Anime World CZ/SK - Příběhy

Zásnuby

Uběhl měsíc, co se objevili rodiče. Za tu dobu se vůbec neozvali. Za což jsem byla ráda a nejen já, ale i Law. Roy to nějak neřešil. Na nic se neptal a vše zůstalo při starém. Za což jsem byla ráda. Nejspíš se jim to rozložilo v hlavě a dají mi pokoj.

 

Na dnešní den jsem toho moc nenaspala. Celou noc jsem přemýšlela. Přemýšlela jsem o tom, že si večer s Lawem promluvím. Že se mu vyznám. Uvědomovala jsem si čím dál tím víc, že propadám lásce, kterou  k němu cítím. I když jsem mohla dřív, ale chtěla jsem to udělat večer až by Roy šel spát. Byl by na to klid si v klidu promluvit. A taky jsem chtěla udělat Lawovi radost. Zasloužil si to po tom všem, co pro mě a Roye udělal. Měla jsem obavy, že se mu vyznám a on se mi vysměje nebo tak něco, a opustím nás. Ale přesto jsem to chtěla risknout.

 

Ráno panovalo jako vždy. Nikomu se nechtělo vstávat, obzvlášť mně, když jsem musela usnou až po třetí hodině ranní. Ale snažila jsem se nedat nic najevo. Oblékla jsem Roye, Law udělal snídani. Nasnídali jsme se a vyrazili do školky. Byl čtvrtek a ve školce měli akci, že z pátku na sobotu děti přespí ve školce. Roy se na to už těšil. Byla jsem ráda, že se těší. I já byla ráda, že tam chce přespat, aspoň budu mít čas, který bych jsem chtěla trávit s Lawem. Byla jsem připravena, že se spolu i vyspíme. Na což se určitě Law bude těšit, protože jednou se mi přiznal, že je nadrženej. Přesto to opravdu vydržel. Obdivovala jsem ho za to. Jiní mužští by ženu opustili a našli si jinou. Nebo by ji podváděli. Ale Law byl jinej. Byla jsem za to ráda a chtěla jsem mu udělat radost. Ale nedělala jsem to, proto, aby měl radost, ale pro to, že jsem to tak cítila i já. Od rána jsem se usmívala jak sluníčko. Ani jsem si toho nevšimla, ale Law jo, ale nic neříkal.

 

Odvedli jsme Roye do školky a šli do práce. Teda já šla do práce. Law šel se mnou, jako doprovod. Cestou jsme mlčeli, jako každý den. Law mě držel za ruku. Už pár dní jsem ho držela za tu ruku i já. Takže mě už netáhnul jako obvykle. Možná jsem tím Lawa překvapila nevím, nikdy nedal nic znát.

 

Došli jsme k budově, kde pracuju. Rozloučili jsme se a Law mě políbil. Já ho ještě nikdy nepolíbila, protože jsem nechtěla nic uspěchat, ale věděla jsem, že dneska večer se to změní. Usmála jsem se na něho a šla do práce.

 

V práci jsem si skoro prozpěvovala, jak jsem měla dobrou náladu. Knížky jsem už vracela sama. Věděla jsem už kam který patří. Rychle jsem se to naučila. Naučila jsem se i s počítačem pracovat, takže, když Robin nemohla zaskočila jsem ji. Jinak většinou to dělala Robin.

,,Dneska v dobré náladě, stalo se něco?’’ zeptala se mě Robin, když jsme vraceli knížky.

,,To je na mě tolik vidět?’’ zeptala jsem se ji. Ta jen přikývla. ,,Jde o to, že chci, dneska Lawovi říct, že ho miluju.’’ přiznala jsem se Robin k čemu jsem se rozhodla.

,,Vážně? To je báječné.’’ radovala se se mnou Robin. ,,Konečně ses i rozhoupla.’’ dodala a ušklíbla se.

,,Jak to myslíš?’’ zeptala jsem se ji nechápavě.

