl u nás Tamaki.
,,Jane, potřebuju s tebou mluvit. Osamotě.’’ dodal důrazně. Poslušně jsem vstala, nebo spíš opatrně jsem vstala a šla na chodbu.
Na chodbě panovala zima. Byla jsem sice oblečená, ale přesto mi byla zima. Chtěla jsem se co nejrychleji vrátit a sledovat zápas mezi Crowem Totem.
,,Co se děje?’’ zeptala jsem se Tamakiho.
,,Ty víš moc dobře, co se děje.’’ usmíval se Tamaki. Když jsem si ho prohlídla od hlavy až k patě došlo mi to. Svého ptáka měl postaveného. Potřeboval neodkladně sex.
,,Ale mě ještě není dobře.’’ řekla jsem pravdu.
,,Ale jsi v pořádku.’’ nedal se odbýt Tamaki a už mě chytil za ruku a táhl mě do jeho kanceláře.
V jeho kanceláři otevřel otvor na tajnou skrýš a já do ni postupně vkročila. Tamaki vešel taky a zavřel za sebou. Říkala jsem si, proč zamyká, když Crow se sem nedostane, když teď zápasí. A Ganta? Možná ten by se o to mohl pokusit. Tamaki se začal svlékat. Pomalu jsem ho následovala. Když jsem byla svlečena, tak jsem si lehla na tu matraci, co tam ležela. Tamaki jako nadržený byl hned u mě. Vzal si ho do ruky a nasměroval na mou kundu. Poté do mě vnikl. Bolelo to, dokonce jsem začala krváce.
,,Jako by to bylo tvé poprvé.’’ ušklíbl se Tamaki. Po tvářích se mi kouleli slzy. Že podvádím Crowa a taky bolestí. Začal přirážet. Čím víc přirážel tím víc to bolelo. Začala jsem silně krvácet. Tamaki začal jako vždy funět. ,,Mno...tak...užívej...si...to...’’ funěl mi do ucha. Já mlčela a brečela. Zajímalo by mě, proč to Tamaki s tím, užívej si to, nepřestane, když vím, že se mi to nelíbí a jsem výhradně proti. Začal víc a víc přirážet. Byl nadrženej jako prase. Po chvíli se do mě udělal. Pak jsme změnili polohu, já byla v kleče a zase začal na novo. Stále to bolelo. Dokonce jsem stále krvácela, ale jemu to bylo fuk. Hlavně, že si uleví. Prase jedno. Honilo se mi hlavou. Jednou rukou si začal hrát smím prsem. Vzdychal a funěl jako parní lokomotiva. Já jsem zatínala zuby bolestí. Po chvíli se udělal znova. Tentokrát mi dal pokoj. Vytáhl ho ze mně a začal se oblékat. Já neměla sílu se obléci, ale přesto jsem se přemohla a vstala jsem. Motala se mi hlava. Začala jsem se oblékat. Začalo se mi mlžit před očima. Pak si nic nepamatuju. Ztratila jsem vědomí.
Probrala jsem se na ošetřovně. Zrovna s někým doktorka mluvila. Po chvíli mi došlo, že mluví s Tamakim.
,,Ty nadržený prase, měl sis vybrat jinou oběť! Prodělala těžkou operaci a ty po týdne s ní na to hned hupneš! Jsi normální? Potřebuje tří měsíční pauzu!’’ křičela na Tamakiho.
,,Promiň, nevěděl jsem, ale už jsem to nemohl vydržet a tři měsíce nepřežiju.’’ naříkal Tamaki.
,,Budeš muset! Protože ta si tu týden poleží a pak se uvidí! Měla i namále, nemusela to přežít!’’ dál na něho křičela doktorka.
,,Co...co se to děje?’’ dostala jsem ze sebe. Oba se na mě otočili.
,,Neboj budeš v pořádku, jen si nám tu málem vykrvácela.’’ řekla mi doktorka a byla hned u mě. Tamaki se jen na mě podíval a odešel, aniž by se mi omluvil, nebo tak něco. Tam dole mě to bolelo, jako čert. Věděla jsem, že nic proti bolesti nedostanu, ale bylo mi to jedno. Teď jsem nemyslela na sebe, ale na Crowa a jak si vede. Po chvíli někdo zaklepal na dveře. ,,Dále.’’ ozvala se doktorka. Otevřely se dveře a vešel dál Ganta.
,,Smím?’’ zeptal se.
,,Jen pojď dál.’’ vyzvala ho doktorka dál.
,,Jane, jak ti je?’’ zeptal se starostlivě Ganta.
,,Dobře.’’ zalhala jsem. Doktorka nás nechala osamotě.
,,Bál jsem se o tebe, když si tak náhle zmizela. Mrzí mě, že se ti toto stalo. Crow mě zabije.’’ omlouval se Ganta.
,,Neomlouvej se, ty za nic nemůžeš.’’ pousmála jsem se na něho. ,,Jak si Crow vede v zápase?’’ zeptala jsem se Ganty.
,,Nevím, nedíval jsem se, hledal jsem tě a pak jsem čekal před ošetřovnou.’’ přiznal se mi Ganta. Po chvíli se otevřely dveře a přivezli Crowa, celého pořezaného a všude samá krev.
,,Crowe...’’ zděsila jsem se a chtěla se posadit.
,,Jen lež Jane a nenamáhej se. Přežije to.’’ snažila se mě uklidnit doktorka. Začala Crowa ošetřovat.
,,Kdo vyhrál?’’ zeptal se doktorky Ganta. Ta toho nechala a podívala se na Gantu.