,,Už poslední dobou jsem si všimla, jak vyhlížíš, kdy se Law objeví, když si Boa objednává pizzu.’’ usmála se Robin.

,,Vážně?’’ zeptala jsem se Robin.

,,Vážně.’’ odpověděla s úsměvem Robin.

,,Mno, jsem zvědavá na jeho reakci.’’ řekla jsem.

,,Zítra mi musíš vyprávět.’’ řekla mi Robin. ,,Klidně běž do předu, já to už uklidím.’’ dodala s úsměvem. Každou chvíli se totiž měl objevit Law s pizzou.

 

Když jsem šla dopředu, tak na mě byla přichystaná podívaná. Law předával Boe pizzy, když ho Boa políbila. Bodlo mě to u srdce. Law si mě všiml. Rychle Bou od sebe odtáhl a já mezi tím se ztratila mezi regály, kde jsem se rozbrečela. I Robin to viděla. Law chtěl jít za mnou.

,,Jane, počkej vysvětlím ti to.’’ říkal za mnou. Jenže já nechtěla žádné vysvětlení. Viděla jsem co jsem viděla.

,,Lawe, nechoď za ní. Je v práci a pokud si uvědomuju, i ty jsi v práci.’’ zastavila Lawa Robin. Law si to uvědomil a odešel. Ale nebyl moc nadšený. Chtěl mi to vysvětlit. Robin mě našla a začala mě utěšovat.

,,Mno tak Jane. Byla to chyba Boi a ne Lawa. Ten ji přeci nepolíbil. Byla to Boa, která ho políbila.’’ snažila se mě uklidnit Robin.

,,Vím, přesto to bolí.’’ řekla jsem s brekem. ,,Nejde mu to tak snadno prominout.’’ dodala jsem.

,,Chápu. Zrovna teď, když ses mu snažila vyznat.’’ tišila mě Robin.

,,Právě, teď mu to nedokážu říct. Po tomto fiasku určitě ne.’’ řekla jsem a setřela jsem si slzy. ,,Měly bychom pracovat.’’ řekla jsem a vstala jsem ze židličky, na kterou jsem si sedla.

,,Dobrá, ale kdyby ti nebylo dobře, tak jdi za ředitelkou a pro zbytek dne si dej volno.’’ rozhodla Robin. Já jen přikývla. Obě jsme se dali do práce. Už jsem nebrečela, přesto to stále bolelo.

 

Po práci jsem šla pro Roye do školky. Celou cestu mi vyprávěl co zažil, ale já ho nevnímala. Stále jsem měla před sebou ten polibek. Sama vím, že to Boa políbila Lawa, on ji ne, ale přesto mě to bolelo. Přišli jsme domů a já se dala do vaření. Původně jsem chtěla udělat Lawovo oblíbené těstoviny, ale rozmyslela jsem si to a udělala guláš s bramborem. Po jídle, ve kterém jsem se jen šťourala moc toho nesnědla, jsem se vykoupala s Royem a šla mu přečíst pohádku. Mezitím se vrátil Law domů.

,,Ahoj ve spolek.’’ pozdravil Law jako by se nic nestalo.

,,Ahoj Lawe.’’ pozdravil Roy. Já jsem mlčela. Přečetla jsem Royovi pohádku a uložila ho. Taky jsem si chtěla jít lehnout.

,,Mohu s tebou mluvit, Jane?’’ zeptal se mě Law. Nechtěla jsem se dohadovat před Royem, tak jsem mlčky šla do kuchyně sednout si ke stolečku. Law si ohřál jídlo a sedl si naproti mě. Ale hned se do jídla nedal. ,,Chci ti vysvětlit ten dnešek.’’ začal aniž by se dotkl jídla.

,,Nejdřív se najez.’’ řekla jsem chladně.

,,Ne, nejdřív si promluvíme.’’ stál si za svým Law.