,,Ty si to nesledoval?’’ divila se doktorka.
,,Já hledal Jane a pak jsem čekal venku.’’ přiznal se Ganta.
,,Vyhrál, ale jen tak tak.’’ řekla doktorka. Ulevilo se mi částečně. Byla jsem ráda, že to Crow vyhrál, ale vypadal příšerně.
Mezitím na zápase:
Než začal zápas, tak si Crow přál vyhrát a to co nejdřív. Věděl, že Toto nebude jednoduchý případ. Věděl, že Toto mrzačí nebo zabijí, ale při představě, že by nemohl Jane ochránit, tak rozhodně chtěl vyhrát. Musel vyhrát. Zápas začal. Řízl se na obou rukách a vytvořil dva silné meče. Toto se taky zranil. A vytvořil něco jako luk. Začal po Crowovi střílet krvavé, ostré šípy. Crow se jim vyhýbal a snažil se zaútočit na Tota, ale Toto byl rychlý a mrštný a uhýbal, jak nejlíp dokázal. Crow se chtěl soustředit na zápas, ale nemohl. Nedokázal to. Musel myslet na Jane. Na to, jak byla znásilněna a to hned několikrát tím prasákem Tamakim. Hned dostal vztek, ale vztekem se nic nevyřeší a proto na Tota nestačil. Toto toho využíval, jak jen mohl, aby zranil nedej bože zabil Crowa. Ale ten se zatím se štěstím jeho šípům vyhýbal. Stejně z toho měl špatný pocit. Že se něco stane, že Tamaki se o něco pokusí. Chtěl tomu zatrhnout, ale nevěděl jak. Kdyby se vzdal, tak by bylo po něm. Proto musel bojovat a soustředit se na zápas, což mu šlo vážně stěží. Pořád měl před sebou zubožený, uplakaný výraz Jane. A ať se snažil sebe víc, nedokázal ho z halvy odehnat. Toto si té jeho nepozornosti všímal a začal víc a víc dorážet a útočit, až začal Crowa zraňovat. Crow začal ztrácet víc krve a sotva se udržel na nohou, ale přesto bojoval dál. Nevzdával se. Měl pro co žít a žít taky chtěl. Nakonec si řekl, že si místo Tota bude představovat, že je to Tamaki. A to se mu dokonce podařilo a tak útočil silněji a usilovněji, než kdy předtím. Toto tohle nečekal a dokázal se jen bránit, ale Crow byl přesto silnější a silnější. Z něčeho čerpal sílu, i když byl na pokraji sil. Pomyslel si Toto. Na jednu stranu obdivoval Crowa za jeho výdrž, ale na druhou stranu nechtěl prohrát. Chtěl zvítězit. už se i rozhodl, že Crowa zmrzačí, že ho nezabije, protože se proti němu chtěl ještě jednou utkat, i když to mohlo být ve vzdálené budoucnosti. Přesto ho chtěl ušetřit, ale Crow jako by získal novou sílu a bojoval o sto šest. Toto byl na několika místech zraněn. Taky začínal ztrácet balanc, ale prohrát nechtěl. Nikdy neprohrál a neprohraje ani teď. Dodával si sílu, ale na Crowa nestačil. Crow byl silnější. Měl sílu, o které se nikomu nezdálo. Nakonec Toto podlehl a ztratil vědomí. Po vítězství Crowa, lidé skandovali, ,,Zabij ho, zabij ho, zabij ho...’’, ale Crow se nezmohl ho dorazit. Protože byl na tolik vyčerpaný a bez sil, že i on ztratil vědomí a skácel se na zem, ale než se tak stalo, tak ho ohlásili za vítěze. Poté oba dva na nosítkách odvezli na ošetřovnu. Každého do jiné ošetřovny, protože nevěděli, jak by Toto reagoval, až by přišel k sobě a nechtěl nějak zabít Crowa, jako pomstu za prohru.
Na ošetřovně:
Crow se začal pomalu probouzet, když měl všechny rány ošetřené a obvázané. Doktorka zrovna končila.
,,Kde to jsem?’’ zeptal se Crow, hned jak otevřel oči. Ulevilo se mi, že se probral a je v pohodě. Teda v rámci možností.
,,Na ošetřovně, pamatuješ si co se stalo?’’ zeptala se doktorka.
,,Vyhrál jsem zápas nad Totem.’’ hlesl Crow.
,,Dobře, odpočiň si.’’ řekla doktorka.
,,A jak je Jane?’’ hned se zeptal Crow. Poté si všiml Ganty. ,,Co ty tu, neměl by si být u Jane?’’ obořil se na Gantu, pak si mě všiml.
,,Jane...co se ti stalo?’’ zděsil se Crow.
,,Otevřela se mi rána a začala jsem krvácet.’’ řekla jsem částečně pravdu.
,,Ale stalo se to, když mluvila s Tamakim.’’ řekl Ganta. Crowovi to došlo. Nešlo o nějakou rozmluvu a zničeho nic jsem nezačala krvácet. Došlo mu, že Tamaki mě znovu znásilnil. Dal ruce v pěst.
,,Promiň Jane.’’ zašeptal Crow. Podívala jsem se na něho a chtěla se ho zeptat, proč se mi omlouvá, ale byl tu Ganta a došlo mi, že před ním o tom nechce mluvit, tak jsem zase zmlkla. Nastavila jsem ruku a Crow mě chytil za ruku. Pevně jsem se drželi za ruce, dokud jsem neusnula.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