,,Tak proč sis to jídlo ohříval?’’ zeptala jsem se ho chladně.

,,Nevím….Nebyla to moje vina co se dneska stalo. To ona políbila mě, ne já ji.’’ začal se Law hájit.

,,Ale přesto k polibku došlo.’’ stála sem si za svým.

,,Spíš k puse.’’ opravil mě Law.

,,To je jedno, přesto k tomu došlo. Měl si to předvýdat. Bránit se.’’ začala jsem mu vyčítat a po tvářích mi tekly slzy.

,,Pravda, ale já to fakt nečekal, že to udělá.’’ bránil se Law.

,,Promiň, nechci se hádat. Hlavně ne před Royem, když spí. Najez se a já si jdu lehnout.’’ řekla jsem chladně, setřela si slzy a šla si lehnout. Law mě nezastavil. Sám toho moc nesnědl, vysprchoval se a šel si taky lehnout. Tentokrát mi polibek ani pusu nedal. Já tiše brečela dokud jsem neusnula.

 

Ráno jsem byla nateklá. Ale nevadilo mi to. Neřešila jsem to. Stále jsem měla před očima, jak Boa políbila Lawa. A to mi stačilo.

,,Janey, co ti je?’’ zeptal se Roy, když si všiml nateklých očí.

,,Jen mě bolí hlava.’’ zalhala jsem. Roy se na nic nevyptával dál. Po snídani jsme vzali věci a vyrazili jsme ke školce. S Lawem jsem nekomunikovala a ani se na něho nepodívala.

 

Doprovodili jsme Roye a šli jsme mlčky do mé práce. Law tentokrát mě za ruku nechytl. Zkusil to, ale já se hned odtrhla. Hned to vzdal. Před knihovou jsem rovnou šla dovnitř. Law mě pozoroval dokud jsem nezašla dovnitř. Poté sám odešel.

 

V práci jsem se převlékla do pracovního. Spíš jsem se jen přezula. A šla vracet knihy. Robin se na chvilku zdržela. Poté přišla a začala mi pomáhat. Boa jako vždy mě ignorovala a já ji. Dneska jsem pracovala až do zavíračky, protože Roy ve školce spal přes noc.

,,Ahoj Jane, asi ses mu nevyznala co?’’ zeptala se mě hned Robin, když jsme byly mimo dosah jiných uších.

,,Ahoj, ne...’’ jenom jsem odpověděla.

,,Promluvili jste si o tom?’’ vyptávala se dál Robin.

,,Trošku...vím, že je v tom nevině, ale přesto to měl tušit, že se o něco pokusí.’’ řekla jsem a měla jsem zase na krajíčku.

,,Pojď jsem.’’ řekla Robin a objala mě. I já ji objala a rozbrečela jsem se. Po chvíli jsem se odtrhla a setřela slzy.

,,Měly bychom pracovat.’’ řekla jsem a pousmála jsem se. Obě jsme se daly do práce.

 

Po práci jsem šla domu sama. Law stejně pracoval do osmi jako já a byla jsem ráda, že se pro mě nestavil. Došla jsem domů. Law doma už byl.  A to co se dělo mě překvapilo. Na stolečku byly svíčky a Law stál u plotny. Ignorovala jsem ho. I to co udělal. Šla jsem do pokoje. Ráda bych jsem si objednala pizzu, ale neměla jsem mobila. A peníze na jídlo v nějaké restauraci jsem neměla peníze.

,,Jane, jídlo je na stole.’’ ozval se u dveří Law. Nic mi nezbývalo, než jít. Sedla jsem si ke stolečku. Law mezitím zapálil svíčky. Jak romantické, ale neužívala jsem si to. ,,Dobrou chuť.’’ popřál Law. Já jen mlčela a mlčky jsme se dali do jídla. Po jídle jsem chtěla odejít do pokoje. ,,Jane, počkej, prosím.’’ řekl a podíval se na mě. Nechtěla jsem slyšet jeho výmluvy,ale nakonec jsem zůstala na místě. Law vytáhl krabičku z kapsy u kalhot a otevřel ji. V ní byl snubní prstýnek. ,,Jane, vím že jsem udělal včera blbost, měl jsem předvídat, že se to jednou stane a měl jsem dát pozor, ale bohužel se už stalo a já toho lituju. Ale moc tě miluju. A proto se tě ptám. Chceš si mě vzít?’’ klečel u mých nohou a žádal mě o ruku. Mně po tvářích tekly slzy. Law čekal co na to odpovím.

,,A...ano...’’ dostala jsem ze sebe.

,,V...vážně?’’ dostal ze sebe překvapeně Law. Toto nečekal.

,,Ano.’’ řekla jsem znova. Law mi navlíkl prstýnek. Já Lawa objala a brečela jsem.

,,Miluju tě, Jane.’’ zašeptal mi do ucha. Poté se mi podíval do očí, rukama mi setřel slzy a políbil mě. Tentokrát jsem ho políbila i já. Law vstal a vzal mě do náruče. Přenesl mě do ložnice. Položil mě na zem. Začal mě líbal na ústa a na krk. Začala jsem vzdychat. Zajel mi pod tričko a začal si hrát s mým prsem. Zajela jsem mu pod košili a začala hladit ho po zádech. Rozepnul mi podprsenku a začal svlékat triko. Já se vrhla na jeho košili, přesto jsme se stále líbali. Sundala jsem mu košili a on mi triko a podprsenku. Jednou rukou se vrhnul na mé prso a hrál si s ním a druhé mi začal líbat a cucat. Víc jsem vzdychala. Vrhli jsme si na rifle. Rozepli knoflíky a zip. Poté jsme si je svlékli, až jsme byli jen ve spodním prádle. I to jsme si vzápětí svlékli. Pomalu a opatrně do mě vnikl. Nepřestával mě líbat a hrát si s prsem. Začal víc a víc přirážet a já víc vzdychat. I Law začal vzdychat. Po půl hodině jsme se udělali navzájem. Opatrně ze mě vylezl a lehl si na záda a přitulil si mě blíž k sobě. Lehla jsem si na jeho hruď a jednou rukou ho objala kolem břicha. ,,Jsem tak šťastný, Jane. Teď je z tebe krásná labuť.’’ řekl mi.

,,I já.’’ řekla jsem a usmála jsem se. S tou labutí jsem to ignorovala. ,,Paradox je, že včera jsem se chystala ti vyznat lásku.’’ řekla jsem co jsem měla předešlý den v plánu.

,,Vážně?’’ divil se Law.

,,Vážně.’’ přikývla jsem.

,,Kruci, proč se to včera tak pokazilo.’’ zaklel Law.

,,Neřeš to už. Stalo se. Vím, že si ji nepolíbil, že to byla ona, ale přesto mě to ranilo.’’ přiznala jsem. ,,Ale už se o tom nechci bavit.’’ dodala jsem.

,,Máš pravdu, nebudeme si kazit náladu.’’ souhlasil Law. ,,Jenže našetřené peníze bych místo dovolené použil na svatbu, co říkáš?’’ zeptal se a políbil mě do vlasů.

,,Zeptáme se zítra Roye jestli i on bude souhlasit.’’ odpověděla jsem mu.

,,Máš pravdu, nesmíme i na něho zapomínat.’’ řekl Law.

,,Právě a bez jeho souhlasu nechci nic uspěchat.’’ řekla jsem. Law se mnou souhlasil. Poté jsme se milovali celou noc. Usnuli jsme až k ránu. Roy nakonec souhlasil se svatbou místo dovolené. Vdávala jsem se v červenci a už jsem měla bříško. Ano otěhotněla jsem. Tentokrát jsem si to užívala společně s Royem a Lawem. Čekali jsme holčičku.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.